CzeCSP - Jeremiah - 2

2:1  Stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

2:2  Jdi a ⌈volej k Jeruzalému:⌉ ⌈Toto praví Hospodin:⌉ Pamatuji na tebe, na oddanost tvého mládí, na lásku tvého zasnoubení, ⌈kdy jsi za mnou chodila⌉ pustinou, zemí neosetou.

2:3  Izrael je svatý Hospodinu, prvotina jeho úrody -- všichni, kdo jej sžírají, se proviňují; přijde na ně zlo, je Hospodinův výrok.

2:4  ⌈Slyšte Hospodinovo slovo,⌉ ⌈dome Jákobův⌉ a všechny čeledi domu izraelského:

2:5  Toto praví Hospodin: Co na mně vaši otcové našli špatného, že se ode mne vzdálili? Chodili za nicotností a nicotností se stali.

2:6  Neřekli: Kde je Hospodin, ten, který nás vyvedl z egyptské země, ten, který nás vodil pustinou, zpustlou zemí plnou jam, ⌈vyprahlou zemí nejhlubší tmy,⌉ zemí, jíž nikdo neprochází a ve které člověk nebydlí?

2:7  Přivedl jsem vás do země sadů, abyste jedli její ovoce a její dobré věci. Přišli jste však a mou zemi jste poskvrnili a mé dědictví jste učinili ohavností.

2:8  Kněží neřekli: Kde je Hospodin? Ti, kteří se zabývají zákonem, mě neznají. Pastýři se proti mně vzbouřili. Proroci prorokovali ⌈skrze Baala⌉ a šli za tím, co jim neprospěje.

2:9  Proto s vámi ještě povedu při, je Hospodinův výrok, a povedu při i se syny vašich synů.

2:10  Vždyť projděte ⌈ostrovy Kitejců a dívejte se, pošlete do Kédaru⌉ a velmi pozorně sledujte, dívejte se, jestli se tam stalo něco takového.

2:11  Cožpak nějaký národ vyměnil bohy? A přitom to bohové nejsou! Ale můj lid zaměnil svoji slávu za to, co mu neprospěje.

2:12  Zhrozte se nad tím, nebesa, zděste se, strňte, je Hospodinův výrok.

2:13  Vždyť můj lid spáchal dvojí zlo: Opustili mne, pramen živé vody a vykopali si cisterny, puklé cisterny, které vodu nedrží.

2:14  Je snad Izrael otrokem? Nebo ⌈snad doma zrozeným otrokem?⌉ Proč se stal kořistí?

2:15  Řvou nad ním mladí lvi, pozvedají svůj hlas. Učinili jeho zemi hroznou pustinou, jeho města jsou vypálena a bez obyvatel.

2:16  Také synové Memfidy a Tachpanchésu se ti budou pást na temeni hlavy.

2:17  Zdali sis to nezpůsobila ⌈tím, že jsi opustila⌉ Hospodina, svého Boha, tehdy, kdy tě vodil po cestě?

2:18  A teď? K čemu je ti cesta do Egypta? Abys pila vodu z Šíchoru? A k čemu je ti cesta do Asýrie? Abys pila vodu z řeky Eufratu?

2:19  Bude tě vychovávat tvé vlastní zlo a budou tě kárat tvá odvrácení. Jen poznej a viz, že je zlé a trpké, když opouštíš Hospodina, svého Boha, a není v tobě bázeň přede mnou, je výrok Panovníka, Hospodina zástupů.

2:20  Neboť již dávno ⌈jsem zlomil tvé jho, zpřetrhal jsem tvá pouta, a ty jsi řekla: Nebudu hřešit. A přece⌉ na každém vyvýšeném návrší a pod každým zeleným stromem roztahuješ nohy a smilníš.

2:21  Já jsem tě zasadil jako vybranou révu, zcela spolehlivé símě. Jak to, že ses mi změnila v ⌈podřadné cizí víno?⌉

2:22  I když se umyješ sodou a naděláš si spoustu louhu, poskvrna tvé viny přede mnou zůstává, je výrok Panovníka Hospodina.

2:23  Jak to, že říkáš: Neposkvrnila jsem se, za baaly jsem nechodila? Pohleď na svou cestu tam v údolí, poznej, cos učinila, ty mladá rychlá velbloudice, ⌈která se proháníš po svých cestách,⌉

2:24  ty divoká oslice, navyklá pustině. V touze své duše větří ve větru. Kdo ji může odvrátit ⌈od její vášně?⌉ Všichni, kdo ji hledají, se vůbec neunaví, najdou ji v ⌈čas říje.⌉

2:25  ⌈Chraň svou nohu, aby nebyla bosá,⌉ a své hrdlo před žízní. Na to říkáš: ⌈Není naděje!⌉ Kdepak! Vždyť jsem si zamilovala cizince a budu chodit za nimi.

2:26  Jako je zahanben zloděj, když ho dopadnou, tak bude zahanben dům izraelský -- oni, jejich králové, jejich knížata, jejich kněží i jejich proroci,

2:27  kteří říkají dřevu: Ty jsi můj otec, a kameni: Ty jsi nás zplodil, neboť se ke mně obrátili zády, a ne tváří, ale ⌈když se jim daří zle, říkají:⌉ Povstaň a zachraň nás!

2:28  Kde jsou tvoji bohové, které sis učinil? Ať povstanou, jestli tě zachrání, když se ti daří zle. Vždyť kolik je tvých měst, tolik je, Judo, tvých bohů.

2:29  Proč se mnou vedete při? Všichni jste se proti mně vzbouřili, je Hospodinův výrok.

2:30  Nadarmo jsem bil vaše syny, kázeň nepřijali. Váš meč vám požral proroky jako lev zabiják.

2:31  Pohleďte, vy z této generace, na Hospodinovo slovo! Což jsem byl Izraeli pustinou? Či zemí temnoty? Proč můj lid říká: ⌈Jsme svobodní,⌉ už k tobě nepřijdeme?

2:32  Cožpak zapomene panna na své ozdoby nebo nevěsta na svoje pentle? Ale můj lid na mě již dávno zapomněl.

2:33  Jak vylepšuješ svoji cestu, abys hledala lásku! ⌈Proto i špatné ženy jsi naučila svým cestám.⌉

2:34  I na okraji tvého roucha se nachází krev nevinných chudáků. Nedopadla jsi je při vloupání, ⌈ani při čemkoliv takovém.

2:35  Avšak⌉ říkáš: Protože jsem nevinná, jeho hněv ode mě bude jistě odvrácen. Hle, soudím tě podle tvých řečí: Nezhřešila jsem.

2:36  Jak velice lehkovážně měníš svou cestu! Tak jako jsi byla zklamána Asýrií, budeš zklamána i Egyptem.

2:37  Také odtamtud vyjdeš s rukama na hlavě, protože Hospodin zavrhl tvé naděje a neuspěješ s nimi.