DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Psalms - 49

49:1  A psalm for Asaph. The God of gods, the Lord hath spoken: and he hath called the earth. From the rising of the sun, to the going down thereof:

49:1  Hear this, all ye people; give ear, all ye inhabitants of the world:

49:1  Pro předního zpěváka. Pro Kórachovce, žalm.

49:1  Pro předního zpěváka. Žalm synů Korachových.

49:1  Pro vedoucího chval. Synové Kórachovi. Žalm.

49:1  Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.

49:1  Psalmus Asaph. Deus deorum Dominus locutus est, et vocavit terram a solis ortu usque ad occasum.

49:2  Out of Sion the loveliness of his beauty.

49:2  Both low and high, rich and poor, together.

49:2  Slyšte to, všichni lidé, všichni obyvatelé světa, naslouchejte,

49:2  Všechny národy, naslouchejte, obyvatelé světa, poslyšte,

49:2  Slyšte to, všechny národy, naslouchejte, všichni obyvatelé světa,

49:2  Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.

49:2  Ex Sion species decoris ejus :

49:3  God shall come manifestly: our God shall come, and shall not keep silence. A fire shall burn before him: and a mighty tempest shall be round about him.

49:3  My mouth shall speak of wisdom; and the meditation of my heart shall be of understanding.

49:3  ať jste rodu prostého anebo urození, boháči i ubožáci.

49:3  obyčejní lidé tak jako důležití, ať už jste chudí nebo bohatí.

49:3  vy, ⌈synové Adamovi, vy, synové člověka,⌉ jak bohatí, tak nuzní!

49:3  Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.

49:3  Deus manifeste veniet ; Deus noster, et non silebit. Ignis in conspectu ejus exardescet ; et in circuitu ejus tempestas valida.

49:4  He shall call heaven from above, and the earth, to judge his people.

49:4  I will incline mine ear to a parable: I will open my dark saying upon the harp.

49:4  Moje ústa budou vyhlašovat moudrost, mé srdce bude rozjímat o rozumnosti.

49:4  Z mých úst teď moudrá slova zazní, rozumně mé srdce přemýšlí,

49:4  Má ústa budou promlouvat moudrost a přemýšlení mého srdce rozumnost.

49:4  Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.

49:4  Advocabit cælum desursum, et terram, discernere populum suum.

49:5  Gather ye together his saints to him: who set his covenant before sacrifices.

49:5  Wherefore should I fear in the days of evil, when the iniquity of my heels shall compass me about?

49:5  Nakloním své ucho ku příslovím, při citaře předložím svou hádanku i výklad.

49:5  své ucho nakláním k moudré písni, za zvuků citery tajemství odhalím:

49:5  ⌈Nakloním své ucho⌉ k přísloví, při lyře předložím svou hádanku.

49:5  I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?

49:5  Congregate illi sanctos ejus, qui ordinant testamentum ejus super sacrificia.

49:6  And the heavens shall declare his justice: for God is judge.

49:6  They that trust in their wealth, and boast themselves in the multitude of their riches;

49:6  Proč bych se bál ve zlých dnech, když mě obklopují zvrhlí záškodníci,

49:6  Proč bych se bát měl ve zlých časech, když jsem obklopen záští nepřátel?

49:6  Proč bych se bál ve zlých dnech, kdy mě obklopuje zvrácenost ⌈mých pronásledovatelů?⌉

49:6  Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.

49:6  Et annuntiabunt cæli justitiam ejus, quoniam Deus judex est.

49:7  Hear, O my people, and I will speak: O Israel, and I will testify to thee: I am God, thy God.

49:7  None of them can by any means redeem his brother, nor give to God a ransom for him:

49:7  kteří spoléhají na své jmění a svým velkým bohatstvím se chlubí?

49:7  Oni se spoléhají na vlastní jmění, chlubí se velikostí svého bohatství.

49:7  Spoléhají na svůj majetek; chlubí se svým velkým bohatstvím.

49:7  Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,

49:7  Audi, populus meus, et loquar ; Israël, et testificabor tibi : Deus, Deus tuus ego sum.

49:8  I will not reprove thee for thy sacrifices: and thy burnt offerings are always in my sight.

49:8  (For the redemption of their soul is precious, and it ceaseth for ever:)

49:8  Nikdo nevykoupí ani bratra, není schopen vyplatit Bohu sám sebe.

49:8  Jeden druhého však vykoupit nedokáže, nevnutí za něj Bohu úplatek.

49:8  ⌈Nikdo nevykoupí ani bratra, člověk Bohu za sebe nedá výkupné.⌉

49:8  (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),

49:8  Non in sacrificiis tuis arguam te ; holocausta autem tua in conspectu meo sunt semper.

49:9  I will not take calves out of thy house: nor he goats out of thy flocks.

49:9  That he should still live for ever, and not see corruption.

49:9  Výkupné za lidský život je tak velké, že se každý musí provždy zříci toho,

49:9  Výkupné za život je příliš drahé, nikdo z nich toto nikdy nesvede!

49:9  Cena za jeho duši je tak vysoká -- ⌈nikdy na ni nebude mít,⌉

49:9  Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.

49:9  Non accipiam de domo tua vitulos, neque de gregibus tuis hircos :

49:10  For all the beasts of the woods are mine: the cattle on the hills, and the oxen.

49:10  For he seeth that wise men die, likewise the fool and the brutish person perish, and leave their wealth to others.

49:10  že by natrvalo, neustále žil a nedočkal se zkázy.

49:10  Nikdo nebude naživu věčně, hrobová jáma nikoho nemine.

49:10  aby žil navždy a neviděl zkázu.

49:10  Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.

49:10  quoniam meæ sunt omnes feræ silvarum, jumenta in montibus, et boves.

49:11  I know all the fowls of the air: and with me is the beauty of the field.

49:11  Their inward thought is, that their houses shall continue for ever, and their dwelling places to all generations; they call their lands after their own names.

49:11  Vždyť vidí, že umírají moudří, hynou stejně jako hlupák nebo tupec a své jmění zanechají jiným.

49:11  Jak vidno, i moudrý člověk zemře, stejně tak hyne tupec a hrubián, každý své jmění cizím zanechá!

49:11  ⌈Vždyť je zřejmé, že moudří⌉ umírají stejně jako hlupák či tupec; hynou a zanechávají svůj majetek jiným.

49:11  Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.

49:11  Cognovi omnia volatilia cæli, et pulchritudo agri mecum est.

49:12  If I should be hungry, I would not tell thee: for the world is mine, and the fulness thereof.

49:12  Nevertheless man being in honour abideth not: he is like the beasts that perish.

49:12  Ti však myslí, že tu jejich domy budou věčně, jejich příbytky po všechna pokolení, svými jmény nazývají role.

49:12  Jejich hroby jim budou věčnými domy, na věky věků jim budou obydlím, třebaže dříve vlastnili pozemky.

49:12  ⌈V jejich nitru je, že jejich domy jsou tu navěky,⌉ jejich příbytky z pokolení do pokolení; svými jmény nazývají pozemky.

49:12  Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.

49:12  Si esuriero, non dicam tibi : meus est enim orbis terræ et plenitudo ejus.

49:13  Shall I eat the flesh of bullocks? or shall I drink the blood of goats?

49:13  This their way is their folly: yet their posterity approve their sayings. Selah.

49:13  Ale člověk, byť byl ve cti, nemusí ani noc přečkat; podobá se zvířatům, jež zajdou.

49:13  Při vší své nádheře tu lidé nezůstanou, tak jako zvířata musí zahynout!

49:13  Ale ani člověk, který je vážený, nepřetrvá. Je podobný zvířatům, která hynou.

49:13  Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah.

49:13  Numquid manducabo carnes taurorum ? aut sanguinem hircorum potabo ?

49:14  Offer to God the sacrifice of praise: and pay thy vows to the most High.

49:14  Like sheep they are laid in the grave; death shall feed on them; and the upright shall have dominion over them in the morning; and their beauty shall consume in the grave from their dwelling.

49:14  To je cesta těch, kdo bláznovství se drží; za nimi jdou ti, kdo si libují v jejich řečech.

49:14  Takto dopadnou, kdo jsou si sebou jistí, i ti, kdo obdivují jejich výroky. séla

49:14  ⌈Taková je cesta těch, kteří spoléhají⌉ sami na sebe, i ⌈jejich následovníků,⌉ kteří našli zalíbení ⌈v jejich ústech.⌉ Sela.

49:14  Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.

49:14  Immola Deo sacrificium laudis, et redde Altissimo vota tua.

49:15  And call upon me in the day of trouble: I will deliver thee, and thou shalt glorify me.

49:15  But God will redeem my soul from the power of the grave: for he shall receive me. Selah.

49:15  Ženou se jak ovce do podsvětí, sama smrt je pase. Zrána je pošlapou lidé přímí, a co vytvořili, zhltne podsvětí, trvání to nemá.

49:15  Do hrobu zahnáni budou jak ovce, smrt bude nakonec jejich pastýřem! Ráno pak poctiví pošlapají je, když jejich tělo bude v hrobě hnít daleko od jejich slavných obydlí.

49:15  Do podsvětí směřují jako ovce, smrt je pase, přímí je opanují hned za jitra. Jejich výtvory pohltí podsvětí, daleko od jejich příbytků.

49:15  Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.

49:15  Et invoca me in die tribulationis : eruam te, et honorificabis me.

49:16  But to the sinner God hath said: Why dost thou declare my justices, and take my covenant in thy mouth?

49:16  Be not thou afraid when one is made rich, when the glory of his house is increased;

49:16  Avšak mne Bůh ze spárů podsvětí vykoupí, on mě přijme!

49:16  Můj život ale Bůh z hrobu vykoupí, on mě vytrhne z jeho sevření! séla

49:16  Bůh jistě vykoupí mou duši z moci podsvětí -- vždyť mě přijme! Sela.

49:16  Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.

49:16  Peccatori autem dixit Deus : Quare tu enarras justitias meas ? et assumis testamentum meum per os tuum ?

49:17  Seeing thou hast hated discipline: and hast cast my words behind thee.

49:17  For when he dieth he shall carry nothing away: his glory shall not descend after him.

49:17  Jen se neboj, bohatne-li někdo a množí-li slávu svého domu;

49:17  Proto se nestrachuj, když někdo bohatne ani když jeho dům slavně vzmáhá se.

49:17  Neboj se, když někdo bohatne, když rozmnožuje slávu svého domu --

49:17  Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.

49:17  Tu vero odisti disciplinam, et projecisti sermones meos retrorsum.

49:18  If thou didst see a thief thou didst run with him: and with adulterers thou hast been a partaker.

49:18  Though while he lived he blessed his soul: and men will praise thee, when thou doest well to thyself.

49:18  zemře, nic nevezme s sebou, jeho sláva za ním nesestoupí.

49:18  Až zemře, nic s sebou nepobere, jeho nádhera s ním dolů nepůjde.

49:18  vždyť při své smrti si nevezme nic, jeho sláva za ním nesestoupí.

49:18  Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:

49:18  Si videbas furem, currebas cum eo ; et cum adulteris portionem tuam ponebas.

49:19  Thy mouth hath abounded with evil, and thy tongue framed deceits.

49:19  He shall go to the generation of his fathers; they shall never see light.

49:19  I když zaživa si dobrořečil: „Chválí tě, že sis to zařídil tak dobře“,

49:19  Za svého života sám sobě dobrořečil: „Musí se uznat, že máš blahobyt!“

49:19  Ačkoliv za svého života své duši dobrořečil -- a když se ti daří dobře, tak tě chválí --

49:19  A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.

49:19  Os tuum abundavit malitia, et lingua tua concinnabat dolos.

49:20  Sitting thou didst speak against thy brother, and didst lay a scandal against thy mother's son:

49:20  Man that is in honour, and understandeth not, is like the beasts that perish.

49:20  musí se přidat k pokolení svých otců, kteří nikdy nezahlédnou světlo.

49:20  Musí však odejít za svými předky, světlo už nikdy nespatří.

49:20  přijde k pokolení svých otců, kteří již nikdy neuvidí světlo.

49:20  Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.

49:20  Sedens adversus fratrem tuum loquebaris, et adversus filium matris tuæ ponebas scandalum.

49:21  These things hast thou done, and I was silent. Thou thoughtest unjustly that I should be like to thee: but I will reprove thee, and set before thy face.

49:21  Člověk, byť byl ve cti, nemusí mít rozum, podobá se zvířatům, jež zajdou.

49:21  Při vší své nádheře když lidé neprohlédnou, tak jako zvířata musí zahynout.

49:21  Ani vážený člověk to nechápe a je podobný zvířatům, která hynou.

49:21  Hæc fecisti, et tacui. Existimasti inique quod ero tui similis : arguam te, et statuam contra faciem tuam.

49:22  Understand these things, you that forget God; lest he snatch you away, and there be none to deliver you.

49:22  Intelligite hæc, qui obliviscimini Deum, nequando rapiat, et non sit qui eripiat.

49:23  The sacrifice of praise shall glorify me: and there is the way by which I will shew him the salvation of God.

49:23  Sacrificium laudis honorificabit me, et illic iter quo ostendam illi salutare Dei.