CzeCEP - James - 1

1:1  Jakub, služebník Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav dvanácti pokolením v diaspoře.

1:2  Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky.

1:3  Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti.

1:4  A vytrvalost ať je dovršena skutkem, abyste byli dokonalí a neporušení, prosti všech nedostatků.

1:5  Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána.

1:6  Nechť však prosí s důvěrou a nic nepochybuje. Kdo pochybuje, je podoben mořské vlně, hnané a zmítané vichřicí.

1:7  Ať si takový člověk nemyslí, že od Pána něco dostane;

1:8  je to muž rozpolcený, nestálý ve všem, co činí.

1:9  Bratr v nízkém postavení ať s chloubou myslí na své vyvýšení

1:10  a bohatý ať myslí na své ponížení - vždyť pomine jako květ trávy:

1:11  vzejde slunce a svým žárem spálí trávu, květ opadne a jeho krása zajde. Tak i boháč se vším svým shonem vezme za své.

1:12  Blahoslavený člověk, který obstojí ve zkoušce; když se osvědčí, dostane vavřín života, jejž Pán zaslíbil těm, kdo ho milují.

1:13  Kdo prochází zkouškou, ať neříká, že ho pokouší Pán. Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší.

1:14  Každý, kdo je v pokušení, je sváděn a váben svou vlastní žádostivostí.

1:15  Žádostivost pak počne a porodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.

1:16  Neklamte sami sebe, milovaní bratří!

1:17  ‚Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování‘ je shůry, sestupuje od Otce nebeských světel. U něho není proměny ani střídání světla a stínu.

1:18  Z jeho rozhodnutí jsme se znovu zrodili slovem pravdy, abychom byli jakoby první sklizní jeho stvoření.

1:19  Pamatujte si, moji milovaní bratří: každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu;

1:20  vždyť lidským hněvem spravedlnost Boží neprosadíš.

1:21  A proto odstraňte veškerou špínu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše.

1:22  Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači - to byste klamali sami sebe!

1:23  Vždyť kdo slovo jen slyší a nejedná podle něho, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svůj vzhled;

1:24  podívá se na sebe, odejde a hned zapomene, jak vypadá.

1:25  Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, takže není zapomnětlivý posluchač, nýbrž také jedná, ten bude blahoslavený pro své skutky.

1:26  Domnívá-li se kdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě svůj jazyk, klame tím sám sebe a jeho zbožnost je marná.

1:27  Pravá a čistá zbožnost před Bohem a Otcem znamená pamatovat na vdovy a sirotky v jejich soužení a chránit se před poskvrnou světa.