DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Psalms - 30

30:1  Unto the end, a psalm for David, in an ecstasy.

30:1  I will extol thee, O Lord; for thou hast lifted me up, and hast not made my foes to rejoice over me.

30:1  Žalm. Píseň při posvěcení Hospodinova domu. Davidův.

30:1  Žalm Davidův. Píseň k posvěcení chrámu.

30:1  ⌈Žalm. Píseň při posvěcení Davidova domu.⌉

30:1  Žalm písně, při posvěcení domu Davidova. Vyvyšovati tě budu, Hospodine, nebo jsi vyvýšil mne, aniž jsi obradoval nepřátel mých nade mnou.

30:1  In finem. Psalmus David, pro extasi.

30:2  In thee, O Lord, have I hoped, let me never be confounded: deliver me in thy justice.

30:2  O Lord my God, I cried unto thee, and thou hast healed me.

30:2  Hospodine, tebe vyvyšuji, neboť jsi mě vytáhl z hlubin, nedopřáls mým nepřátelům, aby se nade mnou radovali.

30:2  Vyvyšovat tě budu, Hospodine, tys mě pozdvihl, nenechal jsi mé nepřátele jásat nade mnou!

30:2  Budu tě vyvyšovat, Hospodine, protože jsi mě vytáhl z hlubin a nedal jsi mým nepřátelům, aby se nade mnou radovali.

30:2  Hospodine Bože můj, k toběť jsem volal, a uzdravil jsi mne.

30:2  In te, Domine, speravi ; non confundar in æternum : in justitia tua libera me.

30:3  Bow down thy ear to me: make haste to deliver me. Be thou unto me a God, a protector, and a house of refuge, to save me.

30:3  O Lord, thou hast brought up my soul from the grave: thou hast kept me alive, that I should not go down to the pit.

30:3  Hospodine, Bože můj, k tobě jsem volal o pomoc a uzdravils mě.

30:3  Hospodine, Bože můj, k tobě jsem volal a tys mě uzdravil.

30:3  ⌈Hospodine, můj Bože,⌉ křičel jsem k tobě a tys mě uzdravil.

30:3  Hospodine, vyvedl jsi z pekla duši mou, obživil jsi mne, abych s jinými nesstoupil do hrobu.

30:3  Inclina ad me aurem tuam ; accelera ut eruas me. Esto mihi in Deum protectorem, et in domum refugii, ut salvum me facias :

30:4  For thou art my strength and my refuge; and for thy name's sake thou wilt lead me, and nourish me.

30:4  Sing unto the Lord, O ye saints of his, and give thanks at the remembrance of his holiness.

30:4  Vyvedl jsi mě z podsvětí, Hospodine, zachovals mě při životě, abych nesestoupil v jámu.

30:4  Hospodine, duši mou jsi z hrobu vyvedl, oživil jsi mě, abych do jámy nepadl!

30:4  Hospodine, vyvedl jsi mou duši z podsvětí, obživil jsi mě, abych nesestoupil do jámy.

30:4  Žalmy zpívejte Hospodinu svatí jeho, a oslavujte památku svatosti jeho.

30:4  quoniam fortitudo mea et refugium meum es tu ; et propter nomen tuum deduces me et enutries me.

30:5  Thou wilt bring me out of this snare, which they have hidden for me: for thou art my protector.

30:5  For his anger endureth but a moment; in his favour is life: weeping may endure for a night, but joy cometh in the morning.

30:5  Pějte žalmy Hospodinu, jeho věrní, vzdejte chválu tomu, co připomíná jeho svatost,

30:5  Zpívejte Hospodinu, jeho věrní, chvalte památku jeho svatosti!

30:5  Opěvujte Hospodina, jeho věrní, vzdávejte chválu ⌈jeho svatému jménu.⌉

30:5  Nebo na kratičko trvá v hněvě svém, všecken pak život v dobré líbeznosti své; z večera potrvá pláč, ale z jitra navrátí se prozpěvování.

30:5  Educes me de laqueo hoc quem absconderunt mihi, quoniam tu es protector meus.

30:6  Into thy hands I commend my spirit: thou hast redeemed me, O Lord, the God of truth.

30:6  And in my prosperity I said, I shall never be moved.

30:6  neboť jeho hněv je na okamžik, jeho přízeň však na celý život. Večer se uhostí pláč, a ráno všechno plesá.

30:6  Jeho hněv trvá jen pouhou chvíli, jeho přízeň však celý život provází. Večerní pláč zůstává přes noc, ráno jej ale střídá jásání!

30:6  Vždyť jeho hněv trvá jen chvíli, jeho přízeň však celý život. Večer se uhostí pláč, ale ráno jásot.

30:6  I jáť jsem řekl, když mi se šťastně vedlo: Nepohnu se na věky.

30:6  In manus tuas commendo spiritum meum ; redemisti me, Domine Deus veritatis.

30:7  Thou hast hated them that regard vanities, to no purpose. But I have hoped in the Lord:

30:7  Lord, by thy favour thou hast made my mountain to stand strong: thou didst hide thy face, and I was troubled.

30:7  V dobách pohody jsem řekl: Mnou nikdy nic neotřese.

30:7  Když se mi dařilo, říkával jsem si: „Mně se nikdy nic nestane!“

30:7  V ⌈dobách pohody⌉ jsem si řekl: Nikdy ⌈se nepohnu.⌉

30:7  Nebo ty, Hospodine, podlé dobře líbezné vůle své silou upevnil jsi horu mou, ale jakž jsi skryl tvář svou, byl jsem přestrašen.

30:7  Odisti observantes vanitates supervacue ; ego autem in Domino speravi.

30:8  I will be glad and rejoice in thy mercy. For thou hast regarded my humility, thou hast saved my soul out of distresses.

30:8  I cried to thee, O Lord; and unto the Lord I made supplication.

30:8  Hospodine, svou přízní jsi mocnou učinil mou horu. Ukryls tvář a zděsil jsem se.

30:8  Ve své přízni, Hospodine, jsi mě jak horu pevně postavil, když jsi pak ale svou tvář skryl, byl jsem vyděšen!

30:8  Hospodine, svou přízní jsi mocně upevnil mou horu. Když jsi však skryl svou tvář, zděsil jsem se.

30:8  I volal jsem k tobě, Hospodine, Pánu pokorně jsem se modlil, řka:

30:8  Exsultabo, et lætabor in misericordia tua, quoniam respexisti humilitatem meam ; salvasti de necessitatibus animam meam.

30:9  And thou hast not shut me up in the hands of the enemy: thou hast set my feet in a spacious place.

30:9  What profit is there in my blood, when I go down to the pit? Shall the dust praise thee? shall it declare thy truth?

30:9  K tobě, Hospodine, volám, tebe, Panovníku, prosím:

30:9  K tobě, Hospodine, volám, tebe, Pane můj, prosím o milost.

30:9  K tobě, Hospodine, volám, prosím Panovníka o smilování:

30:9  Jaký bude užitek z mé krve, jestliže sstoupím do jámy? Zdaliž tě prach oslavovati bude? Zdaliž zvěstovati bude pravdu tvou?

30:9  Nec conclusisti me in manibus inimici : statuisti in loco spatioso pedes meos.

30:10  Have mercy on me, O Lord, for I am afflicted: my eye is troubled with wrath, my soul, and my belly:

30:10  Hear, O Lord, and have mercy upon me: Lord, be thou my helper.

30:10  Jaký užitek vzejde z mé krve, sestoupím-li v jámu? Což ti prach vzdá chválu, bude hlásat tvoji věrnost?

30:10  Čemu prospěje prolití mé krve? K čemu to bude, když padnu do jámy? Bude snad prach tebe oslavovat? Bude snad vyprávět o tvé věrnosti?

30:10  ⌈K čemu ti bude má krev,⌉ když sestoupím v jámu? Bude tě chválit prach? Ten bude zvěstovat tvoji věrnost?

30:10  Vyslyšiž, Hospodine, a smiluj se nade mnou, Hospodine, budiž můj spomocník.

30:10  Miserere mei, Domine, quoniam tribulor ; conturbatus est in ira oculus meus, anima mea, et venter meus.

30:11  For my life is wasted with grief: and my years in sighs. My strength is weakened through poverty and my bones are disturbed.

30:11  Thou hast turned for me my mourning into dancing: thou hast put off my sackcloth, and girded me with gladness;

30:11  Hospodine, slyš a smiluj se nade mnou, buď mi pomocníkem, Hospodine.

30:11  Slyš, Hospodine, smiluj se nade mnou, prosím, Hospodine, buď můj pomocník!

30:11  Vyslyš mě, Hospodine! Smiluj se nade mnou! Hospodine, buď mým pomocníkem!

30:11  I obrátil jsi mi pláč můj v plésání, odvázal jsi pytel můj, a přepásals mne veselím.

30:11  Quoniam defecit in dolore vita mea, et anni mei in gemitibus. Infirmata est in paupertate virtus mea, et ossa mea conturbata sunt.

30:12  I am become a reproach among all my enemies, and very much to my neighbours; and a fear to my acquaintances. They that saw me without fled from me.

30:12  To the end that my glory may sing praise to thee, and not be silent. O Lord my God, I will give thanks unto thee for ever.

30:12  Můj nářek jsi změnil v taneční rej, vysvlékls mě z žíněného roucha, opásal jsi mě radostí,

30:12  Ty jsi obrátil můj nářek v tanec, svlékls mi pytlovinu, oděls mě radostí!

30:12  Mé kvílení jsi mi změnil v tanec, rozvázal jsi mi žíněné roucho a přepásal jsi mě radostí,

30:12  Protož tobě žalmy zpívati bude jazyk můj, a nebude mlčeti. Hospodine Bože můj, na věky tě oslavovati budu.

30:12  Super omnes inimicos meos factus sum opprobrium, et vicinis meis valde, et timor notis meis ; qui videbant me foras fugerunt a me.

30:13  I am forgotten as one dead from the heart. I am become as a vessel that is destroyed.

30:13  aby má sláva ti pěla žalmy a již neumlkla. Hospodine, Bože můj, budu ti vzdávat chválu věčně.

30:13  Proto ti ze srdce zpívám bez ustání, Hospodine, Bože můj, chválím tě navěky!

30:13  aby tě sláva opěvovala a neumlkla. Hospodine, můj Bože, navěky tě budu chválit!

30:13  Oblivioni datus sum, tamquam mortuus a corde ; factus sum tamquam vas perditum :

30:14  For I have heard the blame of many that dwell round about. While they assembled together against me, they consulted to take away my life.

30:14  quoniam audivi vituperationem multorum commorantium in circuitu. In eo dum convenirent simul adversum me, accipere animam meam consiliati sunt.

30:15  But I have put my trust in thee, O Lord: I said: Thou art my God.

30:15  Ego autem in te speravi, Domine ; dixi : Deus meus es tu ;

30:16  My lots are in thy hands. Deliver me out of the hands of my enemies; and from them that persecute me.

30:16  in manibus tuis sortes meæ : eripe me de manu inimicorum meorum, et a persequentibus me.

30:17  Make thy face to shine upon thy servant; save me in thy mercy.

30:17  Illustra faciem tuam super servum tuum ; salvum me fac in misericordia tua.

30:18  Let me not be confounded, O Lord, for I have called upon thee. Let the wicked be ashamed, and be brought down to hell.

30:18  Domine, non confundar, quoniam invocavi te. Erubescant impii, et deducantur in infernum ;

30:19  Let deceitful lips be made dumb. Which speak iniquity against the just, with pride and abuse.

30:19  muta fiant labia dolosa, quæ loquuntur adversus justum iniquitatem, in superbia, et in abusione.

30:20  O how great is the multitude of thy sweetness, O Lord, which thou hast hidden for them that fear thee! Which thou hast wrought for them that hope in thee, in the sight of the sons of men.

30:20  Quam magna multitudo dulcedinis tuæ, Domine, quam abscondisti timentibus te ; perfecisti eis qui sperant in te in conspectu filiorum hominum !

30:21  Thou shalt hide them in the secret of thy face, from the disturbance of men. Thou shalt protect them in thy tabernacle from the contradiction of tongues.

30:21  Abscondes eos in abscondito faciei tuæ a conturbatione hominum ; proteges eos in tabernaculo tuo, a contradictione linguarum.

30:22  Blessed be the Lord, for he hath shewn his wonderful mercy to me in a fortified city.

30:22  Benedictus Dominus, quoniam mirificavit misericordiam suam mihi in civitate munita.

30:23  But I said in the excess of my mind: I am cast away from before thy eyes. Therefore thou hast heard the voice of my prayer, when I cried to thee.

30:23  Ego autem dixi in excessu mentis meæ : Projectus sum a facie oculorum tuorum : ideo exaudisti vocem orationis meæ, dum clamarem ad te.

30:24  O love the Lord, all ye his saints: for the Lord will require truth, and will repay them abundantly that act proudly.

30:24  Diligite Dominum, omnes sancti ejus, quoniam veritatem requiret Dominus, et retribuet abundanter facientibus superbiam.

30:25  Do ye manfully, and let your heart be strengthened, all ye that hope in the Lord.

30:25  Viriliter agite, et confortetur cor vestrum, omnes qui speratis in Domino.