DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Genesis - 32

32:1  Jacob also went on the journey he had begun: and the angels of God met him.

32:1  And Jacob went on his way, and the angels of God met him.

32:1  Za časného jitra políbil Lában své vnuky a dcery, požehnal jim a vracel se opět ke svému domovu.

32:1  Časně ráno Lában vstal, políbil své vnuky i dcery a požehnal jim. Potom odešel a vrátil se domů.

32:1  Když Lában vstal časně ráno, políbil své vnuky a své dcery a požehnal jim. Pak Lában odešel a navrátil se do svého bydliště.

32:1  Jákob pak odšel cestou svou, a potkali se s ním andělé Boží.

32:1  Jacob quoque abiit itinere quo cœperat : fueruntque ei obviam angeli Dei.

32:2  And when he saw them, he said: These are the camps of God, and he called the name of that place Mahanaim, that is, Camps.

32:2  And when Jacob saw them, he said, This is God’s host: and he called the name of that place Mahanaim.

32:2  Jákob šel svou cestou. Tu se s ním srazili Boží poslové.

32:2  Také Jákob odešel svou cestou a vtom se s ním setkali Boží andělé.

32:2  I Jákob šel svou cestou. Tu se s ním potkali Boží andělé.

32:2  I řekl Jákob, když je viděl: Vojsko Boží jest toto. A nazval jméno místa toho Mahanaim.

32:2  Quos cum vidisset, ait : Castra Dei sunt hæc : et appellavit nomen loci illius Mahanaim, id est, Castra.

32:3  And he sent messengers before him to Esau, his brother, to the land of Seir, to the country of Edom:

32:3  And Jacob sent messengers before him to Esau his brother unto the land of Seir, the country of Edom.

32:3  Jakmile je Jákob spatřil, zvolal: „To je tábor Boží“, a to místo pojmenoval Machanajim (to je Tábořiště).

32:3  Jakmile je Jákob uviděl, zvolal: „To je Boží tábor!“ A tak to místo nazval Machanajim, Dvojí tábor.

32:3  Když je spatřil, Jákob řekl: To je tábor Boží! A pojmenoval ono místo Machanajim.

32:3  Poslal pak Jákob posly před sebou k bratru svému Ezau, do země Seir, do kraje Idumejského.

32:3  Misit autem et nuntios ante se ad Esau fratrem suum in terram Seir, in regionem Edom :

32:4  And he commanded them, saying: Thus shall ye speak to my lord Esau: Thus saith thy brother Jacob: I have sojourned with Laban, and have been with him until this day:

32:4  And he commanded them, saying, Thus shall ye speak unto my lord Esau; Thy servant Jacob saith thus, I have sojourned with Laban, and stayed there until now:

32:4  Pak Jákob vyslal napřed posly ke svému bratru Ezauovi do země Seíru, na pole Edómské,

32:4  Jákob pak před sebou vypravil posly do země Seír, na edomskou planinu, ke svému bratru Ezauovi

32:4  Jákob poslal před sebou posly ke svému bratru Ezauovi do země Seíru na edómské území

32:4  A přikázal jim, řka: Takto povězte pánu mému Ezau: Totoť vzkazuje služebník tvůj Jákob: U Lábana jsem byl pohostinu, a zůstával až do tohoto času.

32:4  præcepitque eis, dicens : Sic loquimini domino meo Esau : Hæc dicit frater tuus Jacob : Apud Laban peregrinatus sum, et fui usque in præsentem diem.

32:5  I have oxen, and asses, and sheep, and menservants, and womenservants: and now I send a message to my lord, that I may find favour in thy sight.

32:5  And I have oxen, and asses, flocks, and menservants, and womenservants: and I have sent to tell my lord, that I may find grace in thy sight.

32:5  a přikázal jim: „Vyřiďte mému pánu Ezauovi toto: Tvůj otrok Jákob vzkazuje: Až dosud jsem prodléval jako host u Lábana.

32:5  a přikázal jim: „Povězte mému pánu Ezauovi: ‚Toto praví tvůj služebník Jákob: Pobýval jsem u Lábana; tam jsem se až dosud zdržoval.

32:5  a přikázal jim: Toto řekněte mému pánu Ezauovi: Toto vzkazuje tvůj otrok Jákob: Byl jsem hostem u Lábana a prodléval jsem tam až dosud.

32:5  A mám voly a osly, ovce, a služebníky i děvky; a poslal jsem, abych se ohlásil pánu svému, a našel milost před očima tvýma.

32:5  Habeo boves, et asinos, et oves, et servos, et ancillas : mittoque nunc legationem ad dominum meum, ut inveniam gratiam in conspectu tuo.

32:6  And the messengers returned to Jacob, saying: We came to Esau, thy brother, and behold he cometh with speed to meet thee with four hundred men.

32:6  And the messengers returned to Jacob, saying, We came to thy brother Esau, and also he cometh to meet thee, and four hundred men with him.

32:6  Mám voly a osly, ovce, služebníky a služky. Posílám o tom zprávu tobě, svému pánu, abych získal tvoji přízeň.“

32:6  Mám voly, osly, brav, otroky i otrokyně a vypravil jsem posly, abych se ohlásil svému pánu, doufaje ve tvou laskavost.‘“

32:6  Mám voly a osly, ovce, otroky a otrokyně. Posílám posly, abych to oznámil svému pánu a nalezl milost ve tvých očích.

32:6  I navrátili se poslové k Jákobovi, řkouce: Přišli jsme k bratru tvému Ezau, kterýž také jde proti tobě, a čtyři sta mužů s ním.

32:6  Reversique sunt nuntii ad Jacob, dicentes : Venimus ad Esau fratrem tuum, et ecce properat tibi in occursum cum quadringentis viris.

32:7  Then Jacob was greatly afraid; and in his fear divided the people that was with him, and the flocks, and the sheep, and the oxen, and the camels, into two companies,

32:7  Then Jacob was greatly afraid and distressed: and he divided the people that was with him, and the flocks, and herds, and the camels, into two bands;

32:7  Poslové se vrátili k Jákobovi a řekli: „Přišli jsme k tvému bratru Ezauovi, ale on ti už jde vstříc a je s ním čtyři sta mužů.“

32:7  Poslové se pak vrátili k Jákobovi se slovy: „Šli jsme k tvému bratru Ezauovi, ale už ti jde naproti a je s ním čtyři sta mužů!“

32:7  Poslové se vrátili k Jákobovi se slovy: Přišli jsme k tvému bratru Ezauovi, a již ti jde naproti se čtyřmi sty mužů.

32:7  Jákob pak bál se velmi, a rmoutil se náramně. Tedy rozdělil lid, kterýž s sebou měl, ovce také a voly, a velbloudy na dva houfy.

32:7  Timuit Jacob valde : et perterritus divisit populum qui secum erat, greges quoque et oves, et boves, et camelos, in duas turmas,

32:8  Saying: If Esau come to one company, and destroy it, the other company that is left, shall escape.

32:8  And said, If Esau come to the one company, and smite it, then the other company which is left shall escape.

32:8  Tu padla na Jákoba veliká bázeň a tíseň. Rozdělil proto lid, který byl s ním, i brav a skot a velbloudy do dvou táborů,

32:8  Na Jákoba padl veliký strach a úzkost. Rozdělil své lidi, brav, skot i velbloudy do dvou táborů,

32:8  Jákob dostal velký strach a bylo mu úzko. I rozdělil lid, který byl s ním, i brav, skot a velbloudy do dvou táborů,

32:8  Nebo řekl: Jestliže by přišel Ezau k houfu jednomu, a pobil by jej, bude aspoň zadní houf zachován.

32:8  dicens : Si venerit Esau ad unam turmam, et percusserit eam, alia turma, quæ relicta est, salvabitur.

32:9  And Jacob said: O God of my father Abraham, and God of my father Isaac: O Lord who saidst to me, Return to thy land, and to the place of thy birth, and I will do well for thee.

32:9  And Jacob said, O God of my father Abraham, and God of my father Isaac, the Lord which saidst unto me, Return unto thy country, and to thy kindred, and I will deal well with thee:

32:9  neboť si řekl: „Přijde-li Ezau k prvnímu táboru a pobije jej, může ještě zbylý tábor vyváznout.“

32:9  neboť si pomyslel: „Přijde-li Ezau k jednomu táboru a pobije ho, bude se ten druhý tábor moci zachránit.“

32:9  neboť si řekl: Když Ezau přijde k jednomu táboru a pobije ho, zbylý tábor bude moci uniknout.

32:9  I řekl Jákob: Bože otce mého Abrahama, a Bože otce mého Izáka, Hospodine, kterýž jsi mi řekl: Navrať se do země své, a k příbuznosti své, a dobře učiním tobě,

32:9  Dixitque Jacob : Deus patris mei Abraham, et Deus patris mei Isaac : Domine qui dixisti mihi : Revertere in terram tuam, et in locum nativitatis tuæ, et benefaciam tibi :

32:10  I am not worthy of the least of all thy mercies, and of thy truth which thou hast fulfilled to thy servant. With my staff I passed over this Jordan; and now I return with two companies.

32:10  I am not worthy of the least of all the mercies, and of all the truth, which thou hast shewed unto thy servant; for with my staff I passed over this Jordan; and now I am become two bands.

32:10  Dále Jákob řekl: „Bože mého otce Abrahama a Bože mého otce Izáka, Hospodine, tys mi pravil: ‚Navrať se do své země a do svého rodiště a já se postarám, aby se ti dobře vedlo.‘

32:10  Jákob zvolal: „Bože mého otce Abrahama, Bože mého otce Izáka, Hospodine, který jsi mi řekl: ‚Vrať se do své země a ke svému příbuzenstvu, a já způsobím, aby se ti vedlo dobře,‘

32:10  Pak Jákob řekl: Bože mého otce Abrahama a Bože mého otce Izáka, Hospodine, který jsi mi řekl: Navrať se do své země, do svého rodiště a prokáži ti dobro.

32:10  Menší jsem všech milosrdenství a vší pravdy, kterouž jsi učinil s služebníkem svým; nebo s holí svou přešel jsem Jordán tento, nyní pak dva houfy mám.

32:10  minor sum cunctis miserationibus tuis, et veritate tua quam explevisti servo tuo. In baculo meo transivi Jordanem istum : et nunc cum duabus turmis regredior.

32:11  Deliver me from the hand of my brother Esau, for I am greatly afraid of him; lest perhaps he come, and kill the mother with the children.

32:11  Deliver me, I pray thee, from the hand of my brother, from the hand of Esau: for I fear him, lest he will come and smite me, and the mother with the children.

32:11  Nejsem hoden veškerého tvého milosrdenství a vší tvé věrnosti, které jsi svému služebníku prokázal. Tento Jordán jsem překročil s holí, a teď mám dva tábory.

32:11  nejsem hoden všeho milosrdenství a věrnosti, kterou jsi svému služebníku prokázal – vždyť jsem tento Jordán překročil pouze s holí, a teď jsou ze mne dva tábory!

32:11  Nejsem hoden všeho milosrdenství a veškeré věrnosti, jež jsi svému otroku prokázal. Vždyť s holí jsem přešel tento Jordán a teď mám dva tábory.

32:11  Vytrhni mne, prosím, z ruky bratra mého, z ruky Ezau; nebť se ho bojím, aby přijda, nepohubil mne i matky s dětmi.

32:11  Erue me de manu fratris mei Esau, quia valde eum timeo : ne forte veniens percutiat matrem cum filiis.

32:12  Thou didst say, that thou wouldst do well by me, and multiply my seed like the sand of the sea, which cannot be numbered for multitude.

32:12  And thou saidst, I will surely do thee good, and make thy seed as the sand of the sea, which cannot be numbered for multitude.

32:12  Vytrhni mě prosím z ruky mého bratra, z ruky Ezauovy, neboť se ho bojím, aby nepřišel a nezabil mě, matku nad dětmi.

32:12  Vytrhni mě prosím z ruky mého bratra, z ruky Ezaua, neboť se bojím, že přijde a pobije mě i matky s dětmi.

32:12  Vysvoboď mě prosím z ruky mého bratra, z ruky Ezaua, neboť se ho bojím, aby nepřišel a nezabil mne, matku nad syny.

32:12  Však jsi ty řekl: Dobře učiním tobě, a rozmnožím símě tvé jako písek mořský, kterýžto pro množství sečten býti nemůže.

32:12  Tu locutus es quod benefaceres mihi, et dilatares semen meum sicut arenam maris, quæ præ multitudine numerari non potest.

32:13  And when he had slept there that night, he set apart, of the things which he had, presents for his brother Esau,

32:13  And he lodged there that same night; and took of that which came to his hand a present for Esau his brother;

32:13  Ty jsi přece řekl: ‚Určitě se postarám o tvé dobro a tvé potomstvo rozmnožím jako mořský písek, jejž nelze pro množství sečíst.‘“

32:13  Řekl jsi přece: ‚Jistě způsobím, aby se ti vedlo dobře, a učiním, že tvého semene bude jako mořského písku, nespočetného pro své množství.‘“

32:13  Vždyť ty jsi řekl: Určitě ti prokáži dobro a učiním tvé potomstvo jako mořský písek, který pro množství nemůže být spočítán.

32:13  I zůstal tu noci té; a vzal z toho, což bylo před rukama, poctu bratru svému Ezau:

32:13  Cumque dormisset ibi nocte illa, separavit de his quæ habebat, munera Esau fratri suo,

32:14  Two hundred she-goats, twenty he-goats, two hundred ewes, and twenty rams,

32:14  Two hundred she goats, and twenty he goats, two hundred ewes, and twenty rams,

32:14  A přenocoval tam té noci. Pak vzal z toho, co vyzískal, dar na usmířenou pro svého bratra Ezaua:

32:14  A když na tom místě strávil noc, vybral z toho, co získal, dar pro svého bratra Ezaua:

32:14  Onu noc tam zůstal a pak vybral z toho, co měl s sebou, dar pro svého bratra Ezaua:

32:14  Totiž dvě stě koz, a kozlů dvadceti, ovec dvě stě, a beranů dvadceti,

32:14  capras ducentas, hircos viginti, oves ducentas, et arietes viginti,

32:15  Thirty milch camels with their colts, forty kine, and twenty bulls, twenty she-asses, and ten of their foals.

32:15  Thirty milch camels with their colts, forty kine, and ten bulls, twenty she asses, and ten foals.

32:15  dvě stě koz a dvacet kozlů, dvě stě bahnic a dvacet beranů,

32:15  200 koz a 20 kozlů, 200 ovcí a 20 beranů,

32:15  Dvě stě koz a dvacet kozlů, dvě stě ovcí a dvacet beranů,

32:15  Velbloudů s mladými jich třidceti, krav čtyřidceti, volů deset, oslic dvadceti, a oslátek deset.

32:15  camelos fœtas cum pullis suis triginta, vaccas quadraginta, et tauros viginti, asinas viginti et pullos earum decem.

32:16  And he sent them by the hands of his servants, every drove by itself, and he said to his servants: Go before me, and let there be a space between drove and drove.

32:16  And he delivered them into the hand of his servants, every drove by themselves; and said unto his servants, Pass over before me, and put a space betwixt drove and drove.

32:16  třicet velbloudic se sajícími mláďaty, čtyřicet krav a deset býků, dvacet oslic a deset oslů.

32:16  30 kojících velbloudic s mláďaty, 40 krav a 10 býků, 20 oslic a 10 oslů.

32:16  třicet velbloudic se sajícími mláďaty, čtyřicet krav a deset býků, dvacet oslic a deset oslů.

32:16  A poručil je služebníkům svým, každé stádo obzvláštně, a řekl služebníkům svým: Jděte přede mnou, a stádo od stáda ať jde opodál.

32:16  Et misit per manus servorum suorum singulos seorsum greges, dixitque pueris suis : Antecedite me, et sit spatium inter gregem et gregem.

32:17  And he commanded the first, saying: If thou meet my brother Esau, and he ask thee: Whose art thou? or whither goest thou? or whose are these before thee?

32:17  And he commanded the foremost, saying, When Esau my brother meeteth thee, and asketh thee, saying, Whose art thou? and whither goest thou? and whose are these before thee?

32:17  To vše předal svým služebníkům, každé stádečko zvlášť, a řekl jim: „Jděte napřed a ponechte mezi jednotlivými stádečky odstup.“

32:17  Svěřil je svým služebníkům, každé stádo zvlášť, a řekl jim: „Jděte přede mnou a mezi jednotlivými stády nechte odstup.“

32:17  A ⌈každé stádo⌉ zvlášť předal do rukou svých otroků a řekl jim: Jděte přede mnou a ponechte odstup mezi ⌈jednotlivými stády.⌉

32:17  I poručil přednímu, řka: Když se potká s tebou Ezau bratr můj, a optá se tebe, řka Čí jsi? a kam jdeš? a čí jest to stádo před tebou?

32:17  Et præcepit priori, dicens : Si obvium habueris fratrem meum Esau, et interrogaverit te : Cujus es ? aut, Quo vadis ? aut, Cujus sunt ista quæ sequeris ?

32:18  Thou shalt answer: Thy servant Jacob's: he hath sent them as a present to my lord Esau; and he cometh after us.

32:18  Then thou shalt say, They be thy servant Jacob’s; it is a present sent unto my lord Esau: and, behold, also he is behind us.

32:18  A prvnímu přikázal: „Až se s tebou setká můj bratr Ezau a zeptá se tě čí jsi a kam jdeš a čí je to, co ženeš před sebou,

32:18  Tomu vepředu poručil: „Když se s tebou setká můj bratr Ezau a zeptá se tě: ‚Komu patříš a kam jdeš? A čí je to stádo před tebou?‘

32:18  A prvnímu přikázal: Až se s tebou setká můj bratr Ezau a zeptá se tě, čí jsi, kam jdeš a čí jsou ta zvířata před tebou,

32:18  Řekneš: Jsem služebníka tvého Jákoba, a dar tento jest poslán pánu mému Ezau; a teď i sám jde za námi.

32:18  respondebis : Servi tui Jacob, munera misit domino meo Esau, ipse quoque post nos venit.

32:19  In like manner he commanded the second, and the third, and all that followed the droves, saying: Speak ye the same words to Esau, when ye find him.

32:19  And so commanded he the second, and the third, and all that followed the droves, saying, On this manner shall ye speak unto Esau, when ye find him.

32:19  odvětíš: ‚Je to dar od tvého otroka Jákoba, poslaný jeho pánu Ezauovi; on sám je za námi.‘“

32:19  odpovíš: ‚Tvého služebníka Jákoba. Posílá to jako dar mému pánu Ezauovi a hle, sám jde za námi.‘“

32:19  odpovíš: Patří tvému otroku Jákobovi; je to dar poslaný mému pánu Ezauovi. A hle, také on jde za námi.

32:19  Poručil také druhému i třetímu, a všechněm jdoucím za těmi stády, řka: V táž slova mluvte k Ezau, když byste naň trefili.

32:19  Similiter dedit mandata secundo, et tertio, et cunctis qui sequebantur greges, dicens : Iisdem verbis loquimini ad Esau cum inveneritis eum.

32:20  And ye shall add: Thy servant Jacob himself also followeth after us; for he said: I will appease him with the presents that go before, and afterwards I will see him, perhaps he will be gracious to me.

32:20  And say ye moreover, Behold, thy servant Jacob is behind us. For he said, I will appease him with the present that goeth before me, and afterward I will see his face; peradventure he will accept of me.

32:20  Tak přikázal i druhému a třetímu a všem, kteří šli za stádečky. Řekl: „V tomto smyslu mluvte s Ezauem, až na něj narazíte.

32:20  Také druhému, třetímu i všem ostatním, kteří hnali ta stáda, přikázal: „Takovým způsobem mluvte k Ezauovi, až ho najdete:

32:20  Přikázal také druhému i třetímu a všem, kdo šli za stády: Takovým způsobem budete mluvit s Ezauem, až ho potkáte.

32:20  A díte také: Aj, služebník tvůj Jákob za námi; nebo řekl: Ukrotím tvář jeho darem, kterýž jde přede mnou, a potom uzřím tvář jeho; snad přijme tvář mou.

32:20  Et addetis : Ipse quoque servus tuus Jacob iter nostrum insequitur. Dixit enim : Placabo illum muneribus quæ præcedunt, et postea videbo illum : forsitan propitiabitur mihi.

32:21  So the presents went before him, but himself lodged that night in the camp.

32:21  So went the present over before him: and himself lodged that night in the company.

32:21  A dodejte: ‚Také tvůj otrok Jákob je za námi, neboť řekl: Darem, který jde přede mnou, chci ho usmířit a teprve potom spatřit jeho tvář. Snad mě přijme milostivě.‘“

32:21  ‚Hle, tvůj služebník Jákob jde za námi.‘“ (Pomyslel si totiž: „Usmířím ho darem, který mě předchází. Když se s ním potom setkám, snad mě přijme.“)

32:21  A ještě řeknete: Hle, tvůj otrok Jákob jde za námi, protože si řekl: Usmířím ho darem, který půjde přede mnou, a potom uvidím jeho tvář; snad ⌈mne milostivě přijme.⌉

32:21  A tak předšel dar před ním; on pak zůstal tu noc při houfu.

32:21  Præcesserunt itaque munera ante eum, ipse vero mansit nocte illa in castris.

32:22  And rising early, he took his two wives and his two handmaids, with his eleven sons, and passed over the ford of Jaboc.

32:22  And he rose up that night, and took his two wives, and his two womenservants, and his eleven sons, and passed over the ford Jabbok.

32:22  Šli tedy napřed s darem, zatímco on přenocoval oné noci v táboře.

32:22  A tak šel dar před ním a on zůstal na noc v táboře.

32:22  Dar ⌈ho tedy předcházel,⌉ zatímco on tuto noc zůstal v táboře.

32:22  A vstav ještě v noci, vzal obě ženy své, a dvě děvky své, a jedenácte synů svých, a přešel přes brod Jabok.

32:22  Cumque mature surrexisset, tulit duas uxores suas, et totidem famulas cum undecim filiis, et transivit vadum Jaboc.

32:23  And when all things were brought over that belonged to him,

32:23  And he took them, and sent them over the brook, and sent over that he had.

32:23  A té noci vstal, vzal obě své ženy i obě své služky a jedenáct svých synů a přebrodil se přes Jabok.

32:23  V noci pak vstal a vzal své dvě ženy, své dvě otrokyně a svých jedenáct synů a přebrodil potok Jabok.

32:23  Té noci vstal, vzal své dvě ženy a své dvě služky i svých jedenáct chlapců a přešel brod v Jaboku.

32:23  Vzav tedy je, přepravil je přes tu řeku; přepravil také i vše, což měl.

32:23  Traductisque omnibus quæ ad se pertinebant,

32:24  He remained alone; and behold, a man wrestled with him till morning.

32:24  And Jacob was left alone; and there wrestled a man with him until the breaking of the day.

32:24  Vzal je a převedl je přes potok se vším, co měl.

32:24  Vzal je a převedl je přes potok; převedl všechno, co měl.

32:24  Vzal je a převedl je přes potok a převedl všechno, co měl.

32:24  A zůstal Jákob sám; a tu zápasil s ním muž až do svitání.

32:24  mansit solus : et ecce vir luctabatur cum eo usque mane.

32:25  And when he saw that he could not overcome him, he touched the sinew of his thigh, and forthwith it shrank.

32:25  And when he saw that he prevailed not against him, he touched the hollow of his thigh; and the hollow of Jacob’s thigh was out of joint, as he wrestled with him.

32:25  Pak zůstal Jákob sám a tu s ním kdosi zápolil, dokud nevzešla jitřenka.

32:25  Tehdy Jákob zůstal sám. Někdo s ním ale zápasil, až dokud nezačalo svítat.

32:25  Pak Jákob zůstal sám a zápasil s ním nějaký muž až do východu jitřenky.

32:25  A vida, že ho nepřemůže, obrazil jej v příhbí vrchní stehna jeho; i vyvinulo se příhbí stehna Jákobova, když zápasil s ním.

32:25  Qui cum videret quod eum superare non posset, tetigit nervum femoris ejus, et statim emarcuit.

32:26  And he said to him: Let me go, for it is break of day. He answered: I will not let thee go, except thou bless me.

32:26  And he said, Let me go, for the day breaketh. And he said, I will not let thee go, except thou bless me.

32:26  Když viděl, že Jákoba nepřemůže, poranil mu při zápolení kyčelní kloub, takže se mu vykloubil.

32:26  Když viděl, že ho nepřemůže, udeřil ho do kyčelního kloubu, takže se Jákobovi při tom zápasu vymkl kyčel.

32:26  Když viděl, že ho nepřemůže, udeřil ho do kyčelního kloubu, a Jákobovi se vykloubil kyčelní kloub, když s ním zápasil.

32:26  A řekl: Pusť mne, nebť zasvitává. I řekl: Nepustím tě, leč mi požehnáš.

32:26  Dixitque ad eum : Dimitte me : jam enim ascendit aurora. Respondit : Non dimittam te, nisi benedixeris mihi.

32:27  And he said: What is thy name? He answered: Jacob.

32:27  And he said unto him, What is thy name? And he said, Jacob.

32:27  Neznámý řekl: „Pusť mě, vzešla jitřenka.“ Jákob však odvětil: „Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš.“

32:27  Tehdy řekl: „Pusť mě, začíná svítat!“ „Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš!“ odpověděl Jákob.

32:27  Pak muž řekl: Pusť mě, neboť vyšla jitřenka. Jákob odpověděl: Nepustím tě, pokud mi nepožehnáš.

32:27  I řekl jemu: Jaké jest jméno tvé? Odpověděl: Jákob.

32:27  Ait ergo : Quod nomen est tibi ? Respondit : Jacob.

32:28  But he said: Thy name shall not be called Jacob, but Israel; for if thou hast been strong against God, how much more shalt thou prevail against men?

32:28  And he said, Thy name shall be called no more Jacob, but Israel: for as a prince hast thou power with God and with men, and hast prevailed.

32:28  Otázal se: „Jak se jmenuješ?“ Odpověděl: „Jákob.“

32:28  „Jak se jmenuješ?“ zeptal se ho. „Jákob,“ odpověděl.

32:28  I řekl mu: Jaké je tvé jméno? Odpověděl: Jákob.

32:28  I dí: Nebude více nazýváno jméno tvé toliko Jákob, ale také Izrael; nebo jsi statečně zacházel s Bohem i lidmi, a přemohls.

32:28  At ille : Nequaquam, inquit, Jacob appellabitur nomen tuum, sed Israël : quoniam si contra Deum fortis fuisti, quanto magis contra homines prævalebis ?

32:29  Jacob asked him: Tell me by what name art thou called? He answered: Why dost thou ask my name? And he blessed him in the same place.

32:29  And Jacob asked him, and said, Tell me, I pray thee, thy name. And he said, Wherefore is it that thou dost ask after my name? And he blessed him there.

32:29  Tu řekl: „Nebudou tě už jmenovat Jákob (to je Úskočný), nýbrž Izrael (to je Zápasí Bůh), neboť jsi jako kníže zápasil s Bohem i s lidmi a obstáls.“

32:29  Na to mu řekl: „Tvé jméno už nebude znít Jákob, ale Izrael, Boží bojovník, neboť jsi zápasil s Bohem i s lidmi a zvítězil jsi!“

32:29  Nato řekl: Tvé jméno již nebude Jákob, ale Izrael. Protože jsi zápasil s Bohem i s lidmi a obstál jsi.

32:29  I otázal se Jákob, řka: Oznam, prosím, jméno své. Kterýžto odpověděl: Proč se ptáš na jméno mé? I dal mu tu požehnání.

32:29  Interrogavit eum Jacob : Dic mihi, quo appellaris nomine ? Respondit : Cur quæris nomen meum ? Et benedixit ei in eodem loco.

32:30  And Jacob called the name of the place Phanuel, saying: I have seen God face to face, and my soul has been saved.

32:30  And Jacob called the name of the place Peniel: for I have seen God face to face, and my life is preserved.

32:30  A Jákob ho žádal: „Pověz mi přece své jméno!“ Ale on odvětil: „Proč se ptáš na mé jméno?“ A požehnal mu tam.

32:30  Jákob ho žádal: „Pověz mi prosím své jméno.“ On však odpověděl: „Proč se mě ptáš na jméno?“ A požehnal mu tam.

32:30  Jákob se ještě vyptával: Oznam mi prosím své jméno. On řekl: Nač to, že se vyptáváš na mé jméno? A požehnal mu tam.

32:30  Tedy nazval Jákob jméno místa toho Fanuel; nebo jsem prý viděl Boha tváří v tvář, a zachována jest duše má.

32:30  Vocavitque Jacob nomen loci illius Phanuel, dicens : Vidi Deum facie ad faciem, et salva facta est anima mea.

32:31  And immediately the sun rose upon him, after he was past Phanuel; but he halted on his foot.

32:31  And as he passed over Penuel the sun rose upon him, and he halted upon his thigh.

32:31  I pojmenoval Jákob to místo Peníel (to je Tvář Boží), neboť řekl: „Viděl jsem Boha tváří v tvář a byl mi zachován život.“

32:31  Jákob pak to místo nazval Penuel, Boží tvář, neboť řekl: „Viděl jsem Boha tváří v tvář a byl jsem zachráněn!“

32:31  Jákob to místo pojmenoval Peníel, neboť řekl: Viděl jsem Boha tváří v tvář a můj život byl zachráněn.

32:31  I vzešlo mu slunce, když pominul místa toho Fanuel, a kulhal na nohu svou.

32:31  Ortusque est ei statim sol, postquam transgressus est Phanuel : ipse vero claudicabat pede.

32:32  Therefore the children of Israel, unto this day, eat not the sinew, that shrank in Jacob's thigh: because he touched the sinew of his thigh and it shrank.

32:32  Therefore the children of Israel eat not of the sinew which shrank, which is upon the hollow of the thigh, unto this day: because he touched the hollow of Jacob’s thigh in the sinew that shrank.

32:32  Slunce mu vzešlo, když minul Penúel, ale v kyčli byl chromý.

32:32  A když minul Penuel, zazářilo mu slunce; a kulhal kvůli té kyčli.

32:32  Vycházelo mu slunce, když procházel Penúel; ale byl kulhavý kvůli své kyčli.

32:32  Protož nejedí synové Izraelští až do tohoto dne té žily krátké, kteráž jest v vrchním příhbí stehna, proto že obrazil příhbí stehna Jákobova na žile krátké.

32:32  Quam ob causam non comedunt nervum filii Israël, qui emarcuit in femore Jacob, usque in præsentem diem : eo quod tetigerit nervum femoris ejus, et obstupuerit.

32:33  Synové Izraelovi nejedí až podnes šlachu při kyčelním kloubu, protože Bůh poranil Jákobovi šlachu kyčelního kloubu.

32:33  (Proto synové Izraele až do dnešního dne nejedí sedací šlachu u kyčelního kloubu, protože Jákoba udeřil do kyčelního kloubu u sedací šlachy.)

32:33  Proto synové Izraelovi až dodnes nejedí šlachu, která je nad kyčelním kloubem, protože udeřil Jákoba do kyčelního kloubu, do té šlachy.