CzeCSP - Acts - 7

7:1  Velekněz řekl: „Je tomu [skutečně] tak?“

7:2  A on začal mluvit: „Muži bratři a otcové, poslyšte: Bůh slávy se ukázal našemu otci Abrahamovi, když byl v Mezopotámii, dříve než se usadil v Cháranu,

7:3  a řekl mu: Vyjdi ze své země a ze svého příbuzenstva a jdi do země, kterou ti ukážu.

7:4  Potom vyšel z Chaldejské země a usadil se v Cháranu. A odtud jej Bůh po smrti jeho otce přestěhoval do této země, ve které vy nyní bydlíte.

7:5  A nedal mu v ní za dědictví ani píď země, ale slíbil ji dát do vlastnictví jemu a po něm jeho potomstvu, ačkoliv ještě neměl dítě.

7:6  Bůh promluvil takto: Jeho potomci budou žít jako cizinci v cizí zemi; tam je zotročí a čtyři sta let s nimi budou zle nakládat.

7:7  Ale národ, jemuž budou otročit, budu soudit já, řekl Bůh, a potom vyjdou a budou ⌈mi sloužit⌉ na tomto místě.

7:8  I dal mu smlouvu obřízky. A tak, když zplodil Izáka, osmý den ho obřezal; podobně i Izák obřezal Jákoba a Jákob dvanáct patriarchů.

7:9  Patriarchové žárlili na Josefa a prodali ho do Egypta; ale Bůh byl s ním,

7:10  vysvobodil ho ze všech jeho soužení a dal mu milost i moudrost před faraonem, egyptským králem, a ten ho ustanovil vládcem nad Egyptem i [nad] celým svým domem.

7:11  Potom přišel na ⌈celý Egypt⌉ i Kanaán hlad a veliké soužení, a naši otcové nenalézali obživu.

7:12  Když Jákob uslyšel, že v Egyptě je obilí, vyslal tam naše otce poprvé.

7:13  Při druhé návštěvě se Josef dal svým bratřím poznat a Josefův rod se stal faraonovi známým.

7:14  Josef poslal vzkaz a zavolal k sobě svého otce Jákoba a celé příbuzenstvo v počtu sedmdesáti pěti duší.

7:15  A sestoupil Jákob do Egypta a zemřel on i naši otcové.

7:16  Přenesli je do Sichemu a uložili v hrobce, kterou Abraham koupil za stříbro od synů ⌈Emorových v Sichemu⌉.

7:17  Jak se však přibližoval čas zaslíbení, které Bůh vyhlásil Abrahamovi, lid v Egyptě rostl a množil se,

7:18  dokud [v Egyptě] nepovstal jiný král, který Josefa neznal.

7:19  Ten s naším rodem jednal lstivě a zle a přinutil [naše] otce odkládat své novorozence, aby nezůstávali naživu.

7:20  V té době se narodil Mojžíš a byl ⌈krásný před Bohem⌉. Tři měsíce byl chován v domě svého otce.

7:21  A když ho odložili, vzala si jej faraonova dcera a starala se o něj jako o svého syna.

7:22  Mojžíš byl vychován ve vší egyptské moudrosti a byl mocný ve slovech i ve svých skutcích.

7:23  A když se dovršoval jeho čtyřicátý rok, vstoupila mu na srdce myšlenka, aby se podíval na své bratry, syny Izraele.

7:24  A uviděl, jak se jednomu z nich děje křivda; zastal se ho a pomstil utiskovaného tím, že Egypťana zabil.

7:25  Domníval se, že [jeho] bratři pochopí, že jim Bůh dává skrze jeho ruku vysvobození, ale oni to nepochopili.

7:26  Druhého dne se u nich objevil, když se hádali; snažil se je přivést k pokoji slovy: Muži, jste bratři, proč ubližujete jeden druhému?

7:27  Ale ten, který ubližoval svému bližnímu, ho odstrčil a řekl: Kdo tě ustanovil nad námi vládcem a soudcem?

7:28  Snad mě nechceš zabít, jako jsi včera zabil toho Egypťana?

7:29  ⌈Kvůli těm slovům⌉ Mojžíš utekl a bydlel jako cizinec v zemi madiánské, kde zplodil dva syny.

7:30  A když se dovršilo čtyřicet let, ukázal se mu v pustině u hory Sinaj [Pánův] anděl v plameni hořícího keře.

7:31  Když to Mojžíš uviděl, divil se tomu vidění; šel blíž, aby se pozorně podíval, a tu zazněl Pánův hlas:

7:32  Já jsem Bůh tvých otců, Bůh Abrahamův, [Bůh] Izákův a [Bůh] Jákobův. Mojžíš se roztřásl a neodvažoval se podívat.

7:33  Pán mu řekl: Zuj si z nohou sandály, neboť místo, na kterém stojíš, je země svatá.

7:34  Dobře jsem viděl soužení svého lidu, který je v Egyptě, a slyšel jsem jejich sténání. I sestoupil jsem, abych je vysvobodil. A teď jdi, posílám tě do Egypta.

7:35  Toho Mojžíše, kterého zavrhli, když řekli: Kdo tě [nad námi] ustanovil vládcem a soudcem?, toho Bůh poslal jako vůdce a vysvoboditele prostřednictvím anděla, který se mu ukázal v tom keři.

7:36  Ten je vyvedl a činil divy a znamení v egyptské zemi, při Rudém moři i v pustině po čtyřicet let.

7:37  To je ten Mojžíš, který řekl synům Izraele: Bůh vám z vašich bratrů vzbudí proroka, tak jako mne. [Toho poslouchejte.]

7:38  To je ten, který byl ve shromáždění v pustině ⌈prostředníkem mezi⌉ andělem, který k němu mluvil na hoře Sinaj, a našimi otci. On přijal živá slova, aby nám je dal.

7:39  Jemu se naši otcové nechtěli poddat, ale zavrhli ho a obrátili se ve svých srdcích do Egypta

7:40  a řekli Áronovi: Udělej nám bohy, kteří půjdou před námi, neboť nevíme, co se stalo s Mojžíšem, který nás vyvedl z egyptské země.

7:41  I udělali v těch dnech tele, přinesli té modle oběť a veselili se ze skutků svých rukou.

7:42  Bůh se od nich odvrátil a vydal je, aby sloužili nebeskému vojsku, jak je napsáno v knize Proroků: Což jste mně po těch čtyřicet let na pustině přinášeli krvavé oběti a dary, dome izraelský?

7:43  Nosili jste stánek Molocha a hvězdu [vašeho] boha Remfana, obrazy, které jste si udělali, abyste se jim klaněli. Přestěhuji vás až za Babylon.

7:44  Naši otcové měli v pustině stánek svědectví, jak nařídil ten, jenž mluvil k Mojžíšovi, aby jej udělal podle vzoru, který uviděl.

7:45  Ten také naši otcové převzali a vnesli s Jozuem do země pohanů, které Bůh zahnal před našimi otci. Tak to bylo až do dnů Davidových,

7:46  který nalezl milost před Bohem a žádal, aby směl vyhledat příbytek pro Boha Jákobova.

7:47  Teprve Šalomoun mu však vystavěl dům.

7:48  Ale Nejvyšší nebydlí v domech zhotovených lidskýma rukama, jak praví prorok:

7:49  Nebe je mým trůnem, země podnoží mých nohou. Jaký dům mi vystavíte, praví Pán, nebo jaké bude místo mého spočinutí?

7:50  Což to všechno neučinila má ruka?

7:51  Vy tvrdošíjní, vy lidé neobřezaného srdce i uší, stále vzdorujete Duchu Svatému ; jak vaši otcové, tak i vy!

7:52  Kterého z proroků vaši otcové nepronásledovali? Zabili ty, kteří předpověděli příchod Spravedlivého ; vy jste se nyní stali jeho zrádci a vrahy,

7:53  vy, kteří jste přijali Zákon ⌈skrze anděly⌉, ale nezachovali jste jej.“

7:54  Když to slyšeli, běsnili ve svých srdcích a skřípali proti němu zuby.

7:55  Ale on, plný Ducha Svatého, upřeně pohlédl k nebi a spatřil Boží slávu a Ježíše, jak stojí po pravici Boží,

7:56  a řekl: „Hle, vidím nebesa rozevřená a Syna člověka, jak stojí po pravici Boží.“

7:57  Oni však vykřikli velikým hlasem, zacpali si uši a společně se na něho vrhli.

7:58  Vyhnali ho ven z města a kamenovali. Svědkové odložili své pláště k nohám mladíka, který se jmenoval Saul.

7:59  A kamenovali Štěpána, který vzýval Pána a říkal: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha.“

7:60  Pak klesl na kolena a zvolal velikým hlasem: „Pane, nepočítej jim tento hřích.“ Když to řekl, zesnul.