CzeB21 - Proverbs - 5

5:1  Mé moudrosti dopřej pozornost, synu, nakloň své ucho k mým úsudkům;

5:2  tak, abys prozíravost opatroval, tvé rty aby byly strážci vědění:

5:3  Rty svůdkyně sice oplývají medem, její ústa jsou jemná nad olej,

5:4  pak ale zhořkne jako pelyněk, jak dvojsečný meč se zabodne.

5:5  Její nohy míří k hlubinám smrti, její kroky vedou do pekel.

5:6  O stezku života se nijak nezajímá, vrtkavým krokem jde, aniž tuší kam.

5:7  Proto mne poslyšte, synové moji, neuhýbejte od mých výroků!

5:8  Daleko od ní ať vede tvá cesta, k jejímu vchodu chraň se přiblížit!

5:9  Svou důstojnost jinak necháš druhým, svá léta ukrutníku odevzdáš.

5:10  Z tvého úsilí budou žít jiní, tvá dřina skončí v domě cizího.

5:11  Nakonec bolestí řvát budeš, tvůj život, tvé tělo až bude zmařeno:

5:12  „Proč jen jsem nenáviděl poučení, proč domlouváním pohrdlo srdce mé!

5:13  Proč jsem neposlouchal svoje učitele, proč jsem vychovatelům sluchu nedopřál!

5:14  Jak rychle jsem se octl v nejhorší bídě na očích všem, uprostřed obce své!“

5:15  Pij vodu z vlastní nádrže, vodu prýštící ze tvé studnice.

5:16  Mají tvé prameny téci na ulice? Mají se náměstím řinout řeky tvé?

5:17  Tobě ať patří, jen tobě jedinému, nikomu cizímu je neponech.

5:18  Požehnané ať je tvé zřídlo, v manželce svého mládí potěšení měj!

5:19  Ta milostná laň, ta přelíbezná srna! Jejími ňadry se stále opájej, v jejím milování se věčně utápěj!

5:20  Proč by ses, synu, utápěl v cizí ženě, proč bys měl spočívat v náručí svůdkyně?

5:21  Hospodin vidí všechny lidské cesty, každý jejich krok pozorně sleduje.

5:22  Darebáka lapí jeho nepravosti, v provazech vlastního hříchu uvázne.

5:23  Nedal se poučit, a tak zemře, v množství své bláhovosti ztratí se!