DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Isaiah - 10

10:1  Woe to them that make wicked laws: and when they write, write injustice:

10:1  Woe unto them that decree unrighteous decrees, and that write grievousness which they have prescribed;

10:1  Běda těm, kdo nařizují ničemná nařízení těm, kdo předpisují plahočení,

10:1  Běda těm, kdo uzákoňují zlé zákony, těm, kdo sepisují kruté předpisy,

10:1  Běda těm, kdo vydávají zlá ustanovení, a těm, kdo předpisují trápení,

10:1  Běda těm, kteříž ustanovují práva nepravá, a spisovatelům, kteříž těžkosti spisují,

10:1  Væ qui condunt leges iniquas, et scribentes injustitiam scripserunt,

10:2  To oppress the poor in judgment, and do violence to the cause of the humble of my people: that widows might be their prey, and that they might rob the fatherless.

10:2  To turn aside the needy from judgment, and to take away the right from the poor of my people, that widows may be their prey, and that they may rob the fatherless!

10:2  nuzným odnímají možnost obhajoby, utištěné mého lidu zbavují práva; jejich kořistí jsou vdovy a sirotky olupují.

10:2  aby ovlivnili soudy s chudáky, ubohým v mém lidu aby právo upřeli, aby se vdovy staly jejich kořistí, aby okrádali sirotky!

10:2  aby převraceli právní nárok chudých a uchvacovali právo nuzných mého lidu, aby se vdovy staly jejich kořistí a aby oloupili sirotky.

10:2  Aby odstrkovali nuzné od soudu, a vydírali spravedlnost chudých lidu mého, vdovy aby byly kořist jejich, a sirotky aby loupili.

10:2  ut opprimerent in judicio pauperes, et vim facerent causæ humilium populi mei ; ut essent viduæ præda eorum, et pupillos diriperent.

10:3  What will you do in the day of visitation, and of the calamity which cometh from afar? to whom will ye flee for help? and where will ye leave your glory?

10:3  And what will ye do in the day of visitation, and in the desolation which shall come from far? to whom will ye flee for help? and where will ye leave your glory?

10:3  Co si počnete v den navštívení, až se z dálky přižene zkáza? Ke komu se utečete o pomoc, kde zanecháte svoji slávu?

10:3  Co si počnete v den odplaty, až zdálky přižene se neštěstí? Koho poběžíte o pomoc poprosit? Kde zanecháte své bohatství?

10:3  Co uděláte v den navštívení a ve zkáze, jež přijde zdaleka? Ke komu utečete pro pomoc a kde zanecháte svou slávu?

10:3  I což učiníte v den navštívení a zpuštění, kteréž zdaleka přijde? K komu se o pomoc utečete? A kde zanecháte slávy své,

10:3  Quid facietis in die visitationis, et calamitatis de longe venientis ? ad cujus confugietis auxilium ? et ubi derelinquetis gloriam vestram,

10:4  That you be not bowed down under the bond, and fall with the slain? In all these things his anger is not turned away, but his hand is stretched out still.

10:4  Without me they shall bow down under the prisoners, and they shall fall under the slain. For all this his anger is not turned away, but his hand is stretched out still.

10:4  Nezbude než sklonit se mezi vězně či zůstat ležet mezi zabitými. Tím vším se jeho hněv neodvrátil a jeho ruka zůstává napřažena.

10:4  Nezbude vám než se krčit s vězni, než padnout mezi mrtvými. Tím vším ale jeho hněv stále nekončí, jeho ruka se ještě chystá udeřit!

10:4  Nezbyde než se sehnout jako zajatci nebo padnout jako zabití. Ani v tom všem se jeho hněv neodvrátí a jeho ruka bude stále vztažená.

10:4  By nemusila skloniti se mezi vězni, a mezi zbitými klesnouti? Ve všem tom neodvrátí se prchlivost jeho, ale předce ruka jeho bude vztažená.

10:4  ne incurvemini sub vinculo, et cum interfectis cadatis ? Super omnibus his non est aversus furor ejus, sed adhuc manus ejus extenta.

10:5  Woe to the Assyrian, he is the rod and the staff of my anger, and my indignation is in their hands.

10:5  O Assyrian, the rod of mine anger, and the staff in their hand is mine indignation.

10:5  „Běda Asýrii, metle mého hněvu, té holi, skrze kterou projevím svůj hrozný hněv.

10:5  Běda Asýrii, metle mého hněvu – hůl v jejich ruce je má prchlivost!

10:5  Běda Asýrii, metle mého hněvu. Hůl, jež je v jejích rukou, je mé rozhořčení.

10:5  Běda Assurovi, metle hněvu mého, ačkoli hůl rozhněvání mého jest v rukou jeho,

10:5  Væ Assur ! virga furoris mei et baculus ipse est ; in manu eorum indignatio mea.

10:6  I will send him to a deceitful nation, and I will give him a charge against the people of my wrath, to take away the spoils, and to lay hold on the prey, and to tread them down like the mire of the streets.

10:6  I will send him against an hypocritical nation, and against the people of my wrath will I give him a charge, to take the spoil, and to take the prey, and to tread them down like the mire of the streets.

10:6  Posílám ji na rouhavý pronárod, proti lidu, proti němuž plane má prchlivost; dávám jí příkaz, aby kořistila a kořistila, loupila a loupila, aby jej šlapala jako hlínu na ulicích.

10:6  Vypravil jsem je proti bezbožnému národu, poslal jsem je na lid, jenž ve mně budí zlost, aby se vrhli na kořist, aby shrábli lup, aby je pošlapali jak bahno v ulicích.

10:6  Pošlu ji do národa bezbožného a přikáži jí, aby lid, proti němuž plane má zuřivost, zcela vyplenila a vyloupila, aby ho určila k pošlapání jako hlínu na ulicích.

10:6  A na národ ošemetný pošli jej, a o lidu hněvu mého přikáži jemu, aby směle bral kořisti, a loupil bez milosti, a položil jej v pošlapání jako bláto na ulicích.

10:6  Ad gentem fallacem mittam eum, et contra populum furoris mei mandabo illi, ut auferat spolia, et diripiat prædam, et ponat illum in conculcationem quasi lutum platearum.

10:7  But he shall not take it so, and his heart shall not think so: but his heart shall be set to destroy, and to cut off nations not a few.

10:7  Howbeit he meaneth not so, neither doth his heart think so; but it is in his heart to destroy and cut off nations not a few.

10:7  Ona si to však představit nedovede, neuvažuje o tom v svém srdci, myslí jen na to, jak by vyhubila, jak by vymýtila nemálo pronárodů.

10:7  Asyrský král však takto nepřemýšlí, jiné záměry nosí na srdci – myslí jen na to, jak by hubil, jak by vymýtil mnohé národy.

10:7  Ale ona si to tak nepředstavuje a její srdce to tak nezamýšlí, protože v jejím srdci je úmysl vyhladit a vytnout nemálo národů.

10:7  Ale on ne tak se bude domnívati, ani srdce jeho tak mysliti bude; nebo srdce jeho jest hubiti a pléniti národy mnohé.

10:7  Ipse autem non sic arbitrabitur, et cor ejus non ita existimabit ; sed ad conterendum erit cor ejus, et ad internecionem gentium non paucarum.

10:8  For he shall say:

10:8  For he saith, Are not my princes altogether kings?

10:8  Říká: ‚Což nejsou mí velitelé zároveň králi?

10:8  Říká totiž: „Nejsou mí velitelé samí králové?

10:8  Vždyť si říká: Což nejsou moji velitelé zároveň králi?

10:8  Nebo řekne: Zdaliž knížata má nejsou také i králové?

10:8  Dicet enim :

10:9  Are not my princes as so many kings? is not Calano as Charcamis: and Emath as Arphad? is not Samaria as Damascus?

10:9  Is not Calno as Carchemish? is not Hamath as Arpad? is not Samaria as Damascus?

10:9  Což nedopadlo Kalno jako Karkemíš? Nebo Chamát jako Arpád a Samaří jako Damašek?‘

10:9  Nedopadlo Kalno jako Karkemiš? Nedopadl Chamát jako Arpád? Nedopadlo Samaří jako Damašek?

10:9  Což není Kalné jako Karkemíš? Zdalipak není Chamát jako Arpád? Zdalipak není Samaří jako Damašek?

10:9  Zdaliž jako Charkemis není Chalno? Zdali není jako Arfad Emat? Zdali není jako Damašek Samaří?

10:9  Numquid non principes mei simul reges sunt ? numquid non ut Charcamis, sic Calano ? et ut Arphad, sic Emath ? numquid non ut Damascus, sic Samaria ?

10:10  As my hand hath found the kingdoms of the idol, so also their idols of Jerusalem, and of Samaria.

10:10  As my hand hath found the kingdoms of the idols, and whose graven images did excel them of Jerusalem and of Samaria;

10:10  Jako sáhla moje ruka po královstvích bůžků - a jejich tesané modly byly nad jeruzalémské i nad samařské -,

10:10  Má ruka uchvátila modlářská království, jež měla lepší sochy než Jeruzalém a Samaří.

10:10  Tak jako má ruka dopadla na království nicotnosti -- a jejich modly byly nad jeruzalémské i nad samařské --

10:10  Jakož nalezla ruka má království bohů, ješto rytiny jejich byly nad Jeruzalémských a Samařských,

10:10  Quomodo invenit manus mea regna idoli, sic et simulacra eorum de Jerusalem et de Samaria.

10:11  Shall I not, as I have done to Samaria and her idols, so do to Jerusalem and her idols?

10:11  Shall I not, as I have done unto Samaria and her idols, so do to Jerusalem and her idols?

10:11  cožpak s Jeruzalémem a jeho modlářskými stvůrami nenaložím, jako jsem naložil se Samařím a jeho bůžky?“

10:11  Co jsem provedl se Samařím a jeho modlami, to provedu s Jeruzalémem a jeho sochami!“

10:11  cožpak nenaložím s Jeruzalémem a s jeho modlářskými zpodobeninami tak, jak jsem naložil se Samařím a s jeho nicotnostmi?

10:11  Zdaliž jako jsem učinil Samaří a modlám jeho, tak neučiním Jeruzalému a obrazům jeho?

10:11  Numquid non sicut feci Samariæ et idolis ejus, sic faciam Jerusalem et simulacris ejus ?

10:12  And it shall come to pass, that when the Lord shall have performed all his works in mount Sion, and in Jerusalem, I will visit the fruit of the proud heart of the king of Assyria, and the glory of the haughtiness of his eyes.

10:12  Wherefore it shall come to pass, that when the Lord hath performed his whole work upon mount Zion and on Jerusalem, I will punish the fruit of the stout heart of the king of Assyria, and the glory of his high looks.

10:12  Až Panovník přivede ke konci celé své dílo na hoře Sijónu a v Jeruzalémě, řekne: „Ztrestám asyrského krále pro ovoce jeho velikášského srdce, i to, co je v jeho povýšených očích proslavené,

10:12  Proto, až Pán dokončí vše, co chtěl vykonat proti hoře Sion a Jeruzalému, potrestá asyrského krále za jeho zpupnou pýchu a za to, jak s nadutě povýšeným pohledem

10:12  A stane se, když Panovník dokončí celé svoje dílo na hoře Sijón a v Jeruzalémě, že si řekne: navštívím ovoce velikášství srdce asyrského krále a pýchu jeho hrdých očí,

10:12  I staneť se, když dokoná Pán všecko dílo své na hoře Sion a v Jeruzalémě, že navštívím ovoce pyšného srdce krále Assyrského, a nádhernost vysokých očí jeho.

10:12  Et erit, cum impleverit Dominus cuncta opera sua in monte Sion et in Jerusalem, visitabo super fructum magnifici cordis regis Assur, et super gloriam altitudinis oculorum ejus.

10:13  For he hath said: By the strength of my own hand I have done it, and by my own wisdom I have understood: and I have removed the bounds of the people, and have taken the spoils of the princes, and as a mighty man hath pulled down them that sat on high.

10:13  For he saith, By the strength of my hand I have done it, and by my wisdom; for I am prudent: and I have removed the bounds of the people, and have robbed their treasures, and I have put down the inhabitants like a valiant man:

10:13  neboť řekl: ‚Vykonal jsem to silou své ruky a svou moudrostí - vždyť se v tom vyznám. Zrušil jsem hranice národů, co nakupily, to jsem vydrancoval a jako býk jsem svrhl vládce z trůnu.

10:13  říká: „Svou vlastní silou jsem to způsobil a svou moudrostí – vždyť jsem zkušený! Hranice národů jsem odstranil, vyplenil jsem jejich poklady, zporážel jsem jejich trůny jako býk.

10:13  protože si řekl: Vykonal jsem to ⌈svou mocnou rukou⌉ a svou moudrostí, protože jsem rozumný. Odstranil jsem hranice národů a vyplenil jsem jejich poklady, jako silák jsem strhl jejich vládce.

10:13  Nebo řekne: V síle ruky své to jsem vykonal, a v moudrosti své; nebo jsem rozumný byl, a odjal jsem meze národů, a poklady jejich jsem vzebral, a strhl jsem dolů, jako mocný, obyvatele.

10:13  Dixit enim : In fortitudine manus meæ feci, et in sapientia mea intellexi ; et abstuli terminos populorum, et principes eorum deprædatus sum, et detraxi quasi potens in sublimi residentes.

10:14  And my hand hath found the strength of the people as a nest; and as eggs are gathered, that are left, so have I gathered all the earth: and there was none that moved the wing, or opened the mouth, or made the least noise.

10:14  And my hand hath found as a nest the riches of the people: and as one gathereth eggs that are left, have I gathered all the earth; and there was none that moved the wing, or opened the mouth, or peeped.

10:14  Jako hnízdo nalezla má ruka bohatství národů; jako se vybírají opuštěná vejce, tak jsem vybral celou zemi. Nikdo ani křídlem nezamával, nikdo zobák neotevřel a nepípl.‘

10:14  Bohatství národů má ruka pobrala, jako se hnízdo vybírá; jako se sbírají opuštěná vajíčka, tak jsem já celou zemi vysbíral a nikdo ani křídlem nezamával, neotevřel zobák, aby zapípal.“

10:14  Má ruka nalezla majetek národů jako hnízdo a jako se sbírají opuštěná vejce, tak jsem já sebral celou tuto zemi. Nebyl, kdo by máchnul křídlem nebo otevřel zobák či zapištěl.

10:14  Anobrž jako hnízdo nalezla ruka má zboží národů, a jako zbírána bývají vejce opuštěná, tak všecku zemi já jsem sebral, aniž byl, kdo by křídlem hnul, aneb otevřel ústa a siptěl.

10:14  Et invenit quasi nidum manus mea fortitudinem populorum ; et sicut colliguntur ova quæ derelicta sunt, sic universam terram ego congregavi ; et non fuit qui moveret pennam, et aperiret os, et ganniret.

10:15  Shall the axe boast itself against him that cutteth with it? or shall the saw exalt itself against him by whom it is drawn? as if a rod should lift itself up against him that lifteth it up, and a staff exalt itself, which is but wood.

10:15  Shall the axe boast itself against him that heweth therewith? or shall the saw magnify itself against him that shaketh it? as if the rod should shake itself against them that lift it up, or as if the staff should lift up itself, as if it were no wood.

10:15  Což se smí sekera holedbat nad toho, kdo jí seká? A pila povyšovat se nad toho, kdo jí řeže? Jako by metla mohla švihat toho, kdo ji zvedá, nebo hůl se vynášet, že není dřevo.“

10:15  Honosí se sekera nad toho, kdo s ní seká? Povyšuje se pila nad svého drvoštěpa? Jako by metla mávala tím, kdo ji zvedá, a hůl se chlubila, že není dřevěná!

10:15  Což se sekera vychloubá nad toho, kdo s ní seká? Cožpak se pila vytahuje nad toho, kdo jí řeže? Jako kdyby metla mávala tím, kdo ji zvedá, jako kdyby ⌈se hůl vyzdvihovala, že není dřevěná.⌉

10:15  Zdaliž se bude sekera velebiti nad toho, kdož ní seká? Zdaliž se honositi bude pila nad toho, kdož ní tře? Jako by se zpínala metla proti tomu, kdož by ji zdvihl; jako by se chlubila hůl, že není dřevem.

10:15  Numquid gloriabitur securis contra eum qui secat in ea ? aut exaltabitur serra contra eum a quo trahitur ? Quomodo si elevetur virga contra elevantem se, et exaltetur baculus, qui utique lignum est.

10:16  Therefore the sovereign Lord, the Lord of hosts, shall send leanness among his fat ones: and under his glory shall be kindled a burning, as it were the burning of a fire.

10:16  Therefore shall the Lord, the Lord of hosts, send among his fat ones leanness; and under his glory he shall kindle a burning like the burning of a fire.

10:16  Proto pošle Pán, Hospodin zástupů, na asyrské vypasence úbytě a pod asyrskou slávou to zapraská praskotem ohně.

10:16  A proto Panovník, Hospodin zástupů, sešle na jejich vypasence úbytě a pod jejich chloubou zapálí plamen nejprudší.

10:16  Proto Panovník, Hospodin zástupů, pošle úbytě na jeho vykrmené a pod jeho slávou zažehne plamen jako plamen ohně.

10:16  Protož pošle Pán, Hospodin zástupů, na vytylé jeho vyzáblost, a po zpodku slávu jeho prudce zapálí, jako silný oheň.

10:16  Propter hoc mittet Dominator, Dominus exercituum, in pinguibus ejus tenuitatem ; et subtus gloriam ejus succensa ardebit quasi combustio ignis.

10:17  And the light of Israel shall be as a fire, and the Holy One thereof as a flame: and his thorns and his briers shall be set on fire, and shall be devoured in one day.

10:17  And the light of Israel shall be for a fire, and his Holy One for a flame: and it shall burn and devour his thorns and his briers in one day;

10:17  Světlo Izraelovo se stane ohněm a jeho Svatý plamenem. Ten bude hořet a pozře její křoví a bodláčí v jediný den.

10:17  Světlo Izraele se stane ohněm, jejich Svatý bude plamenem; v jediném dni ten oheň pohltí jejich trní i bodláčí.

10:17  Světlo Izraele se stane ohněm a jeho Svatý plamenem. V jednom dni zapálí a stráví jeho bodláčí i jeho trní

10:17  Nebo světlo Izraelovo bude ohněm, a Svatý jeho plamenem, i spálí a sžíře trní i bodláčí jeho jednoho dne.

10:17  Et erit lumen Israël in igne, et Sanctus ejus in flamma ; et succendetur, et devorabitur spina ejus et vepres in die una.

10:18  And the glory of his forest, and of his beautiful hill, shall be consumed from the soul even to the flesh, and he shall run away through fear.

10:18  And shall consume the glory of his forest, and of his fruitful field, both soul and body: and they shall be as when a standardbearer fainteth.

10:18  I slávu jejího lesa a sadu stráví se vším všudy, jako choroba užírá chorého.

10:18  Jejich krásné lesy i zahrady až ke kořenům vypálí, jako když choré sklátí choroba.

10:18  a dočista zničí slávu jeho lesa a ovocného sadu. Bude to, jako když potácejícímu se ubývá sil.

10:18  Též spanilost lesu jeho, i úrodných polí jeho, od duše až do těla, všecko vyhubí. I stane se, že předěšený jsa, bude utíkati.

10:18  Et gloria saltus ejus, et carmeli ejus, ab anima usque ad carnem consumetur ; et erit terrore profugus.

10:19  And they that remain of the trees of his forest shall be so few, that they shall easily be numbered, and a child shall write them down.

10:19  And the rest of the trees of his forest shall be few, that a child may write them.

10:19  Stromů v jejím lese zůstane tak málo, že je spočítá i chlapec.

10:19  Z lesů jim zůstane tak málo stromů, že by je i dítě mohlo spočítat.

10:19  Zbylých stromů jeho lesa bude jen tolik, že je sepíše i chlapec.

10:19  A pozůstalého dříví lesu jeho malý počet bude, tak že by je mohlo dítě popsati.

10:19  Et reliquiæ ligni saltus ejus præ paucitate numerabuntur, et puer scribet eos.

10:20  And it shall come to pass in that day, that the remnant of Israel, and they that shall escape of the house of Jacob, shall lean no more upon him that striketh them: but they shall lean upon the Lord the Holy One of Israel, in truth.

10:20  And it shall come to pass in that day, that the remnant of Israel, and such as are escaped of the house of Jacob, shall no more again stay upon him that smote them; but shall stay upon the Lord, the Holy One of Israel, in truth.

10:20  V onen den se pozůstatek Izraele s uprchlíky domu Jákobova nebude už opírat o toho, který ho bije, ale bude se věrně opírat o Hospodina, Svatého, Boha Izraele.

10:20  V ten den už pozůstatek Izraele a ti, kdo se zachrání z domu Jákobova, nebudou spoléhat na toho, kdo je bije, ale budou opravdově spoléhat na Hospodina, Svatého izraelského.

10:20  ⌈I stane se v onen den,⌉ že ostatek Izraele -- ti z domu Jákobova, ⌈kteří vyváznou⌉ -- už dále nebude spoléhat na toho, kdo ho bije, ale opravdu bude spoléhat na Hospodina, Svatého Izraele.

10:20  I stane se v ten den, nebudou více ostatkové Izraelští a pozůstalí z domu Jákobova zpoléhati na toho, kdož je tepe, ale zpoléhati budou na Hospodina, Svatého Izraelského v pravdě.

10:20  Et erit in die illa : non adjiciet residuum Israël, et hi qui fugerint de domo Jacob, inniti super eo qui percutit eos ; sed innitetur super Dominum, Sanctum Israël, in veritate.

10:21  The remnant shall be converted, the remnant, I say, of Jacob, to the mighty God.

10:21  The remnant shall return, even the remnant of Jacob, unto the mighty God.

10:21  Pozůstatek se vrátí, pozůstatek Jákoba, k Bohu - bohatýru.

10:21  Pozůstatek se navrátí, pozůstatek Jákoba se navrátí k Mocnému Bohu.

10:21  ⌈Ostatek se navrátí,⌉ ostatek Jákoba, k mocnému Bohu.

10:21  Ostatkové obrátí se, ostatkové Jákobovi k Bohu silnému, reku udatnému.

10:21  Reliquiæ convertentur ; reliquiæ, inquam, Jacob ad Deum fortem.

10:22  For if thy people, O Israel, shall be as the sand of the sea, a remnant of them shall be converted, the consumption abridged shall overflow with justice.

10:22  For though thy people Israel be as the sand of the sea, yet a remnant of them shall return: the consumption decreed shall overflow with righteousness.

10:22  Neboť i kdyby bylo tvého lidu, Izraeli, jak mořského písku, vrátí se k němu jen pozůstatek. Je rozhodnut skoncovat, jako záplava se valí spravedlnost.

10:22  I kdyby tvého lidu, Izraeli, bylo jako písku v moři, jen pozůstatek se navrátí. Záhuba už je rozhodnuta, spravedlnost přijde jako záplava.

10:22  Vždyť i kdyby bylo tvého lidu, Izraeli, jako písku v moři, jen ostatek z nich se navrátí. Je rozhodnuto o záhubě, která s sebou přivalí spravedlnost.

10:22  Nebo byť bylo lidu tvého, Izraeli, jako písku mořského, ostatkové jeho obrátí se. Pohubení uložené rozhojní spravedlnost.

10:22  Si enim fuerit populus tuus, Israël, quasi arena maris, reliquiæ convertentur ex eo ; consummatio abbreviata inundabit justitiam.

10:23  For the Lord God of hosts shall make a consumption, and an abridgment in the midst of all the land.

10:23  For the Lord God of hosts shall make a consumption, even determined, in the midst of all the land.

10:23  Ano, Panovník, Hospodin zástupů, se rozhodl učinit konec, a to po celé zemi.

10:23  Pán, Hospodin zástupů, se rozhodl přivést na celou zemi záhubu.

10:23  Ano, konec, o němž je rozhodnuto, učiní Panovník, Hospodin zástupů, v celé této zemi.

10:23  Pohubení, pravím, a to jisté, Pán, Hospodin zástupů, učiní u prostřed vší této země.

10:23  Consummationem enim et abbreviationem Dominus Deus exercituum faciet in medio omnis terræ.

10:24  Therefore, thus saith the Lord the God of hosts: O my people that dwellest in Sion, be not afraid of the Assyrian: he shall strike thee with his rod, and he shall lift up his staff over thee in the way of Egypt.

10:24  Therefore thus saith the Lord God of hosts, O my people that dwellest in Zion, be not afraid of the Assyrian: he shall smite thee with a rod, and shall lift up his staff against thee, after the manner of Egypt.

10:24  Proto Panovník, Hospodin zástupů, praví toto: „Můj lide, který bydlíš na Sijónu, neboj se Asýrie. Bije tě metlou a zvedá na tebe hůl jako kdysi Egypt.

10:24  Nuže, toto praví Pán, Hospodin zástupů: „Můj lide, jenž bydlíš na Sionu, neboj se Asyřanů, kteří tě bijí metlou a zvedají na tebe hůl tak jako kdysi Egyptští.

10:24  Proto praví Panovník, Hospodin zástupů, toto: Můj lide, který bydlíš na Sijónu, neboj se Asýrie, která tě bije metlou a zvedá na tebe hůl ⌈tak jako⌉ Egypt.

10:24  Protož takto praví Pán, Hospodin zástupů: Neboj se Assyrského, lide můj, kterýž přebýváš na Sionu. Prutem umrská tě, a holí svou opřáhne na tebe na cestě Egyptské.

10:24  Propter hoc, hæc dicit Dominus Deus exercituum : Noli timere, populus meus, habitator Sion, ab Assur : in virga percutiet te, et baculum suum levabit super te, in via Ægypti.

10:25  For yet a little and a very little while, and my indignation shall cease, and my wrath shall be upon their wickedness.

10:25  For yet a very little while, and the indignation shall cease, and mine anger in their destruction.

10:25  Ještě jen kratičký čas a můj hrozný hněv skončí; je však můj hněv zničí.“

10:25  Má prchlivost totiž velmi brzy skončí a můj hněv se obrátí k jejich záhubě.“

10:25  Protože ještě velmi krátce a mé rozhořčení pomine a můj hněv bude k jejich zničení.

10:25  Po maličkém zajisté času dokoná se hněv a prchlivost má k vyhlazení jich.

10:25  Adhuc enim paululum modicumque, et consummabitur indignatio et furor meus super scelus eorum.

10:26  And the Lord of hosts shall raise up a scourge against him, according to the slaughter of Madian in the rock of Oreb, and his rod over the sea, and he shall lift it up in the way of Egypt.

10:26  And the Lord of hosts shall stir up a scourge for him according to the slaughter of Midian at the rock of Oreb: and as his rod was upon the sea, so shall he lift it up after the manner of Egypt.

10:26  Hospodin zástupů nad ní zamává bičem, jako když bil Midjána na Havraní skále, a zdvihne svou hůl na moře jako kdysi na Egypt.

10:26  Hospodin zástupů po nich šlehne bičem, jako když porazil Midiánce u Havraní skály; zvedne hůl nad moře tak jako kdysi v Egyptě.

10:26  Hospodin zástupů bude proti němu podněcovat bič, jako při porážce Midjánu u skály Oréb, a jeho hůl bude nad mořem a pozdvihne ji tak jako v Egyptě.

10:26  Nebo vzbudí na něj Hospodin zástupů bič, jako porážku Madianských na skále Goréb, a jakož pozdvihl holi své na moře, tak jí pozdvihne na něj, na cestě Egyptské.

10:26  Et suscitabit super eum Dominus exercituum flagellum, juxta plagam Madian in petra Oreb : et virgam suam super mare, et levabit eam in via Ægypti.

10:27  And it shall come to pass in that day, that his burden shall be taken away from off thy shoulder, and his yoke from off thy neck, and the yoke shall putrefy at the presence of the oil.

10:27  And it shall come to pass in that day, that his burden shall be taken away from off thy shoulder, and his yoke from off thy neck, and the yoke shall be destroyed because of the anointing.

10:27  V onen den ti spadne z ramen její břímě a její jho z šíje, jho se z tebe sesmekne jak po oleji.

10:27  V ten den jejich břemeno spadne z tvého ramene a jejich jho ze tvé šíje – jho se po oleji sesmekne.

10:27  I stane se v onen den, že bude odstraněno jeho břemeno ze tvých ramen a jeho jho ze tvé šíje. Jho se bude ⌈lámat pro tučnost.⌉

10:27  I stane se v ten den, že složeno bude břímě jeho s ramene tvého, a jho jeho s šíje tvé, nýbrž zkaženo bude jho od přítomnosti pomazaného.

10:27  Et erit in die illa : auferetur onus ejus de humero tuo et jugum ejus de collo tuo, et computrescet jugum a facie olei.

10:28  He shall come into Aiath, he shall pass into Magron: at Machmas he shall lay up his carriages.

10:28  He is come to Aiath, he is passed to Migron; at Michmash he hath laid up his carriages:

10:28  Už táhne na Aját, prošel Migrónem a zbroj si v Michmásu složil.

10:28  Přitáhli do Ajatu, prošli Migronem, v Michmasu zřídili si skladiště.

10:28  Přišel k Ajátu, prošel Migrónem, v Mikmásu uloží svou zbroj.

10:28  Přitáhne do Aiat, přejde přes Migron, v Michmas složí nádobí svá.

10:28  Veniet in Ajath, transibit in Magron, apud Machmas commendabit vasa sua.

10:29  They have passed in haste, Gaba is our lodging: Rama was astonished, Gabaath of Saul fled away.

10:29  They are gone over the passage: they have taken up their lodging at Geba; Ramah is afraid; Gibeah of Saul is fled.

10:29  Prošli průsmykem. Řekli: „Přenocujeme v Gebě.“ Ráma se třásla, Saulova Gibea se dala na útěk.

10:29  Prošli průsmykem: „Přenocujeme v Gebě!“ Ráma se vyděsila, Gibea Saulova se dala na útěk.

10:29  Prošli průsmykem: Nocleh budeme mít v Gebě. Ráma se třásla, Saulova Gibea utekla.

10:29  Projdou průchod, v Gabaa budou míti hospodu k přenocování; ulekne se Ráma, Gabaa Saulovo uteče.

10:29  Transierunt cursim, Gaba sedes nostra ; obstupuit Rama, Gabaath Saulis fugit.

10:30  Lift up thy voice, O daughter of Gallim, attend, O Laisa, poor Anathoth.

10:30  Lift up thy voice, O daughter of Gallim: cause it to be heard unto Laish, O poor Anathoth.

10:30  Pronikavě křič, galímská dcero, Lajšo, napjatě poslouchej, odpověz, Anatóte.

10:30  Galimská dcero, hlasitě naříkej! Laišo, poslouchej! Anatote, přidej se!

10:30  ⌈Rozezni svůj hlas,⌉ dcero Galímu, pozorně naslouchej, Lajšo, ubohý Anatóte!

10:30  Naříkej hlasem svým, město Gallim, ať se slyší v Lais: Ach, ubohá Anatot.

10:30  Hinni voce tua, filia Gallim, attende Laisa, paupercula Anathoth.

10:31  Medemena is removed: ye inhabitants of Gabim, take courage.

10:31  Madmenah is removed; the inhabitants of Gebim gather themselves to flee.

10:31  V Madméně je poplach, gebímští obyvatelé hledají záštitu.

10:31  Madmena se rozutekla, obyvatelé Gebimu skryli se.

10:31  Madména se rozprchla, obyvatelé gebímští hledají bezpečí.

10:31  Pohne se Madmena, obyvatelé Gábim schopí se.

10:31  Migravit Medemena ; habitatores Gabim, confortamini.

10:32  It is yet day enough, to remain in Nobe: he shall shake his hand against the mountain of the daughter of Sion, the hill of Jerusalem.

10:32  As yet shall he remain at Nob that day: he shall shake his hand against the mount of the daughter of Zion, the hill of Jerusalem.

10:32  Ještě dnes stane v Nóbu a rukou mávne proti hoře sijónské dcery, proti pahorku jeruzalémskému.

10:32  V Nobu se zastaví ještě dnes, proti hoře Dcery sionské zvednou pěst, pohrozí jeruzalémské výšině.

10:32  Ještě ten den se zastaví v Nóbu. Rukou pohrozí hoře dcery sijónské, návrší Jeruzaléma.

10:32  Ještě téhož dne zastavě se v Nobe, pohrozí rukou svou hoře dcery Sionské, pahrbku Jeruzalémskému.

10:32  Adhuc dies est ut in Nobe stetur ; agitabit manum suam super montem filiæ Sion, collem Jerusalem.

10:33  Behold the sovereign Lord of hosts shall break the earthen vessel with terror, and the tall of stature shall be cut down, and the lofty shall be humbled.

10:33  Behold, the Lord, the Lord of hosts, shall lop the bough with terror: and the high ones of stature shall be hewn down, and the haughty shall be humbled.

10:33  Hle, Pán, Hospodin zástupů, hrozivou silou klestí větvoví, pyšně se tyčící stromy jsou porubány, i ty nejvyšší jsou poníženy.

10:33  Avšak hle, Panovník, Hospodin zástupů, strašlivou silou ty větve oklestí. Pokácí ty statné velikány, sraženi budou i nejvyšší.

10:33  Hle, Panovník, Hospodin zástupů, s děsivou mocí klestí ratolesti: Ty vysoko vzrostlé jsou pokáceny, i ty nejvyšší budou sníženy.

10:33  Aj, Panovník Hospodin zástupů oklestí vší silou ratolesti, ty pak, kteříž jsou vysokého zrostu, podetne; i budou vysocí sníženi.

10:33  Ecce Dominator, Dominus exercituum, confringet lagunculam in terrore ; et excelsi statura succidentur, et sublimes humiliabuntur.

10:34  And the thickets of the forest shall be cut down with iron, and Libanus with its high ones shall fall.

10:34  And he shall cut down the thickets of the forest with iron, and Lebanon shall fall by a mighty one.

10:34  Železem bude vysekáno lesní houští, Libanón padne rukou Vznešeného.

10:34  Sekerou vymýtí ty lesní houštiny, libanonský les padne před Vznešeným!

10:34  Proklestí houštinu toho lesa sekerou a Libanon ⌈se vznešeným stromovím⌉ padne.

10:34  Vyseká též houšť lesů sekerou, i Libán od velikomocného padne.

10:34  Et subvertentur condensa saltus ferro ; et Libanus cum excelsis cadet.