CzeCSP - Acts - 10

10:1  V Cesareji žil nějaký muž jménem Kornélius, setník pluku zvaného Italský,

10:2  člověk zbožný, který se bál Boha s celým svým domem, ⌈dával mnoho almužen⌉ lidu a stále se modlil k Bohu.

10:3  Kolem ⌈třetí hodiny odpoledne⌉ spatřil jasně ve vidění Božího anděla, jak k němu vešel a řekl mu: „Kornélie!“

10:4  Pozorně na něho pohlédl, ulekl se a řekl: „Co je, Pane?“ Anděl mu řekl: „Tvé modlitby a tvé almužny vystoupily, jako připomínka před Bohem.

10:5  Pošli nyní muže do Joppe a pozvi [jistého] Šimona, který se nazývá Petr.

10:6  Ten je hostem u nějakého Šimona koželuha, který má dům u moře.“

10:7  Když anděl, který k němu mluvil, odešel, zavolal si dva ze svých domácích sluhů a zbožného vojáka, jednoho z těch, kteří zůstávali věrně při něm,

10:8  všechno jim vysvětlil a poslal je do Joppe.

10:9  Druhého dne, když oni byli na cestě a blížili se k městu, vystoupil Petr na střechu domu, aby se kolem poledne pomodlil.

10:10  Dostal hlad a chtěl se najíst. Zatímco mu připravovali jídlo, ocitl se ve vytržení:

10:11  vidí otevřené nebe, z nějž [k němu] sestupuje jakási nádoba jako veliká plachta, za čtyři rohy [svázaná a] spouštěná k zemi.

10:12  V ní byli všichni čtvernožci, [dravá zvěř,] zemští plazi i nebeští ptáci.

10:13  I zazněl k němu hlas: „Vstaň, Petře, zabíjej a jez!“

10:14  Petr řekl: „Ne, Pane! Nikdy jsem nejedl nic poskvrněného a nečistého!“

10:15  A opět k němu hlas zazněl podruhé: „Co Bůh očistil, ty nepokládej za poskvrněné!“

10:16  To se stalo třikrát a [hned] byla ta nádoba [zase] vzata vzhůru do nebe.

10:17  Zatímco byl Petr na rozpacích, co by to vidění, které spatřil, mohlo znamenat, hle, muži poslaní Kornéliem se doptali na Šimonův dům a dorazili k bráně,

10:18  zavolali a vyptávali se, je–li tu hostem Šimon zvaný Petr.

10:19  Když Petr přemýšlel o tom vidění, Duchmu řekl: „Hle, [tři] muži tě hledají.

10:20  Vstaň, sestup a jdi bez pochybování s nimi, neboť já jsem je poslal.“

10:21  Petr tedy sešel dolů k těm mužům a řekl: „Hle, já jsem ten, kterého hledáte. Co je důvodem vašeho příchodu?“

10:22  Oni řekli: „Setník Kornélius, muž spravedlivý, který se bojí Boha a o němž celý židovský národ vydává dobré svědectví, dostal pokyn od svatého anděla, aby tě pozval do svého domu a vyslechl tvá slova.“

10:23  Pozval je tedy dovnitř a pohostil je. Druhého dne vstal a vyšel s nimi, i někteří bratři z Joppe šli s ním.

10:24  Nazítří vešli do Cesareje. Kornélius je očekával; svolal své příbuzné a nejbližší přátele.

10:25  Když Petr vstupoval, Kornélius mu vyšel vstříc, padl k jeho nohám a poklonil se.

10:26  Petr ho pozdvihl a řekl: „Vstaň! Vždyť i já jsem jen člověk.“

10:27  Za hovoru s ním vešel dovnitř a nalezl tam mnoho shromážděných lidí.

10:28  I řekl jim: „Vy víte, jak nezákonné je pro židovského muže připojovat se k člověku z jiného národa nebo ho navštěvovat. Ale mně Bůh ukázal, abych žádného člověka nepokládal za poskvrněného nebo nečistého.

10:29  Proto jsem také bez odmluvy přišel, když jsem byl pozván. Ptám se tedy, z jakého důvodu jste mne pozvali.“

10:30  A Kornélius odpověděl: „Před čtyřmi dny [jsem se postil] do této hodiny [a o] deváté [hodině] jsem se modlil ve svém domě, a hle, přede mnou stál muž v zářivém rouchu

10:31  a řekl: Kornélie, tvá modlitba byla vyslyšena a tvé skutky milosrdenství byly vzpomenuty před Bohem.

10:32  Pošli tedy do Joppe a povolej Šimona, který je nazýván Petr; ten je hostem v domě Šimona koželuha u moře. [On přijde a bude k tobě mluvit].

10:33  Hned jsem tedy pro tebe poslal a ty jsi dobře učinil, že jsi přišel. Nyní tedy my všichni jsme tu před Bohem, abychom vyslechli vše, co ti bylo od Boha nařízeno.“

10:34  Petr otevřel ústa a řekl: „Opravdu nyní chápu, že Bůh ⌈nikomu nestraní⌉,

10:35  ale v každém národě je mu milý ten, kdo se ho bojí a činí spravedlnost.

10:36  To je slovo, [které] poslal synům Izraele, když zvěstoval pokoj skrze Ježíše Krista -- on je Pánem všech.

10:37  Vy sami víte o tom, co se dálo po celém Judsku, počínajíc Galileou, po křtu, který hlásal Jan.

10:38  Jak Bůh pomazal Duchem Svatým a mocí Ježíše, toho z Nazareta, jenž procházel zemí, činil dobře a uzdravoval všechny, kteří trpěli pod mocí Ďábla, protože Bůh byl s ním.

10:39  My jsme svědky všeho, co učinil v té krajině Židů a v Jeruzalémě. A oni ho pověsili na dřevo a zabili.

10:40  Bůh jej však třetího dne probudil z mrtvých a dal mu zjevit se;

10:41  ne všemu lidu, ale svědkům předem Bohem určeným, nám, kteří jsme s ním po jeho vzkříšení z mrtvých jedli a pili.

10:42  A nařídil nám, abychom lidu vyhlásili a dosvědčili, že on je ten Bohem ustanovený soudce živých i mrtvých.

10:43  Jemu všichni proroci vydávají svědectví, že skrze jeho jméno přijme odpuštění hříchů každý, kdo v něho věří.“

10:44  Ještě když Petr říkal tato slova, padl Duch Svatý na všechny, kteří tu řeč slyšeli.

10:45  A ⌈věřící ze Židů⌉, kteří přišli s Petrem, byli ohromeni tím, že i na pohany byl vylit dar Ducha Svatého,

10:46  neboť je slyšeli mluvit jazyky a velebit Boha. Potom Petr prohlásil:

10:47  „Může někdo odepřít vodu, aby nebyli pokřtěni ti, kteří přijali Ducha Svatého [tak] jako my?“

10:48  A nařídil, aby byli pokřtěni ve jménu ⌈Ježíše Krista⌉. Potom ho poprosili, aby s nimi zůstal několik dní.