CzeCSP - Jeremiah - 4

4:1  Jestliže se, Izraeli, navrátíš, je Hospodinův výrok, jestliže se navrátíš ke mně, a jestliže z mé přítomnosti odstraníš své ohavné modly a nebudeš se toulat,

4:2  ale budeš přísahat: Jakože živ je Hospodin! -- pravdivě, podle práva a spravedlivě -- potom si jím budou žehnat národy a jím se budou chlubit.

4:3  Neboť toto praví Hospodin judským mužům a Jeruzalému: Zorejte si úhor a nezasévejte do trní!

4:4  Obřežte se pro Hospodina a odstraňte předkožky svého srdce, judští muži a obyvatelé Jeruzaléma. Jinak můj hněv vyšlehne jako oheň, vzplane a kvůli vašim zvráceným činům neuhasne.

4:5  Oznamte v Judsku, rozhlaste v Jeruzalémě a řekněte: Trubte v zemi na beraní roh. Hlasitě volejte a říkejte: Shromážděte se a pojďme do opevněných měst.

4:6  Pozdvihněte korouhev k Sijónu, rychle do bezpečí, neotálejte! Protože ze severu přivedu zlo a velkou zkázu.

4:7  Lev vystoupil ze svého houští a ničitel národů vyrazil; vyšel ze svého místa, aby tvou zemi učinil předmětem hrůzy; tvá města padnou, budou bez obyvatel.

4:8  Proto se přepásejte pytlovinou, bědujte a naříkejte, protože se od nás neodvrátil Hospodinův planoucí hněv.

4:9  ⌈I stane se v onen den,⌉ je Hospodinův výrok, že ⌈král i knížata ztratí odvahu,⌉ kněží se zděsí a proroci budou ohromeni.

4:10  Řekl jsem: Ach, Panovníku Hospodine, vždyť tys tak podvedl tento lid i Jeruzalém! Prý: budete mít pokoj, a přitom k duši sahá meč!

4:11  V oné době bude tomuto lidu a Jeruzalému řečeno: ⌈Žhavý vítr⌉ se valí ⌈z holých návrší pustinou⌉ přímo k ⌈dceři mého lidu.⌉ Ne, aby províval, ani aby čistil.

4:12  Vítr silnější než tento se přižene ke mně; nyní také já ⌈nad nimi vyslovím rozsudek.⌉

4:13  Hle, zdvihne se jako mračna a jeho válečné vozy jako vichřice; jeho koně jsou rychlejší než orlové. Běda nám, neboť jsme zničeni.

4:14  Jeruzaléme, umyj své srdce od zla, abys byl zachráněn. Dokdy budou ve tvém nitru zůstávat ⌈tvé ničemné myšlenky?⌉

4:15  Neboť hlas oznamuje z Danu a z Efrajimského pohoří se hlásí zkáza.

4:16  ⌈Ohlašte národům,⌉ hle, ⌈zvěstujte v Jeruzalémě:⌉ Z daleké země přicházejí obléhatelé a volají proti judským městům.

4:17  Jako hlídači pole jsou okolo něj, protože byl vůči mně vzpurný, je Hospodinův výrok.

4:18  Tvé jednání a tvoje činy ti to způsobily; to je ⌈tvé zlo,⌉ jak je to trpké a zachvátilo to i tvé srdce.

4:19  ⌈Nitro, mé nitro!⌉ Svíjím se bolestí. ⌈Srdce mám sevřené,⌉ srdce mi buší! Nebudu mlčet, protože jsi slyšela, má duše, zvuk beraního rohu a válečný křik.

4:20  Hlásí se zkáza za zkázou, protože je ničena celá země; náhle jsou zničeny mé stany, v okamžiku mé celty.

4:21  Dokdy budu vidět korouhev a slyšet zvuk beraního rohu?

4:22  Vždyť můj lid je jako hlupák, neznají mě. Jsou to ⌈synové bláznů⌉ a ničemu nerozumějí. Moudrost mají pro páchání zla, ale jak konat dobro, to nevědí.

4:23  Pohleděl jsem na zemi, a hle, byla pustá a prázdná, a k nebesům, ale jejich světlo nebylo.

4:24  Pohleděl jsem na hory, a hle, třásly se, i všechny kopce se otřásaly.

4:25  Pohleděl jsem, a hle, nebyl žádný člověk a všechno nebeské ptactvo uletělo.

4:26  Pohleděl jsem, a hle, ovocný sad se stal pustinou a všechna jeho města byla zbořena před Hospodinem, před jeho planoucím hněvem.

4:27  Neboť toto praví Hospodin: Celá země bude zpustošena, ale nezničím ji úplně.

4:28  Proto bude země truchlit a nebesa se svrchu zachmuří, neboť jsem vyslovil, co zamýšlím, a nebudu toho litovat, neodvrátím se od toho.

4:29  Před zvukem jezdce a lukostřelce utíká celé město, jdou do houštin a vystupují do skal, ⌈všechna města jsou opuštěná⌉ a nikdo v nich nebydlí.

4:30  A ty, zpustošená, co to děláš, že se oblékáš do karmínu, že se zdobíš zlatou ozdobou, že si líčidlem zvýrazňuješ oči? Nadarmo se krášlíš! Milenci tebou pohrdají. Usilují o tvůj život.

4:31  Neboť jsem slyšel jakoby křik ženy svíjející se bolestí, jakoby úzkostné sténání prvorodičky, křik dcery sijónské, která lapá po dechu, vztahuje dlaně a volá: Běda mi, protože má duše umdlela kvůli vrahům.