CzeCSP - Acts - 13

13:1  V Antiochii byli v místní církvi proroci a učitelé, [jako] Barnabáš, Šimon zvaný Černý, Lucius Kyrénský, Manahen, společně vychovaný s tetrarchou Herodem, a Saul.

13:2  Když konali službu Pánu a postili se, řekl Duch Svatý: „Oddělte mi Barnabáše a Saula k dílu, k němuž jsem je povolal.“

13:3  Potom, po postu a modlitbách, na ně vložili ruce a propustili je.

13:4  Oni tedy, vysláni Duchem Svatým, sestoupili do Seleukie a odtamtud odpluli na Kypr.

13:5  Když dorazili do Salaminy, zvěstovali Boží slovo v židovských synagogách. Měli s sebou i Jana jako pomocníka.

13:6  Když prošli celým ostrovem až do Páfu, nalezli jakéhosi muže, kouzelníka, falešného proroka, Žida jménem Barjezus,

13:7  který byl u místodržitele Sergia Paula, muže rozumného. Ten si zavolal Barnabáše a Saula, protože chtěl ⌈slyšet Boží slovo.⌉

13:8  Avšak Elymas, ten kouzelník -- tak se totiž překládá jeho jméno -- se začal stavět proti nim a snažil se odvrátit místodržitele od víry.

13:9  Saul, jehož nazývali také Pavel , byl naplněn Duchem Svatým, upřeně na něho pohlédl

13:10  a řekl: „Ó, ty plný vší lsti a každé ničemnosti, synu Ďáblův, nepříteli každé spravedlnosti, což nepřestaneš převracet přímé Pánovy cesty?

13:11  A nyní, hle, Pánova ruka je proti tobě, budeš slepý a neuvidíš slunce až do daného času.“ Ihned na něj padla mrákota a tma, tápal kolem sebe a hledal, kdo by ho vedl za ruku.

13:12  Když místodržitel uviděl, co se stalo, uvěřil, pln zděšení nad Pánovým učením.

13:13  ⌈Pavel a jeho společníci⌉ vypluli z Páfu a přišli do Pergy v Pamfylii. Ale Jan se od nich oddělil a vrátil se do Jeruzaléma.

13:14  Od Perge šli dál a dorazili do Pisidské Antiochie. V sobotní den vešli do synagogy a posadili se.

13:15  Po čtení ze Zákona a Proroků jim představení synagogy vzkázali: „Muži bratři, máte–li nějaké slovo povzbuzení pro lid, mluvte.“

13:16  Pavel vstal, pokynul rukou a řekl: „Muži Izraelci a vy, kdo se bojíte Boha, poslyšte!

13:17  Bůh tohoto izraelského lidu si vyvolil naše otce, vyvýšil tento lid během pobytu v egyptské zemi a vyvedl je z ní vztaženou paží;

13:18  po dobu asi čtyřiceti let snášel jejich chování na poušti,

13:19  a když vyhladil sedm národů v kanaánské zemi, dal jim jejich zemi za dědictví;

13:20  ⌈to vše trvalo asi čtyři sta padesát let. Potom jim dával⌉ soudce až do proroka Samuele.

13:21  Pak žádali o krále, a Bůh jim dal Saula, syna Kíšova, muže z kmene Benjamínova, na čtyřicet let.

13:22  A když ho odstranil, vzbudil jim za krále Davida, o němž vydal svědectví: Nalezl jsem Davida, syna Jišajova, muže podle mého srdce, který bude činit všechnu mou vůli.

13:23  Z jeho semene přivedl Bůh Izraeli podle zaslíbení zachránce, Ježíše.

13:24  ⌈Před jeho příchodem⌉ Jan předem hlásal křest pokání všemu lidu Izraele.

13:25  A když Jan dokončoval svůj běh, říkal: Já nejsem ten, za koho mne pokládáte; ale hle, za mnou přichází ten, jemuž nejsem hoden rozvázat sandály na nohou.“

13:26  „Muži bratři, synové rodu Abrahamova, i vy, kteří se u vás bojíte Boha, nám bylo posláno slovo ⌈této záchrany⌉.

13:27  Neboť obyvatelé Jeruzaléma ani jejich vůdcové ho nepoznali, odsoudili ho, a tak naplnili slova Proroků, která se čtou každou sobotu.

13:28  A ačkoli na něm nenalezli žádný důvod pro trest smrti, žádali Piláta, aby byl popraven.

13:29  Když dokonali všechno, co je o něm napsáno, sňali jej z dřeva a položili do hrobu.

13:30  Ale Bůh ho probudil z mrtvých

13:31  a on se po mnoho dní zjevoval těm, kteří s ním vystoupili z Galileje do Jeruzaléma; ti jsou nyní jeho svědky před lidem.

13:32  A my vám hlásáme radostnou zvěst, že to zaslíbení, které ⌈dostali naši otcové⌉,

13:33  splnil Bůh nám, jejich dětem, když vzkřísil z mrtvých Ježíše, jak je to i napsáno v druhém Žalmu: Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.

13:34  A to, že jej vzkřísil z mrtvých, aby se již více nenavracel do zkázy, řekl takto: Dám vám svaté a věrné věci Davidovy.

13:35  Proto i na jiném místě praví: Nedáš svému Svatému uvidět zkázu.

13:36  David totiž, když posloužil vlastnímu pokolení ⌈Boží vůlí, usnul⌉, byl připojen ke svým otcům a uviděl zkázu.

13:37  Ten však, kterého Bůh vzkřísil z mrtvých, neuviděl zkázu.

13:38  Budiž vám tedy známo, muži bratři, že skrze něho se vám zvěstuje odpuštění hříchů. Od všeho, od čeho jste nemohli být ospravedlněni v zákoně Mojžíšově,

13:39  je v něm ospravedlňován každý, kdo věří.

13:40  Střezte se proto, aby [na vás] nepřišlo to, co je řečeno v Prorocích:

13:41  Pohleďte tedy vy, kteří mnou pohrdáte, užasněte a zmizte, protože já ve vašich dnech učiním skutek, skutek, jemuž jistě neuvěříte, když vám o něm bude někdo vypravovat.“

13:42  Když vycházeli [ze synagogy], prosili je, aby jim o tom pověděli i příští sobotu.

13:43  Když bylo shromáždění rozpuštěno, mnozí z Židů a zbožných proselytů se vydali za Pavlem a Barnabášem, kteří s nimi mluvili a přesvědčovali je, aby zůstávali v Boží milosti.

13:44  Příští sobotu se shromáždilo téměř celé město, aby vyslechlo Pánovo slovo.

13:45  Když Židé uviděli zástupy, byli naplněni žárlivostí a začali tomu, co Pavel říkal, odporovat a rouhat se.

13:46  Pavel a Barnabáš směle řekli: „Vám mělo být hlásáno Boží slovo nejprve. Protože je odmítáte a nepovažujete se za hodné věčného života, hle, obracíme se k pohanům.

13:47  Neboť tak nám nařídil Pán: Ustanovil jsem tě za světlo pohanům, abys byl k záchraně až na konec země.“

13:48  Když to pohané slyšeli, radovali se a oslavovali Pánovo slovo a uvěřili všichni, kteří byli určeni k věčnému životu.

13:49  A Pánovo slovo se šířilo po celé krajině.

13:50  Židé však poštvali vážené zbožné ženy a přední muže města, podnítili pronásledování proti Pavlovi a Barnabášovi a vyhnali je od svých hranic.

13:51  Oni proti nim vytřásli prach z nohou a přišli do Ikonia.

13:52  A učedníci byli stále naplňováni radostí a Duchem Svatým.