CzeCSP - Acts - 25

25:1  Když tedy Festus přišel do provincie, vystoupil po třech dnech z Cesareje do Jeruzaléma.

25:2  Velekněží a přední Židé ⌈vznesli u něho žalobu⌉ proti Pavlovi. Naléhali na něho

25:3  ⌈a žádali, aby jim prokázal laskavost⌉ a poslal ho do Jeruzaléma; chystali totiž léčku, že ho cestou zabijí.

25:4  Festus odpověděl, že Pavel je ve vězení v Cesareji a on sám že se brzy vydá na cestu.

25:5  „Ať tedy ti z vás,“ řekl, „⌈kteří mají moc⌉, sestoupí se mnou, a je–li na tom muži něco špatného , ať ho žalují.“

25:6  Nestrávil mezi nimi více než osm nebo deset dní a sestoupil do Cesareje. Na druhý den zasedl ⌈k soudu⌉ a rozkázal přivést Pavla.

25:7  Když přišel, obstoupili ho Židé, kteří sestoupili z Jeruzaléma, a vznášeli mnoho těžkých obvinění, která nemohli dokázat.

25:8  Pavel se hájil takto: „Nijak jsem se neprohřešil ani proti zákonu Židů, ani proti chrámu, ani proti císaři.“

25:9  Avšak Festus, který se chtěl Židům zavděčit, Pavlovi odpověděl: „Chceš vystoupit do Jeruzaléma a tam být z toho přede mnou souzen?“

25:10  Pavel řekl: „Stojím před císařským soudem, kde mám být souzen. Židům jsem v ničem neublížil, jak i ty velmi dobře víš.

25:11  Jestliže jsem tedy vinen a učinil jsem něco, co zasluhuje smrt, nezdráhám se zemřít. Není–li však nic na tom, z čeho mne tito lidé obviňují, nikdo mne jim nemůže vydat. Odvolávám se k císaři.“

25:12  Nato Festus promluvil s radou a odpověděl: „K císaři ses odvolal, k císaři půjdeš.“

25:13  Uplynulo několik dní a do Cesareje přijeli král Agrippa a Bereniké a pozdravili Festa.

25:14  Když tam ⌈už nějaký čas⌉ pobývali, předložil Festus králi Pavlův případ. Řekl: „Je tu od Félixe jako vězeň ponechán jeden muž,

25:15  o kterém mi velekněží a starší Židů podali zprávu, když jsem byl v Jeruzalémě, a žádali jeho odsouzení.

25:16  Odpověděl jsem jim, že není římským zvykem vydávat nějakého člověka dřív, než by obžalovaný měl své žalobce tváří v tvář a dostal příležitost k obhajobě proti jejich obvinění.

25:17  Když se tu tedy sešli, bez odkladu jsem příštího dne zasedl ⌈k soudu⌉ a rozkázal předvést toho muže.

25:18  Jeho žalobci se postavili proti němu, ale nepřinášeli žádné obvinění [ze zlých činů], jak jsem očekával,

25:19  nýbrž měli s ním nějaké spory o své náboženství a o nějakého zemřelého Ježíše, o němž Pavel tvrdil, že žije.

25:20  Byl jsem na rozpacích, jak tyto věci prozkoumat, a říkal jsem mu, zda by nechtěl jít do Jeruzaléma a tam být v těchto věcech souzen.

25:21  Avšak Pavel se odvolal, aby byl ve vězení až do rozhodnutí ⌈Jeho Veličenstva⌉; proto jsem ho rozkázal hlídat, dokud ho nepošlu k císaři.“

25:22  Agrippa [řekl] Festovi: „Sám bych si chtěl také toho člověka poslechnout.“ „Zítra“, řekl Festus, „ho uslyšíš.“

25:23  Druhý den tedy přišel Agrippa a Bereniké s velkou okázalostí a spolu s veliteli a předními muži města vstoupili do jednací síně. Na Festův rozkaz byl přiveden Pavel.

25:24  A Festus řekl: „Králi Agrippo a všichni muži zde s námi přítomní, vidíte tohoto člověka, kvůli němuž všichni Židé jak v Jeruzalémě, tak i zde na mne naléhali a křičeli, že nesmí více zůstat naživu.

25:25  Já jsem shledal, že neudělal nic, zač by zasluhoval smrt. Ale protože on sám se odvolal k Jeho Veličenstvu, rozhodl jsem se ho k němu poslat.

25:26  Nemám však nic určitého, co bych o něm svému pánu napsal. Proto jsem ho předvedl před vás a zvláště před tebe, králi Agrippo, abych po výslechu měl co napsat.

25:27  Zdá se mi totiž nerozumné posílat vězně a neuvést zároveň obvinění proti němu.“