CzeCEP - James - 2

2:1  Bratří moji, jestliže věříte v Ježíše Krista, našeho Pána slávy, nesmíte dělat rozdíly mezi lidmi.

2:2  Do vašeho shromáždění přijde třeba muž se zlatým prstenem a v nádherném oděvu. Přijde také chudák v ošumělých šatech.

2:3  A vy věnujete svou pozornost tomu v nádherném oděvu a řeknete mu: „Posaď se na tomto čestném místě,“ kdežto chudému řeknete: „Ty postůj tamhle, nebo si sedni tady na zem.“

2:4  Neděláte tím mezi sebou rozdíly a nestali se z vás soudci, kteří posuzují nesprávně?

2:5  Poslyšte, moji milovaní bratří: Cožpak Bůh nevyvolil chudáky tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, jež zaslíbil těm, kdo ho milují?

2:6  Vy jste však ponížili chudého. Cožpak vás bohatí neutiskují? Nevláčejí vás před soudy?

2:7  Nemluví právě oni s pohrdáním o slavném jménu, které bylo nad vámi vysloveno?

2:8  Jestliže tedy zachováváte královský zákon, jak je napsán v Písmu: ‚Milovati budeš bližního svého jako sám sebe,‘ dobře činíte.

2:9  Jestliže však někomu straníte, dopouštíte se hříchu a zákon vás usvědčuje z přestoupení.

2:10  Kdo by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem.

2:11  Vždyť ten, kdo řekl: ‚Nezcizoložíš,‘ řekl také: ‚Nezabiješ.‘ Jestliže necizoložíš, ale zabíjíš, přestupuješ zákon.

2:12  Mluvte a jednejte jako ti, kteří mají být souzeni zákonem svobody.

2:13  Na Božím soudu není milosrdenství pro toho, kdo neprokázal milosrdenství. Ale milosrdenství vítězí nad soudem.

2:14  Co je platné, moji bratří, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit?

2:15  Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den,

2:16  a někdo z vás by jim řekl: „Buďte s Bohem - ať vám není zima a nemáte hlad“, ale nedali byste jim, co potřebují pro své tělo, co by to bylo platné?

2:17  Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.

2:18  Někdo však řekne: „Jeden má víru a druhý má skutky.“ Tomu odpovím: Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na skutcích.

2:19  Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho.

2:20  Neuznáš, ty nechápavý člověče, že víra bez skutků není k ničemu?

2:21  Což nebyl náš otec Abraham ospravedlněn ze skutků, když položil na oltář svého syna Izáka?

2:22  Nevidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a že ve skutcích došla víra dokonalosti?

2:23  Tak se naplnilo Písmo: ‚Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost‘ a byl nazván ‚přítelem Božím‘.

2:24  Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlněn, a ne pouze z víry!

2:25  Což nebyla i nevěstka Rachab podobně ospravedlněna ze skutků, když přijala posly a propustila je jinou cestou? -

2:26  Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.