DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Psalms - 38

38:1  Unto the end, for Idithun himself, a canticle of David.

38:1  O Lord, rebuke me not in thy wrath: neither chasten me in thy hot displeasure.

38:1  Žalm Davidův, k připamatování.

38:1  Památeční žalm Davidův.

38:1  Davidův žalm -- k připomínání.

38:1  Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.

38:1  In finem, ipsi Idithun. Canticum David.

38:2  I said: I will take heed to my ways: that I sin not with my tongue. I have set a guard to my mouth, when the sinner stood against me.

38:2  For thine arrows stick fast in me, and thy hand presseth me sore.

38:2  Nekárej mě, Hospodine, ve svém rozlícení, netrestej mě ve svém rozhořčení,

38:2  Netrestej mě, Hospodine, ve své prchlivosti, ve svém rozzuření mě nekárej!

38:2  Hospodine, nekárej mě ve svém rozhořčení, ve své zlobě mě nekázni.

38:2  Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.

38:2  Dixi : Custodiam vias meas : ut non delinquam in lingua mea. Posui ori meo custodiam, cum consisteret peccator adversum me.

38:3  I was dumb, and was humbled, and kept silence from good things: and my sorrow was renewed.

38:3  There is no soundness in my flesh because of thine anger; neither is there any rest in my bones because of my sin.

38:3  neboť na mě dopadly tvé šípy, těžce na mě dopadla tvá ruka.

38:3  Vždyť už jsem probodán tvými šípy, tvá ruka drtí mě!

38:3  Tvé šípy mě zasáhly a dolehla na mě tvá ruka.

38:3  Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.

38:3  Obmutui, et humiliatus sum, et silui a bonis ; et dolor meus renovatus est.

38:4  My heart grew hot within me: and in my meditation a fire shall flame out.

38:4  For mine iniquities are gone over mine head: as an heavy burden they are too heavy for me.

38:4  Pro tvůj hrozný hněv už není na mém těle zdravé místo, pro můj hřích pokoje nemá jediná kost ve mně.

38:4  Tvůj hněv na mně nenechal zdravé místo, můj hřích připravil mé kosti o pokoj.

38:4  Pro tvé rozhořčení není na mém těle zdravé místo, pro můj hřích není pokoje v mých kostech,

38:4  Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.

38:4  Concaluit cor meum intra me ; et in meditatione mea exardescet ignis.

38:5  I spoke with my tongue: O Lord, make me know my end. And what is the number of my days: that I may know what is wanting to me.

38:5  My wounds stink and are corrupt because of my foolishness.

38:5  Nad hlavu mi přerostly mé nepravosti, jako těžké břemeno mě tíží.

38:5  Má provinění mi nad hlavu rostou, těžší, než unesu, je jejich břemeno!

38:5  neboť mé viny mi přerostly přes hlavu; ⌈tíží mě jako ohromné břemeno.⌉

38:5  Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.

38:5  Locutus sum in lingua mea : Notum fac mihi, Domine, finem meum, et numerum dierum meorum quis est, ut sciam quid desit mihi.

38:6  Behold thou hast made my days measurable. and my substance is as nothing before thee. And indeed all things are vanity: every man living.

38:6  I am troubled; I am bowed down greatly; I go mourning all the day long.

38:6  Páchnou, hnisají mé rány pro mou pošetilost.

38:6  Mé vlastní bláznovství mi rány zasadilo, rány, jež páchnou a mokvají.

38:6  Kvůli mé pošetilosti páchnou a hnisají mé rány.

38:6  Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.

38:6  Ecce mensurabiles posuisti dies meos, et substantia mea tamquam nihilum ante te. Verumtamen universa vanitas, omnis homo vivens.

38:7  Surely man passeth as an image: yea, and he is disquieted in vain. He storeth up: and he knoweth not for whom he shall gather these things.

38:7  For my loins are filled with a loathsome disease: and there is no soundness in my flesh.

38:7  Zhrouceně, až k zemi sehnut celé dny se sklíčen smutkem vláčím.

38:7  Shrbený jsem, plížím se tak nízko, celý den v zármutku se potácím.

38:7  Jsem velmi sklíčen a pokořen, celý den chodím v nářku.

38:7  Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.

38:7  Verumtamen in imagine pertransit homo ; sed et frustra conturbatur : thesaurizat, et ignorat cui congregabit ea.

38:8  And now what is my hope? is it not the Lord? and my substance is with thee.

38:8  I am feeble and sore broken: I have roared by reason of the disquietness of my heart.

38:8  Mé ledví je v jednom ohni, nezbylo nic zdravého v mém těle.

38:8  Mé slabiny jsou v jednom ohni, jediné zdravé místo mi v těle nezbylo.

38:8  Mé slabiny jsou zcela zanícené; na mém těle není zdravé místo.

38:8  Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.

38:8  Et nunc quæ est exspectatio mea : nonne Dominus ? et substantia mea apud te est.

38:9  Deliver thou me from all my iniquities: thou hast made me a reproach to the fool.

38:9  Lord, all my desire is before thee; and my groaning is not hid from thee.

38:9  Jsem ochromen, zcela zdeptán, křičím a mé srdce sténá.

38:9  Bezmocný jsem a tolik zdrcen, úzkostí sténám, křičím ze srdce!

38:9  Jsem otupělý a velmi zkrušen; řvu, ⌈neboť mé srdce sténá.⌉

38:9  Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.

38:9  Ab omnibus iniquitatibus meis erue me : opprobrium insipienti dedisti me.

38:10  I was dumb, and I opened not my mouth, because thou hast done it.

38:10  My heart panteth, my strength faileth me: as for the light of mine eyes, it also is gone from me.

38:10  Před sebou máš, Panovníku, všechny moje tužby a můj nářek utajen ti není.

38:10  Ty, Pane, víš o každé mé touze, můj nářek před tebou není utajen.

38:10  Panovníku, před tebou jsou všechny mé tužby, mé vzdychání není před tebou skryto.

38:10  Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.

38:10  Obmutui, et non aperui os meum, quoniam tu fecisti ;

38:11  Remove thy scourges from me. The strength of thy hand hath made me faint in rebukes:

38:11  My lovers and my friends stand aloof from my sore; and my kinsmen stand afar off.

38:11  Selhává mi srdce, opouští mě síla a mým očím hasne světlo.

38:11  Srdce mi buší, síla se ztrácí i moje oči už světlo opouští.

38:11  Srdce mi buší, opustila mě síla, ani mé oči už nemají jas.

38:11  Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.

38:11  amove a me plagas tuas.

38:12  Thou hast corrected man for iniquity. And thou hast made his soul to waste away like a spider: surely in vain is any man disquieted.

38:12  They also that seek after my life lay snares for me: and they that seek my hurt speak mischievous things, and imagine deceits all the day long.

38:12  Kdo mě milovali, moji druzi, odtáhli se pro mou ránu, moji nejbližší opodál stojí.

38:12  Přátelé a drazí se mých ran štítí, moji příbuzní se drží vpovzdálí.

38:12  Moji přátelé i druzi kvůli mé ráně poodstupují a moji blízcí stojí opodál.

38:12  Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.

38:12  A fortitudine manus tuæ ego defeci in increpationibus : propter iniquitatem corripuisti hominem. Et tabescere fecisti sicut araneam animam ejus : verumtamen vane conturbatur omnis homo.

38:13  Hear my prayer, O Lord, and my supplication: give ear to my tears. Be no silent: for I am a stranger with thee, and a sojourner as all my fathers were.

38:13  But I, as a deaf man, heard not; and I was as a dumb man that openeth not his mouth.

38:13  Ti, kdo mi o život ukládají, nastražili léčku, kdo mi chtějí škodit, vedou zhoubné řeči, po celé dny vymýšlejí záludnosti.

38:13  Ti, jimž jde o můj život, mi kladou léčky, ti, kdo mi chtějí ublížit, mluví o zkáze, své lsti vymýšlejí každý den.

38:13  Ti, kdo usilují o můj život, mi chystají past, ti, kdo si žádají mého zla, promlouvají zkázu a celý den přemítají o zradě.

38:13  Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;

38:13  Exaudi orationem meam, Domine, et deprecationem meam ; auribus percipe lacrimas meas. Ne sileas, quoniam advena ego sum apud te, et peregrinus sicut omnes patres mei.

38:14  O forgive me, that I may be refreshed, before I go hence, and be no more.

38:14  Thus I was as a man that heareth not, and in whose mouth are no reproofs.

38:14  Já však neslyším, jsem jako hluchý, jako němý, ani ústa neotevřu.

38:14  Já ale jak hluchý neslyším, jak němý nechci ústa otevřít.

38:14  Ale já jsem jako hluchý a neslyším, jako němý, který neotvírá ústa.

38:14  Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.

38:14  Remitte mihi, ut refrigerer priusquam abeam et amplius non ero.

38:15  For in thee, O Lord, do I hope: thou wilt hear, O Lord my God.

38:15  Stal se ze mne člověk, který neslyší a neodmlouvá,

38:15  Jsem jako člověk, který neslyší, z jehož úst nezaznějí žádné odmluvy.

38:15  Ano, jsem jako člověk, který neslyší a v jehož ústech není námitek.

38:15  Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.

38:16  For I said, Hear me, lest otherwise they should rejoice over me: when my foot slippeth, they magnify themselves against me.

38:16  neboť na tebe jen, Hospodine, čekám, Panovníku, Bože můj, kéž bys odpověděl!

38:16  V tebe, Hospodine, skládám naději – Pane Bože můj, ty jistě odpovíš!

38:16  Protože čekám na tebe, Hospodine, ty odpověz, Panovníku, můj Bože!

38:16  Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,

38:17  For I am ready to halt, and my sorrow is continually before me.

38:17  Pravím: Ať nemají ze mne radost, budou se nade mne vypínat, uklouzne-li mi noha.

38:17  Ať nade mnou nejásají, říkám si, jen ať se nepyšní nad mým selháním!

38:17  Říkám: Ať se nade mnou neradují! Když mi uklouzne noha, budou se nade mnou vytahovat.

38:17  Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.

38:18  For I will declare mine iniquity; I will be sorry for my sin.

38:18  Můj pád je už blízko, stále mám před sebou svoji bolest.

38:18  Vždyť už jsem přece na pokraji pádu a stále trpím bolestí,

38:18  Vždyť mám blízko k pádu, má bolest je ustavičně se mnou.

38:18  A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.

38:19  But mine enemies are lively, and they are strong: and they that hate me wrongfully are multiplied.

38:19  Přiznávám se ke své nepravosti a svého hříchu se lekám.

38:19  vyznávám svoje provinění, trápím se pro svůj hřích!

38:19  Proto vyznávám svou vinu a hrozím se svého hříchu.

38:19  Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.

38:20  They also that render evil for good are mine adversaries; because I follow the thing that good is.

38:20  Moji nepřátelé životem jen kypí, mnoho je těch, kdo mě zrádně nenávidí.

38:20  Mých bezdůvodných soků je stále více, množí se počet mých zrádných nepřátel.

38:20  Mých zdatných nepřátel je bezpočtu; mnoho je těch, kdo mě zrádně nenávidí.

38:20  A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.

38:21  Forsake me not, O Lord: O my God, be not far from me.

38:21  Ti, kdo odplácejí za dobrotu zlobou, za to, že se snažím o dobro, mě osočují.

38:21  Zlobou mi odplácejí za mé dobrodiní, obviňují mě, když dobra držím se!

38:21  Odplácejí zlem za dobro, protiví se mi za to, že usiluji o dobro.

38:21  Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.

38:22  Make haste to help me, O Lord my salvation.

38:22  Hospodine, ty mě neopouštěj, nevzdaluj se ode mne, můj Bože,

38:22  Neopouštěj mě, Hospodine, nevzdaluj se mi, Bože můj!

38:22  Neopouštěj mě, Hospodine! Bože můj, nevzdaluj se ode mě!

38:22  Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.

38:23  na pomoc mi pospěš, Panovníku, moje spáso!

38:23  Pospěš mi na pomoc, Pane – má záchrano!

38:23  Pospěš mi na pomoc, Panovníku, moje spáso!