CzeBKR - Lamentations - 5

5:1  Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.

5:2  Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.

5:3  Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.

5:4  Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.

5:5  Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.

5:6  Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.

5:7  Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.

5:8  Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.

5:9  S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.

5:10  Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.

5:11  Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.

5:12  Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.

5:13  Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.

5:14  Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.

5:15  Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.

5:16  Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.

5:17  Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,

5:18  Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.

5:19  Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.

5:20  Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?

5:21  Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.

5:22  Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?