CzeCSP - Joel - 2

2:1  Trubte na beraní roh na Sijónu, křičte na mé svaté hoře! Ať se chvějí všichni obyvatelé země, neboť přichází Hospodinův den, ano, je blízko.

2:2  Den temnoty a soumraku, den mračna a husté temnoty, jako rozbřesk se rozprostírá na horách; početný a mocný národ, jakého nebylo od věků ani po něm nebude po mnoho let, z generace na generaci.

2:3  Před ním stravuje oheň, za ním spaluje plamen. Před ním je země jako zahrada Eden, za ním zcela opuštěná pustina. A není před ním úniku.

2:4  Jeho vzhled je jako vzhled koní, běží jako jezdečtí koně.

2:5  Když poskakují po vrcholcích hor, je to jako zvuk válečných vozů, jako zvuk plamene ohně, který požírá strniště, jako mocný lid připravený k boji.

2:6  Před ním se budou národy svíjet bolestí, všechny tváře budou blednout.

2:7  Poběží jako hrdinové, jako bojovníci vystoupí na hradby. Každý půjde svou cestou a neodchýlí se od své stezky.

2:8  Nebudou vrážet jeden do druhého, každý půjde svou silnicí. Ačkoliv padnou na oštěpy, nezastaví se.

2:9  Vtrhnou do města, poběží po hradbách, vstoupí do domů, proniknou okny jako zloděj.

2:10  Před ním se chvěje země, třesou se nebesa, slunce a měsíc se zatměly, hvězdy ztratily svou zář.

2:11  Hospodin pozvedl hlas před svým vojskem, neboť jeho tábor je velmi velký, neboť mocný je ten, kdo činí jeho slovo. Ano, Hospodinův den je velký, velice hrozný. Kdo ho vydrží?

2:12  Avšak i nyní je Hospodinův výrok: Navraťte se ke mně celým svým srdcem, s postem, s pláčem a s kvílením.

2:13  Roztrhněte svá srdce, ne svá roucha a navraťte se k Hospodinu, svému Bohu, protože je milostivý a soucitný, pomalý k hněvu, hojný v milosrdenství, slitovává se nad zlem.

2:14  Kdo ví, snad se odvrátí, slituje a zanechá za sebou požehnání. ⌈Přídavná a litá oběť patří Hospodinu,⌉ vašemu Bohu.

2:15  Trubte na beraní roh na Sijónu, nachystejte půst, svolejte shromáždění.

2:16  Shromážděte lid, posvěťte shromáždění! Shromážděte starší, shromážděte děti i kojence od prsů! Ať vyjde ženich ze své komnaty a nevěsta ze své svatební komůrky.

2:17  ⌈Mezi předsíní a oltářem⌉ ať pláčou kněží, Hospodinovi služebníci. Ať říkají: Hospodine, ⌈pohleď s lítostí na⌉ svůj lid a nevydávej své dědictví v potupu, za pořekadlo mezi pohanskými národy. Proč by měli říkat mezi národy: Kde je jejich Bůh?

2:18  Nato Hospodin vzplál žárlivostí pro svou zemi a měl soucit se svým lidem.

2:19  Odpověděl Hospodin a řekl svému lidu: Hle, posílám vám obilí, nové víno a olej a nasytíte se tím. Nevydám vás už v potupu mezi pohanskými národy.

2:20  Vzdálím od vás seveřana a zaženu ho do bezvodé a zcela opuštěné země; jeho přední voj do moře východního a jeho zadní voj do moře západního. Vystoupí jeho smrad, vystoupí jeho zápach, neboť se vyvyšoval tím, co prováděl.

2:21  Neboj se, země, jásej a raduj se, neboť Hospodin vykonal velké věci.

2:22  Nebojte se, polní zvířata, neboť stepní pastviny se zazelenaly, protože stromy přinesly ovoce, fíkovník a réva vydaly svůj výnos.

2:23  Synové Sijónu, jásejte a radujte se v Hospodinu, svém Bohu, protože vám dal učitele spravedlnosti, seslal vám déšť, podzimní i jarní déšť jako na počátku.

2:24  Humna budou plná zrna a sudy budou oplývat novým vínem a olejem.

2:25  Nahradím vám roky, které sežraly kobylky arbe, kobylky jelek, kobylky chasíl a kobylky gázám, mé velké vojsko, které jsem poslal proti vám.

2:26  Dobře a dosyta se najíte a budete chválit jméno Hospodina, svého Boha, který s vámi podivuhodně jednal. Můj lid nebude nikdy zahanben.

2:27  Poznáte, že jsem uprostřed Izraele a že ⌈já, Hospodin, jsem vaším Bohem,⌉ a nikdo jiný. Můj lid nebude nikdy zahanben.