DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Exodus - 4

4:1  Moses answered, and said: They will not believe me, nor hear my voice, but they will say: The Lord hath not appeared to thee.

4:1  And Moses answered and said, But, behold, they will not believe me, nor hearken unto my voice: for they will say, The Lord hath not appeared unto thee.

4:1  Mojžíš však znovu namítal: „Nikoli, neuvěří mi a neuposlechnou mě, ale řeknou: Hospodin se ti neukázal.“

4:1  Mojžíš znovu namítl: „Pohleď, neuvěří mi a neposlechnou mě. Určitě řeknou: ‚Žádný Hospodin se ti neukázal!‘“

4:1  Mojžíš však odpověděl: Co jestli mi neuvěří a neposlechnou mě? Vždyť řeknou: Neukázal se ti Hospodin!

4:1  Odpověděl pak Mojžíš, a řekl: Aj, neuvěří mi, ani uposlechnou hlasu mého; nebo řeknou: Neukázalť se tobě Hospodin.

4:1  Respondens Moyses ait : Non credent mihi, neque audient vocem meam, sed dicent : Non apparuit tibi Dominus.

4:2  Then he said to him: What is that thou holdest in thy hand? He answered: A rod.

4:2  And the Lord said unto him, What is that in thine hand? And he said, A rod.

4:2  Hospodin mu řekl: „Co to máš v ruce?“ Odpověděl: „Hůl.“

4:2  Hospodin se ho zeptal: „Co to máš v ruce?“ „Hůl,“ odpověděl.

4:2  Ale Hospodin mu řekl: Co je to ve tvé ruce? Odpověděl: Hůl.

4:2  Tedy řekl jemu Hospodin: Co jest to v ruce tvé? Odpověděl: Hůl.

4:2  Dixit ergo ad eum : Quid est quod tenes in manu tua ? Respondit : Virga.

4:3  And the Lord said: Cast it down upon the ground. He cast it down, and it was turned into a serpent, so that Moses fled from it.

4:3  And he said, Cast it on the ground. And he cast it on the ground, and it became a serpent; and Moses fled from before it.

4:3  Hospodin řekl: „Hoď ji na zem.“ Hodil ji na zem a stal se z ní had. Mojžíš se dal před ním na útěk.

4:3  Řekl mu: „Hoď ji na zem.“ Hodil ji tedy na zem a proměnila se v hada! Mojžíš se před ním dal na útěk,

4:3  Hospodin řekl: Hoď ji na zem. Hodil ji na zem a stala se hadem. Mojžíš před ním utíkal.

4:3  I řekl: Vrz ji na zem. I povrhl ji na zem, a obrácena jest v hada; a utíkal Mojžíš před ním.

4:3  Dixitque Dominus : Projice eam in terram. Projecit, et versa est in colubrum, ita ut fugeret Moyses.

4:4  And the Lord said: Put out thy hand, and take it by the tail. He put forth his hand, and took hold of it, and it was turned into a rod.

4:4  And the Lord said unto Moses, Put forth thine hand, and take it by the tail. And he put forth his hand, and caught it, and it became a rod in his hand:

4:4  Ale Hospodin Mojžíšovi poručil: „Vztáhni ruku a chyť ho za ocas.“ Vztáhl tedy ruku, uchopil ho a v dlani se mu z něho stala hůl.

4:4  ale Hospodin ho vyzval: „Natáhni ruku a chyť ho za ocas.“ Mojžíš tedy natáhl ruku, chytil ho a had se mu v ruce proměnil v hůl!

4:4  Pak Hospodin Mojžíšovi řekl: Vztáhni ruku a chyť ho za ocas! Vztáhl ruku, chytil ho a v jeho ruce se stal holí.

4:4  Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou, a chyť ho za ocas. Kterýžto vztáh ruku svou, chytil jej, a obrácen jest v hůl v rukou jeho.

4:4  Dixitque Dominus : Extende manum tuam, et apprehende caudam ejus. Extendit, et tenuit, versaque est in virgam.

4:5  That they may believe, saith he, that the Lord God of their fathers, the God of Abraham, the God of Isaac, and the God of Jacob, hath appeared to thee.

4:5  That they may believe that the Lord God of their fathers, the God of Abraham, the God of Isaac, and the God of Jacob, hath appeared unto thee.

4:5  „Aby uvěřili, že se ti ukázal Hospodin, Bůh jejich otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.“

4:5  „To aby uvěřili, že se ti ukázal Hospodin, Bůh jejich otců – Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.“

4:5  Aby uvěřili, že se ti ukázal Hospodin, Bůh jejich otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.

4:5  Aby věřili, že se ukázal tobě Hospodin, Bůh otců jejich, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.

4:5  Ut credant, inquit, quod apparuerit tibi Dominus Deus patrum suorum, Deus Abraham, Deus Isaac et Deus Jacob.

4:6  And the Lord said again: Put thy hand into thy bosom. And when he had put it into his bosom, he brought it forth leprous as snow.

4:6  And the Lord said furthermore unto him, Put now thine hand into thy bosom. And he put his hand into his bosom: and when he took it out, behold, his hand was leprous as snow.

4:6  Dále mu Hospodin řekl: „Vlož si ruku za ňadra.“ Vložil tedy ruku za ňadra. Když ruku vytáhl, byla malomocná, bílá jako sníh.

4:6  Poté Hospodin řekl: „Vlož si ruku do podpaždí.“ Vložil si tedy ruku do podpaždí, a když ji vytáhl, jeho ruka byla malomocná, bílá jako sníh.

4:6  Hospodin mu ještě řekl: Dej ruku za ňadra. I dal ruku za ňadra. Když ji vyndal, hle, jeho ruka byla malomocná, bílá jako sníh.

4:6  Potom zase řekl jemu Hospodin: Vlož nyní ruku svou za ňadra svá. I vložil ruku svou za ňadra svá; a vyňal ji, a aj, ruka jeho byla malomocná, bílá jako sníh.

4:6  Dixitque Dominus rursum : Mitte manum tuam in sinum tuum. Quam cum misisset in sinum, protulit leprosam instar nivis.

4:7  And he said: Put back thy hand into thy bosom. He put it back, and brought it out again, and it was like the other flesh.

4:7  And he said, Put thine hand into thy bosom again. And he put his hand into his bosom again; and plucked it out of his bosom, and, behold, it was turned again as his other flesh.

4:7  Tu poručil: „Dej ruku zpět za ňadra.“ Dal ruku zpět za ňadra. Když ji ze záňadří vytáhl, byla opět jako ostatní tělo.

4:7  „Vlož si ruku znovu do podpaždí,“ řekl mu potom. Mojžíš si tedy znovu vložil ruku do podpaždí, a když ji odtud vytáhl, byla znovu zdravá jako zbytek jeho těla!

4:7  Nato řekl: Vrať ruku zpět za ňadra. Vrátil ruku zpět za ňadra, a když ji vyndal ven, tu byla znovu jako jeho tělo.

4:7  Řekl opět: Vlož ruku svou zase v ňadra svá. Kterýž vložil ruku svou zase v ňadra svá; a vyňal ji z ňader svých, a aj, učiněna jest zase jako jiné tělo jeho.

4:7  Retrahe, ait, manum tuam in sinum tuum. Retraxit, et protulit iterum, et erat similis carni reliquæ.

4:8  If they will not believe thee, saith he, nor hear the voice of the former sign, they will believe the word of the latter sign.

4:8  And it shall come to pass, if they will not believe thee, neither hearken to the voice of the first sign, that they will believe the voice of the latter sign.

4:8  „A tak jestliže ti neuvěří a nedají na první znamení, uvěří druhému znamení.

4:8  „Když ti neuvěří a neposlechnou první znamení, uvěří druhému znamení.

4:8  I stane se, když ti neuvěří a neuposlechnou první znamení, že uvěří dalšímu znamení.

4:8  I budeť, jestliže neuvěří tobě, a neposlechnou hlasu a znamení prvního, uvěří hlasu a znamení druhému.

4:8  Si non crediderint, inquit, tibi, neque audierint sermonem signi prioris, credent verbo signi sequentis.

4:9  But if they will not even believe these two signs, nor hear thy voice: take of the river water, and pour it out upon the dry land, and whatsoever thou drawest out of the river, shall be turned into blood.

4:9  And it shall come to pass, if they will not believe also these two signs, neither hearken unto thy voice, that thou shalt take of the water of the river, and pour it upon the dry land: and the water which thou takest out of the river shall become blood upon the dry land.

4:9  Jestliže však neuvěří ani těmto dvěma znamením a neuposlechnou tě, nabereš vodu z Nilu a vyleješ ji na suchou zemi. Z vody, kterou nabereš z Nilu, se stane na suché zemi krev.“

4:9  A pokud neuvěří ani těm dvěma znamením a neposlechnou tě, nabereš vodu z Nilu, vyliješ ji na suchou zem. Ta voda, kterou jsi nabral z Nilu, se pak na zemi promění v krev.“

4:9  I stane se, když neuvěří ani na tato dvě znamení a neposlechnou tě, vezmeš vodu z Nilu a vyleješ ji na ⌈suchou zem.⌉ A voda, kterou vezmeš z Nilu, se na ⌈suché zemi⌉ změní v krev.

4:9  A pakli neuvěří ani těm dvěma znamením, a neuposlechnou hlasu tvého, tedy nabereš vody z řeky, a vyliješ ji na zem; a promění se vody, kteréž vezmeš z řeky, a obrátí se v krev na zemi.

4:9  Quod si nec duobus quidem his signis crediderint, neque audierint vocem tuam : sume aquam fluminis, et effunde eam super aridam, et quidquid hauseris de fluvio, vertetur in sanguinem.

4:10  Moses said: I beseech thee, Lord, I am not eloquent from yesterday and the day before; and since thou hast spoken to thy servant, I have more impediment and slowness of tongue.

4:10  And Moses said unto the Lord, O my Lord, I am not eloquent, neither heretofore, nor since thou hast spoken unto thy servant: but I am slow of speech, and of a slow tongue.

4:10  Ale Mojžíš Hospodinu namítal: „Prosím, Panovníku, nejsem člověk výmluvný; nebyl jsem dříve, nejsem ani nyní, když ke svému služebníku mluvíš. Mám neobratná ústa a neobratný jazyk.“

4:10  Mojžíš ale Hospodinu odporoval: „Promiň, Pane můj, ale nejsem výřečný člověk – ani dříve, ani teď, když jsi promluvil ke svému služebníku. Vždyť se mi plete jazyk v ústech!“

4:10  Mojžíš Hospodinu odpověděl: Dovol, Panovníku, nikdy jsem nebyl ⌈výmluvným člověkem,⌉ ani předtím, ani od té doby, co jsi promluvil ke svému otroku, protože jsem těžkopádných úst a těžkopádného jazyka.

4:10  I řekl Mojžíš Hospodinu: Prosím, Pane, nejsem muž výmluvný, aniž prvé, ani jakž jsi mluvil s služebníkem svým; nebo zpozdilých úst a neohbitého jazyku jsem.

4:10  Ait Moyses : Obsecro, Domine, non sum eloquens ab heri et nudiustertius : et ex quo locutus es ad servum tuum, impeditioris et tardioris linguæ sum.

4:11  The Lord said to him: Who made man's mouth? or who made the dumb and the deaf, the seeing and the blind? did not I?

4:11  And the Lord said unto him, Who hath made man’s mouth? or who maketh the dumb, or deaf, or the seeing, or the blind? have not I the Lord?

4:11  Hospodin mu však řekl: „Kdo dal člověku ústa? Kdo působí, že je člověk němý nebo hluchý, vidící nebo slepý? Zdali ne já, Hospodin?

4:11  „Kdo dal člověku ústa?“ odpověděl mu Hospodin. „Kdo může někoho učinit němým nebo hluchým, vidoucím nebo slepým? Kdo jiný než já, Hospodin?

4:11  Hospodin mu však řekl: Kdo dal člověku ústa? Či kdo učiní němého nebo hluchého, vidícího nebo slepého? Zdali ne já, Hospodin?

4:11  Jemuž odpověděl Hospodin: Kdo dal ústa člověku? Aneb kdo může učiniti němého, neb hluchého, vidoucího, neb slepého? Zdali ne já Hospodin?

4:11  Dixit Dominus ad eum : Quis fecit os hominis ? aut quis fabricatus est mutum et surdum, videntem et cæcum ? nonne ego ?

4:12  Go therefore, and I will be in thy mouth; and I will teach thee what thou shalt speak.

4:12  Now therefore go, and I will be with thy mouth, and teach thee what thou shalt say.

4:12  Nyní jdi, já sám budu s tvými ústy a budu tě učit, co máš mluvit!“

4:12  Nuže, pojď. Já sám budu při tvých ústech a budu tě učit, co máš říkat.“

4:12  Nyní tedy jdi, a já budu s tvými ústy a budu tě učit, co máš mluvit.

4:12  Nyní tedy jdi, a já budu v ústech tvých, a naučím tě, co bys mluviti měl.

4:12  Perge, igitur, et ego ero in ore tuo : doceboque te quid loquaris.

4:13  But he said: I beseech thee, Lord, send whom thou wilt send.

4:13  And he said, O my Lord, send, I pray thee, by the hand of him whom thou wilt send.

4:13  Ale Mojžíš odmítl: „Prosím, Panovníku, pošli si, koho chceš.“

4:13  Mojžíš ale řekl: „Promiň, Pane můj; pošli prosím někoho jiného.“

4:13  Nato odpověděl: Dovol, Panovníku, pošli prosím, ⌈někoho jiného, koho pošleš.⌉

4:13  I řekl: Slyš mne, Pane, pošli, prosím, toho, kteréhož poslati máš.

4:13  At ille : Obsecro, inquit, Domine, mitte quem missurus es.

4:14  The Lord being angry at Moses, said: Aaron the Levite is thy brother, I know that he is eloquent: behold he cometh forth to meet thee, and seeing thee, shall be glad at heart.

4:14  And the anger of the Lord was kindled against Moses, and he said, Is not Aaron the Levite thy brother? I know that he can speak well. And also, behold, he cometh forth to meet thee: and when he seeth thee, he will be glad in his heart.

4:14  Tu Hospodin vzplanul proti Mojžíšovi hněvem a řekl: „Což nemáš bratra Árona, toho lévijce? Znám ho, ten umí mluvit. Jde ti už naproti a bude se srdečně radovat, až tě uvidí.

4:14  Tehdy se na něj Hospodin rozhněval: „A co tvůj bratr, levita Áron? Mám za to, že je výřečný dost! Podívej se, už ti jde naproti. Až tě uvidí, bude mít velikou radost.

4:14  Hospodin vzplanul proti Mojžíšovi hněvem a řekl: Cožpak není lévita Áron tvůj bratr? Vím, že on umí dobře mluvit! Nadto hle, vychází ti naproti a když tě uvidí, bude se ze srdce radovat.

4:14  A rozhněvav se velmi Hospodin na Mojžíše, řekl: Zdaliž nemáš Arona bratra svého z pokolení Léví? Vím, že on výmluvný jest; ano aj, sám vyjde v cestu tobě, a vida tebe, radovati se bude v srdci svém.

4:14  Iratus Dominus in Moysen, ait : Aaron frater tuus Levites, scio quod eloquens sit : ecce ipse egreditur in occursum tuum, vidensque te lætabitur corde.

4:15  Speak to him, and put my words in his mouth: and I will be in thy mouth, and in his month, and will shew you what you must do.

4:15  And thou shalt speak unto him, and put words in his mouth: and I will be with thy mouth, and with his mouth, and will teach you what ye shall do.

4:15  Budeš k němu mluvit a vkládat mu slova do úst. Já budu s tvými ústy i s jeho ústy a budu vás poučovat, co máte činit.

4:15  Budeš k němu mluvit a vkládat mu slova do úst. Já pak budu při tvých i jeho ústech a naučím vás, co máte dělat.

4:15  Budeš k němu mluvit a vložíš slova do jeho úst. A já budu s tvými ústy i s jeho ústy a budu vás učit, co budete mít dělat.

4:15  Ty mluviti budeš k němu, a vložíš slova v ústa jeho; a já budu v ústech tvých a v ústech jeho, a naučím vás, co byste měli činiti.

4:15  Loquere ad eum, et pone verba mea in ore ejus : et ego ero in ore tuo, et in ore illius, et ostendam vobis quid agere debeatis.

4:16  He shall speak in thy stead to the people, and shall be thy mouth: but thou shalt be to him in those things that pertain to God.

4:16  And he shall be thy spokesman unto the people: and he shall be, even he shall be to thee instead of a mouth, and thou shalt be to him instead of God.

4:16  On bude mluvit k lidu za tebe, on bude tobě ústy a ty budeš jemu Bohem.

4:16  On bude mluvit k lidu za tebe, a tak se stane, že on ti bude za ústa a ty mu budeš za Boha.

4:16  On bude za tebe mluvit k lidu. On bude tobě ústy a ty budeš jemu Bohem.

4:16  A on mluviti bude za tebe k lidu; a bude tobě on za ústa, a ty budeš jemu za Boha.

4:16  Ipse loquetur pro te ad populum, et erit os tuum : tu autem eris ei in his quæ ad Deum pertinent.

4:17  And take this rod in thy hand. wherewith thou shalt do the signs.

4:17  And thou shalt take this rod in thine hand, wherewith thou shalt do signs.

4:17  A tuto hůl vezmi do ruky; budeš jí konat znamení.“

4:17  A tu hůl vezmi s sebou. Budeš s ní konat divy!“

4:17  A tuto hůl si vezmi do ruky. Budeš jí činit znamení.

4:17  Hůl pak tuto vezmeš v ruku svou, kterouž činiti budeš ta znamení.

4:17  Virgam quoque hanc sume in manu tua, in qua facturus es signa.

4:18  Moses went his way, and returned to Jethro his father in law, and said to him; I will go and return to my brethren into Egypt, that I may see if they be yet alive. And Jethro said to him: Go in peace.

4:18  And Moses went and returned to Jethro his father in law, and said unto him, Let me go, I pray thee, and return unto my brethren which are in Egypt, and see whether they be yet alive. And Jethro said to Moses, Go in peace.

4:18  Mojžíš odešel a vrátil se ke svému tchánu Jitrovi. Řekl mu: „Rád bych šel a vrátil se ke svým bratřím, kteří jsou v Egyptě, a podíval se, zda ještě žijí.“ Jitro Mojžíšovi odvětil: „Jdi v pokoji.“

4:18  Mojžíš se tedy vrátil ke svému tchánu Jetrovi a řekl mu: „Chtěl bych jít zpátky za svými bratry do Egypta podívat se, zda ještě žijí.“ „Jdi v pokoji,“ odpověděl mu Jetro.

4:18  Mojžíš odešel, vrátil se ke svému tchánovi Jitrovi a řekl mu: Dovol, abych šel a navrátil se ke svým bratrům, kteří jsou v Egyptě, a uviděl, zda jsou ještě naživu. Jitro Mojžíšovi odpověděl: Jdi v pokoji.

4:18  Tedy odšed Mojžíš, navrátil se k Jetrovi tchánu svému, a řekl jemu: Nechť jdu nyní, a navrátím se k bratřím svým, kteříž jsou v Egyptě, a pohledím, jsou-li ještě živi. I řekl Jetro Mojžíšovi: Jdi v pokoji.

4:18  Abiit Moyses, et reversus est ad Jethro socerum suum, dixitque ei : Vadam et revertar ad fratres meos in Ægyptum, ut videam si adhuc vivant. Cui ait Jethro : Vade in pace.

4:19  And the Lord said to Moses, in Madian: Go, and return into Egypt; for they are all dead that sought thy life.

4:19  And the Lord said unto Moses in Midian, Go, return into Egypt: for all the men are dead which sought thy life.

4:19  Hospodin pak řekl Mojžíšovi ještě v Midjánu: „Jen se vrať do Egypta, neboť zemřeli všichni, kteří ti ukládali o život.“

4:19  Hospodin totiž Mojžíšovi v Midiánu řekl: „Jdi, vrať se do Egypta, neboť všichni, kdo ti usilovali o život, zemřeli.“

4:19  Pak Hospodin v Midjánu Mojžíšovi řekl: Jdi, navrať se do Egypta, protože již zemřeli všichni lidé, kteří ti usilovali o život.

4:19  Nebo řekl byl Hospodin Mojžíšovi v zemi Madianské: Jdi, navrať se do Egypta; nebo zemřeli jsou všickni muži, kteříž hledali bezživotí tvého.

4:19  Dixit ergo Dominus ad Moysen in Madian : Vade, et revertere in Ægyptum, mortui sunt enim omnes qui quærebant animam tuam.

4:20  Moses therefore took his wife, and his sons, and set them upon an ass; and returned into Egypt, carrying the rod of God in his hand.

4:20  And Moses took his wife and his sons, and set them upon an ass, and he returned to the land of Egypt: and Moses took the rod of God in his hand.

4:20  Mojžíš tedy vzal svou ženu a syny, posadil je na osla a vracel se do egyptské země. A do ruky si vzal Boží hůl.

4:20  Mojžíš tedy vzal manželku a syny, posadil je na osla a vydal se zpátky do Egypta. Mojžíš s sebou vzal také Boží hůl.

4:20  Mojžíš tedy vzal svou ženu a syny, posadil je na osla a vracel se do egyptské země. Do ruky si Mojžíš vzal Boží hůl.

4:20  A vzav Mojžíš ženu svou, a syny své, vsadil je na osla, aby se navrátil do země Egyptské; vzal také Mojžíš hůl Boží v ruku svou.

4:20  Tulit ergo Moyses uxorem suam, et filios suos, et imposuit eos super asinum : reversusque est in Ægyptum, portans virgam Dei in manu sua.

4:21  And the Lord said to him as he was returning into Egypt: See that thou do all the wonders before Pharao, which I have put in thy hand: I shall harden his heart, and he will not let the people go.

4:21  And the Lord said unto Moses, When thou goest to return into Egypt, see that thou do all those wonders before Pharaoh, which I have put in thine hand: but I will harden his heart, that he shall not let the people go.

4:21  Hospodin dále Mojžíšovi poručil: „Až se vrátíš do Egypta, hleď, abys před faraónem udělal všechny zázraky, jimiž jsem tě pověřil. Já však zatvrdím jeho srdce a on lid nepropustí.

4:21  Hospodin totiž Mojžíšovi řekl: „Až se vrátíš do Egypta, buď připraven konat před faraonem všechny divy, ke kterým jsem tě zmocnil. Já však posílím jeho hrdost, a tak nenechá lid odejít.

4:21  Hospodin ještě řekl Mojžíšovi: Až se vrátíš do Egypta, ⌈hleď si všech divů, které jsem vložil do tvé ruky, a učiň je⌉ před faraonem. Já však posilním jeho srdce, takže lid nepropustí.

4:21  I řekl Hospodin Mojžíšovi: Když půjdeš a navrátíš se do Egypta, hleď, abys všecky zázraky, kteréž jsem složil v ruce tvé, činil před Faraonem. Jáť pak zatvrdím srdce jeho, aby nepropustil lidu.

4:21  Dixitque ei Dominus revertenti in Ægyptum : Vide ut omnia ostenta quæ posui in manu tua, facias coram Pharaone : ego indurabo cor ejus, et non dimittet populum.

4:22  And thou shalt say to him: Thus saith the Lord: Israel is my son, my firstborn.

4:22  And thou shalt say unto Pharaoh, Thus saith the Lord, Israel is my son, even my firstborn:

4:22  Potom faraónovi řekneš: Toto praví Hospodin: Izrael je můj prvorozený syn.

4:22  Tehdy faraonovi řekneš: Takto praví Hospodin – Izrael je můj syn, můj prvorozený.

4:22  Pak řekneš faraonovi: Toto praví Hospodin: Izrael je můj prvorozený syn.

4:22  Protož díš Faraonovi: Toto praví Hospodin: Syn můj, prvorozený můj jest Izrael.

4:22  Dicesque ad eum : Hæc dicit Dominus : Filius meus primogenitus Israël.

4:23  I have said to thee: Let my son go, that he may serve me, and thou wouldst not let him go: behold I will kill thy son, thy firstborn.

4:23  And I say unto thee, Let my son go, that he may serve me: and if thou refuse to let him go, behold, I will slay thy son, even thy firstborn.

4:23  Vzkázal jsem ti: Propusť mého syna, aby mi sloužil. Ale ty jsi jej propustit odmítl. Za to zabiji tvého prvorozeného syna.“

4:23  Řekl jsem ti: ‚Propusť mého syna, aby mi sloužil.‘ Ty jsi ho však odmítl propustit. Hle, nyní zabiji tvého syna, tvého prvorozeného!“

4:23  Řekl jsem ti: Propusť mého syna, aby mi sloužil, ale odmítl jsi ho propustit. Hle, zabiji tvého prvorozeného syna.

4:23  I řekl jsem tobě: Propusť syna mého, ať slouží mi; a nechtěl jsi ho propustiti. Aj, já zabiji syna tvého, prvorozeného tvého.

4:23  Dixi tibi : Dimitte filium meum ut serviat mihi ; et noluisti dimittere eum : ecce ego interficiam filium tuum primogenitum.

4:24  And when he was in his journey, in the inn, the Lord met him, and would have killed him.

4:24  And it came to pass by the way in the inn, that the Lord met him, and sought to kill him.

4:24  Když se na cestě chystali nocovat, střetl se s ním Hospodin a chtěl ho usmrtit.

4:24  Na místě, kde cestou nocovali, se s ním střetl Hospodin a chystal se ho zabít.

4:24  I stalo se cestou v tábořišti, že ho potkal Hospodin a chtěl ho usmrtit.

4:24  I stalo se, když byl Mojžíš na cestě v hospodě, že se obořil na něj Hospodin, a hledal ho usmrtiti.

4:24  Cumque esset in itinere, in diversorio occurrit ei Dominus, et volebat occidere eum.

4:25  Immediately Sephora took a very sharp stone, and circumcised the foreskin of her son, and touched his feet, and said: A bloody spouse art thou to me.

4:25  Then Zipporah took a sharp stone, and cut off the foreskin of her son, and cast it at his feet, and said, Surely a bloody husband art thou to me.

4:25  Tu vzala Sipora kamenný nůž, obřezala předkožku svého syna, dotkla se jeho nohou a řekla: „Jsi můj ženich, je to zpečetěno krví.“

4:25  Sipora však vzala kamenný nůž, odřízla předkožku svého syna, dotkla se s ní jeho údu a řekla: „Jsi mým pokrevním ženichem!“

4:25  Tu vzala Sipora ostrý pazourek, odřízla předkožku svého syna, dotkla se jeho nohou a řekla: Jsi ⌈mi ženichem krve.⌉

4:25  Tedy vzala Zefora nůž ostrý, a obřezala neobřízku syna svého, kteroužto vrhla k nohám jeho, řkuci: Zajisté ženich krví jsi mi.

4:25  Tulit idcirco Sephora acutissimam petram, et circumcidit præputium filii sui, tetigitque pedes ejus, et ait : Sponsus sanguinum tu mihi es.

4:26  And he let him go after she had said: A bloody spouse art thou to me, because of the circumcision.

4:26  So he let him go: then she said, A bloody husband thou art, because of the circumcision.

4:26  A Hospodin ho nechal být. Tehdy se při obřízkách říkalo: „Jsi ženich, je to zpečetěno krví.“

4:26  A tak ho nechal. („Pokrevním ženichem“ ho tenkrát nazvala kvůli obřízce.)

4:26  A Hospodin ho nechal. Tehdy řekla: ženich krve, kvůli obřízce.

4:26  I nechal ho. Ona pak nazvala ho tehdáž ženichem krví pro obřezání.

4:26  Et dimisit eum postquam dixerat : Sponsus sanguinum ob circumcisionem.

4:27  And the Lord said to Aaron: Go into the desert to meet Moses. And he went forth to meet him in the mountain of God, and kissed him.

4:27  And the Lord said to Aaron, Go into the wilderness to meet Moses. And he went, and met him in the mount of God, and kissed him.

4:27  Hospodin řekl Áronovi: „Jdi na poušť naproti Mojžíšovi.“ Áron šel, setkal se s ním u Boží hory a políbil ho.

4:27  Hospodin zatím řekl Áronovi: „Jdi na poušť vstříc Mojžíšovi.“ Šel tedy, a když se s ním setkal u Boží hory, políbil ho.

4:27  Hospodin řekl Áronovi: Jdi do pustiny naproti Mojžíšovi. Šel, potkal ho u hory Boží a políbil ho.

4:27  Řekl také Hospodin Aronovi: Jdi vstříc Mojžíšovi na poušť. I šel a potkal se s ním na hoře Boží, a políbil ho.

4:27  Dixit autem Dominus ad Aaron : Vade in occursum Moysi in desertum. Qui perrexit obviam ei in montem Dei, et osculatus est eum.

4:28  And Moses told Aaron all the words of the Lord, by which he had sent him, and the signs that he had commanded.

4:28  And Moses told Aaron all the words of the Lord who had sent him, and all the signs which he had commanded him.

4:28  Mojžíš oznámil Áronovi všechna Hospodinova slova, s nimiž ho poslal, a všechna znamení, kterými ho pověřil.

4:28  Mojžíš pak Áronovi vyprávěl všechno, co mu Hospodin řekl, a jak ho poslal a jaká všechna znamení mu přikázal konat.

4:28  A Mojžíš Áronovi oznámil všechna ⌈slova Hospodina, který ho poslal,⌉ a všechna znamení, která mu přikázal.

4:28  A vypravoval Mojžíš Aronovi všecka slova Hospodinova, kterýž ho poslal, i o všech znameních, kteráž přikázal jemu.

4:28  Narravitque Moyses Aaron omnia verba Domini quibus miserat eum, et signa quæ mandaverat.

4:29  And they came together, and they assembled all the ancients of the children of Israel.

4:29  And Moses and Aaron went and gathered together all the elders of the children of Israel:

4:29  Pak šel Mojžíš s Áronem a shromáždili všechny izraelské starší.

4:29  A tak šel Mojžíš do Egypta s Áronem. Shromáždili všechny izraelské stařešiny

4:29  Pak šel Mojžíš s Áronem a shromáždili všechny starší synů Izraele.

4:29  Tedy šel Mojžíš s Aronem, a shromáždili všecky starší synů Izraelských.

4:29  Veneruntque simul, et congregaverunt cunctos seniores filiorum Israël.

4:30  And Aaron spoke all the words which the Lord had said to Moses: and he wrought the signs before the people.

4:30  And Aaron spake all the words which the Lord had spoken unto Moses, and did the signs in the sight of the people.

4:30  Áron vyřídil všechna slova, která mluvil Hospodin k Mojžíšovi, a Mojžíš učinil před očima lidu ona znamení.

4:30  a Áron jim vyprávěl všechno, co Hospodin řekl Mojžíšovi, a konal znamení před očima lidu.

4:30  Áron říkal všechna slova, která Hospodin řekl Mojžíšovi, a on činil ta znamení před očima lidu.

4:30  I mluvil Aron všecka slova, kteráž byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi, a činil znamení před očima lidu.

4:30  Locutusque est Aaron omnia verba quæ dixerat Dominus ad Moysen : et fecit signa coram populo,

4:31  And the people believed. And they heard that the Lord had visited the children of Israel, and that he had looked upon their affliction: and falling down they adored.

4:31  And the people believed: and when they heard that the Lord had visited the children of Israel, and that he had looked upon their affliction, then they bowed their heads and worshipped.

4:31  A lid uvěřil. Když slyšeli, že Hospodin navštívil Izraelce a že pohleděl na jejich ujařmení, padli na kolena a klaněli se.

4:31  A lid uvěřil. Když slyšeli, že Hospodin obrátil zřetel k synům Izraele a že viděl jejich trápení, padli na kolena a klaněli se.

4:31  A lid uvěřil. ⌈Když slyšeli,⌉ že Hospodin navštívil syny Izraele a že pohleděl na jejich soužení, poklekli a klaněli se.

4:31  A uvěřil lid, když uslyšeli, že navštívil Hospodin syny Izraelské, a že viděl ssoužení jejich. A sklonivše se, poklonu učinili.

4:31  et credidit populus. Audieruntque quod visitasset Dominus filios Israël, et respexisset afflictionem illorum : et proni adoraverunt.