DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Genesis - 32

32:1  Jacob also went on the journey he had begun: and the angels of God met him.

32:1  And Jacob went on his way, and the angels of God met him.

32:1  Za časného jitra políbil Lában své vnuky a dcery, požehnal jim a vracel se opět ke svému domovu.

32:1  Časně ráno Lában vstal, políbil své vnuky i dcery a požehnal jim. Potom odešel a vrátil se domů.

32:1  Když Lában vstal časně ráno, políbil své vnuky a své dcery a požehnal jim. Pak Lában odešel a navrátil se do svého bydliště.

32:1  Jákob pak odšel cestou svou, a potkali se s ním andělé Boží.

32:1  And Jacob went on his way, and the angels of God met him.

32:1  Jacob went on his way, and the angels of God met him.

32:1  And Jacob went on his way, and the angels of God met him.

32:1  Jacob quoque abiit itinere quo cœperat : fueruntque ei obviam angeli Dei.

32:2  And when he saw them, he said: These are the camps of God, and he called the name of that place Mahanaim, that is, Camps.

32:2  And when Jacob saw them, he said, This is God’s host: and he called the name of that place Mahanaim.

32:2  Jákob šel svou cestou. Tu se s ním srazili Boží poslové.

32:2  Také Jákob odešel svou cestou a vtom se s ním setkali Boží andělé.

32:2  I Jákob šel svou cestou. Tu se s ním potkali Boží andělé.

32:2  I řekl Jákob, když je viděl: Vojsko Boží jest toto. A nazval jméno místa toho Mahanaim.

32:2  And when Jacob saw them, he said, This [is] God's host: and he called the name of that place Mahanaim.

32:2  When he saw them, Jacob said, "This is God's army." He called the name of that place Mahanaim.

32:2  And when Jacob saw them, he said, This is God's host: and he called the name of that place Mahanaim.

32:2  Quos cum vidisset, ait : Castra Dei sunt hæc : et appellavit nomen loci illius Mahanaim, id est, Castra.

32:3  And he sent messengers before him to Esau, his brother, to the land of Seir, to the country of Edom:

32:3  And Jacob sent messengers before him to Esau his brother unto the land of Seir, the country of Edom.

32:3  Jakmile je Jákob spatřil, zvolal: „To je tábor Boží“, a to místo pojmenoval Machanajim (to je Tábořiště).

32:3  Jakmile je Jákob uviděl, zvolal: „To je Boží tábor!“ A tak to místo nazval Machanajim, Dvojí tábor.

32:3  Když je spatřil, Jákob řekl: To je tábor Boží! A pojmenoval ono místo Machanajim.

32:3  Poslal pak Jákob posly před sebou k bratru svému Ezau, do země Seir, do kraje Idumejského.

32:3  And Jacob sent messengers before him to Esau his brother, to the land of Seir, the country of Edom.

32:3  Jacob sent messengers in front of him to Esau, his brother, to the land of Seir, the field of Edom.

32:3  And Jacob sent messengers before him to Esau his brother to the land of Seir, the country of Edom.

32:3  Misit autem et nuntios ante se ad Esau fratrem suum in terram Seir, in regionem Edom :

32:4  And he commanded them, saying: Thus shall ye speak to my lord Esau: Thus saith thy brother Jacob: I have sojourned with Laban, and have been with him until this day:

32:4  And he commanded them, saying, Thus shall ye speak unto my lord Esau; Thy servant Jacob saith thus, I have sojourned with Laban, and stayed there until now:

32:4  Pak Jákob vyslal napřed posly ke svému bratru Ezauovi do země Seíru, na pole Edómské,

32:4  Jákob pak před sebou vypravil posly do země Seír, na edomskou planinu, ke svému bratru Ezauovi

32:4  Jákob poslal před sebou posly ke svému bratru Ezauovi do země Seíru na edómské území

32:4  A přikázal jim, řka: Takto povězte pánu mému Ezau: Totoť vzkazuje služebník tvůj Jákob: U Lábana jsem byl pohostinu, a zůstával až do tohoto času.

32:4  And he commanded them, saying, Thus shall ye speak to my lord Esau: Thy servant Jacob saith thus, I have sojourned with Laban, and stayed there till now:

32:4  He commanded them, saying, "This is what you shall tell my lord, Esau: 'This is what your servant, Jacob, says. I have lived as a foreigner with Laban, and stayed until now.

32:4  And he commanded them, saying, Thus shall you speak to my lord Esau; Your servant Jacob said thus, I have sojourned with Laban, and stayed there until now:

32:4  præcepitque eis, dicens : Sic loquimini domino meo Esau : Hæc dicit frater tuus Jacob : Apud Laban peregrinatus sum, et fui usque in præsentem diem.

32:5  I have oxen, and asses, and sheep, and menservants, and womenservants: and now I send a message to my lord, that I may find favour in thy sight.

32:5  And I have oxen, and asses, flocks, and menservants, and womenservants: and I have sent to tell my lord, that I may find grace in thy sight.

32:5  a přikázal jim: „Vyřiďte mému pánu Ezauovi toto: Tvůj otrok Jákob vzkazuje: Až dosud jsem prodléval jako host u Lábana.

32:5  a přikázal jim: „Povězte mému pánu Ezauovi: ‚Toto praví tvůj služebník Jákob: Pobýval jsem u Lábana; tam jsem se až dosud zdržoval.

32:5  a přikázal jim: Toto řekněte mému pánu Ezauovi: Toto vzkazuje tvůj otrok Jákob: Byl jsem hostem u Lábana a prodléval jsem tam až dosud.

32:5  A mám voly a osly, ovce, a služebníky i děvky; a poslal jsem, abych se ohlásil pánu svému, a našel milost před očima tvýma.

32:5  And I have oxen, and asses, flocks, and men-servants, and women-servants: and I have sent to tell my lord, that I may find grace in thy sight.

32:5  I have cattle, donkeys, flocks, male servants, and female servants. I have sent to tell my lord, that I may find favor in your sight.'"

32:5  And I have oxen, and asses, flocks, and menservants, and womenservants: and I have sent to tell my lord, that I may find grace in your sight.

32:5  Habeo boves, et asinos, et oves, et servos, et ancillas : mittoque nunc legationem ad dominum meum, ut inveniam gratiam in conspectu tuo.

32:6  And the messengers returned to Jacob, saying: We came to Esau, thy brother, and behold he cometh with speed to meet thee with four hundred men.

32:6  And the messengers returned to Jacob, saying, We came to thy brother Esau, and also he cometh to meet thee, and four hundred men with him.

32:6  Mám voly a osly, ovce, služebníky a služky. Posílám o tom zprávu tobě, svému pánu, abych získal tvoji přízeň.“

32:6  Mám voly, osly, brav, otroky i otrokyně a vypravil jsem posly, abych se ohlásil svému pánu, doufaje ve tvou laskavost.‘“

32:6  Mám voly a osly, ovce, otroky a otrokyně. Posílám posly, abych to oznámil svému pánu a nalezl milost ve tvých očích.

32:6  I navrátili se poslové k Jákobovi, řkouce: Přišli jsme k bratru tvému Ezau, kterýž také jde proti tobě, a čtyři sta mužů s ním.

32:6  And the messengers returned to Jacob, saying, We came to thy brother Esau, and also he is coming to meet thee, and four hundred men with him.

32:6  The messengers returned to Jacob, saying, "We came to your brother Esau. Not only that, but he comes to meet you, and four hundred men with him."

32:6  And the messengers returned to Jacob, saying, We came to your brother Esau, and also he comes to meet you, and four hundred men with him.

32:6  Reversique sunt nuntii ad Jacob, dicentes : Venimus ad Esau fratrem tuum, et ecce properat tibi in occursum cum quadringentis viris.

32:7  Then Jacob was greatly afraid; and in his fear divided the people that was with him, and the flocks, and the sheep, and the oxen, and the camels, into two companies,

32:7  Then Jacob was greatly afraid and distressed: and he divided the people that was with him, and the flocks, and herds, and the camels, into two bands;

32:7  Poslové se vrátili k Jákobovi a řekli: „Přišli jsme k tvému bratru Ezauovi, ale on ti už jde vstříc a je s ním čtyři sta mužů.“

32:7  Poslové se pak vrátili k Jákobovi se slovy: „Šli jsme k tvému bratru Ezauovi, ale už ti jde naproti a je s ním čtyři sta mužů!“

32:7  Poslové se vrátili k Jákobovi se slovy: Přišli jsme k tvému bratru Ezauovi, a již ti jde naproti se čtyřmi sty mužů.

32:7  Jákob pak bál se velmi, a rmoutil se náramně. Tedy rozdělil lid, kterýž s sebou měl, ovce také a voly, a velbloudy na dva houfy.

32:7  Then Jacob was greatly afraid, and distressed: and he divided the people that [were] with him, and the flocks, and herds, and camels, into two bands;

32:7  Then Jacob was greatly afraid and was distressed. He divided the people who were with him, and the flocks, and the herds, and the camels, into two companies;

32:7  Then Jacob was greatly afraid and distressed: and he divided the people that was with him, and the flocks, and herds, and the camels, into two bands;

32:7  Timuit Jacob valde : et perterritus divisit populum qui secum erat, greges quoque et oves, et boves, et camelos, in duas turmas,

32:8  Saying: If Esau come to one company, and destroy it, the other company that is left, shall escape.

32:8  And said, If Esau come to the one company, and smite it, then the other company which is left shall escape.

32:8  Tu padla na Jákoba veliká bázeň a tíseň. Rozdělil proto lid, který byl s ním, i brav a skot a velbloudy do dvou táborů,

32:8  Na Jákoba padl veliký strach a úzkost. Rozdělil své lidi, brav, skot i velbloudy do dvou táborů,

32:8  Jákob dostal velký strach a bylo mu úzko. I rozdělil lid, který byl s ním, i brav, skot a velbloudy do dvou táborů,

32:8  Nebo řekl: Jestliže by přišel Ezau k houfu jednomu, a pobil by jej, bude aspoň zadní houf zachován.

32:8  And said, If Esau shall come to the one company, and smite it, then the other company which is left, will escape.

32:8  and he said, "If Esau comes to the one company, and strikes it, then the company which is left will escape."

32:8  And said, If Esau come to the one company, and smite it, then the other company which is left shall escape.

32:8  dicens : Si venerit Esau ad unam turmam, et percusserit eam, alia turma, quæ relicta est, salvabitur.

32:9  And Jacob said: O God of my father Abraham, and God of my father Isaac: O Lord who saidst to me, Return to thy land, and to the place of thy birth, and I will do well for thee.

32:9  And Jacob said, O God of my father Abraham, and God of my father Isaac, the Lord which saidst unto me, Return unto thy country, and to thy kindred, and I will deal well with thee:

32:9  neboť si řekl: „Přijde-li Ezau k prvnímu táboru a pobije jej, může ještě zbylý tábor vyváznout.“

32:9  neboť si pomyslel: „Přijde-li Ezau k jednomu táboru a pobije ho, bude se ten druhý tábor moci zachránit.“

32:9  neboť si řekl: Když Ezau přijde k jednomu táboru a pobije ho, zbylý tábor bude moci uniknout.

32:9  I řekl Jákob: Bože otce mého Abrahama, a Bože otce mého Izáka, Hospodine, kterýž jsi mi řekl: Navrať se do země své, a k příbuznosti své, a dobře učiním tobě,

32:9  And Jacob said, O God of my father Abraham, and God of my father Isaac, the LORD who saidst to me, Return to thy country, and to thy kindred, and I will deal well with thee;

32:9  Jacob said, "God of my father Abraham, and God of my father Isaac, the Lord, who said to me, 'Return to your country, and to your relatives, and I will do you good,'

32:9  And Jacob said, O God of my father Abraham, and God of my father Isaac, the LORD which said to me, Return to your country, and to your kindred, and I will deal well with you:

32:9  Dixitque Jacob : Deus patris mei Abraham, et Deus patris mei Isaac : Domine qui dixisti mihi : Revertere in terram tuam, et in locum nativitatis tuæ, et benefaciam tibi :

32:10  I am not worthy of the least of all thy mercies, and of thy truth which thou hast fulfilled to thy servant. With my staff I passed over this Jordan; and now I return with two companies.

32:10  I am not worthy of the least of all the mercies, and of all the truth, which thou hast shewed unto thy servant; for with my staff I passed over this Jordan; and now I am become two bands.

32:10  Dále Jákob řekl: „Bože mého otce Abrahama a Bože mého otce Izáka, Hospodine, tys mi pravil: ‚Navrať se do své země a do svého rodiště a já se postarám, aby se ti dobře vedlo.‘

32:10  Jákob zvolal: „Bože mého otce Abrahama, Bože mého otce Izáka, Hospodine, který jsi mi řekl: ‚Vrať se do své země a ke svému příbuzenstvu, a já způsobím, aby se ti vedlo dobře,‘

32:10  Pak Jákob řekl: Bože mého otce Abrahama a Bože mého otce Izáka, Hospodine, který jsi mi řekl: Navrať se do své země, do svého rodiště a prokáži ti dobro.

32:10  Menší jsem všech milosrdenství a vší pravdy, kterouž jsi učinil s služebníkem svým; nebo s holí svou přešel jsem Jordán tento, nyní pak dva houfy mám.

32:10  I am not worthy of the least of all the mercies, and of all the truth, which thou hast shown to thy servant: for with my staff I passed over this Jordan, and now I am become two bands.

32:10  I am not worthy of the least of all the loving kindnesses, and of all the truth, which you have shown to your servant; for with just my staff I passed over this Jordan; and now I have become two companies.

32:10  I am not worthy of the least of all the mercies, and of all the truth, which you have showed to your servant; for with my staff I passed over this Jordan; and now I am become two bands.

32:10  minor sum cunctis miserationibus tuis, et veritate tua quam explevisti servo tuo. In baculo meo transivi Jordanem istum : et nunc cum duabus turmis regredior.

32:11  Deliver me from the hand of my brother Esau, for I am greatly afraid of him; lest perhaps he come, and kill the mother with the children.

32:11  Deliver me, I pray thee, from the hand of my brother, from the hand of Esau: for I fear him, lest he will come and smite me, and the mother with the children.

32:11  Nejsem hoden veškerého tvého milosrdenství a vší tvé věrnosti, které jsi svému služebníku prokázal. Tento Jordán jsem překročil s holí, a teď mám dva tábory.

32:11  nejsem hoden všeho milosrdenství a věrnosti, kterou jsi svému služebníku prokázal – vždyť jsem tento Jordán překročil pouze s holí, a teď jsou ze mne dva tábory!

32:11  Nejsem hoden všeho milosrdenství a veškeré věrnosti, jež jsi svému otroku prokázal. Vždyť s holí jsem přešel tento Jordán a teď mám dva tábory.

32:11  Vytrhni mne, prosím, z ruky bratra mého, z ruky Ezau; nebť se ho bojím, aby přijda, nepohubil mne i matky s dětmi.

32:11  Deliver me, I pray thee, from the hand of my brother, from the hand of Esau: for I fear him, lest he shall come and smite me, [and] the mother with the children.

32:11  Please deliver me from the hand of my brother, from the hand of Esau: for I fear him, lest he come and strike me, and the mothers with the children.

32:11  Deliver me, I pray you, from the hand of my brother, from the hand of Esau: for I fear him, lest he will come and smite me, and the mother with the children.

32:11  Erue me de manu fratris mei Esau, quia valde eum timeo : ne forte veniens percutiat matrem cum filiis.

32:12  Thou didst say, that thou wouldst do well by me, and multiply my seed like the sand of the sea, which cannot be numbered for multitude.

32:12  And thou saidst, I will surely do thee good, and make thy seed as the sand of the sea, which cannot be numbered for multitude.

32:12  Vytrhni mě prosím z ruky mého bratra, z ruky Ezauovy, neboť se ho bojím, aby nepřišel a nezabil mě, matku nad dětmi.

32:12  Vytrhni mě prosím z ruky mého bratra, z ruky Ezaua, neboť se bojím, že přijde a pobije mě i matky s dětmi.

32:12  Vysvoboď mě prosím z ruky mého bratra, z ruky Ezaua, neboť se ho bojím, aby nepřišel a nezabil mne, matku nad syny.

32:12  Však jsi ty řekl: Dobře učiním tobě, a rozmnožím símě tvé jako písek mořský, kterýžto pro množství sečten býti nemůže.

32:12  And thou saidst, I will surely do thee good, and make thy seed as the sand of the sea, which cannot be numbered for multitude.

32:12  You said, 'I will surely do you good, and make your seed as the sand of the sea, which can't be numbered because there are so many.'"

32:12  And you said, I will surely do you good, and make your seed as the sand of the sea, which cannot be numbered for multitude.

32:12  Tu locutus es quod benefaceres mihi, et dilatares semen meum sicut arenam maris, quæ præ multitudine numerari non potest.

32:13  And when he had slept there that night, he set apart, of the things which he had, presents for his brother Esau,

32:13  And he lodged there that same night; and took of that which came to his hand a present for Esau his brother;

32:13  Ty jsi přece řekl: ‚Určitě se postarám o tvé dobro a tvé potomstvo rozmnožím jako mořský písek, jejž nelze pro množství sečíst.‘“

32:13  Řekl jsi přece: ‚Jistě způsobím, aby se ti vedlo dobře, a učiním, že tvého semene bude jako mořského písku, nespočetného pro své množství.‘“

32:13  Vždyť ty jsi řekl: Určitě ti prokáži dobro a učiním tvé potomstvo jako mořský písek, který pro množství nemůže být spočítán.

32:13  I zůstal tu noci té; a vzal z toho, což bylo před rukama, poctu bratru svému Ezau:

32:13  And he lodged there that same night; and took of that which came to his hand a present for Esau, his brother;

32:13  He lodged there that night, and took from that which he had with him, a present for Esau, his brother:

32:13  And he lodged there that same night; and took of that which came to his hand a present for Esau his brother;

32:13  Cumque dormisset ibi nocte illa, separavit de his quæ habebat, munera Esau fratri suo,

32:14  Two hundred she-goats, twenty he-goats, two hundred ewes, and twenty rams,

32:14  Two hundred she goats, and twenty he goats, two hundred ewes, and twenty rams,

32:14  A přenocoval tam té noci. Pak vzal z toho, co vyzískal, dar na usmířenou pro svého bratra Ezaua:

32:14  A když na tom místě strávil noc, vybral z toho, co získal, dar pro svého bratra Ezaua:

32:14  Onu noc tam zůstal a pak vybral z toho, co měl s sebou, dar pro svého bratra Ezaua:

32:14  Totiž dvě stě koz, a kozlů dvadceti, ovec dvě stě, a beranů dvadceti,

32:14  Two hundred she-goats, and twenty he-goats, two hundred ewes and twenty rams,

32:14  two hundred female goats and twenty male goats, two hundred ewes and twenty rams,

32:14  Two hundred she goats, and twenty he goats, two hundred ewes, and twenty rams,

32:14  capras ducentas, hircos viginti, oves ducentas, et arietes viginti,

32:15  Thirty milch camels with their colts, forty kine, and twenty bulls, twenty she-asses, and ten of their foals.

32:15  Thirty milch camels with their colts, forty kine, and ten bulls, twenty she asses, and ten foals.

32:15  dvě stě koz a dvacet kozlů, dvě stě bahnic a dvacet beranů,

32:15  200 koz a 20 kozlů, 200 ovcí a 20 beranů,

32:15  Dvě stě koz a dvacet kozlů, dvě stě ovcí a dvacet beranů,

32:15  Velbloudů s mladými jich třidceti, krav čtyřidceti, volů deset, oslic dvadceti, a oslátek deset.

32:15  Thirty milch camels with their colts, forty cows and ten bulls, twenty she-asses and ten foals.

32:15  thirty milk camels and their colts, forty cows, ten bulls, twenty female donkeys and ten foals.

32:15  Thirty milk camels with their colts, forty cows, and ten bulls, twenty she asses, and ten foals.

32:15  camelos fœtas cum pullis suis triginta, vaccas quadraginta, et tauros viginti, asinas viginti et pullos earum decem.

32:16  And he sent them by the hands of his servants, every drove by itself, and he said to his servants: Go before me, and let there be a space between drove and drove.

32:16  And he delivered them into the hand of his servants, every drove by themselves; and said unto his servants, Pass over before me, and put a space betwixt drove and drove.

32:16  třicet velbloudic se sajícími mláďaty, čtyřicet krav a deset býků, dvacet oslic a deset oslů.

32:16  30 kojících velbloudic s mláďaty, 40 krav a 10 býků, 20 oslic a 10 oslů.

32:16  třicet velbloudic se sajícími mláďaty, čtyřicet krav a deset býků, dvacet oslic a deset oslů.

32:16  A poručil je služebníkům svým, každé stádo obzvláštně, a řekl služebníkům svým: Jděte přede mnou, a stádo od stáda ať jde opodál.

32:16  And he delivered [them] into the hand of his servants, every drove by themselves; and said to his servants, Pass over before me, and put a space betwixt drove and drove.

32:16  He delivered them into the hands of his servants, every herd by itself, and said to his servants, "Pass over before me, and put a space between herd and herd."

32:16  And he delivered them into the hand of his servants, every drove by themselves; and said to his servants, Pass over before me, and put a space between drove and drove.

32:16  Et misit per manus servorum suorum singulos seorsum greges, dixitque pueris suis : Antecedite me, et sit spatium inter gregem et gregem.

32:17  And he commanded the first, saying: If thou meet my brother Esau, and he ask thee: Whose art thou? or whither goest thou? or whose are these before thee?

32:17  And he commanded the foremost, saying, When Esau my brother meeteth thee, and asketh thee, saying, Whose art thou? and whither goest thou? and whose are these before thee?

32:17  To vše předal svým služebníkům, každé stádečko zvlášť, a řekl jim: „Jděte napřed a ponechte mezi jednotlivými stádečky odstup.“

32:17  Svěřil je svým služebníkům, každé stádo zvlášť, a řekl jim: „Jděte přede mnou a mezi jednotlivými stády nechte odstup.“

32:17  A ⌈každé stádo⌉ zvlášť předal do rukou svých otroků a řekl jim: Jděte přede mnou a ponechte odstup mezi ⌈jednotlivými stády.⌉

32:17  I poručil přednímu, řka: Když se potká s tebou Ezau bratr můj, a optá se tebe, řka Čí jsi? a kam jdeš? a čí jest to stádo před tebou?

32:17  And he commanded the foremost, saying, When Esau, my brother, meeteth thee, and asketh thee, saying, Whose [art] thou? and whither goest thou? and whose [are] these before thee?

32:17  He commanded the foremost, saying, "When Esau, my brother, meets you, and asks you, saying, 'Whose are you? Where are you going? Whose are these before you?'

32:17  And he commanded the foremost, saying, When Esau my brother meets you, and asks you, saying, Whose are you? and where go you? and whose are these before you?

32:17  Et præcepit priori, dicens : Si obvium habueris fratrem meum Esau, et interrogaverit te : Cujus es ? aut, Quo vadis ? aut, Cujus sunt ista quæ sequeris ?

32:18  Thou shalt answer: Thy servant Jacob's: he hath sent them as a present to my lord Esau; and he cometh after us.

32:18  Then thou shalt say, They be thy servant Jacob’s; it is a present sent unto my lord Esau: and, behold, also he is behind us.

32:18  A prvnímu přikázal: „Až se s tebou setká můj bratr Ezau a zeptá se tě čí jsi a kam jdeš a čí je to, co ženeš před sebou,

32:18  Tomu vepředu poručil: „Když se s tebou setká můj bratr Ezau a zeptá se tě: ‚Komu patříš a kam jdeš? A čí je to stádo před tebou?‘

32:18  A prvnímu přikázal: Až se s tebou setká můj bratr Ezau a zeptá se tě, čí jsi, kam jdeš a čí jsou ta zvířata před tebou,

32:18  Řekneš: Jsem služebníka tvého Jákoba, a dar tento jest poslán pánu mému Ezau; a teď i sám jde za námi.

32:18  Then thou shalt say, They [are] thy servant Jacob's: it [is] a present sent to my lord Esau: and behold also he [is] behind us.

32:18  Then you shall say, 'They are your servant, Jacob's. It is a present sent to my lord, Esau. Behold, he also is behind us.'"

32:18  Then you shall say, They be your servant Jacob's; it is a present sent to my lord Esau: and, behold, also he is behind us.

32:18  respondebis : Servi tui Jacob, munera misit domino meo Esau, ipse quoque post nos venit.

32:19  In like manner he commanded the second, and the third, and all that followed the droves, saying: Speak ye the same words to Esau, when ye find him.

32:19  And so commanded he the second, and the third, and all that followed the droves, saying, On this manner shall ye speak unto Esau, when ye find him.

32:19  odvětíš: ‚Je to dar od tvého otroka Jákoba, poslaný jeho pánu Ezauovi; on sám je za námi.‘“

32:19  odpovíš: ‚Tvého služebníka Jákoba. Posílá to jako dar mému pánu Ezauovi a hle, sám jde za námi.‘“

32:19  odpovíš: Patří tvému otroku Jákobovi; je to dar poslaný mému pánu Ezauovi. A hle, také on jde za námi.

32:19  Poručil také druhému i třetímu, a všechněm jdoucím za těmi stády, řka: V táž slova mluvte k Ezau, když byste naň trefili.

32:19  And so he commanded the second, and the third, and all that followed the droves, saying, In this manner shall ye speak to Esau, when ye find him.

32:19  He commanded also the second, and the third, and all that followed the herds, saying, "This is how you shall speak to Esau, when you find him.

32:19  And so commanded he the second, and the third, and all that followed the droves, saying, On this manner shall you speak to Esau, when you find him.

32:19  Similiter dedit mandata secundo, et tertio, et cunctis qui sequebantur greges, dicens : Iisdem verbis loquimini ad Esau cum inveneritis eum.

32:20  And ye shall add: Thy servant Jacob himself also followeth after us; for he said: I will appease him with the presents that go before, and afterwards I will see him, perhaps he will be gracious to me.

32:20  And say ye moreover, Behold, thy servant Jacob is behind us. For he said, I will appease him with the present that goeth before me, and afterward I will see his face; peradventure he will accept of me.

32:20  Tak přikázal i druhému a třetímu a všem, kteří šli za stádečky. Řekl: „V tomto smyslu mluvte s Ezauem, až na něj narazíte.

32:20  Také druhému, třetímu i všem ostatním, kteří hnali ta stáda, přikázal: „Takovým způsobem mluvte k Ezauovi, až ho najdete:

32:20  Přikázal také druhému i třetímu a všem, kdo šli za stády: Takovým způsobem budete mluvit s Ezauem, až ho potkáte.

32:20  A díte také: Aj, služebník tvůj Jákob za námi; nebo řekl: Ukrotím tvář jeho darem, kterýž jde přede mnou, a potom uzřím tvář jeho; snad přijme tvář mou.

32:20  And say ye moreover, Behold, thy servant Jacob [is] behind us. For he said, I will appease him with the present that goeth before me, and afterward I will see his face; peradventure he will accept of me.

32:20  You shall say, 'Not only that, but behold, your servant, Jacob, is behind us.'" For, he said, "I will appease him with the present that goes before me, and afterward I will see his face. Perhaps he will accept me."

32:20  And say you moreover, Behold, your servant Jacob is behind us. For he said, I will appease him with the present that goes before me, and afterward I will see his face; peradventure he will accept of me.

32:20  Et addetis : Ipse quoque servus tuus Jacob iter nostrum insequitur. Dixit enim : Placabo illum muneribus quæ præcedunt, et postea videbo illum : forsitan propitiabitur mihi.

32:21  So the presents went before him, but himself lodged that night in the camp.

32:21  So went the present over before him: and himself lodged that night in the company.

32:21  A dodejte: ‚Také tvůj otrok Jákob je za námi, neboť řekl: Darem, který jde přede mnou, chci ho usmířit a teprve potom spatřit jeho tvář. Snad mě přijme milostivě.‘“

32:21  ‚Hle, tvůj služebník Jákob jde za námi.‘“ (Pomyslel si totiž: „Usmířím ho darem, který mě předchází. Když se s ním potom setkám, snad mě přijme.“)

32:21  A ještě řeknete: Hle, tvůj otrok Jákob jde za námi, protože si řekl: Usmířím ho darem, který půjde přede mnou, a potom uvidím jeho tvář; snad ⌈mne milostivě přijme.⌉

32:21  A tak předšel dar před ním; on pak zůstal tu noc při houfu.

32:21  So the present went over before him; and he himself lodged that night in the company.

32:21  So the present passed over before him, and he himself lodged that night in the camp.

32:21  So went the present over before him: and himself lodged that night in the company.

32:21  Præcesserunt itaque munera ante eum, ipse vero mansit nocte illa in castris.

32:22  And rising early, he took his two wives and his two handmaids, with his eleven sons, and passed over the ford of Jaboc.

32:22  And he rose up that night, and took his two wives, and his two womenservants, and his eleven sons, and passed over the ford Jabbok.

32:22  Šli tedy napřed s darem, zatímco on přenocoval oné noci v táboře.

32:22  A tak šel dar před ním a on zůstal na noc v táboře.

32:22  Dar ⌈ho tedy předcházel,⌉ zatímco on tuto noc zůstal v táboře.

32:22  A vstav ještě v noci, vzal obě ženy své, a dvě děvky své, a jedenácte synů svých, a přešel přes brod Jabok.

32:22  And he arose that night, and took his two wives, and his two women-servants, and his eleven sons, and passed over the ford Jabbok.

32:22  He rose up that night, and took his two wives, and his two handmaids, and his eleven sons, and passed over the ford of the Jabbok.

32:22  And he rose up that night, and took his two wives, and his two womenservants, and his eleven sons, and passed over the ford Jabbok.

32:22  Cumque mature surrexisset, tulit duas uxores suas, et totidem famulas cum undecim filiis, et transivit vadum Jaboc.

32:23  And when all things were brought over that belonged to him,

32:23  And he took them, and sent them over the brook, and sent over that he had.

32:23  A té noci vstal, vzal obě své ženy i obě své služky a jedenáct svých synů a přebrodil se přes Jabok.

32:23  V noci pak vstal a vzal své dvě ženy, své dvě otrokyně a svých jedenáct synů a přebrodil potok Jabok.

32:23  Té noci vstal, vzal své dvě ženy a své dvě služky i svých jedenáct chlapců a přešel brod v Jaboku.

32:23  Vzav tedy je, přepravil je přes tu řeku; přepravil také i vše, což měl.

32:23  And he took them, and sent them over the brook, and sent over that which he had.

32:23  He took them, and sent them over the stream, and sent over that which he had.

32:23  And he took them, and sent them over the brook, and sent over that he had.

32:23  Traductisque omnibus quæ ad se pertinebant,

32:24  He remained alone; and behold, a man wrestled with him till morning.

32:24  And Jacob was left alone; and there wrestled a man with him until the breaking of the day.

32:24  Vzal je a převedl je přes potok se vším, co měl.

32:24  Vzal je a převedl je přes potok; převedl všechno, co měl.

32:24  Vzal je a převedl je přes potok a převedl všechno, co měl.

32:24  A zůstal Jákob sám; a tu zápasil s ním muž až do svitání.

32:24  And Jacob was left alone; and there wrestled a man with him, until the breaking of the day.

32:24  Jacob was left alone, and wrestled with a man there until the breaking of the day.

32:24  And Jacob was left alone; and there wrestled a man with him until the breaking of the day.

32:24  mansit solus : et ecce vir luctabatur cum eo usque mane.

32:25  And when he saw that he could not overcome him, he touched the sinew of his thigh, and forthwith it shrank.

32:25  And when he saw that he prevailed not against him, he touched the hollow of his thigh; and the hollow of Jacob’s thigh was out of joint, as he wrestled with him.

32:25  Pak zůstal Jákob sám a tu s ním kdosi zápolil, dokud nevzešla jitřenka.

32:25  Tehdy Jákob zůstal sám. Někdo s ním ale zápasil, až dokud nezačalo svítat.

32:25  Pak Jákob zůstal sám a zápasil s ním nějaký muž až do východu jitřenky.

32:25  A vida, že ho nepřemůže, obrazil jej v příhbí vrchní stehna jeho; i vyvinulo se příhbí stehna Jákobova, když zápasil s ním.

32:25  And when he saw that he prevailed not against him, he touched the hollow of his thigh: and the hollow of Jacob's thigh was out of joint, as he wrestled with him.

32:25  When he saw that he did not prevail against him, he touched the hollow of his thigh, and the hollow of Jacob's thigh was strained, as he wrestled.

32:25  And when he saw that he prevailed not against him, he touched the hollow of his thigh; and the hollow of Jacob's thigh was out of joint, as he wrestled with him.

32:25  Qui cum videret quod eum superare non posset, tetigit nervum femoris ejus, et statim emarcuit.

32:26  And he said to him: Let me go, for it is break of day. He answered: I will not let thee go, except thou bless me.

32:26  And he said, Let me go, for the day breaketh. And he said, I will not let thee go, except thou bless me.

32:26  Když viděl, že Jákoba nepřemůže, poranil mu při zápolení kyčelní kloub, takže se mu vykloubil.

32:26  Když viděl, že ho nepřemůže, udeřil ho do kyčelního kloubu, takže se Jákobovi při tom zápasu vymkl kyčel.

32:26  Když viděl, že ho nepřemůže, udeřil ho do kyčelního kloubu, a Jákobovi se vykloubil kyčelní kloub, když s ním zápasil.

32:26  A řekl: Pusť mne, nebť zasvitává. I řekl: Nepustím tě, leč mi požehnáš.

32:26  And he said, Let me go, for the day breaketh; And he said, I will not let thee go, except thou bless me.

32:26  The man said, "Let me go, for the day breaks." Jacob said, "I won't let you go, unless you bless me."

32:26  And he said, Let me go, for the day breaks. And he said, I will not let you go, except you bless me.

32:26  Dixitque ad eum : Dimitte me : jam enim ascendit aurora. Respondit : Non dimittam te, nisi benedixeris mihi.

32:27  And he said: What is thy name? He answered: Jacob.

32:27  And he said unto him, What is thy name? And he said, Jacob.

32:27  Neznámý řekl: „Pusť mě, vzešla jitřenka.“ Jákob však odvětil: „Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš.“

32:27  Tehdy řekl: „Pusť mě, začíná svítat!“ „Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš!“ odpověděl Jákob.

32:27  Pak muž řekl: Pusť mě, neboť vyšla jitřenka. Jákob odpověděl: Nepustím tě, pokud mi nepožehnáš.

32:27  I řekl jemu: Jaké jest jméno tvé? Odpověděl: Jákob.

32:27  And he said to him, What [is] thy name? And he said, Jacob.

32:27  He said to him, "What is your name?" He said, "Jacob."

32:27  And he said to him, What is your name? And he said, Jacob.

32:27  Ait ergo : Quod nomen est tibi ? Respondit : Jacob.

32:28  But he said: Thy name shall not be called Jacob, but Israel; for if thou hast been strong against God, how much more shalt thou prevail against men?

32:28  And he said, Thy name shall be called no more Jacob, but Israel: for as a prince hast thou power with God and with men, and hast prevailed.

32:28  Otázal se: „Jak se jmenuješ?“ Odpověděl: „Jákob.“

32:28  „Jak se jmenuješ?“ zeptal se ho. „Jákob,“ odpověděl.

32:28  I řekl mu: Jaké je tvé jméno? Odpověděl: Jákob.

32:28  I dí: Nebude více nazýváno jméno tvé toliko Jákob, ale také Izrael; nebo jsi statečně zacházel s Bohem i lidmi, a přemohls.

32:28  And he said, Thy name shall be called no more Jacob, but Israel: for as a prince hast thou power with God, and with men, and hast prevailed.

32:28  He said, "Your name will no longer be called Jacob, but Israel; for you have fought with God and with men, and have prevailed."

32:28  And he said, Your name shall be called no more Jacob, but Israel: for as a prince have you power with God and with men, and have prevailed.

32:28  At ille : Nequaquam, inquit, Jacob appellabitur nomen tuum, sed Israël : quoniam si contra Deum fortis fuisti, quanto magis contra homines prævalebis ?

32:29  Jacob asked him: Tell me by what name art thou called? He answered: Why dost thou ask my name? And he blessed him in the same place.

32:29  And Jacob asked him, and said, Tell me, I pray thee, thy name. And he said, Wherefore is it that thou dost ask after my name? And he blessed him there.

32:29  Tu řekl: „Nebudou tě už jmenovat Jákob (to je Úskočný), nýbrž Izrael (to je Zápasí Bůh), neboť jsi jako kníže zápasil s Bohem i s lidmi a obstáls.“

32:29  Na to mu řekl: „Tvé jméno už nebude znít Jákob, ale Izrael, Boží bojovník, neboť jsi zápasil s Bohem i s lidmi a zvítězil jsi!“

32:29  Nato řekl: Tvé jméno již nebude Jákob, ale Izrael. Protože jsi zápasil s Bohem i s lidmi a obstál jsi.

32:29  I otázal se Jákob, řka: Oznam, prosím, jméno své. Kterýžto odpověděl: Proč se ptáš na jméno mé? I dal mu tu požehnání.

32:29  And Jacob asked [him], and said, Tell [me], I pray thee, thy name: And he said, why [is] it [that] thou dost ask after my name? and he blessed him there.

32:29  Jacob asked him, "Please tell me your name." He said, "Why is it that you ask what my name is?" He blessed him there.

32:29  And Jacob asked him, and said, Tell me, I pray you, your name. And he said, Why is it that you do ask after my name? And he blessed him there.

32:29  Interrogavit eum Jacob : Dic mihi, quo appellaris nomine ? Respondit : Cur quæris nomen meum ? Et benedixit ei in eodem loco.

32:30  And Jacob called the name of the place Phanuel, saying: I have seen God face to face, and my soul has been saved.

32:30  And Jacob called the name of the place Peniel: for I have seen God face to face, and my life is preserved.

32:30  A Jákob ho žádal: „Pověz mi přece své jméno!“ Ale on odvětil: „Proč se ptáš na mé jméno?“ A požehnal mu tam.

32:30  Jákob ho žádal: „Pověz mi prosím své jméno.“ On však odpověděl: „Proč se mě ptáš na jméno?“ A požehnal mu tam.

32:30  Jákob se ještě vyptával: Oznam mi prosím své jméno. On řekl: Nač to, že se vyptáváš na mé jméno? A požehnal mu tam.

32:30  Tedy nazval Jákob jméno místa toho Fanuel; nebo jsem prý viděl Boha tváří v tvář, a zachována jest duše má.

32:30  And Jacob called the name of the place Peniel: for I have seen God face to face, and my life is preserved.

32:30  Jacob called the name of the place Peniel: for, he said, "I have seen God face to face, and my life is preserved."

32:30  And Jacob called the name of the place Peniel: for I have seen God face to face, and my life is preserved.

32:30  Vocavitque Jacob nomen loci illius Phanuel, dicens : Vidi Deum facie ad faciem, et salva facta est anima mea.

32:31  And immediately the sun rose upon him, after he was past Phanuel; but he halted on his foot.

32:31  And as he passed over Penuel the sun rose upon him, and he halted upon his thigh.

32:31  I pojmenoval Jákob to místo Peníel (to je Tvář Boží), neboť řekl: „Viděl jsem Boha tváří v tvář a byl mi zachován život.“

32:31  Jákob pak to místo nazval Penuel, Boží tvář, neboť řekl: „Viděl jsem Boha tváří v tvář a byl jsem zachráněn!“

32:31  Jákob to místo pojmenoval Peníel, neboť řekl: Viděl jsem Boha tváří v tvář a můj život byl zachráněn.

32:31  I vzešlo mu slunce, když pominul místa toho Fanuel, a kulhal na nohu svou.

32:31  And as he passed over Penuel the sun rose upon him, and he halted upon his thigh.

32:31  The sun rose on him as he passed over Peniel, and he limped because of his thigh.

32:31  And as he passed over Penuel the sun rose on him, and he halted on his thigh.

32:31  Ortusque est ei statim sol, postquam transgressus est Phanuel : ipse vero claudicabat pede.

32:32  Therefore the children of Israel, unto this day, eat not the sinew, that shrank in Jacob's thigh: because he touched the sinew of his thigh and it shrank.

32:32  Therefore the children of Israel eat not of the sinew which shrank, which is upon the hollow of the thigh, unto this day: because he touched the hollow of Jacob’s thigh in the sinew that shrank.

32:32  Slunce mu vzešlo, když minul Penúel, ale v kyčli byl chromý.

32:32  A když minul Penuel, zazářilo mu slunce; a kulhal kvůli té kyčli.

32:32  Vycházelo mu slunce, když procházel Penúel; ale byl kulhavý kvůli své kyčli.

32:32  Protož nejedí synové Izraelští až do tohoto dne té žily krátké, kteráž jest v vrchním příhbí stehna, proto že obrazil příhbí stehna Jákobova na žile krátké.

32:32  Therefore the children of Israel eat not [of] the sinew which shrunk, which [is] upon the hollow of the thigh, to this day; because he touched the hollow of Jacob's thigh in the sinew that shrunk.

32:32  Therefore the children of Israel do not eat the sinew of the hip, which is on the hollow of the thigh, to this day, because he touched the hollow of Jacob's thigh in the sinew of the hip.

32:32  Therefore the children of Israel eat not of the sinew which shrank, which is on the hollow of the thigh, to this day: because he touched the hollow of Jacob's thigh in the sinew that shrank.

32:32  Quam ob causam non comedunt nervum filii Israël, qui emarcuit in femore Jacob, usque in præsentem diem : eo quod tetigerit nervum femoris ejus, et obstupuerit.

32:33  Synové Izraelovi nejedí až podnes šlachu při kyčelním kloubu, protože Bůh poranil Jákobovi šlachu kyčelního kloubu.

32:33  (Proto synové Izraele až do dnešního dne nejedí sedací šlachu u kyčelního kloubu, protože Jákoba udeřil do kyčelního kloubu u sedací šlachy.)

32:33  Proto synové Izraelovi až dodnes nejedí šlachu, která je nad kyčelním kloubem, protože udeřil Jákoba do kyčelního kloubu, do té šlachy.