DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Job - 29

29:1  Job also added, taking up his parable, and said:

29:1  Moreover Job continued his parable, and said,

29:1  Jób pak pokračoval v pronášení svých průpovědí takto:

29:1  A Job pokračoval ve své promluvě:

29:1  A Jób pokračoval v pronášení své promluvy. Řekl:

29:1  Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl:

29:1  Moreover, Job continued his parable, and said,

29:1  Job again took up his parable, and said,

29:1  Moreover Job continued his parable, and said,

29:1  Addidit quoque Job, assumens parabolam suam, et dixit :

29:2  Who will grant me, that I might be according to the months past, according to the days in which God kept me?

29:2  Oh that I were as in months past, as in the days when God preserved me;

29:2  „Kéž by mi bylo jako za předešlých měsíců, jako za dnů, kdy mě Bůh střežil,

29:2  „Kéž by mi bylo jako za dávných časů, za dnů, kdy Bůh bděl nade mnou,

29:2  Kéž je mi dopřáno žít jako za dávných měsíců, jako za dnů, kdy mě Bůh chránil,

29:2  Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával,

29:2  Oh that I were as [in] months past, as [in] the days [when] God preserved me;

29:2  "Oh that I were as in the months of old, as in the days when God watched over me;

29:2  Oh that I were as in months past, as in the days when God preserved me;

29:2  Quis mihi tribuat ut sim juxta menses pristinos, secundum dies quibus Deus custodiebat me ?

29:3  When his lamp shined over my head, and I walked by his light in darkness?

29:3  When his candle shined upon my head, and when by his light I walked through darkness;

29:3  kdy jeho kahan mi nad hlavou zářil a já jsem temnotou šel v jeho světle,

29:3  kdy jeho lampa svítila nad mou hlavou a v jeho světle jsem chodil tmou!

29:3  když nad mou hlavou nechával svítit svou lampu, šel jsem temnotou za jeho světlem.

29:3  Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech,

29:3  When his candle shined upon my head, [and when] by his light I walked [through] darkness;

29:3  when his lamp shone on my head, and by his light I walked through darkness,

29:3  When his candle shined on my head, and when by his light I walked through darkness;

29:3  Quando splendebat lucerna ejus super caput meum, et ad lumen ejus ambulabam in tenebris :

29:4  As I was in the days of my youth, when God was secretly in my tabernacle?

29:4  As I was in the days of my youth, when the secret of God was upon my tabernacle;

29:4  jako se mi vedlo za dnů mé svěžesti, kdy můj stan byl místem důvěrného rozhovoru s Bohem,

29:4  Jako tenkrát v mém nejlepším věku, kdy Bůh byl mému stanu přítelem,

29:4  Tak jako jsem byl ve dnech své sklizně v ⌈důvěrném společenství s Bohem⌉ nad svým stanem,

29:4  Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém,

29:4  As I was in the days of my youth, when the secret of God [was] upon my tabernacle;

29:4  as I was in the ripeness of my days, when the friendship of God was in my tent,

29:4  As I was in the days of my youth, when the secret of God was on my tabernacle;

29:4  sicut fui in diebus adolescentiæ meæ, quando secreto Deus erat in tabernaculo meo :

29:5  When the Almighty was with me: and my servants round about me?

29:5  When the Almighty was yet with me, when my children were about me;

29:5  kdy ještě Všemocný byl při mně a kolem mne moje čeleď,

29:5  kdy ještě Všemohoucí býval se mnou a mé děti všude kolem mě.

29:5  když ještě se mnou byl Všemohoucí a moji služebníci okolo mě.

29:5  Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé,

29:5  When the Almighty [was] yet with me, [when] my children [were] about me;

29:5  when the Almighty was yet with me, and my children were around me,

29:5  When the Almighty was yet with me, when my children were about me;

29:5  quando erat Omnipotens mecum, et in circuitu meo pueri mei :

29:6  When I washed my feet with butter, and the rock poured me out rivers of oil?

29:6  When I washed my steps with butter, and the rock poured me out rivers of oil;

29:6  kdy se mé nohy koupaly ve smetaně a skála mi vylévala potoky oleje.

29:6  Tenkrát se mé kroky koupaly ve smetaně, ze skály prýštily mi proudy oleje.

29:6  Když jsem ve smetaně umýval své nohy a proudy oleje na mě vyplavovala skála.

29:6  Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje,

29:6  When I washed my steps with butter, and the rock poured me out rivers of oil;

29:6  when my steps were washed with butter, and the rock poured out streams of oil for me,

29:6  When I washed my steps with butter, and the rock poured me out rivers of oil;

29:6  quando lavabam pedes meos butyro, et petra fundebat mihi rivos olei :

29:7  When I went out to the gate of the city, and in the street they prepared me a chair?

29:7  When I went out to the gate through the city, when I prepared my seat in the street!

29:7  Když jsem procházel branou vzhůru k městu, abych na náměstí zaujal své místo,

29:7  Když jsem chodíval k městské bráně, abych své místo na prostranství zaujal,

29:7  Když jsem vycházel branou k městu a své sedadlo si připravoval na náměstí,

29:7  Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou.

29:7  When I went out to the gate through the city, [when] I prepared my seat in the street!

29:7  when I went forth to the city gate, when I prepared my seat in the street.

29:7  When I went out to the gate through the city, when I prepared my seat in the street!

29:7  quando procedebam ad portam civitatis, et in platea parabant cathedram mihi.

29:8  The young men saw me, and hid themselves: and the old men rose up and stood.

29:8  The young men saw me, and hid themselves: and the aged arose, and stood up.

29:8  mladíci, jak mě viděli, ztichli, kmeti povstávali a zůstali stát,

29:8  mládenci ustupovali, jakmile zahlédli mě, kmeti vstávali mi na pozdrav,

29:8  viděli mě mládenci a vytratili se, kmeti vstali a zůstali stát.

29:8  Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli.

29:8  The young men saw me, and hid themselves: and the aged arose, [and] stood up.

29:8  The young men saw me and hid themselves. The aged rose up and stood.

29:8  The young men saw me, and hid themselves: and the aged arose, and stood up.

29:8  Videbant me juvenes, et abscondebantur : et senes assurgentes stabant.

29:9  The princes ceased to speak, and laid the finger on their mouth.

29:9  The princes refrained talking, and laid their hand on their mouth.

29:9  velmoži se vystříhali řečí, kladli si na ústa ruku,

29:9  přední mužové své řeči přerušili, ruku si kladli na ústa,

29:9  Knížata ustala v řečech, na ústa si položila ruku.

29:9  Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá.

29:9  The princes refrained talking, and laid [their] hand on their mouth.

29:9  The princes refrained from talking, and laid their hand on their mouth.

29:9  The princes refrained talking, and laid their hand on their mouth.

29:9  Principes cessabant loqui, et digitum superponebant ori suo.

29:10  The rulers held their peace, and their tongue cleaved to their throat.

29:10  The nobles held their peace, and their tongue cleaved to the roof of their mouth.

29:10  hlas vévodů tichl, jazyk jim přilnul k patru.

29:10  hlasy hodnostářů umlkaly, jazyk jim přilnul na patra.

29:10  Vytratily se hlasy předáků, jazyk jim přilnul k patru.

29:10  Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich.

29:10  The nobles held their peace, and their tongue cleaved to the roof of their mouth.

29:10  The voice of the nobles was hushed, and their tongue stuck to the roof of their mouth.

29:10  The nobles held their peace, and their tongue stuck to the roof of their mouth.

29:10  Vocem suam cohibebant duces, et lingua eorum gutturi suo adhærebat.

29:11  The ear that heard me blessed me, and the eye that saw me gave witness to me:

29:11  When the ear heard me, then it blessed me; and when the eye saw me, it gave witness to me:

29:11  Čí ucho o mně slyšelo, ten mi blahořečil, a oko, které mě vidělo, svědčilo pro mě,

29:11  Kdo mě uslyšel, ten mi blahořečil, kdo jen mě zahlédl, chválil mě,

29:11  Vždyť ucho, které mi naslouchalo, nazývalo mě šťastným, oko, které mě vidělo, svědčilo pro mě.

29:11  Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi,

29:11  When the ear heard [me], then it blessed me; and when the eye saw [me], it gave witness to me:

29:11  For when the ear heard me, then it blessed me; and when the eye saw me, it commended me:

29:11  When the ear heard me, then it blessed me; and when the eye saw me, it gave witness to me:

29:11  Auris audiens beatificabat me, et oculus videns testimonium reddebat mihi :

29:12  Because I had delivered the poor man that cried out; and the fatherless, that had no helper.

29:12  Because I delivered the poor that cried, and the fatherless, and him that had none to help him.

29:12  že jsem utištěného zachránil, když volal o pomoc, i sirotka, který neměl, kdo by mu pomohl.

29:12  chudáka v jeho křiku že vysvobozuji a také sirotka, jenž nemá zastánce.

29:12  Vždyť jsem zachraňoval nuzného, když křičel o pomoc, i sirotka, který neměl pomocníka.

29:12  Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka.

29:12  Because I delivered the poor that cried, and the fatherless, and [him that had] none to help him.

29:12  Because I delivered the poor who cried, and the fatherless also, who had none to help him,

29:12  Because I delivered the poor that cried, and the fatherless, and him that had none to help him.

29:12  eo quod liberassem pauperem vociferantem, et pupillum cui non esset adjutor.

29:13  The blessing of him that was ready to perish came upon me, and I comforted the heart of the widow.

29:13  The blessing of him that was ready to perish came upon me: and I caused the widow’s heart to sing for joy.

29:13  Žehnání hynoucího se snášelo na mne a srdce vdovy jsem pohnul k plesání.

29:13  Snášela se na mě žehnání umírajících, vdově jsem vracel radost do srdce.

29:13  Přicházelo na mne požehnání hynoucího, k jásotu jsem přiváděl srdce vdovy.

29:13  Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval.

29:13  The blessing of him that was ready to perish came upon me: and I caused the widow's heart to sing for joy.

29:13  the blessing of him who was ready to perish came on me, and I caused the widow's heart to sing for joy.

29:13  The blessing of him that was ready to perish came on me: and I caused the widow's heart to sing for joy.

29:13  Benedictio perituri super me veniebat, et cor viduæ consolatus sum.

29:14  I was clad with justice: and I clothed myself with my judgment, as with a robe and a diadem.

29:14  I put on righteousness, and it clothed me: my judgment was as a robe and a diadem.

29:14  Oblékal jsem spravedlnost, to byl můj oděv; jak říza a turban bylo mi právo.

29:14  Jak šatem jsem se halil spravedlností, právo mi bylo pláštěm i turbanem.

29:14  Oblékal jsem si spravedlnost a ona si oblékala mne, právo mi bylo jako roucho a turban.

29:14  V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj.

29:14  I put on righteousness, and it clothed me: my judgment [was] as a robe and a diadem.

29:14  I put on righteousness, and it clothed me. My justice was as a robe and a diadem.

29:14  I put on righteousness, and it clothed me: my judgment was as a robe and a diadem.

29:14  Justitia indutus sum, et vestivi me, sicut vestimento et diademate, judicio meo.

29:15  I was an eye to the blind, and a foot to the lame.

29:15  I was eyes to the blind, and feet was I to the lame.

29:15  Slepému jsem byl okem a kulhavému nohou,

29:15  Byl jsem očima pro slepé a nohama pro chromé,

29:15  Slepému jsem byl očima a chromému nohama.

29:15  Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému.

29:15  I was eyes to the blind, and feet [was] I to the lame.

29:15  I was eyes to the blind, and feet to the lame.

29:15  I was eyes to the blind, and feet was I to the lame.

29:15  Oculus fui cæco, et pes claudo.

29:16  I was the father of the poor: and the cause which I knew not, I searched out most diligently.

29:16  I was a father to the poor: and the cause which I knew not I searched out.

29:16  ubožákům jsem byl otcem, spor neznámých jsem rozsuzoval,

29:16  otcem jsem býval pro chudé, zasazoval se o právo cizince.

29:16  Chudým byl jsem otcem a prověřil jsem spor, který jsem neznal.

29:16  Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.

29:16  I [was] a father to the poor: and the cause [which] I knew not I searched out.

29:16  I was a father to the needy. The cause of him who I did not know, I searched out.

29:16  I was a father to the poor: and the cause which I knew not I searched out.

29:16  Pater eram pauperum, et causam quam nesciebam diligentissime investigabam.

29:17  I broke the jaws of the wicked man, and out of his teeth I took away the prey.

29:17  And I brake the jaws of the wicked, and plucked the spoil out of his teeth.

29:17  bídákovi jsem však zvyrážel tesáky, ze zubů mu vyrval kořist.

29:17  Zlosynům jsem uměl zuby zvyrážet z čelistí jsem jim vyrval úlovek.

29:17  I tesáky bídáka jsem vyrazil a kořist vytrhoval z jeho zubů.

29:17  A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež.

29:17  And I broke the jaws of the wicked, and plucked the spoil out of his teeth.

29:17  I broke the jaws of the unrighteous, and plucked the prey out of his teeth.

29:17  And I broke the jaws of the wicked, and plucked the spoil out of his teeth.

29:17  Conterebam molas iniqui, et de dentibus illius auferebam prædam.

29:18  And I said: I shall die in my nest, and as a palm tree shall multiply my days.

29:18  Then I said, I shall die in my nest, and I shall multiply my days as the sand.

29:18  Říkal jsem: ‚Zahynu se svým hnízdem a rozmnožím své dny jako Fénix.

29:18  Říkal jsem si: ‚Umřu v rodinném hnízdě, až mých dnů bude jak písku u moře.

29:18  Řekl jsem si: Naposled vydechnu se svým hnízdem a rozmnožím dny jako písek.

29:18  A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny.

29:18  Then I said, I shall die in my nest, and I shall multiply [my] days as the sand.

29:18  Then I said, 'I shall die in my own house, I shall number my days as the sand.

29:18  Then I said, I shall die in my nest, and I shall multiply my days as the sand.

29:18  Dicebamque : In nidulo meo moriar, et sicut palma multiplicabo dies.

29:19  My root is opened beside the waters, and dew shall continue in my harvest.

29:19  My root was spread out by the waters, and the dew lay all night upon my branch.

29:19  Můj kořen se rozloží při vodách, na mém větvoví bude nocovat rosa.

29:19  Mé kořeny budou sahat až k vodě, rosa bude nocovat v mé koruně.

29:19  Můj kořen dosahuje k vodě, rosa přenocuje v mých ratolestech.

29:19  Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých.

29:19  My root [was] spread out by the waters, and the dew lay all night upon my branch.

29:19  My root is spread out to the waters. The dew lies all night on my branch.

29:19  My root was spread out by the waters, and the dew lay all night on my branch.

29:19  Radix mea aperta est secus aquas, et ros morabitur in messione mea.

29:20  My glory shall always be renewed, and my bow in my hand shall be repaired.

29:20  My glory was fresh in me, and my bow was renewed in my hand.

29:20  Moje sláva se mi bude obnovovat a můj luk v mé ruce bude stále pružný.‘

29:20  Má sláva stále čerstvá zůstane, můj luk stále pevný v ruce mé.‘

29:20  Má sláva je se mnou vždy nová, obnovuje se i luk v mé ruce.

29:20  Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se.

29:20  My glory [was] fresh in me, and my bow was renewed in my hand.

29:20  My glory is fresh in me. My bow is renewed in my hand.'

29:20  My glory was fresh in me, and my bow was renewed in my hand.

29:20  Gloria mea semper innovabitur, et arcus meus in manu mea instaurabitur.

29:21  They that heard me, waited for my sentence, and being attentive held their peace at my counsel.

29:21  Unto me men gave ear, and waited, and kept silence at my counsel.

29:21  Poslouchali mě a na mě čekávali, umlkali při mé radě;

29:21  Naslouchali mi napjatě, tiše očekávali rady mé.

29:21  Naslouchali mi a očekávali na mě, umlkali při mé radě.

29:21  Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé.

29:21  To me [men] gave ear, and waited, and kept silence at my counsel.

29:21  "Men listened to me, waited, and kept silence for my counsel.

29:21  To me men gave ear, and waited, and kept silence at my counsel.

29:21  Qui me audiebant, expectabant sententiam, et intenti tacebant ad consilium meum.

29:22  To my words they durst add nothing, and my speech dropped upon them.

29:22  After my words they spake not again; and my speech dropped upon them.

29:22  po mém slovu už nic neměnili, má řeč na mě kanula jak rosa.

29:22  Neměli co dodat po mém slově, má řeč je svlažovala jako krůpěje.

29:22  Po mém slovu již nic neopakovali, kanul na ně můj výrok.

29:22  Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má.

29:22  After my words they spoke not again; and my speech dropped upon them.

29:22  After my words they did not speak again. My speech fell on them.

29:22  After my words they spoke not again; and my speech dropped on them.

29:22  Verbis meis addere nihil audebant, et super illos stillabat eloquium meum.

29:23  They waited for me as for rain, and they opened their mouth as for a latter shower.

29:23  And they waited for me as for the rain; and they opened their mouth wide as for the latter rain.

29:23  Čekávali na mě jako na déšť, otvírali ústa jak po jarním dešti.

29:23  Čekávali na mě jak na déšť, na jarní vláhu čekali dychtivě.

29:23  Jako na déšť na mě počkali, jak pro jarní déšť otevřeli svá ústa.

29:23  Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému.

29:23  And they waited for me as for the rain; and they opened their mouth wide [as] for the latter rain.

29:23  They waited for me as for the rain. Their mouths drank as with the spring rain.

29:23  And they waited for me as for the rain; and they opened their mouth wide as for the latter rain.

29:23  Expectabant me sicut pluviam, et os suum aperiebant quasi ad imbrem serotinum.

29:24  If at any time I laughed on them, they believed not, and the light of my countenance fell not on earth.

29:24  If I laughed on them, they believed it not; and the light of my countenance they cast not down.

29:24  Usmíval jsem se na ně, když ztráceli víru, a oni neodmítali světlo mé tváře.

29:24  Když jsem se usmál na ně, nemohli uvěřit, světlo mé tváře nechtěli zaplašit.

29:24  ⌈Usmíval jsem se na ně, když nevěřili,⌉ a neodvrhli světlo mé tváře.

29:24  Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali.

29:24  [If] I laughed on them, they believed [it] not; and the light of my countenance they cast not down.

29:24  I smiled on them when they had no confidence. They did not reject the light of my face.

29:24  If I laughed on them, they believed it not; and the light of my countenance they cast not down.

29:24  Siquando ridebam ad eos, non credebant : et lux vultus mei non cadebat in terram.

29:25  If I had a mind to go to them, I sat first, and when I sat as a king, with his army standing about him, yet I was a comforter of them that mourned.

29:25  I chose out their way, and sat chief, and dwelt as a king in the army, as one that comforteth the mourners.

29:25  Když jsem volil cestu k nim, seděl jsem v čele, bydlel jsem jako král mezi houfy, jako ten, kdo těší truchlivé.

29:25  Sedal jsem v jejich čele a udával jim směr, žil jsem jako král ve své družině, jako ten, kdo těší truchlivé.

29:25  Volil jsem jejich cestu, sedával jsem v čele a přebýval jsem jako král s oddílem, jako ten, kdo potěší truchlící.

29:25  Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje.

29:25  I chose out their way, and sat chief, and dwelt as a king in the army, as one [that] comforteth the mourners.

29:25  I chose out their way, and sat as chief. I lived as a king in the army, as one who comforts the mourners.

29:25  I chose out their way, and sat chief, and dwelled as a king in the army, as one that comforts the mourners.

29:25  Si voluissem ire ad eos, sedebam primus : cumque sederem quasi rex, circumstante exercitu, eram tamen mœrentium consolator.