DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Luke - 13

13:1  And there were present, at that very time, some that told him of the Galileans, whose blood Pilate had mingled with their sacrifices.

13:1  There were present at that season some that told him of the Galilæans, whose blood Pilate had mingled with their sacrifices.

13:1  Právě tehdy k němu přišli někteří se zprávou o Galilejcích, jejichž krev smísil Pilát s krví jejich obětí.

13:1  V tu dobu mu někteří z přítomných vyprávěli o Galilejcích, jejichž krev Pilát smísil s jejich oběťmi.

13:1  Právě v tu dobu byli přítomni někteří, kteří mu vyprávěli o Galilejcích, jejichž krev Pilát smísil s jejich oběťmi.

13:1  Byli pak tu přítomní času toho někteří, vypravujíce jemu o Galilejských, kterýchž krev Pilát smísil s obětmi jejich.

13:1  There were present at that season some that told him of the Galileans, whose blood Pilate had mingled with their sacrifices.

13:1  Now there were some present at the same time who told him about the Galileans, whose blood Pilate had mixed with their sacrifices.

13:1  There were present at that season some that told him of the Galilaeans, whose blood Pilate had mingled with their sacrifices.

13:1  Aderant autem quidam ipso in tempore, nuntiantes illi de Galilæis, quorum sanguinem Pilatus miscuit cum sacrificiis eorum.

13:2  And he answering, said to them: Think you that these Galileans were sinners above all the men of Galilee, because they suffered such things?

13:2  And Jesus answering said unto them, Suppose ye that these Galilæans were sinners above all the Galilæans, because they suffered such things?

13:2  On jim na to řekl: „Myslíte, že tito Galilejci byli větší hříšníci než ti ostatní, že to museli vytrpět?“

13:2  Ježíš jim odpověděl: „Myslíte si, že se jim to stalo, protože byli větší hříšníci než všichni ostatní Galilejci?

13:2  On jim na to řekl: „Myslíte, že tito Galilejci byli větší hříšníci než všichni ostatní Galilejci, když toto vytrpěli?

13:2  I odpověděv Ježíš, řekl jim: Co mníte, že ti Galilejští byli větší hříšníci nežli všickni Galilejští, že takové věci trpěli?

13:2  And Jesus answering, said to them, Suppose ye that these Galileans were sinners above all the Galileans, because they suffered such things?

13:2  Jesus answered them, "Do you think that these Galileans were worse sinners than all the other Galileans, because they suffered these things?

13:2  And Jesus answering said to them, Suppose you that these Galilaeans were sinners above all the Galilaeans, because they suffered such things?

13:2  Et respondens dixit illis : Putatis quod hi Galilæi præ omnibus Galilæis peccatores fuerint, quia talia passi sunt ?

13:3  No, I say to you: but unless you shall do penance, you shall all likewise perish.

13:3  I tell you, Nay: but, except ye repent, ye shall all likewise perish.

13:3  Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni podobně zahynete.

13:3  Říkám vám, že nikoli. Nebudete-li činit pokání, zahynete podobně všichni.

13:3  Ne, pravím vám, ale nebudete–li činit pokání, všichni podobně zahynete.

13:3  Nikoli, pravím vám. Nýbrž nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.

13:3  I tell you, No; but except ye repent, ye shall all likewise perish.

13:3  I tell you, no, but unless you repent, you will all perish in the same way.

13:3  I tell you, No: but, except you repent, you shall all likewise perish.

13:3  Non, dico vobis : sed nisi pœnitentiam habueritis, omnes similiter peribitis.

13:4  Or those eighteen upon whom the tower fell in Siloe and slew them: think you that they also were debtors above all the men that dwelt in Jerusalem?

13:4  Or those eighteen, upon whom the tower in Siloam fell, and slew them, think ye that they were sinners above all men that dwelt in Jerusalem?

13:4  Nebo si myslíte, že těch osmnáct, na které spadla věž v Siloe a zabila je, byli větší viníci než ostatní obyvatelé Jeruzaléma?

13:4  Myslíte si, že těch osmnáct, na které spadla věž v Siloe a zabila je, byli větší viníci než všichni ostatní obyvatelé Jeruzaléma?

13:4  Nebo oněch osmnáct, na které spadla věž v Siloe a zabila je; myslíte, že oni byli větší viníci než všichni ostatní lidé, kteří bydlí v Jeruzalémě?

13:4  Aneb oněch osmnácte, na kteréž upadla věže v Siloe, a zbila je, zdali se domníváte, že by oni vinni byli nad všecky lidi, přebývající v Jeruzalémě?

13:4  Or those eighteen, upon whom the tower in Siloam fell, and killed them, think ye that they were sinners above all men that dwelt in Jerusalem?

13:4  Or those eighteen, on whom the tower in Siloam fell, and killed them; do you think that they were worse offenders than all the men who dwell in Jerusalem?

13:4  Or those eighteen, on whom the tower in Siloam fell, and slew them, think you that they were sinners above all men that dwelled in Jerusalem?

13:4  Sicut illi decem et octo, supra quos cecidit turris in Siloë, et occidit eos : putatis quia et ipsi debitores fuerint præter omnes homines habitantes in Jerusalem ?

13:5  No, I say to you: but except you do penance, you shall all likewise perish.

13:5  I tell you, Nay: but, except ye repent, ye shall all likewise perish.

13:5  Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni právě tak zahynete.“

13:5  Říkám vám, že nikoli. Nebudete-li činit pokání, zahynete podobně všichni.“

13:5  Ne, pravím vám, ale nebudete–li činit pokání, všichni právě tak zahynete.“

13:5  Nikoli, pravím vám. Nýbrž nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.

13:5  I tell you, No; but, except ye repent, ye shall all likewise perish.

13:5  I tell you, no, but, unless you repent, you will all perish in the same way."

13:5  I tell you, No: but, except you repent, you shall all likewise perish.

13:5  Non, dico vobis : sed si pœnitentiam non egeritis, omnes similiter peribitis.

13:6  He spoke also this parable: A certain man had a fig tree planted in his vineyard: and he came seeking fruit on it and found none.

13:6  He spake also this parable; A certain man had a fig tree planted in his vineyard; and he came and sought fruit thereon, and found none.

13:6  Potom jim pověděl toto podobenství: „Jeden člověk měl na své vinici fíkovník; přišel si pro jeho ovoce, ale nic na něm nenalezl.

13:6  Potom jim vyprávěl toto podobenství: „Jeden člověk vysadil na své vinici fíkovník. Přišel a hledal na něm ovoce, ale marně.

13:6  Říkal toto podobenství: „Kdosi měl na své vinici zasazený fíkovník. I přišel na něm hledat ovoce, ale nenalezl.

13:6  Pověděl pak toto podobenství: Člověk jeden měl strom fíkový štípený na vinici své. I přišel, hledaje ovoce na něm, ale nenalezl.

13:6  He spoke also this parable: A certain [man] had a fig-tree planted in his vineyard; and he came and sought fruit on it, and found none.

13:6  He spoke this parable. "A certain man had a fig tree planted in his vineyard, and he came seeking fruit on it, and found none.

13:6  He spoke also this parable; A certain man had a fig tree planted in his vineyard; and he came and sought fruit thereon, and found none.

13:6  Dicebat autem et hanc similitudinem : Arborem fici habebat quidam plantatam in vinea sua, et venit quærens fructum in illa, et non invenit.

13:7  And he said to the dresser of the vineyard: Behold, for these three years I come seeking fruit on this fig tree and I find none. Cut it down therefore. Why cumbereth it the ground?

13:7  Then said he unto the dresser of his vineyard, Behold, these three years I come seeking fruit on this fig tree, and find none: cut it down; why cumbereth it the ground?

13:7  Řekl vinaři: ‚Hle, už po tři léta přicházím pro ovoce z tohoto fíkovníku a nic nenalézám. Vytni jej! Proč má kazit i tu zem?‘

13:7  Řekl tedy vinaři: ‚Podívej se, už tři roky přicházím a hledám na tom fíkovníku ovoce, ale marně. Poraz ho. Proč tu má zabírat místo?‘

13:7  Řekl vinaři: Hle, po tři léta přicházím a hledám ovoce v tomto fíkovníku, a nenalézám. Vytni jej [tedy]! Proč kazí i tu zem?

13:7  I řekl vinaři: Aj, po tři léta přicházím, hledaje ovoce na tom fíku, ale nenalézám. Vytniž jej. Proč i tu zemi darmo kazí?

13:7  Then said he to the dresser of his vineyard, Behold, these three years I come seeking fruit on this fig-tree, and find none: cut it down; why cumbereth it the ground?

13:7  He said to the vine dresser, 'Behold, these three years I have come looking for fruit on this fig tree, and found none. Cut it down. Why does it waste the soil?'

13:7  Then said he to the dresser of his vineyard, Behold, these three years I come seeking fruit on this fig tree, and find none: cut it down; why encumbers it the ground?

13:7  Dixit autem ad cultorem vineæ : Ecce anni tres sunt ex quo venio quærens fructum in ficulnea hac, et non invenio : succide ergo illam : ut quid etiam terram occupat ?

13:8  But he answering, said to him: Lord, let it alone this year also, until I dig about it and dung it.

13:8  And he answering said unto him, Lord, let it alone this year also, till I shall dig about it, and dung it:

13:8  On mu odpověděl: ‚Pane, ponech ho ještě tento rok, až jej okopám a pohnojím.

13:8  Vinař mu odpověděl: ‚Nech ho tu ještě rok, pane. Okopám ho a pohnojím,

13:8  On mu odpověděl: Pane, ponech ho i tento rok, až jej okopám a pohnojím,

13:8  On pak odpověděv, řekl jemu: Pane, ponechejž ho i tohoto léta, ažť jej okopám a ohnojím,

13:8  And he answering, said to him, Lord, let it alone this year also, till I shall dig about it, and dung [it]:

13:8  He answered, 'Lord, leave it alone this year also, until I dig around it, and fertilize it.

13:8  And he answering said to him, Lord, let it alone this year also, till I shall dig about it, and dung it:

13:8  At ille respondens, dicit illi : Domine dimitte illam et hoc anno, usque dum fodiam circa illam, et mittam stercora,

13:9  And if happily it bear fruit: but if not, then after that thou shalt cut it down.

13:9  And if it bear fruit, well: and if not, then after that thou shalt cut it down.

13:9  Snad příště ponese ovoce; jestliže ne, dáš jej porazit‘.“

13:9  snad začne nést ovoce. Pokud ne, porazíš ho pak.‘“

13:9  ⌈neponese–li snad ovoce příště; jestliže ne, vytneš jej⌉.“

13:9  Zdali by nesl ovoce. Pakliť neponese, potom vytneš jej.

13:9  And if it shall bear fruit, [well]: and if not, [then] after that thou shalt cut it down.

13:9  If it bears fruit, fine; but if not, after that, you can cut it down.'"

13:9  And if it bear fruit, well: and if not, then after that you shall cut it down.

13:9  et siquidem fecerit fructum : sin autem, in futurum succides eam.

13:10  And he was teaching in their synagogue on their sabbath.

13:10  And he was teaching in one of the synagogues on the sabbath.

13:10  V sobotu učil v jedné synagóze.

13:10  V sobotu pak učil v jedné synagoze.

13:10  V sobotu učil v jedné synagoze.

13:10  Učil pak v jedné škole v sobotu.

13:10  And he was teaching in one of the synagogues on the sabbath.

13:10  He was teaching in one of the synagogues on the Sabbath day.

13:10  And he was teaching in one of the synagogues on the sabbath.

13:10  Erat autem docens in synagoga eorum sabbatis.

13:11  And behold there was a woman who had a spirit of infirmity eighteen years. And she was bowed together: neither could she look upwards at all.

13:11  And, behold, there was a woman which had a spirit of infirmity eighteen years, and was bowed together, and could in no wise lift up herself.

13:11  Byla tam žena, která byla stižena nemocí už osmnáct let; byla úplně sehnutá a nemohla se vůbec napřímit.

13:11  A hle, byla tam žena postižená už osmnáct let duchem nemoci; byla sehnutá tak, že se vůbec nemohla narovnat.

13:11  A hle, byla tam žena, která měla ducha nemoci osmnáct let; byla sehnutá a vůbec se nemohla napřímit.

13:11  A aj, byla tu žena, kteráž měla ducha nemoci osmnáct let, a byla sklíčena, a nijakž se nemohla zpřímiti.

13:11  And behold, there was a woman who had a spirit of infirmity eighteen years, and was bowed together, and could in no wise raise [herself].

13:11  Behold, there was a woman who had a spirit of infirmity eighteen years, and she was bent over, and could in no way straighten herself up.

13:11  And, behold, there was a woman which had a spirit of infirmity eighteen years, and was bowed together, and could in no wise lift up herself.

13:11  Et ecce mulier, quæ habebat spiritum infirmitatis annis decem et octo : et erat inclinata, nec omnino poterat sursum respicere.

13:12  Whom when Jesus saw, he called her unto him and said to her: Woman, thou art delivered from thy infirmity.

13:12  And when Jesus saw her, he called her to him, and said unto her, Woman, thou art loosed from thine infirmity.

13:12  Když ji Ježíš spatřil, zavolal ji a řekl: „Ženo, jsi zproštěna své nemoci“ a vložil na ni ruce;

13:12  Když ji Ježíš uviděl, zavolal ji k sobě. „Ženo, tvá nemoc je pryč,“ řekl jí.

13:12  Když ji Ježíš uviděl, zavolal ji a řekl: „Ženo, jsi zproštěna své nemoci“

13:12  A uzřev ji Ježíš, zavolal jí k sobě, a řekl jí: Ženo, zproštěna jsi od nemoci své.

13:12  And when Jesus saw her, he called [her to him], and said to her, Woman, thou art loosed from thy infirmity.

13:12  When Jesus saw her, he called her, and said to her, "Woman, you are freed from your infirmity."

13:12  And when Jesus saw her, he called her to him, and said to her, Woman, you are loosed from your infirmity.

13:12  Quam cum videret Jesus, vocavit eam ad se, et ait illi : Mulier, dimissa es ab infirmitate tua.

13:13  And he laid his hands upon her: and immediately she was made straight and glorified God.

13:13  And he laid his hands on her: and immediately she was made straight, and glorified God.

13:13  ona se ihned vzpřímila a velebila Boha.

13:13  Vložil na ni ruce, a ona se hned narovnala a oslavovala Boha.

13:13  a vložil na ni ruce. Ona se ihnednarovnala a oslavovala Boha.

13:13  I vložil na ni ruce, a i hned zdvihla se, a velebila Boha.

13:13  And he laid [his] hands on her: and immediately she was made straight, and glorified God.

13:13  He laid his hands on her, and immediately she stood up straight, and glorified God.

13:13  And he laid his hands on her: and immediately she was made straight, and glorified God.

13:13  Et imposuit illi manus, et confestim erecta est, et glorificabat Deum.

13:14  And the ruler of the synagogue being angry that Jesus had healed on the sabbath answering, said to the multitude: Six days there are wherein you ought to work. In them therefore come and be healed: and not on the sabbath day.

13:14  And the ruler of the synagogue answered with indignation, because that Jesus had healed on the sabbath day, and said unto the people, There are six days in which men ought to work: in them therefore come and be healed, and not on the sabbath day.

13:14  Avšak představený synagógy, pobouřen tím, že Ježíš uzdravuje v sobotu, řekl zástupu: „Je šest dní, kdy se má pracovat; v těch tedy přicházejte, abyste byli uzdravováni, a ne v den sobotní.“

13:14  Představeného synagogy však rozhořčilo, že Ježíš uzdravoval v sobotní den, a tak řekl zástupu: „Je šest dní, kdy se má pracovat. Během nich přicházejte a nechte se uzdravovat, ale ne v sobotu!“

13:14  Avšak představený synagogy, rozhněván, že Ježíš uzdravuje v sobotu, říkal zástupu: „Je šest dní, v nichž se má pracovat; v nich tedy přicházejte a buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.“

13:14  Tedy kníže školní odpověděv, hněvaje se proto, že v den sobotní uzdravoval Ježíš, řekl zástupu: Šest dní jest, v nichž náleží dělati; protož v těch přicházejíce, buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.

13:14  And the ruler of the synagogue answered with indignation, because Jesus had healed on the sabbath, and said to the people, There are six days in which men ought to work: in them therefore come and be healed, and not on the sabbath.

13:14  The ruler of the synagogue, being indignant because Jesus had healed on the Sabbath, said to the multitude, "There are six days in which men ought to work. Therefore come on those days and be healed, and not on the Sabbath day!"

13:14  And the ruler of the synagogue answered with indignation, because that Jesus had healed on the sabbath day, and said to the people, There are six days in which men ought to work: in them therefore come and be healed, and not on the sabbath day.

13:14  Respondens autem archisynagogus, indignans quia sabbato curasset Jesus, dicebat turbæ : Sex dies sunt in quibus oportet operari : in his ergo venite, et curamini, et non in die sabbati.

13:15  And the Lord answering him, said: Ye hypocrites, doth not every one of you, on the sabbath day, loose his ox or his ass from the manger and lead them to water?

13:15  The Lord then answered him, and said, Thou hypocrite, doth not each one of you on the sabbath loose his ox or his ass from the stall, and lead him away to watering?

13:15  Na to Pán odpověděl: „Pokrytci! Neodvazuje každý z vás v sobotu vola nebo osla od žlabu a nevede ho napájet?

13:15  „Pokrytče!“ odpověděl mu Pán. „Neodvazuje snad každý z vás v sobotu svého vola nebo osla od žlabu a nevodí ho napájet?

13:15  Na to mu Pán řekl: „Pokrytci! Neodvazuje každý z vás v sobotu svého vola nebo osla od žlabu a nevede ho napájet?

13:15  I odpověděv jemu Pán, řekl: Pokrytče, zdali jeden každý z vás v sobotu neodvazuje vola svého neb osla od jeslí, a nevodí napájeti?

13:15  The Lord then answered him, and said, [Thou] hypocrite, doth not each one of you on the sabbath loose his ox or [his] ass from the stall, and lead [him] away to watering?

13:15  Therefore the Lord answered him, "You hypocrites! Does not each one of you free his ox or his donkey from the stall on the Sabbath, and lead him away to water?

13:15  The Lord then answered him, and said, You hypocrite, does not each one of you on the sabbath loose his ox or his ass from the stall, and lead him away to watering?

13:15  Respondens autem ad illum Dominus, dixit : Hypocritæ, unusquisque vestrum sabbato non solvit bovem suum, aut asinum a præsepio, et ducit adaquare ?

13:16  And ought not this daughter of Abraham, whom Satan hath bound, lo, these eighteen years, be loosed from this bond on the sabbath day?

13:16  And ought not this woman, being a daughter of Abraham, whom Satan hath bound, lo, these eighteen years, be loosed from this bond on the sabbath day?

13:16  A tato žena, dcera Abrahamova, kterou držel satan spoutanou po osmnáct let, neměla být vysvobozena z těchto pout v den sobotní?“

13:16  A tato dcera Abrahamova, kterou satan držel svázanou už osmnáct let, nesměla být v sobotu rozvázána ze svého pouta?“

13:16  Tato však, dcera Abrahamova, kterou spoutal Satan, hle, na osmnáct let, neměla být rozvázána z toho pouta v den sobotní?“

13:16  Tato pak dcera Abrahamova, kterouž byl svázal satan, aj, již osmnácte let, což neměla býti rozvázána z svazku tohoto v den sobotní?

13:16  And ought not this woman, being a daughter of Abraham, whom Satan hath bound, lo, these eighteen years, to be loosed from this bond on the Sabbath?

13:16  Ought not this woman, being a daughter of Abraham, whom Satan had bound eighteen long years, be freed from this bondage on the Sabbath day?"

13:16  And ought not this woman, being a daughter of Abraham, whom Satan has bound, see, these eighteen years, be loosed from this bond on the sabbath day?

13:16  Hanc autem filiam Abrahæ, quam alligavit Satanas, ecce decem et octo annis, non oportuit solvi a vinculo isto die sabbati ?

13:17  And when he said these things, all his adversaries were ashamed: and all the people rejoiced for all the things that were gloriously done by him.

13:17  And when he had said these things, all his adversaries were ashamed: and all the people rejoiced for all the glorious things that were done by him.

13:17  Těmito slovy byli všichni jeho protivníci zahanbeni, ale celý zástup se radoval nad podivuhodnými činy, které Ježíš konal.

13:17  Když to řekl, všichni jeho protivníci se zastyděli, ale všechen zástup se radoval ze všech slavných skutků, které dělal.

13:17  A když to říkal, všichni jeho protivníci byli zahanbeni, ale celý zástup se radoval nad všemi těmi slavnými činy, které se od něho dály.

13:17  A když on to pověděl, zastyděli se všickni protivníci jeho, ale všecken lid radoval se ze všech těch slavných skutků, kteříž se dáli od něho.

13:17  And when he had said these things, all his adversaries were ashamed: and all the people rejoiced for all the glorious things that were done by him.

13:17  As he said these things, all his adversaries were disappointed, and all the multitude rejoiced for all the glorious things that were done by him.

13:17  And when he had said these things, all his adversaries were ashamed: and all the people rejoiced for all the glorious things that were done by him.

13:17  Et cum hæc diceret, erubescebant omnes adversarii ejus : et omnis populus gaudebat in universis, quæ gloriose fiebant ab eo.

13:18  He said therefore: To what is the kingdom of God like, and whereunto shall I resemble it?

13:18  Then said he, Unto what is the kingdom of God like? and whereunto shall I resemble it?

13:18  Řekl: „Čemu se podobá Boží království a k čemu je přirovnám?

13:18  Tehdy řekl: „Čemu se podobá Boží království? K čemu ho přirovnám?

13:18  Říkal tedy: „Čemu se podobá Boží království a k čemu je připodobním?

13:18  I řekl: Čemu podobno jest království Boží, a k čemu je přirovnám?

13:18  Then said he, To what is the kingdom of God like? and to what shall I resemble it?

13:18  He said, "What is the Kingdom of God like? To what shall I compare it?

13:18  Then said he, To what is the kingdom of God like? and whereunto shall I resemble it?

13:18  Dicebat ergo : Cui simile est regnum Dei, et cui simile æstimabo illud ?

13:19  It is like to a grain of mustard seed, which a man took and cast into his garden: and it grew and became a great tree, and the birds of the air lodged in the branches thereof.

13:19  It is like a grain of mustard seed, which a man took, and cast into his garden; and it grew, and waxed a great tree; and the fowls of the air lodged in the branches of it.

13:19  Je jako hořčičné zrno, které člověk zasel do své zahrady; vyrostlo, je z něho strom a ptáci se uhnízdili v jeho větvích.“

13:19  Je podobné zrnku hořčice, které člověk vzal, hodil je do své zahrady a vyrostl z něj strom, v jehož větvích se uhnízdili ptáci.“

13:19  Je podobné zrnu hořčice, které člověk vzal a hodil do své zahrady; vyrostlo, stalo se [velikým] stromem a v jeho větvích se uhnízdili nebeští ptáci.“

13:19  Podobno jest zrnu horčičnému, kteréž vzav člověk, uvrhl do zahrady své. I rostlo, a učiněno jest v strom veliký, a ptactvo nebeské hnízda sobě dělali na ratolestech jeho.

13:19  It is like a grain of mustard-seed, which a man took, and cast into his garden, and it grew, and became a great tree; and the fowls of the air lodged in the branches of it.

13:19  It is like a grain of mustard seed, which a man took, and put in his own garden. It grew, and became a tree, and the birds of the sky lodged in its branches."

13:19  It is like a grain of mustard seed, which a man took, and cast into his garden; and it grew, and waxed a great tree; and the fowls of the air lodged in the branches of it.

13:19  Simile est grano sinapis, quod acceptum homo misit in hortum suum, et crevit, et factum est in arborem magnam : et volucres cæli requieverunt in ramis ejus.

13:20  And again he said: Whereunto shall I esteem the kingdom of God to be like?

13:20  And again he said, Whereunto shall I liken the kingdom of God?

13:20  A dále řekl: „K čemu přirovnám Boží království?

13:20  „K čemu přirovnám Boží království?“ opakoval.

13:20  A opět řekl: „K čemu připodobním Boží království?

13:20  A opět řekl: K čemu připodobním království Boží?

13:20  And again he said, To what shall I liken the kingdom of God?

13:20  Again he said, "To what shall I compare the Kingdom of God?

13:20  And again he said, Whereunto shall I liken the kingdom of God?

13:20  Et iterum dixit : Cui simile æstimabo regnum Dei ?

13:21  It is like to leaven, which a woman took and hid in three measures of meal, till the whole was leavened.

13:21  It is like leaven, which a woman took and hid in three measures of meal, till the whole was leavened.

13:21  Je jako kvas, který žena vmísí do tří měřic mouky, až všechno prokvasí.“

13:21  „Je podobné kvasu, který žena vzala a zadělala do tří měřic mouky, až nakonec všechno zkvasilo.“

13:21  Je podobné kvasu, který žena vzala a skryla do tří měřic mouky, dokud to všecko nezkvasilo.“

13:21  Podobno jest kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až zkysalo všecko.

13:21  It is like leaven, which a woman took and hid in three measures of meal, till the whole was leavened.

13:21  It is like yeast, which a woman took and hid in three measures of flour, until it was all leavened."

13:21  It is like leaven, which a woman took and hid in three measures of meal, till the whole was leavened.

13:21  Simile est fermento, quod acceptum mulier abscondit in farinæ sata tria, donec fermentaretur totum.

13:22  And he went through the cities and towns teaching and making his journey to Jerusalem.

13:22  And he went through the cities and villages, teaching, and journeying toward Jerusalem.

13:22  Ježíš procházel městy i vesnicemi, učil a přitom stále směřoval k Jeruzalému.

13:22  Na své pouti do Jeruzaléma procházel města i vesnice a učil.

13:22  A procházel městy a vesnicemi, učil a pokračoval v cestě do Jeruzaléma.

13:22  I chodil po městech a městečkách, uče, bera se do Jeruzaléma.

13:22  And he went through the cities and villages, teaching, and journeying towards Jerusalem.

13:22  He went on his way through cities and villages, teaching, and traveling on to Jerusalem.

13:22  And he went through the cities and villages, teaching, and journeying toward Jerusalem.

13:22  Et ibat per civitates et castella, docens, et iter faciens in Jerusalem.

13:23  And a certain man said to him: Lord, are they few that are saved? But he said to them:

13:23  Then said one unto him, Lord, are there few that be saved? And he said unto them,

13:23  Kdosi mu řekl: „Pane, je opravdu málo těch, kteří budou spaseni?“ On jim odpověděl:

13:23  Někdo se ho zeptal: „Pane, bude spasen jen málokdo?“ Tehdy jim řekl:

13:23  Kdosi mu řekl: „Pane, je jen málo těch, kteří ⌈jsou zachraňováni⌉?“ On jim řekl:

13:23  I řekl jemu jeden: Pane, co nemnozí jsou ti, kteří spaseni býti mají? On pak řekl jim:

13:23  Then said one to him, Lord, are there few that are saved? And he said to them,

13:23  One said to him, "Lord, are they few who are saved?" He said to them,

13:23  Then said one to him, Lord, are there few that be saved? And he said to them,

13:23  Ait autem illi quidam : Domine, si pauci sunt, qui salvantur ? Ipse autem dixit ad illos :

13:24  Strive to enter by the narrow gate: for many, I say to you, shall seek to enter and shall not be able.

13:24  Strive to enter in at the strait gate: for many, I say unto you, will seek to enter in, and shall not be able.

13:24  „Snažte se vejít úzkými dveřmi, neboť mnozí, pravím vám, se budou snažit vejít, ale nebudou schopni.

13:24  „Snažte se vejít úzkými dveřmi. Říkám vám, že mnozí se budou pokoušet vejít, ale nebudou moci.

13:24  „Usilujte vejít úzkými dveřmi, neboť mnozí, pravím vám, se budou snažit vejít, ale nebudou schopni.

13:24  Snažujte se vcházeti těsnou branou; neboť (pravím vám,) mnozí usilovati budou vjíti, ale nebudou moci.

13:24  Strive to enter in at the strait gate: for many, I say to you, will seek to enter in, and shall not be able.

13:24  "Strive to enter in by the narrow door, for many, I tell you, will seek to enter in, and will not be able.

13:24  Strive to enter in at the strait gate: for many, I say to you, will seek to enter in, and shall not be able.

13:24  Contendite intrare per angustam portam : quia multi, dico vobis, quærent intrare, et non poterunt.

13:25  But when the master of the house shall be gone in and shall shut the door, you shall begin to stand without; and knock at the door, saying: Lord, open to us. And he answering, shall say to you: I know you not, whence you are.

13:25  When once the master of the house is risen up, and hath shut to the door, and ye begin to stand without, and to knock at the door, saying, Lord, Lord, open unto us; and he shall answer and say unto you, I know you not whence ye are:

13:25  Jakmile už jednou hospodář vstane a zavře dveře a vy zůstanete venku, začnete tlouct na dveře a volat: ‚Pane, otevři nám‘, tu on vám odpoví: ‚Neznám vás, odkud jste!‘

13:25  Když hospodář vstane a zavře dveře, zůstanete venku. Budete tlouci na dveře: ‚Pane, otevři nám,‘ ale on vám odpoví: ‚Neznám vás. Nevím, odkud jste.‘

13:25  V tu chvíli, když by hospodář vstal a zavřel dveře, a vy byste zůstali stát venku, začali tlouci na dveře a říkat: Pane, otevři nám, on vám odpoví: Neznám vás a nevím, odkud jste.

13:25  Když vstane hospodář, a zavře dvéře, a počnete vně státi a tlouci na dvéře, řkouce: Pane, Pane, otevři nám, a on odpovídaje, díť vám: Neznám vás, odkud jste:

13:25  When once the master of the house hath risen, and hath shut the door, and ye begin to stand without, and to knock at the door, saying, Lord, Lord, open to us; and he will answer and say to you, I know you not whence ye are:

13:25  When once the master of the house has risen up, and has shut the door, and you begin to stand outside, and to knock at the door, saying, 'Lord, open to us!' then he will answer and tell you, 'I do not know you or where you come from.'

13:25  When once the master of the house is risen up, and has shut to the door, and you begin to stand without, and to knock at the door, saying, Lord, Lord, open to us; and he shall answer and say to you, I know you not from where you are:

13:25  Cum autem intraverit paterfamilias, et clauserit ostium, incipietis foris stare, et pulsare ostium, dicentes : Domine, aperi nobis : et respondens dicet vobis : Nescio vos unde sitis :

13:26  Then you shall begin to say: We have eaten and drunk in thy presence: and thou hast taught in our streets.

13:26  Then shall ye begin to say, We have eaten and drunk in thy presence, and thou hast taught in our streets.

13:26  Pak budete říkat: ‚Jedli jsme s tebou i pili a na našich ulicích jsi učil!‘

13:26  Budete říkat: ‚Jedli jsme a pili s tebou. Učil jsi na našich ulicích!‘

13:26  Tehdy začnete říkat: Jedli jsme ⌈před tebou⌉ i pili a na našich ulicích jsi učil.

13:26  Tedy počnete říci: Jídali jsme a píjeli před tebou, a na ulicech našich jsi učíval.

13:26  Then ye will begin to say, We have eaten and drank in thy presence, and thou hast taught in our streets.

13:26  Then you will begin to say, 'We ate and drank in your presence, and you taught in our streets.'

13:26  Then shall you begin to say, We have eaten and drunk in your presence, and you have taught in our streets.

13:26  tunc incipietis dicere : Manducavimus coram te, et bibimus, et in plateis nostris docuisti.

13:27  And he shall say to you: I know you not, whence you are. Depart from me, all ye workers of iniquity.

13:27  But he shall say, I tell you, I know you not whence ye are; depart from me, all ye workers of iniquity.

13:27  On však odpoví: ‚Neznám vás, odkud jste. Odstupte ode mne všichni, kdo se dopouštíte bezpráví.‘

13:27  On však odpoví: ‚Říkám vám, že vás neznám. Nevím, odkud jste. Odejděte ode mě, všichni, kdo pácháte zlo!‘

13:27  A on ⌈vám řekne:⌉ ⌈Neznám vás a nevím, odkud jste⌉. Odstupte ode mne všichni činitelé nepravosti!

13:27  I dí: Pravím vám, neznám vás, odkud jste. Odejdětež ode mne všickni činitelé nepravosti.

13:27  But he will say, I tell you, I know you not whence ye are: depart from me, all [ye] workers of iniquity.

13:27  He will say, 'I tell you, I do not know where you come from. Depart from me, all you workers of iniquity.'

13:27  But he shall say, I tell you, I know you not from where you are; depart from me, all you workers of iniquity.

13:27  Et dicet vobis : Nescio vos unde sitis : discedite a me omnes operarii iniquitatis.

13:28  There shall be weeping and gnashing of teeth; when you shall see Abraham and Isaac and Jacob and all the prophets, in the kingdom of God: and you yourselves thrust out.

13:28  There shall be weeping and gnashing of teeth, when ye shall see Abraham, and Isaac, and Jacob, and all the prophets, in the kingdom of God, and you yourselves thrust out.

13:28  Tam bude pláč a skřípění zubů, až spatříte Abrahama, Izáka a Jákoba i všechny proroky v Božím království, a vy budete vyvrženi ven.

13:28  Bude tam pláč a skřípění zubů, až uvidíte Abrahama, Izáka a Jákoba se všemi proroky v Božím království, ale sami budete vyhnáni ven.

13:28  Tam bude pláč a skřípění zubů, až spatříte Abrahama, Izáka a Jákoba a všechny proroky v Božím království, ale vás vyženou ven.

13:28  Tamť bude pláč a škřipení zubů, když uzříte Abrahama, a Izáka, a Jákoba, a všecky proroky v království Božím, sami pak sebe vyhnané ven.

13:28  There shall be weeping and gnashing of teeth when ye shall see Abraham, and Isaac, and Jacob, and all the prophets in the kingdom of God, and you [yourselves] excluded.

13:28  There will be weeping and gnashing of teeth, when you see Abraham, Isaac, Jacob, and all the prophets, in the Kingdom of God, and yourselves being thrown outside.

13:28  There shall be weeping and gnashing of teeth, when you shall see Abraham, and Isaac, and Jacob, and all the prophets, in the kingdom of God, and you yourselves thrust out.

13:28  Ibi erit fletus et stridor dentium : cum videritis Abraham, et Isaac, et Jacob, et omnes prophetas in regno Dei, vos autem expelli foras.

13:29  And there shall come from the east and the west and the north and the south: and shall sit down in the kingdom of God.

13:29  And they shall come from the east, and from the west, and from the north, and from the south, and shall sit down in the kingdom of God.

13:29  A přijdou od východu i západu, od severu i jihu, a budou stolovat v Božím království.

13:29  Mnozí přijdou od východu i od západu, od severu i od jihu a budou stolovat v Božím království.

13:29  A přijdou mnozí od východu i západu, od severu i jihu a budou stolovat v Božím království.

13:29  I přijdouť od východu, a od západu, a od půlnoci, i od poledne, a budou stoliti v království Božím.

13:29  And they will come from the east, and [from] the west, and from the north, and [from] the south, and will sit down in the kingdom of God.

13:29  They will come from the east, west, north, and south, and will sit down in the Kingdom of God.

13:29  And they shall come from the east, and from the west, and from the north, and from the south, and shall sit down in the kingdom of God.

13:29  Et venient ab oriente, et occidente, et aquilone, et austro, et accumbent in regno Dei.

13:30  And behold, they are last that shall be first: and they are first that shall be last.

13:30  And, behold, there are last which shall be first, and there are first which shall be last.

13:30  Hle, jsou poslední, kteří budou první, a jsou první, kteří budou poslední.“

13:30  A hle, někteří poslední budou první a někteří první budou poslední.“

13:30  A hle, jsou poslední, kteří budou první, a jsou první, kteří budou poslední.“

13:30  A aj, jsouť poslední, kteříž budou první, a jsou první, kteříž budou poslední.

13:30  And behold, there are last, who shall be first; and there are first who shall be last.

13:30  Behold, there are some who are last who will be first, and there are some who are first who will be last."

13:30  And, behold, there are last which shall be first, and there are first which shall be last.

13:30  Et ecce sunt novissimi qui erunt primi, et sunt primi qui erunt novissimi.

13:31  The same day, there came some of the Pharisees, saying to him: Depart, and get thee hence, for Herod hath a mind to kill thee.

13:31  The same day there came certain of the Pharisees, saying unto him, Get thee out, and depart hence: for Herod will kill thee.

13:31  V tu chvíli přišli někteří farizeové a řekli mu: „Rychle odtud odejdi, protože Herodes tě chce zabít.“

13:31  V tu chvíli za ním přišli nějací farizeové. „Odejdi odsud,“ říkali mu. „Jdi pryč, Herodes tě chce zabít!“

13:31  Právě v tu hodinu přišli někteří farizeové a řekli mu: „Vyjdi a jdi odtud, protože Herodes tě chce zabít.“

13:31  A v ten den přistoupili někteří z farizeů, řkouce jemu: Vyjdi, a odejdi odsud, nebo Heródes chce tě zamordovati.

13:31  The same day there came certain of the Pharisees, saying to him, Go out, and depart hence; for Herod will kill thee.

13:31  In that same hour some Pharisees came, saying to him, "Get out of here, and go away, for Herod wants to kill you."

13:31  The same day there came certain of the Pharisees, saying to him, Get you out, and depart hence: for Herod will kill you.

13:31  In ipsa die accesserunt quidam pharisæorum, dicentes illi : Exi, et vade hinc : quia Herodes vult te occidere.

13:32  And he said to them: Go and tell that fox: Behold, I cast out devils and do cures, to-day and to-morrow, and the third day I am consummated.

13:32  And he said unto them, Go ye, and tell that fox, Behold, I cast out devils, and I do cures to day and to morrow, and the third day I shall be perfected.

13:32  On jim řekl: „Jděte a vyřiďte té lišce: Hle, já vyháním démony a uzdravuji dnes i zítra, a třetího dne dojdu do svého cíle.

13:32  Odpověděl jim: „Jděte a vyřiďte té lišce: Dnes i zítra budu vymítat démony a uzdravovat; třetího dne skončím.

13:32  On jim řekl: „Jděte a řekněte té lišce: Hle, vyháním démony a uzdravuji dnes i zítra, a třetího dne dokonám.

13:32  I řekl jim: Jdouce, povězte lišce té: Aj, vymítám ďábly, a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dokonám.

13:32  And he said to them, Go ye and tell that fox, Behold, I cast out demons, and I do cures to-day and to-morrow, and the third [day] I shall be perfected.

13:32  He said to them, "Go and tell that fox, 'Behold, I cast out demons and perform cures today and tomorrow, and the third day I complete my mission.

13:32  And he said to them, Go you, and tell that fox, Behold, I cast out devils, and I do cures to day and to morrow, and the third day I shall be perfected.

13:32  Et ait illis : Ite, et dicite vulpi illi : Ecce ejicio dæmonia, et sanitates perficio hodie, et cras, et tertia die consummor.

13:33  Nevertheless, I must walk to-day and to-morrow and the day following, because it cannot be that a prophet perish, out of Jerusalem.

13:33  Nevertheless I must walk to day, and to morrow, and the day following: for it cannot be that a prophet perish out of Jerusalem.

13:33  Avšak dnes, zítra i pozítří musím jít svou cestou, neboť není možné, aby prorok zahynul mimo Jeruzalém.“

13:33  Dnes, zítra i pozítří musím pokračovat v cestě. Kde jinde by měl prorok zemřít než v Jeruzalémě?

13:33  Avšak dnes, zítra i pozítří musím pokračovat v cestě, neboť není možné, aby prorok zahynul mimo Jeruzalém.

13:33  Ale však musím dnes a zítra i po zejtří choditi; neboť nelze proroku zahynouti kromě Jeruzaléma.

13:33  Nevertheless, I must walk to-day and to-morrow, and the [day] following: for it cannot be that a prophet should perish out of Jerusalem.

13:33  Nevertheless I must go on my way today and tomorrow and the next day, for it cannot be that a prophet perish outside of Jerusalem.'

13:33  Nevertheless I must walk to day, and to morrow, and the day following: for it cannot be that a prophet perish out of Jerusalem.

13:33  Verumtamen oportet me hodie et cras et sequenti die ambulare : quia non capit prophetam perire extra Jerusalem.

13:34  Jerusalem, Jerusalem, that killest the prophets; and stonest them that are sent to thee, how often would I have gathered thy children as the bird doth her brood under her wings, and thou wouldest not?

13:34  O Jerusalem, Jerusalem, which killest the prophets, and stonest them that are sent unto thee; how often would I have gathered thy children together, as a hen doth gather her brood under her wings, and ye would not!

13:34  „Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobě posláni, kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, ale nechtěli jste!

13:34  Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kteří jsou k tobě posíláni! Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, jako slepice shromažďuje svá kuřata pod křídla, ale nechtěli jste.

13:34  Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kteří jsou k tobě posláni, kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti jako slepice svá kuřata pod křídla, ale nechtěli jste.

13:34  Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto morduješ proroky, a kamenuješ ty, kteříž k tobě bývají posláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi dítky tvé, jako slepice kuřátka svá pod křídla? Ale nechtěli jste.

13:34  O Jerusalem, Jerusalem, that killest the prophets, and stonest them that are sent to thee; how often would I have gathered thy children, as a hen [gathereth] her brood under [her] wings, and ye would not!

13:34  "Jerusalem, Jerusalem, that kills the prophets, and stones those who are sent to her! How often I wanted to gather your children together, like a hen gathers her own brood under her wings, and you refused!

13:34  O Jerusalem, Jerusalem, which kill the prophets, and stone them that are sent to you; how often would I have gathered your children together, as a hen does gather her brood under her wings, and you would not!

13:34  Jerusalem, Jerusalem, quæ occidis prophetas, et lapidas eos qui mittuntur ad te, quoties volui congregare filios tuos quemadmodum avis nidum suum sub pennis, et noluisti ?

13:35  Behold your house shall be left to you desolate. And I say to you that you shall not see me till the time come when you shall say: Blessed is he that cometh in the name of the Lord.

13:35  Behold, your house is left unto you desolate: and verily I say unto you, Ye shall not see me, until the time come when ye shall say, Blessed is he that cometh in the name of the Lord.

13:35  Hle, ve svém domě zůstanete sami. Pravím vám, že mě neuzříte, dokud nepřijde chvíle, kdy řeknete: Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově.“

13:35  Hle, váš dům se vám zanechává pustý. Říkám vám, že mě už neuvidíte, dokud nepřijde čas, kdy řeknete: ‚Požehnaný, jenž přichází v Hospodinově jménu!‘“

13:35  Hle, váš dům se vám zanechává [pustý]. Pravím vám, že mne zajisté nespatříte, dokud [nepřijde ten den, kdy] řeknete: Požehnaný, který přichází ve jménu Pána.“

13:35  Aj, zanechán bude vám dům váš pustý. Ale jistě pravím vám, že nikoli mne neuzříte, ažť přijde, když díte: Požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně.

13:35  Behold, your house is left to you desolate. And verily I say to you, ye shall not see me, until [the time shall] come when ye shall say, Blessed [is] he that cometh in the name of the Lord.

13:35  Behold, your house is left to you desolate. I tell you, you will not see me, until you say, 'Blessed is he who comes in the name of the Lord!'"

13:35  Behold, your house is left to you desolate: and truly I say to you, You shall not see me, until the time come when you shall say, Blessed is he that comes in the name of the Lord.

13:35  Ecce relinquetur vobis domus vestra deserta. Dico autem vobis, quia non videbitis me donec veniat cum dicetis : Benedictus qui venit in nomine Domini.