CzeBKR - John - 2

2:1  Třetího pak dne stala se svadba v Káni Galilejské, a byla matka Ježíšova tam.

2:2  A pozván jest také Ježíš i učedlníci jeho na tu svadbu.

2:3  Když se pak nedostalo vína, řekla matka Ježíšova jemu: Vína nemají.

2:4  Dí jí Ježíš: Co mně a tobě ženo? Ještě nepřišla hodina má.

2:5  Dí matka jeho služebníkům: Což by koli vám řekl, učiňte.

2:6  I bylo tu kamenných stoudví šest postaveno, podlé očišťování Židovského, beroucí v sebe jedna každá dvě neb tři míry.

2:7  Řekl jim Ježíš: Naplňte ty stoudve vodou. I naplnili je až do vrchu.

2:8  I dí jim: Nalévejtež již, a neste vrchnímu správci svadby. I nesli.

2:9  A jakž okusil vrchní správce svadby té vody, vínem učiněné, (nevěděl pak, odkud by bylo, ale služebníci věděli, kteříž vážili vodu,) povolal ženicha ten vrchní správce,

2:10  A řekl mu: Každý člověk nejprvé dobré víno dává, a když by se hojně napili, tedy to, kteréž horší. Ty zachoval jsi víno dobré až dosavad.

2:11  To učinil Ježíš počátek divů v Káni Galilejské, a zjevil slávu svou. I uvěřili v něho učedlníci jeho.

2:12  Potom sstoupil do Kafarnaum, on i matka jeho, i bratří jeho, i učedlníci jeho, a pobyli tam nemnoho dní;

2:13  Nebo blízko byla velikanoc Židovská. I vstoupil Ježíš do Jeruzaléma.

2:14  A nalezl v chrámě prodavače volů a ovec i holubic, a penězoměnce sedící.

2:15  A udělav bič z provázků, všecky vyhnal z chrámu, i ovce i voly, a penězoměncům rozsypal peníze, a stoly zpřevracel.

2:16  A těm, kteříž holuby prodávali, řekl: Odneste tyto věci odsud, a nečiňte domu Otce mého domem kupeckým.

2:17  I rozpomenuli se učedlníci jeho, že psáno jest: Horlivost domu tvého snědla mne.

2:18  Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Jaké znamení nám ukážeš, že tyto věci činíš?

2:19  Odpověděl Ježíš a řekl jim: Zrušte chrám tento, a ve třech dnech zase vzdělám jej.

2:20  I řekli Židé: Čtyřidceti a šest let dělán jest chrám tento, a ty ve třech dnech vzděláš jej?

2:21  Ale on mluvil o chrámu těla svého.

2:22  A protož když z mrtvých vstal, rozpomenuli se učedlníci jeho, že jim to byl pověděl. I uvěřili písmu a slovu, kteréž pověděl Ježíš.

2:23  A když byl v Jeruzalémě na velikunoc v den sváteční, mnozí uvěřili ve jméno jeho, vidouce divy jeho, kteréž činil.

2:24  Ale Ježíš nesvěřil sebe samého jim, proto že on znal všecky.

2:25  Aniž potřeboval, aby kdo svědectví vydával o člověku; nebo on věděl, co by bylo v člověku.