CzeBKR - Romans - 4

4:1  Což tedy díme, že došel Abraham, otec náš, podlé těla?

4:2  Nebo byl-liť Abraham z skutků spravedliv učiněn, máť se čím chlubiti, ale ne u Boha.

4:3  Nebo co praví písmo? Uvěřil pak Abraham Bohu, i počteno jemu za spravedlnost.

4:4  Kdožť skutky činí, tomuť odplata nebývá počtena podlé milosti, ale podlé dluhu.

4:5  Tomu pak, kdož nečiní skutků, ale věří v toho, kterýž spravedlivého činí bezbožníka, bývá počtena víra jeho za spravedlnost,

4:6  Jakož i David vypravuje blahoslavenství člověka, jemuž Bůh přivlastňuje spravedlnost bez skutků, řka:

4:7  Blahoslavení, jichž odpuštěny jsou nepravosti, a jejichž přikryti jsou hříchové.

4:8  Blahoslavený muž, kterémuž Pán nepočítá hříchu.

4:9  Blahoslavenství tedy toto k obřízce-li přináleží, čili také k neobřízce? Nebo pravíme, že Abrahamovi víra jest počtena za spravedlnost.

4:10  Kterak pak jest počtena? Když byl obřezán, či před obřezáním? Ne v obřízce, ale před obřezáním.

4:11  A znamení obřízku přijal za znamení spravedlnosti víry, kteráž byla před obřezáním, na to, aby byl otcem všech věřících v neobřízce, aby i jim přičtena byla spravedlnost,

4:12  A otcem obřízky těch, kteříž ne z obřízky toliko jsou, ale kteříž kráčejí šlepějemi víry otce našeho Abrahama, kteráž byla před obřezáním.

4:13  Nebo ne skrze zákon stalo se zaslíbení Abrahamovi, aneb semeni jeho, aby byl dědicem světa, ale skrze spravedlnost víry.

4:14  Nebo jestliže ti, kteří jsou z zákona, dědicové jsou, zmařena jest víra, a zrušeno jest to zaslíbení.

4:15  Zákon zajisté hněv působí; nebo kdež není zákona, tu ani přestoupení.

4:16  A protož z víry jde, aby šlo podlé milosti, proto aby pevné bylo zaslíbení všemu semeni, netoliko tomu, kteréž z zákona jest, ale i tomu, kteréž jest z víry Abrahamovy, kterýž jest otec všech nás,

4:17  (Jakož psáno jest: Otcem mnohých národů postavil jsem tebe,) před oblíčejem Boha, jemuž uvěřil, kterýž obživuje mrtvé, a povolává i těch věcí, jichž není, jako by byly.

4:18  Kterýž v naději proti naději uvěřil, že bude otcem mnohých národů, podlé toho povědění: Takť bude símě tvé.

4:19  A nezemdlev u víře, nehleděl na své tělo již umrtvené, ješto téměř ve stu letech byl, ani na život Sáry umrtvený.

4:20  O zaslíbení tedy Božím nepochyboval z nedověry, nýbrž posilnil se věrou, dav chválu Bohu,

4:21  Jsa tím jist, že cožkoli zaslíbil, mocen jest i učiniti.

4:22  A protož počteno jest jemu to za spravedlnost.

4:23  Jestiť pak to napsáno ne pro něj toliko, že jemu počteno bylo,

4:24  Ale i pro nás, kterýmž bude počteno, věřícím totiž v toho, kterýž vzkřísil Ježíše Pána našeho z mrtvých,

4:25  Kterýž vydán jest pro hříchy naše, a vstal z mrtvých pro ospravedlnění naše.