CzeBKR - John - 11

11:1  Byl pak nemocen nějaký Lazar z Betany, z městečka Marie a Marty, sestry její.

11:2  A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí, a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejíž bratr Lazar byl nemocen.

11:3  Tedy poslaly k němu ty sestry, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest.

11:4  A uslyšav to Ježíš, řekl: Nemoc ta není k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni.

11:5  Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.

11:6  A jakž uslyšel, že by nemocen byl, tedy pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl.

11:7  Potom pak dí učedlníkům: Poďme zase do Judstva.

11:8  Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a zase tam chceš jíti?

11:9  Odpověděl Ježíš: Zdaliž není dvanácte hodin za den? Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.

11:10  Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.

11:11  To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.

11:12  I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.

11:13  Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil.

11:14  Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.

11:15  A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale poďme k němu.

11:16  I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Poďme i my, abychom zemřeli s ním.

11:17  Přišel tedy Ježíš, a nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.

11:18  Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.

11:19  Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Marii, aby je těšili pro bratra jejich.

11:20  Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.

11:21  I řekla Marta Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.

11:22  Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.

11:23  Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.

11:24  Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.

11:25  Řekl jí Ježíš: já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.

11:26  A každý, kdož jest živ, a věří ve mne, neumřeť na věky. Věříš-li tomu?

11:27  Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.

11:28  A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.

11:29  Ona jakž uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.

11:30  Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.

11:31  Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě, a těšili ji, viděvše Marii, že rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.

11:32  Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, řkuci jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.

11:33  Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.

11:34  A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, poď a pohleď.

11:35  I zaplakal Ježíš.

11:36  Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval!

11:37  Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti aby tento neumřel?

11:38  Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni.

11:39  Dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest.

11:40  Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží.

11:41  Tedy zdvihli kámen, kdež byl ten mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl zhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel.

11:42  Já zajisté vím, že mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.

11:43  A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, poď ven.

11:44  I vyšel ten, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.

11:45  Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Marii, viděvše, co učinil Ježíš, uvěřili v něho.

11:46  Někteří pak z nich odešli k farizeům, a pověděli jim, co učinil Ježíš.

11:47  I sešli se přední kněží {biskupové} a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Nebo tento člověk divy mnohé činí.

11:48  Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid.

11:49  Jeden pak z nich, Kaifáš, nejvyšším knězem {biskupem} byv toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte,

11:50  Aniž přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul.

11:51  Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem {biskupem} byv léta toho, prorokoval, že měl Ježíš umříti za tento národ.

11:52  A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno.

11:53  Protož od toho dne radu společně drželi, aby jej zabili.

11:54  Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny blízko pouště, do města, kteréž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými.

11:55  Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili.

11:56  I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku?

11:57  Vydali pak byli přední kněží {biskupové} a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.