DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - James - 2

2:1  My brethren, have not the faith of our Lord Jesus Christ of glory, with respect of persons.

2:1  My brethren, have not the faith of our Lord Jesus Christ, the Lord of glory, with respect of persons.

2:1  Bratří moji, jestliže věříte v Ježíše Krista, našeho Pána slávy, nesmíte dělat rozdíly mezi lidmi.

2:1  Bratři moji, nespojujte víru našeho slavného Pána Ježíše Krista s předpojatostí.

2:1  Moji bratři, nespojujte víru v ⌈našeho Pána Ježíše Krista, Pána slávy,⌉ s přijímáním osob.

2:1  Bratří moji, nepřipojujtež přijímání osob k víře slavného Pána našeho Jezukrista.

2:1  My brethren, have not the faith of our Lord Jesus Christ, [the Lord] of glory, with respect of persons.

2:1  My brothers, do not hold the faith of our Lord Jesus Christ of glory with partiality.

2:1  My brothers, have not the faith of our Lord Jesus Christ, the Lord of glory, with respect of persons.

2:1  Fratres mei, nolite in personarum acceptione habere fidem Domini nostri Jesu Christi gloriæ.

2:2  For if there shall come into your assembly a man having a golden ring, in fine apparel; and there shall come in also a poor man in mean attire:

2:2  For if there come unto your assembly a man with a gold ring, in goodly apparel, and there come in also a poor man in vile raiment;

2:2  Do vašeho shromáždění přijde třeba muž se zlatým prstenem a v nádherném oděvu. Přijde také chudák v ošumělých šatech.

2:2  Co když do vašeho shromáždění přijde člověk v nádherných šatech a se zlatým prstenem a za ním chudák ve špinavých hadrech?

2:2  Když vejde do vašeho shromáždění muž se zlatým prstenem a v nádherném šatě a vejde tam také chudý člověk ve špinavém šatě,

2:2  Nebo kdyby přišel do shromáždění vašeho muž, maje prsten zlatý v drahém rouše, a všel by také i chudý v chaterném oděvu,

2:2  For if there come into your assembly a man with a gold ring, in goodly apparel, and there come in also a poor man in vile raiment;

2:2  For if a man with a gold ring, in fine clothing, comes into your synagogue, and a poor man in filthy clothing also comes in;

2:2  For if there come to your assembly a man with a gold ring, in goodly apparel, and there come in also a poor man in vile raiment;

2:2  Etenim si introierit in conventum vestrum vir aureum annulum habens in veste candida, introierit autem et pauper in sordido habitu,

2:3  And you have respect to him that is clothed with the fine apparel and shall say to him: Sit thou here well: but say to the poor man: Stand thou there, or: Sit under my footstool:

2:3  And ye have respect to him that weareth the gay clothing, and say unto him, Sit thou here in a good place; and say to the poor, Stand thou there, or sit here under my footstool:

2:3  A vy věnujete svou pozornost tomu v nádherném oděvu a řeknete mu: „Posaď se na tomto čestném místě,“ kdežto chudému řeknete: „Ty postůj tamhle, nebo si sedni tady na zem.“

2:3  Budete-li se věnovat tomu nádherně oblečenému a řeknete mu: „Posaď se prosím sem,“ ale tomu chudákovi řeknete: „Někde si stoupni nebo si sedni na zem“ –

2:3  a vy věnujete pozornost tomu, který nosí nádherný šat, a řeknete mu: Ty si sedni pohodlně sem, a chudému řeknete: Ty postůj támhle nebo si sedni [sem] pod mou podnož,

2:3  A popatřili byste k tomu, kterýž drahé roucho má, a řekli byste jemu: Ty sedni tuto poctivě; chudému pak řekli byste: Ty stůj tamto, aneb sedni tuto, pod podnoží noh mých:

2:3  And ye have respect to him that weareth the gay clothing, and say to him, Sit thou here in a good place; and say to the poor, Stand thou there, or sit here under my footstool:

2:3  and you pay special attention to him who wears the fine clothing, and say, "Sit here in a good place;" but you tell the poor man, "Stand there," or "Sit by my footstool;"

2:3  And you have respect to him that wears the gay clothing, and say to him, Sit you here in a good place; and say to the poor, Stand you there, or sit here under my footstool:

2:3  et intendatis in eum qui indutus est veste præclara, et dixeritis ei : Tu sede hic bene : pauperi autem dicatis : Tu sta illic ; aut sede sub scabello pedum meorum :

2:4  Do you not judge within yourselves, and are become judges of unjust thoughts?

2:4  Are ye not then partial in yourselves, and are become judges of evil thoughts?

2:4  Neděláte tím mezi sebou rozdíly a nestali se z vás soudci, kteří posuzují nesprávně?

2:4  copak tím mezi sebou neděláte rozdíly? Neposuzujete lidi špatným měřítkem?

2:4  cožpak jste neučinili mezi sebou rozdíl a nestali se soudci ⌈se zlými pohnutkami⌉?

2:4  Zdaliž jste již neučinili rozdílu mezi sebou a učiněni jste soudcové v myšleních zlých?

2:4  Are ye not then partial in yourselves, and are become judges of evil thoughts?

2:4  haven't you shown partiality among yourselves, and become judges with evil thoughts?

2:4  Are you not then partial in yourselves, and are become judges of evil thoughts?

2:4  nonne judicatis apud vosmetipsos, et facti estis judices cogitationum iniquarum ?

2:5  Hearken, my dearest brethren: Hath not God chosen the poor in this world, rich in faith and heirs of the kingdom which God hath promised to them that love him?

2:5  Hearken, my beloved brethren, Hath not God chosen the poor of this world rich in faith, and heirs of the kingdom which he hath promised to them that love him?

2:5  Poslyšte, moji milovaní bratří: Cožpak Bůh nevyvolil chudáky tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, jež zaslíbil těm, kdo ho milují?

2:5  Poslouchejte, milovaní bratři: Copak Bůh nevyvolil chudáky tohoto světa, aby byli bohatí ve víře? Nemají právě oni zdědit království, které Bůh zaslíbil těm, kdo jej milují?

2:5  Poslyšte, moji milovaní bratři! Což nevyvolil Bůh chudé tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, jež zaslíbil těm, kdo ho milují?

2:5  Slyšte, bratří moji milí, zdaliž Bůh nevyvolil chudých na tomto světě, aby bohatí byli u víře a dědicové království, kteréž zaslíbil těm, kdož jej milují?

2:5  Hearken, my beloved brethren, Hath not God chosen the poor of this world rich in faith, and heirs of the kingdom which he hath promised to them that love him?

2:5  Listen, my beloved brothers. Did not God choose those who are poor in this world to be rich in faith, and heirs of the Kingdom which he promised to those who love him?

2:5  Listen, my beloved brothers, Has not God chosen the poor of this world rich in faith, and heirs of the kingdom which he has promised to them that love him?

2:5  Audite, fratres mei dilectissimi : nonne Deus elegit pauperes in hoc mundo, divites in fide, et hæredes regni, quod repromisit Deus diligentibus se ?

2:6  But you have dishonoured the poor man. Do not the rich oppress you by might? And do not they draw you before the judgment seats?

2:6  But ye have despised the poor. Do not rich men oppress you, and draw you before the judgment seats?

2:6  Vy jste však ponížili chudého. Cožpak vás bohatí neutiskují? Nevláčejí vás před soudy?

2:6  Vy ale chudého klidně ponížíte! Nejsou to přitom právě bohatí, kdo vás utiskuje a vláčí po soudech?

2:6  Vy však jste zneuctili chudého. Cožpak vás bohatí neutiskují a nevláčejí vás právě oni před soudy?

2:6  Ale vy jste neuctili chudého. Zdaliž bohatí mocí neutiskují vás? A oniť vás i k soudům přivozují?

2:6  But ye have despised the poor. Do not rich men oppress you, and draw you before the judgment-seats?

2:6  But you have dishonored the poor man. Do not the rich oppress you, and personally drag you before the courts?

2:6  But you have despised the poor. Do not rich men oppress you, and draw you before the judgment seats?

2:6  vos autem exhonorastis pauperem. Nonne divites per potentiam opprimunt vos, et ipsi trahunt vos ad judicia ?

2:7  Do not they blaspheme the good name that is invoked upon you?

2:7  Do not they blaspheme that worthy name by the which ye are called?

2:7  Nemluví právě oni s pohrdáním o slavném jménu, které bylo nad vámi vysloveno?

2:7  Nerouhají se právě oni tomu vzácnému jménu, kterým jste označeni?

2:7  Což nehanobí právě oni to drahé jméno, ⌈jímž jste byli nazváni⌉?

2:7  Zdali oni nerouhají se tomu slavnému jménu, kteréž vzýváno jest nad vámi?

2:7  Do they not blaspheme that worthy name by the which ye are called?

2:7  Do not they blaspheme the honorable name by which you are called?

2:7  Do not they blaspheme that worthy name by the which you are called?

2:7  nonne ipsi blasphemant bonum nomen, quod invocatum est super vos ?

2:8  If then you fulfil the royal law, according to the scriptures: Thou shalt love thy neighbour as thyself; you do well.

2:8  If ye fulfil the royal law according to the scripture, Thou shalt love thy neighbour as thyself, ye do well:

2:8  Jestliže tedy zachováváte královský zákon, jak je napsán v Písmu: ‚Milovati budeš bližního svého jako sám sebe,‘ dobře činíte.

2:8  Pokud opravdu plníte královský zákon, jak praví Písmo: „Miluj svého bližního jako sám sebe,“ dobře děláte.

2:8  Jestliže vskutku plníte královský zákon podle Písma: Budeš milovat svého bližního jako sebe samého, dobře činíte.

2:8  Jestliže pak plníte zákon královský podlé písma: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte.

2:8  If ye fulfill the royal law according to the scripture, Thou shalt love thy neighbor as thyself, ye do well:

2:8  However, if you fulfill the royal law, according to the Scripture, "You shall love your neighbor as yourself," you do well.

2:8  If you fulfill the royal law according to the scripture, You shall love your neighbor as yourself, you do well:

2:8  Si tamen legem perficitis regalem secundum Scripturas : Diliges proximum tuum sicut teipsum : bene facitis :

2:9  But if you have respect to persons, you commit sin, being reproved by the law as transgressors.

2:9  But if ye have respect to persons, ye commit sin, and are convinced of the law as transgressors.

2:9  Jestliže však někomu straníte, dopouštíte se hříchu a zákon vás usvědčuje z přestoupení.

2:9  Jste-li však předpojatí, hřešíte a Zákon vás usvědčuje jako viníky.

2:9  Jestliže však někomu straníte, dopouštíte se hříchu a Zákon vás usvědčuje jako přestupníky.

2:9  Pakliť osoby přijímáte, hřešíte, a zákon vás tresce jako přestupníky.

2:9  But if ye have respect to persons, ye commit sin, and are convicted by the law as transgressors.

2:9  But if you show partiality, you commit sin, being convicted by the law as transgressors.

2:9  But if you have respect to persons, you commit sin, and are convinced of the law as transgressors.

2:9  si autem personas accipitis, peccatum operamini, redarguti a lege quasi transgressores.

2:10  And whosoever shall keep the whole law, but offend in one point, is become guilty of all.

2:10  For whosoever shall keep the whole law, and yet offend in one point, he is guilty of all.

2:10  Kdo by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem.

2:10  Kdo by totiž dodržoval celý Zákon, ale v jednom bodě selhal, provinil se ve všech.

2:10  Kdo by totiž zachoval celý Zákon, ale v jedné věci klopýtl, stal by se vinným ve všech.

2:10  Nebo kdo by koli celého zákona ostříhal, přestoupil by pak jediné, všechněmi jest vinen.

2:10  For whoever shall keep the whole law, and yet offend in one [point], he is guilty of all.

2:10  For whoever keeps the whole law, and yet stumbles in one point, he has become guilty of all.

2:10  For whoever shall keep the whole law, and yet offend in one point, he is guilty of all.

2:10  Quicumque autem totam legem servaverit, offendat autem in uno, factus est omnium reus.

2:11  For he that said: Thou shalt not commit adultery, said also: Thou shalt not kill. Now if thou do not commit adultery, but shalt kill, thou art become a transgressor of the law.

2:11  For he that said, Do not commit adultery, said also, Do not kill. Now if thou commit no adultery, yet if thou kill, thou art become a transgressor of the law.

2:11  Vždyť ten, kdo řekl: ‚Nezcizoložíš,‘ řekl také: ‚Nezabiješ.‘ Jestliže necizoložíš, ale zabíjíš, přestupuješ zákon.

2:11  Tentýž, kdo řekl: „Necizolož,“ řekl také: „Nezabíjej.“ Pokud tedy necizoložíš, ale zabíjíš, přestupuješ Zákon.

2:11  Vždyť ten, kdo řekl: Nezcizoložíš, řekl také: Nezavraždíš. Jestliže tedy necizoložíš, ale vraždíš, stal ses přestupníkem Zákona.

2:11  Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem zákona.

2:11  For he that said, Do not commit adultery; said also, Do not kill. Now if thou committest no adultery, yet if thou killest, thou art become a transgressor of the law.

2:11  For he who said, "Do not commit adultery," also said, "Do not commit murder." Now if you do not commit adultery, but murder, you have become a transgressor of the law.

2:11  For he that said, Do not commit adultery, said also, Do not kill. Now if you commit no adultery, yet if you kill, you are become a transgressor of the law.

2:11  Qui enim dixit : Non mœchaberis, dixit et : Non occides. Quod si non mœchaberis, occides autem, factus es transgressor legis.

2:12  So speak ye and so do, as being to be judged by the law of liberty.

2:12  So speak ye, and so do, as they that shall be judged by the law of liberty.

2:12  Mluvte a jednejte jako ti, kteří mají být souzeni zákonem svobody.

2:12  Proto mluvte a jednejte jako lidé, kteří mají být souzeni podle zákona svobody.

2:12  Tak mluvte a tak jednejte jako ti, kteří mají být souzeni podle zákona svobody.

2:12  Tak mluvte, a tak čiňte, jako ti, kteříž podlé zákona svobody souzeni býti máte.

2:12  So speak ye, and so do, as they that shall be judged by the law of liberty.

2:12  So speak, and so do, as men who are to be judged by a law of freedom.

2:12  So speak you, and so do, as they that shall be judged by the law of liberty.

2:12  Sic loquimini, et sic facite sicut per legem libertatis incipientes judicari.

2:13  For judgment without mercy to him that hath not done mercy. And mercy exalteth itself above judgment.

2:13  For he shall have judgment without mercy, that hath shewed no mercy; and mercy rejoiceth against judgment.

2:13  Na Božím soudu není milosrdenství pro toho, kdo neprokázal milosrdenství. Ale milosrdenství vítězí nad soudem.

2:13  Toho, kdo nebyl milosrdný, čeká nemilosrdný soud. Milosrdenství však nad soudem vítězí.

2:13  Neboť soud bez milosrdenství je pro toho, kdo neprokázal milosrdenství; milosrdenství přemáhá soud.

2:13  Nebo odsouzení bez milosrdenství stane se tomu, kdož nečiní milosrdenství, ale chlubíť se milosrdenstvím proti odsudku.

2:13  For he shall have judgment without mercy that hath shown no mercy; and mercy rejoiceth against judgment.

2:13  For judgment is without mercy to him who has shown no mercy. Mercy triumphs over judgment.

2:13  For he shall have judgment without mercy, that has showed no mercy; and mercy rejoices against judgment.

2:13  Judicium enim sine misericordia illi qui non fecit misericordiam : superexaltat autem misericordia judicium.

2:14  What shall it profit, my brethren, if a man say he hath faith, but hath not works? Shall faith be able to save him?

2:14  What doth it profit, my brethren, though a man say he hath faith, and have not works? can faith save him?

2:14  Co je platné, moji bratří, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit?

2:14  K čemu to je, bratři moji, když někdo tvrdí, že má víru, ale neprojevuje se to skutky? Copak ho taková víra zachrání?

2:14  Co je platné, moji bratři, říká–li někdo, že má víru, ale nemá skutky? Může ho taková víra zachránit?

2:14  Co prospěje, bratří moji, praví-li se kdo víru míti, a nemá-li skutků? Zdaliž jej ta víra může spasiti?

2:14  What [doth it] profit, my brethren, though a man sayeth he hath faith, and hath not works? can faith save him?

2:14  What good is it, my brothers, if a man says he has faith, but has no works? Can faith save him?

2:14  What does it profit, my brothers, though a man say he has faith, and have not works? can faith save him?

2:14  Quid proderit, fratres mei, si fidem quis dicat se habere, opera autem non habeat ? numquid poterit fides salvare eum ?

2:15  And if a brother or sister be naked and want daily food:

2:15  If a brother or sister be naked, and destitute of daily food,

2:15  Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den,

2:15  Co když bratr nebo sestra nebudou mít co jíst anebo co na sebe?

2:15  Budou–li bratr nebo sestra nazí a budou mít nedostatek denní obživy,

2:15  A kdyby bratr neb sestra neodění byli, a opuštění z strany živnosti vezdejší,

2:15  If a brother or sister is naked, and destitute of daily food,

2:15  And if a brother or sister is naked and in lack of daily food,

2:15  If a brother or sister be naked, and destitute of daily food,

2:15  Si autem frater et soror nudi sint, et indigeant victu quotidiano,

2:16  And one of you say to them: Go in peace, be ye warmed and filled; yet give them not those things that are necessary for the body, what shall it profit?

2:16  And one of you say unto them, Depart in peace, be ye warmed and filled; notwithstanding ye give them not those things which are needful to the body; what doth it profit?

2:16  a někdo z vás by jim řekl: „Buďte s Bohem - ať vám není zima a nemáte hlad“, ale nedali byste jim, co potřebují pro své tělo, co by to bylo platné?

2:16  Když jim řeknete: „Jděte v pokoji, ať je vám teplo a dobře se najezte,“ ale nedáte jim, co potřebují k životu, k čemu to bude?

2:16  a někdo z vás jim řekne: Odejděte v pokoji,zahřejte se a nasyťte se, a přitom jim nedáte to, co potřebují pro své tělo, co je to platné?

2:16  Řekl by pak jim někdo z vás: Jděte v pokoji, shřejte se, a najezte se, a však nedali byste jim potřeby tělesné, což to platí?

2:16  And one of you sayeth to them, Depart in peace, be you warmed and filled; notwithstanding ye give them not those things which are needful to the body; what [doth it] profit?

2:16  and one of you tells them, "Go in peace, be warmed and filled;" and yet you did not give them the things the body needs, what good is it?

2:16  And one of you say to them, Depart in peace, be you warmed and filled; notwithstanding you give them not those things which are needful to the body; what does it profit?

2:16  dicat autem aliquis ex vobis illis : Ite in pace, calefacimini et saturamini : non dederitis autem eis quæ necessaria sunt corpori, quid proderit ?

2:17  So faith also, if it have not works, is dead in itself.

2:17  Even so faith, if it hath not works, is dead, being alone.

2:17  Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.

2:17  Právě tak víra bez skutků, víra sama o sobě, je mrtvá.

2:17  Tak i víra:nemá–li skutky, je sama o sobě mrtvá.

2:17  Takž i víra, nemá-li skutků, mrtváť jest sama v sobě.

2:17  Even so faith, if it hath not works, is dead, being alone.

2:17  Even so faith, if it has no works, is dead in itself.

2:17  Even so faith, if it has not works, is dead, being alone.

2:17  Sic et fides, si non habeat opera, mortua est in semetipsa.

2:18  But some man will say: Thou hast faith, and I have works. Shew me thy faith without works; and I will shew thee, by works, my faith.

2:18  Yea, a man may say, Thou hast faith, and I have works: shew me thy faith without thy works, and I will shew thee my faith by my works.

2:18  Někdo však řekne: „Jeden má víru a druhý má skutky.“ Tomu odpovím: Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na skutcích.

2:18  Někdo na to řekne: „Jeden má víru, druhý zase skutky.“ Nuže, ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na svých skutcích.

2:18  Někdo však řekne: Ty máš víru a já mám skutky. Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na svých skutcích.

2:18  Ale dí někdo: Ty víru máš, a já mám skutky. Ukažiž ty mi víru svou z skutků svých, a já tobě ukáži víru svou z skutků svých.

2:18  Also a man may say, Thou hast faith, and I have works: show me thy faith without thy works, and I will show thee my faith by my works.

2:18  Yes, a man will say, "You have faith, and I have works." Show me your faith without works, and I by my works will show you my faith.

2:18  Yes, a man may say, You have faith, and I have works: show me your faith without your works, and I will show you my faith by my works.

2:18  Sed dicet quis : Tu fidem habes, et ego opera habeo : ostende mihi fidem tuam sine operibus : et ego ostendam tibi ex operibus fidem meam.

2:19  Thou believest that there is one God. Thou dost well: the devils also believe and tremble.

2:19  Thou believest that there is one God; thou doest well: the devils also believe, and tremble.

2:19  Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho.

2:19  Ty věříš, že je jediný Bůh? Dobře děláš. Tomu ale věří i démoni – a třesou se!

2:19  Ty věříš, že ⌈je jeden Bůh⌉. Dobře činíš. Také démoni tomu věří, avšak chvějí se.

2:19  Ty věříš, že jest jeden Bůh. Dobře činíš. I ďáblovéť tomu věří, a však třesou se.

2:19  Thou believest that there is one God; thou doest well: the demons also believe, and tremble.

2:19  You believe that God is one. You do well. The demons also believe, and shudder.

2:19  You believe that there is one God; you do well: the devils also believe, and tremble.

2:19  Tu credis quoniam unus est Deus : bene facis : et dæmones credunt, et contremiscunt.

2:20  But wilt thou know, O vain man, that faith without works is dead?

2:20  But wilt thou know, O vain man, that faith without works is dead?

2:20  Neuznáš, ty nechápavý člověče, že víra bez skutků není k ničemu?

2:20  Kdy už pochopíš, ty blázne, že víra bez skutků je jalová?

2:20  Chceš však poznat, ó nerozumný člověče, že víra bez skutků je neúčinná?

2:20  Ale chceš-liž věděti, ó člověče marný, že víra bez skutků jest mrtvá?

2:20  But wilt thou know, O vain man, that faith without works is dead?

2:20  But do you want to know, foolish man, that faith apart from works is dead?

2:20  But will you know, O vain man, that faith without works is dead?

2:20  Vis autem scire, o homo inanis, quoniam fides sine operibus mortua est ?

2:21  Was not Abraham our father justified by works, offering up Isaac his son upon the altar?

2:21  Was not Abraham our father justified by works, when he had offered Isaac his son upon the altar?

2:21  Což nebyl náš otec Abraham ospravedlněn ze skutků, když položil na oltář svého syna Izáka?

2:21  Nebyl snad náš otec Abraham ospravedlněn na základě skutků, když přinesl svého syna Izáka na oltář?

2:21  Cožpak náš otec Abraham nebyl ospravedlněn ze skutků, když na oltáři obětoval svého syna Izáka?

2:21  Abraham otec náš zdali ne z skutků ospravedlněn jest, obětovav syna svého Izáka na oltář?

2:21  Was not Abraham our father justified by works, when he had offered Isaac his son upon the altar?

2:21  Wasn't Abraham our father justified by works, in that he offered up Isaac his son on the altar?

2:21  Was not Abraham our father justified by works, when he had offered Isaac his son on the altar?

2:21  Abraham pater noster nonne ex operibus justificatus est, offerens Isaac filium suum super altare ?

2:22  Seest thou that faith did cooperate with his works and by works faith was made perfect?

2:22  Seest thou how faith wrought with his works, and by works was faith made perfect?

2:22  Nevidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a že ve skutcích došla víra dokonalosti?

2:22  Vidíš? Víra podporovala jeho skutky a díky těm skutkům jeho víra došla naplnění!

2:22  Vidíš, že víra ⌈působila spolu s jeho skutky⌉ a že v těch skutcích se stala víra dokonalou.

2:22  Vidíš-li, že víra napomáhala skutkům jeho, a z skutků víra dokonalá byla?

2:22  Seest thou how faith wrought with his works, and by works was faith made perfect?

2:22  You see that faith worked with his works, and by works faith was perfected;

2:22  See you how faith worked with his works, and by works was faith made perfect?

2:22  Vides quoniam fides cooperabatur operibus illius : et ex operibus fides consummata est ?

2:23  And the scripture was fulfilled, saying: Abraham believed God, and it was reputed to him to justice, and he was called the friend of God.

2:23  And the scripture was fulfilled which saith, Abraham believed God, and it was imputed unto him for righteousness: and he was called the Friend of God.

2:23  Tak se naplnilo Písmo: ‚Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost‘ a byl nazván ‚přítelem Božím‘.

2:23  Tak se stalo, co říká Písmo: „Abraham uvěřil Bohu a to mu bylo počítáno za spravedlnost“ a byl označen za Božího přítele.

2:23  I naplnilo se Písmo, které praví: Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počteno za spravedlnost a byl nazván Božím přítelem.

2:23  A tak naplněno jest písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest.

2:23  And the scripture was fulfilled, which saith, Abraham believed God, and it was imputed to him for righteousness: and he was called the Friend of God.

2:23  and the Scripture was fulfilled which says, "Abraham believed God, and it was accounted to him as righteousness;" and he was called the friend of God.

2:23  And the scripture was fulfilled which said, Abraham believed God, and it was imputed to him for righteousness: and he was called the Friend of God.

2:23  Et suppleta est Scriptura, dicens : Credidit Abraham Deo, et reputatum est illi ad justitiam, et amicus Dei appellatus est.

2:24  Do you see that by works a man is justified, and not by faith only?

2:24  Ye see then how that by works a man is justified, and not by faith only.

2:24  Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlněn, a ne pouze z víry!

2:24  Vidíte? Člověk je ospravedlňován díky skutkům, a ne jen díky víře.

2:24  Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlňován, a ne jen z víry.

2:24  Vidíte-liž tedy, že z skutků ospravedlněn bývá člověk, a ne z víry toliko?

2:24  Ye see then that by works a man is justified, and not by faith only.

2:24  You see then that by works, a man is justified, and not only by faith.

2:24  You see then how that by works a man is justified, and not by faith only.

2:24  Videtis quoniam ex operibus justificatur homo, et non ex fide tantum ?

2:25  And in like manner also Rahab the harlot, was not she justified by works, receiving the messengers and sending them out another way?

2:25  Likewise also was not Rahab the harlot justified by works, when she had received the messengers, and had sent them out another way?

2:25  Což nebyla i nevěstka Rachab podobně ospravedlněna ze skutků, když přijala posly a propustila je jinou cestou? -

2:25  Nebyla podobně na základě skutků ospravedlněna také nevěstka Rachab, když přijala ony špehy a potom je poslala pryč jinudy?

2:25  A nebyla podobně ospravedlněna ze skutků i nevěstka Rachab, když přijala posly a propustila je jinou cestou?

2:25  Též podobně i Raab nevěstka zdali ne z skutků ospravedlněna jest, přijavši ony posly, a jinou cestou pryč vypustivši?

2:25  Likewise also was not Rahab the harlot justified by works, when she had received the messengers, and had sent [them] out another way?

2:25  In like manner was not Rahab the prostitute also justified by works, in that she received the messengers, and sent them out another way?

2:25  Likewise also was not Rahab the harlot justified by works, when she had received the messengers, and had sent them out another way?

2:25  Similiter et Rahab meretrix, nonne ex operibus justificata est, suscipiens nuntios, et alia via ejiciens ?

2:26  For even as the body without the spirit is dead: so also faith without works is dead.

2:26  For as the body without the spirit is dead, so faith without works is dead also.

2:26  Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.

2:26  Takže: jako je tělo bez ducha mrtvé, stejně tak je mrtvá i víra bez skutků.

2:26  Neboť jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.

2:26  Nebo jakož tělo bez duše jest mrtvé, takť i víra bez skutků jest mrtvá.

2:26  For as the body without the spirit is dead, so faith without works is dead also.

2:26  For as the body apart from the spirit is dead, even so faith apart from works is dead.

2:26  For as the body without the spirit is dead, so faith without works is dead also.

2:26  Sicut enim corpus sine spiritu mortuum est, ita et fides sine operibus mortua est.