DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Proverbs - 5

5:1  My son, attend to my wisdom, and incline thy ear to my prudence,

5:1  My son, attend unto my wisdom, and bow thine ear to my understanding:

5:1  Můj synu, věnuj pozornost mé moudrosti, nakloň své ucho k mé rozumnosti,

5:1  Mé moudrosti dopřej pozornost, synu, nakloň své ucho k mým úsudkům;

5:1  Můj synu, věnuj pozornost mé moudrosti, nakloň ucho k mé rozumnosti,

5:1  Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,

5:1  Fili mi, attende ad sapientiam meam, et prudentiæ meæ inclina aurem tuam :

5:2  That thou mayst keep thoughts, and thy lips may preserve instruction. Mind not the deceit of a woman.

5:2  That thou mayest regard discretion, and that thy lips may keep knowledge.

5:2  dbej na obezřetné rady, poznání ať zachovávají tvé rty.

5:2  tak, abys prozíravost opatroval, tvé rty aby byly strážci vědění:

5:2  abys zachoval rozvahu a aby tvé rty střežily poznání.

5:2  Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.

5:2  ut custodias cogitationes, et disciplinam labia tua conservent. Ne attendas fallaciæ mulieris ;

5:3  For the lips of a harlot are like a honeycomb dropping, and her throat is smoother than oil.

5:3  For the lips of a strange woman drop as an honeycomb, and her mouth is smoother than oil:

5:3  Ze rtů cizí ženy sice kape med, a její jazyk je hladší než olej,

5:3  Rty svůdkyně sice oplývají medem, její ústa jsou jemná nad olej,

5:3  Vždyť ze rtů cizí ženy kape med a její řeč je hladší nežli olej,

5:3  Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.

5:3  favus enim distillans labia meretricis, et nitidius oleo guttur ejus :

5:4  But her end is bitter as wormwood, and sharp as a two-edged sword.

5:4  But her end is bitter as wormwood, sharp as a twoedged sword.

5:4  nakonec je však hořká jako pelyněk, ostrá jak dvojsečný meč.

5:4  pak ale zhořkne jako pelyněk, jak dvojsečný meč se zabodne.

5:4  ale ⌈její konec je hořký jako pelyněk, ostrý jako dvojsečný meč.⌉

5:4  Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.

5:4  novissima autem illius amara quasi absinthium, et acuta quasi gladius biceps.

5:5  Her feet go down into death, and her steps go in as far as hell.

5:5  Her feet go down to death; her steps take hold on hell.

5:5  Její nohy sestupují k smrti, její kroky uvíznou v podsvětí.

5:5  Její nohy míří k hlubinám smrti, její kroky vedou do pekel.

5:5  Její nohy sestupují ke smrti, ⌈do podsvětí její kroky směřují.⌉

5:5  Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují.

5:5  Pedes ejus descendunt in mortem, et ad inferos gressus illius penetrant.

5:6  They walk not by the path of life, her steps are wandering, and unaccountable.

5:6  Lest thou shouldest ponder the path of life, her ways are moveable, that thou canst not know them.

5:6  Nevysleduješ stezku života, její stopy se motají, nevíš kam.

5:6  O stezku života se nijak nezajímá, vrtkavým krokem jde, aniž tuší kam.

5:6  Nesrovnává cestu života, ⌈její stezky se klátí, ani to neví.⌉

5:6  Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.

5:6  Per semitam vitæ non ambulant ; vagi sunt gressus ejus et investigabiles.

5:7  Now, therefore, my son, hear me, and depart not from the words of my mouth.

5:7  Hear me now therefore, O ye children, and depart not from the words of my mouth.

5:7  Proto, synové, poslyšte mě, neodvracejte se od výroků mých úst.

5:7  Proto mne poslyšte, synové moji, neuhýbejte od mých výroků!

5:7  Nyní mě, synové, slyšte, neodvracejte se od řečí mých úst.

5:7  Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.

5:7  Nunc ergo fili mi, audi me, et ne recedas a verbis oris mei.

5:8  Remove thy way far from her, and come not nigh the doors of her house.

5:8  Remove thy way far from her, and come not nigh the door of her house:

5:8  Ať jde tvá cesta daleko od ní, nepřibližuj se ke dveřím jejího domu,

5:8  Daleko od ní ať vede tvá cesta, k jejímu vchodu chraň se přiblížit!

5:8  ⌈Vzdal od ní svou cestu,⌉ nepřibližuj se ke vchodu jejího domu,

5:8  Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,

5:8  Longe fac ab ea viam tuam, et ne appropinques foribus domus ejus.

5:9  Give not thy honour to strangers, and thy years to the cruel.

5:9  Lest thou give thine honour unto others, and thy years unto the cruel:

5:9  ať nevydáš svou důstojnost jiným, ukrutníkovi svá léta,

5:9  Svou důstojnost jinak necháš druhým, svá léta ukrutníku odevzdáš.

5:9  jinak dáš svou slávu jinému a svoje roky ukrutníkovi,

5:9  Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,

5:9  Ne des alienis honorem tuum, et annos tuos crudeli :

5:10  Lest strangers be filled with thy strength, and thy labours be in another man's house,

5:10  Lest strangers be filled with thy wealth; and thy labours be in the house of a stranger;

5:10  ať se tvou silou nesytí cizáci a ovocem tvého trápení dům cizí.

5:10  Z tvého úsilí budou žít jiní, tvá dřina skončí v domě cizího.

5:10  jinak se cizinci nasytí tvojí silou a tvoje námaha půjde do cizího domu.

5:10  Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.

5:10  ne forte impleantur extranei viribus tuis, et labores tui sint in domo aliena,

5:11  And thou mourn at the last, when thou shalt have spent thy flesh and thy body, and say;

5:11  And thou mourn at the last, when thy flesh and thy body are consumed,

5:11  Nakonec budeš skučet, až celé tvé tělo zchátrá.

5:11  Nakonec bolestí řvát budeš, tvůj život, tvé tělo až bude zmařeno:

5:11  Nakonec budeš úpět, až bude celé tvé tělo úplně zničeno.

5:11  I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,

5:11  et gemas in novissimis, quando consumpseris carnes tuas et corpus tuum, et dicas :

5:12  Why have I hated instruction, and my heart consented not to reproof,

5:12  And say, How have I hated instruction, and my heart despised reproof;

5:12  Řekneš: „Jak jsem mohl nenávidět napomínání? Jak mohlo mé srdce znevažovat domlouvání?

5:12  „Proč jen jsem nenáviděl poučení, proč domlouváním pohrdlo srdce mé!

5:12  Pak řekneš: Jak to, že jsem nenáviděl kázeň a mé srdce odvrhlo pokárání?

5:12  A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,

5:12  Cur detestatus sum disciplinam, et increpationibus non acquievit cor meum,

5:13  And have not heard the voice of them that taught me, and have not inclined my ear to masters?

5:13  And have not obeyed the voice of my teachers, nor inclined mine ear to them that instructed me!

5:13  Svoje vychovatele jsem neposlouchal, nenaslouchal jsem svým učitelům.

5:13  Proč jsem neposlouchal svoje učitele, proč jsem vychovatelům sluchu nedopřál!

5:13  Neposlouchal jsem své učitele a k těm, kteří mě učili, jsem nenakláněl ucho.

5:13  A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!

5:13  nec audivi vocem docentium me, et magistris non inclinavi aurem meam ?

5:14  I have almost been in all evil, in the midst of the church and of the congregation.

5:14  I was almost in all evil in the midst of the congregation and assembly.

5:14  Málem bych byl propadl nejhoršímu uprostřed shromáždění a pospolitosti.“

5:14  Jak rychle jsem se octl v nejhorší bídě na očích všem, uprostřed obce své!“

5:14  ⌈Málem jsem se uprostřed shromáždění a obce ocitl ve všem zlu.⌉

5:14  O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.

5:14  pene fui in omni malo, in medio ecclesiæ et synagogæ.

5:15  Drink water out of thy own cistern, and the streams of thy own well:

5:15  Drink waters out of thine own cistern, and running waters out of thine own well.

5:15  Pij vodu z vlastní nádrže, tu, jež vyvěrá z tvé studnice.

5:15  Pij vodu z vlastní nádrže, vodu prýštící ze tvé studnice.

5:15  Pij vodu ze své cisterny, bystrou vodu ze své studny.

5:15  Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.

5:15  Bibe aquam de cisterna tua, et fluenta putei tui ;

5:16  Let thy fountains be conveyed abroad, and in the streets divide thy waters.

5:16  Let thy fountains be dispersed abroad, and rivers of waters in the streets.

5:16  Mají se tvé prameny roztékat ven do široka jako vodní toky?

5:16  Mají tvé prameny téci na ulice? Mají se náměstím řinout řeky tvé?

5:16  Mají se tvoje prameny rozlévat na ulici, proudy vody na náměstí?

5:16  Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.

5:16  deriventur fontes tui foras, et in plateis aquas tuas divide.

5:17  Keep them to thyself alone, neither let strangers be partakers with thee.

5:17  Let them be only thine own, and not strangers’ with thee.

5:17  Tobě mají patřit, tobě jedinému, a ne cizím spolu s tebou.

5:17  Tobě ať patří, jen tobě jedinému, nikomu cizímu je neponech.

5:17  Ať ⌈patří tobě samému,⌉ a ne cizím spolu s tebou!

5:17  Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.

5:17  Habeto eas solus, nec sint alieni participes tui.

5:18  Let thy vein be blessed, and rejoice with the wife of thy youth:

5:18  Let thy fountain be blessed: and rejoice with the wife of thy youth.

5:18  Buď požehnán tvůj zdroj, raduj se z ženy svého mládí,

5:18  Požehnané ať je tvé zřídlo, v manželce svého mládí potěšení měj!

5:18  Ať je požehnaný tvůj pramen, raduj se z ženy svého mládí.

5:18  Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.

5:18  Sit vena tua benedicta, et lætare cum muliere adolescentiæ tuæ.

5:19  Let her be thy dearest hind, and most agreeable fawn: let her breasts inebriate thee at all times: be thou delighted continually with her love.

5:19  Let her be as the loving hind and pleasant roe; let her breasts satisfy thee at all times; and be thou ravished always with her love.

5:19  z milované laně, z líbezné srny; její prsy ať tě vždycky opojují, kochej se v jejím milování ustavičně.

5:19  Ta milostná laň, ta přelíbezná srna! Jejími ňadry se stále opájej, v jejím milování se věčně utápěj!

5:19  Ta líbezná laň, ta půvabná srna, její prsy ať tě uspokojují v každé době, její láskou se opájej ustavičně.

5:19  Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.

5:19  Cerva carissima, et gratissimus hinnulus : ubera ejus inebrient te in omni tempore ; in amore ejus delectare jugiter.

5:20  Why art thou seduced, my son, by a strange woman, and art cherished in the bosom of another?

5:20  And why wilt thou, my son, be ravished with a strange woman, and embrace the bosom of a stranger?

5:20  Proč by ses kochal, můj synu, v cizačce, proč bys v náručí cizinku svíral?

5:20  Proč by ses, synu, utápěl v cizí ženě, proč bys měl spočívat v náručí svůdkyně?

5:20  Proč by ses měl, můj synu, opájet cizí ženou, objímat klín cizinky?

5:20  Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,

5:20  Quare seduceris, fili mi, ab aliena, et foveris in sinu alterius ?

5:21  The Lord beholdeth the ways of man, and considereth all his steps.

5:21  For the ways of man are before the eyes of the Lord, and he pondereth all his goings.

5:21  Cesty člověka jsou Hospodinu zřejmé, on sleduje všechny jeho stopy.

5:21  Hospodin vidí všechny lidské cesty, každý jejich krok pozorně sleduje.

5:21  Vždyť cesty člověka jsou před očima Hospodina, on srovnává všechny jeho stezky.

5:21  Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?

5:21  Respicit Dominus vias hominis, et omnes gressus ejus considerat.

5:22  His own iniquities catch the wicked, and he is fast bound with the ropes of his own sins.

5:22  His own iniquities shall take the wicked himself, and he shall be holden with the cords of his sins.

5:22  Svévolníka polapí jeho zločiny, bude spoután provazy svého hříchu.

5:22  Darebáka lapí jeho nepravosti, v provazech vlastního hříchu uvázne.

5:22  Ničemu polapí jeho vlastní viny, provazy svého hříchu bude zajat.

5:22  Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.

5:22  Iniquitates suas capiunt impium, et funibus peccatorum suorum constringitur.

5:23  He shall die, because he hath not received instruction, and in the multitude of his folly he shall be deceived.

5:23  He shall die without instruction; and in the greatness of his folly he shall go astray.

5:23  Nedbal na napomenutí, proto zemře; bloudí pro svou velkou pošetilost.

5:23  Nedal se poučit, a tak zemře, v množství své bláhovosti ztratí se!

5:23  Zemře, protože neměl kázeň, pro velikost své hlouposti bude vrávorat.

5:23  Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.

5:23  Ipse morietur, quia non habuit disciplinam, et in multitudine stultitiæ suæ decipietur.