CzeB21 - Proverbs - 8

8:1  Což moudrost nevolá, nezvedá rozumnost svůj hlas?

8:2  Na vrcholech kopců, u cesty, u křižovatek postává.

8:3  Přímo před branami, u vstupu do města, v průchodu stojí a křičí tam:

8:4  „Na vás, ó lidé, volám, svůj hlas ke všemu lidstvu obracím.

8:5  Pochopte, prosťáčci, prozíravost, dospějte, tupci, k rozumu!

8:6  Slyšte, řeknu vám něco zásadního, co vyjde z mých rtů, slova ryzí jsou.

8:7  Má ústa mluví pouze pravdu, mým rtům se darebáctví oškliví.

8:8  Všechny mé výroky jsou spravedlivé, křivého, zvráceného v nich není nic.

8:9  Chápavému jsou všechny zřejmé, jasné jsou těm, kdo došli poznání.

8:10  Mé poučení berte raději než stříbro, mého vědění si važte nad zlato.

8:11  Daleko nad perly je moudrost nádherná, nic žádoucího se jí vůbec nerovná!

8:12  Já, Moudrost, spolu s rozvážností bydlím, s prozíravostí já se dobře znám.

8:13  Úcta k Hospodinu je nenávist ke zlu. Pýchu a povýšenost, zlé způsoby a pokrytecká ústa nesnáším.

8:14  U mne je rozvaha a jistý úspěch, já jsem rozumnost a sílu mám!

8:15  S mojí pomocí vládnou vladaři a panovníci právo určují.

8:16  S mojí pomocí vedou vůdci, velmoži a všichni, kdo rozhodují na zemi.

8:17  Já miluji ty, kdo milují mne, ti, kdo mě hledají, mě jistě naleznou.

8:18  Bohatství a sláva se nachází u mě, trvalé jmění a pravý blahobyt.

8:19  Mé plody jsou nad zlato nejryzejší, výnosy mé nad stříbro nejčistší.

8:20  Stezkou spravedlnosti kráčím, pěšinami práva se ubírám,

8:21  abych své milovníky obdařila jměním, jejich pokladnice abych plnila!

8:22  Na počátku své cesty mne Hospodin zplodil, před všemi svými činy, před časem.

8:23  Od věků jsem byla ustavena, od počátku, dříve než začal svět.

8:24  Než vznikly propasti, zrodila jsem se, než vodou naplněny byly prameny.

8:25  Předtím než byly hory zapuštěny, dříve než pahorky jsem se zrodila,

8:26  ještě než učinil zemi a vše kolem, dříve než světa první prach.

8:27  Byla jsem při tom, když chystal nebesa, když nad propastí obzor vyměřil,

8:28  oblaka když ve výšinách věšel, propastné prameny když vytryskly.

8:29  Byla jsem tam, když oceán spoutal, na jeho rozkaz vody poslechly! Základy země když vyměřoval,

8:30  po jeho boku věrně stála jsem. Zůstávám jeho rozkoší den za dnem, svým hrám se před ním stále oddávám.

8:31  Na jeho zemi, na světě si hraji, lidští synové jsou mou rozkoší!

8:32  Proto, synové, poslyšte mne: Blaze těm, kdo drží se mých cest!

8:33  Slyšte poučení a naberte moudrost, nebuďte ke mně lhostejní.

8:34  Blaze tomu, kdo naslouchá mi, tomu, kdo v mých branách denně bdí, tomu, kdo čeká u mých veřejí!

8:35  Kdo mě nalezl, nalezl život, Hospodinovou přízní se nechal zahrnout.

8:36  Kdo však mě míjí, škodí své vlastní duši, kdo mě nenávidí, je smrti milencem.“