DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Acts - 26

26:1  Then Agrippa said to Paul: Thou art permitted to speak for thyself. Then Paul, stretching forth his hand, began to make his answer.

26:1  Then Agrippa said unto Paul, Thou art permitted to speak for thyself. Then Paul stretched forth the hand, and answered for himself:

26:1  Agrippa řekl Pavlovi: „Dovoluje se ti, aby ses hájil.“ Nato se Pavel ujal slova a začal obhajobu:

26:1  Potom Agrippa vyzval Pavla: „Smíš promluvit sám za sebe.“ Pavel pokynul rukou a začal svou obhajobu:

26:1  Agrippa řekl Pavlovi: „Dovoluje se ti, abys mluvil sám za sebe.“ Nato Pavel vztáhl ruku a začal svou obhajobu:

26:1  Potom Agrippa řekl Pavlovi: Dopouštíť se, abys sám za sebe promluvil. Tedy Pavel vztáh ruku, tuto zprávu dával:

26:1  Agrippa vero ad Paulum ait : Permittitur tibi loqui pro temetipso. Tunc Paulus extenta manu cœpit rationem reddere :

26:2  I think myself happy, O king Agrippa, that I am to answer for myself this day before thee, touching all the things whereof I am accused by the Jews.

26:2  I think myself happy, king Agrippa, because I shall answer for myself this day before thee touching all the things whereof I am accused of the Jews:

26:2  „Pokládám se za šťastného, králi Agrippo, že se smím dnes před tebou hájit proti všemu, z čeho mě Židé obviňují,

26:2  „Jsem šťasten, králi Agrippo, že se dnes mám hájit proti všem židovským obviněním právě před tebou,

26:2  „Pokládám se za šťastného, králi Agrippo, že proti všemu, z čeho mě Židé obviňují, se smím dnes hájit před tebou,

26:2  Na všecky ty věci, z kterýchž mne viní Židé, králi Agrippo, za šťastného se počítám, že dnes před tebou odpovídati mám,

26:2  De omnibus quibus accusor a Judæis, rex Agrippa, æstimo me beatum apud te cum sim defensurus me hodie,

26:3  Especially as thou knowest all, both customs and questions, that are among the Jews. Wherefore I beseech thee to hear me patiently.

26:3  Especially because I know thee to be expert in all customs and questions which are among the Jews: wherefore I beseech thee to hear me patiently.

26:3  zvláště proto, že dobře znáš všecky židovské obyčeje i sporné otázky. Prosím tedy, abys mě trpělivě vyslechl:

26:3  zejména proto, že jsi znalcem všech židovských zvyků a záležitostí. Proto tě prosím, vyslechni mě trpělivě.

26:3  ⌈který jsi⌉ nejlepším znalcem všech židovských zvyků i jejich sporných otázek. Proto prosím, abys mě trpělivě vyslechl.

26:3  A zvláště proto, poněvadž jsi ty povědom všech těch, kteříž u Židů jsou, obyčejů a otázek. Protož prosím tebe, vyslyšiž mne trpělivě.

26:3  maxime te sciente omnia, et quæ apud Judæos sunt consuetudines et quæstiones : propter quod obsecro patienter me audias.

26:4  And my life indeed from my youth, which was from the beginning among my own nation in Jerusalem, all the Jews do know:

26:4  My manner of life from my youth, which was at the first among mine own nation at Jerusalem, know all the Jews;

26:4  Můj život od mládí znají všichni Židé; vědí, jak jsem od počátku žil mezi svým lidem, a to i v Jeruzalémě.

26:4  Všichni Židé vědí, jaký život jsem od mládí vedl, nejdříve ve své vlasti a potom v Jeruzalémě.

26:4  O mém životě od mládí, jak jsem jej vedl od počátku ve svém národě i v Jeruzalémě, vědí všichni Židé.

26:4  O životu mém od mladosti, jaký byl od počátku v národu mém v Jeruzalémě, vědí všickni Židé,

26:4  Et quidem vitam meam a juventute, quæ ab initio fuit in gente mea in Jerosolymis, noverunt omnes Judæi :

26:5  Having known me from the beginning (if they will give testimony) that according to the most sure sect of our religion I lived, a Pharisee.

26:5  Which knew me from the beginning, if they would testify, that after the most straitest sect of our religion I lived a Pharisee.

26:5  Znají mě už od dřívějška, a kdyby chtěli, mohou dosvědčit, že jsem žil podle nejpřísnějšího směru našeho náboženství jako farizeus.

26:5  Znají mě odedávna a kdyby chtěli, mohou dosvědčit, že jsem žil podle nejpřísnějšího proudu v našem náboženství jako farizeus.

26:5  Znají mě už od dřívějška, a kdyby chtěli, mohou svědčit, že jsem žil podle nejpřísnější strany našeho náboženství jako farizeus.

26:5  Měvše mne prvé zdávna v dobré známosti, (kdyby chtěli svědectví vydati,) kterak vedlé nejjistší sekty v našem náboženství byl jsem živ farizeus.

26:5  præscientes me ab initio (si velint testimonium perhibere) quoniam secundum certissimam sectam nostræ religionis vixi pharisæus.

26:6  And now for the hope of the promise that was made by God to the fathers, do I stand subject to judgment:

26:6  And now I stand and am judged for the hope of the promise made of God unto our fathers:

26:6  Nyní stojím před soudem, protože trvám na zaslíbení, které dal Bůh našim otcům.

26:6  A teď tu stojím, abych byl souzen kvůli naději, že Bůh splní zaslíbení, které dal našim otcům.

26:6  A nyní stojím ⌈před soudem⌉ pro naději v zaslíbení, které ⌈Bůh dal⌉ našim otcům

26:6  A nyní pro naději toho zaslíbení, kteréž se stalo otcům od Boha, stojím, soudu jsa poddán,

26:6  Et nunc, in spe quæ ad patres nostros repromissionis facta est a Deo, sto judicio subjectus :

26:7  Unto which, our twelve tribes, serving night and day, hope to come. For which hope, O king, I am accused by the Jews.

26:7  Unto which promise our twelve tribes, instantly serving God day and night, hope to come. For which hope’s sake, king Agrippa, I am accused of the Jews.

26:7  Dvanáct kmenů našeho národa doufá, že tohoto zaslíbení dosáhne, a slouží horlivě Bohu dnem i nocí. Pro tuto naději jsem, králi, obžalován od Židů.

26:7  Dvanáct našich pokolení přitom dnem i nocí vroucně slouží Bohu v naději na splnění právě tohoto zaslíbení. Kvůli této naději mě Židé žalují, králi Agrippo!

26:7  a o němž našich dvanáct kmenů doufá, že jej dosáhne vytrvalou službou Bohu dnem i nocí. Pro tuto naději, králi [Agrippo], mě Židé žalují.

26:7  K kterémuž dvanáctero pokolení naše, sloužíce Bohu ustavičně dnem i nocí, naději má, že přijde. Pro tuť naději žalují na mne Židé, ó králi Agrippo.

26:7  in quam duodecim tribus nostræ nocte ac die deservientes, sperant devenire. De qua spe accusor a Judæis, rex.

26:8  Why should it be thought a thing incredible that God should raise the dead?

26:8  Why should it be thought a thing incredible with you, that God should raise the dead?

26:8  Což se vám zdá neuvěřitelné, že Bůh křísí mrtvé?

26:8  Co je podle vás neuvěřitelného na tom, že Bůh křísí mrtvé?

26:8  Proč se u vás pokládá za neuvěřitelné, že Bůh probouzí mrtvé?

26:8  A tak-liž se to od vás za nepodobné k víře soudí, že Bůh křísí mrtvé?

26:8  Quid incredibile judicatur apud vos, si Deus mortuos suscitat ?

26:9  And I indeed did formerly think that I ought to do many things contrary to the name of Jesus of Nazareth.

26:9  I verily thought with myself, that I ought to do many things contrary to the name of Jesus of Nazareth.

26:9  Také já jsem se ovšem domníval, že musím všemožně bojovat proti jménu Ježíše Nazaretského.

26:9  Sám jsem se ovšem také domníval, že se musím všemožně stavět proti jménu Ježíše Nazaretského,

26:9  Já sám jsem se domníval, že musím mnoho vykonat proti jménu Ježíše Nazaretského.

26:9  Ačť mně se zdálo, že by náležité bylo, proti jménu Ježíše Nazaretského mnoho odporného činiti,

26:9  Et ego quidem existimaveram me adversus nomen Jesu Nazareni debere multa contraria agere,

26:10  Which also I did at Jerusalem: and many of the saints did I shut up in prison, having received authority of the chief priests. And when they were put to death, I brought the sentence.

26:10  Which thing I also did in Jerusalem: and many of the saints did I shut up in prison, having received authority from the chief priests; and when they were put to death, I gave my voice against them.

26:10  A to jsem v Jeruzalémě vskutku dělal. Když jsem k tomu dostal od velekněží plnou moc, dal jsem mnoho věřících uvěznit, a když měli být usmrceni, schvaloval jsem to.

26:10  což jsem také v Jeruzalémě dělal. Z pověření vrchních kněží jsem uvěznil mnoho svatých a hlasoval jsem pro jejich smrt.

26:10  To jsem také v Jeruzalémě činil. Dostal jsem od velekněží ⌈plnou moc⌉ a mnoho svatých jsem zavřel do vězení, a když byli zabíjeni, ⌈souhlasil jsem s tím⌉.

26:10  Jakož jsem i činil v Jeruzalémě, a mnohé z svatých já jsem do žalářů dával, vzav moc od předních kněží {biskupů}. A když měli mordování býti, já jsem pomáhal ortele vynášeti.

26:10  quod et feci Jerosolymis, et multos sanctorum ego in carceribus inclusi, a principibus sacerdotum potestate accepta : et cum occiderentur, detuli sententiam.

26:11  And oftentimes punishing them, in every synagogue, I compelled them to blaspheme: and being yet more mad against them, I persecuted them even unto foreign cities.

26:11  And I punished them oft in every synagogue, and compelled them to blaspheme; and being exceedingly mad against them, I persecuted them even unto strange cities.

26:11  Po všech synagógách jsem je často dával trestat a nutil je, aby se rouhali. Jako smyslů zbavený jsem se chystal pronásledovat je i v cizích městech.

26:11  Po všech synagogách jsem je často nechával bičovat a nutil je k rouhání. Ve svém nepříčetném hněvu jsem je začal pronásledovat dokonce i v jiných městech.

26:11  Po všech synagogách jsem je často trestal a nutil, aby se rouhali. Nadmíru jsem běsnil a pronásledoval je dokonce až do cizích měst.

26:11  A po všech školách často je trápě, přinucoval jsem rouhati se; a náramně rozlítiv se na ně, sháněl jsem se po nich i v jiných městech.

26:11  Et per omnes synagogas frequenter puniens eos, compellebam blasphemare : et amplius insaniens in eos, persequebar usque in exteras civitates.

26:12  Whereupon, when I was going to Damascus with authority and permission of the chief priest,

26:12  Whereupon as I went to Damascus with authority and commission from the chief priests,

26:12  A tak jsem se vypravil s plnou mocí a pověřením velekněží do Damašku.

26:12  Jednou jsem se s plnou mocí a pověřením od vrchních kněží vypravil do Damašku.

26:12  Když jsem byl na cestě do Damašku s ⌈plnou mocí⌉ a pověřením od velekněží,

26:12  A v tom, když jsem šel do Damašku, s mocí a s poručením předních kněží {biskupů},

26:12  In quibus dum irem Damascum cum potestate et permissu principum sacerdotum,

26:13  At midday, O king, I saw in the way a light from heaven, above the brightness of the sun, shining round about me and them that were in company with me.

26:13  At midday, O king, I saw in the way a light from heaven, above the brightness of the sun, shining round about me and them which journeyed with me.

26:13  Když jsem byl na cestě, králi, spatřil jsem o poledni světlo z nebe, jasnější než slunce. Jeho záře obklopila mne i ty, kdo šli se mnou.

26:13  Cestou jsem, králi, uviděl světlo z nebe. I když to bylo kolem poledne, zářilo jasněji než slunce a obklopilo mě i můj doprovod.

26:13  cestou jsem spatřil, králi, o poledni světlo z nebe, jasnější než slunce, které ozářilo mne i ty, kdo šli se mnou.

26:13  O poledni na cestě, ó králi, uzřel jsem, ano světlo s nebe, jasnější nad blesk slunečný, obklíčilo mne, i ty, kteříž se mnou šli.

26:13  die media in via vidi, rex, de cælo supra splendorem solis circumfulsisse me lumen, et eos qui mecum simul erant.

26:14  And when we were all fallen down on the ground, I heard a voice speaking to me in the Hebrew tongue: Saul, Saul, why persecutest thou me? It is hard for thee to kick against the good.

26:14  And when we were all fallen to the earth, I heard a voice speaking unto me, and saying in the Hebrew tongue, Saul, Saul, why persecutest thou me? it is hard for thee to kick against the pricks.

26:14  Všichni jsme padli na zem a já jsem uslyšel hlas, který ke mně mluvil hebrejsky: ‚Saule, Saule, proč mě pronásleduješ? Marně se vzpínáš proti bodcům.‘

26:14  Když jsme všichni padli k zemi, uslyšel jsem hlas, který mi hebrejsky řekl: ‚Saule, Saule, proč mě pronásleduješ? Marně kopeš proti bodcům!‘

26:14  A když jsme všichni padli na zem, uslyšel jsem hlas, který ke mně mluvil hebrejským jazykem: Saule, Saule, proč mne pronásleduješ? Bolestivé je pro tebe kopat proti bodcům.

26:14  A když jsme my všickni na zem padli, slyšel jsem hlas mluvící k sobě, a řkoucí Židovským jazykem: Sauli, Sauli, proč mi se protivíš? Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati.

26:14  Omnesque nos cum decidissemus in terram, audivi vocem loquentem mihi hebraica lingua : Saule, Saule, quid me persequeris ? durum est tibi contra stimulum calcitrare.

26:15  And I said: Who art thou, Lord? And the Lord answered: I am Jesus whom thou persecutest.

26:15  And I said, Who art thou, Lord? And he said, I am Jesus whom thou persecutest.

26:15  Já jsem se zeptal: ‚Kdo jsi, Pane?‘ A Pán řekl: ‚Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ.

26:15  Zeptal jsem se: ‚Kdo jsi, Pane?‘ a on řekl: ‚Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ.

26:15  Řekl jsem: Kdo jsi, Pane? Pán odpověděl: Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ.

26:15  A já jsem řekl: I kdo jsi, Pane? A on řekl: Já jsem Ježíš, kterémuž ty se protivíš.

26:15  Ego autem dixi : Quis es, domine ? Dominus autem dixit : Ego sum Jesus, quem tu persequeris.

26:16  But rise up and stand upon thy feet: for to this end have I appeared to thee, that I may make thee a minister and a witness of those things which thou hast seen and of those things wherein I will appear to thee,

26:16  But rise, and stand upon thy feet: for I have appeared unto thee for this purpose, to make thee a minister and a witness both of these things which thou hast seen, and of those things in the which I will appear unto thee;

26:16  Ale zvedni se, povstaň. Neboť proto jsem se ti zjevil, abych tě učinil svým služebníkem a svědkem toho, co jsi spatřil a co ti ještě dám poznat.

26:16  Zvedni se však a stůj. Ukázal jsem se ti, abych tě učinil služebníkem a svědkem toho, co jsi viděl, i toho, v čem se ti ještě ukážu.

26:16  Ale vstaň a postav se na nohy, neboť proto jsem se ti ukázal, abych tě ustanovil svým služebníkem a svědkem těch věcí, které jsi viděl, i těch, které ti ještě ukážu.

26:16  Ale vstaň a stůj na nohách svých; nebo protoť jsem se tobě ukázal, abych tebe učinil služebníkem a svědkem i těch věcí, kteréž jsi viděl, i těch, v kterýchž ukazovati se budu tobě,

26:16  Sed exsurge, et sta super pedes tuos : ad hoc enim apparui tibi, ut constituam te ministrum, et testem eorum quæ vidisti, et eorum quibus apparebo tibi,

26:17  Delivering thee from the people and from the nations unto which now I send thee:

26:17  Delivering thee from the people, and from the Gentiles, unto whom now I send thee,

26:17  Budu tě chránit před izraelským národem i před pohany, k nimž tě posílám,

26:17  Budu tě vysvobozovat od tohoto lidu i od pohanů, ke kterým tě posílám,

26:17  ⌈Budu tě vysvobozovat⌉ z tohoto lidu i z pohanů, ke kterým tě posílám

26:17  Vysvobozuje tebe z lidu tohoto, i z pohanů, k nimž tě nyní posílám,

26:17  eripiens te de populo et gentibus, in quas nunc ego mitto te,

26:18  To open their eyes, that they may be converted from darkness to light and from the power of Satan to God, that they may receive forgiveness of sins and a lot among the saints, by the faith that is in me.

26:18  To open their eyes, and to turn them from darkness to light, and from the power of Satan unto God, that they may receive forgiveness of sins, and inheritance among them which are sanctified by faith that is in me.

26:18  abys otevřel jejich oči a oni se obrátili od tmy ke světlu, od moci satanovy k Bohu, a vírou ve mne dosáhli odpuštění hříchů a podílu mezi posvěcenými.‘

26:18  abys otvíral jejich oči, aby se obrátili od tmy ke světlu a od satanovy moci k Bohu, aby vírou ve mne přijali odpuštění hříchů a podíl mezi posvěcenými.‘

26:18  otevřít jejich oči, aby se obrátili od tmy do světla, od moci Satanovy k Bohu, a aby vírou ve mne obdrželi odpuštění hříchů a podíl mezi posvěcenými.

26:18  Otvírati oči jejich, aby se obrátili od temností k světlu, a z moci ďábelské k Bohu, aby tak hříchů odpuštění a díl s posvěcenými vzali skrze víru, kteráž jest ve mne.

26:18  aperire oculos eorum, ut convertantur a tenebris ad lucem, et de potestate Satanæ ad Deum, ut accipiant remissionem peccatorum, et sortem inter sanctos, per fidem quæ est in me.

26:19  Whereupon, O king Agrippa, I was not incredulous to the heavenly vision.

26:19  Whereupon, O king Agrippa, I was not disobedient unto the heavenly vision:

26:19  A tak jsem se, králi Agrippo, nemohl postavit proti nebeskému vidění,

26:19  A tak jsem, králi Agrippo, nebyl neposlušný tomu nebeskému vidění.

26:19  Proto, králi Agrippo, nestal jsem se neposlušným toho nebeského vidění,

26:19  A protož, ó králi Agrippo, nebyl jsem nevěřící tomu nebeskému vidění.

26:19  Unde, rex Agrippa, non fui incredulus cælesti visioni :

26:20  But to them first that are at Damascus and at Jerusalem, and unto all the country of Judea, and to the Gentiles did I preach, that they should do penance and turn to God, doing works worthy of penance.

26:20  But shewed first unto them of Damascus, and at Jerusalem, and throughout all the coasts of Judæa, and then to the Gentiles, that they should repent and turn to God, and do works meet for repentance.

26:20  a kázal jsem nejprve obyvatelům Damašku a Jeruzaléma a po celé judské zemi, a pak i pohanům, aby se v pokání obrátili k Bohu a podle toho žili.

26:20  Začal jsem zvěstovat nejdříve v Damašku, potom v Jeruzalémě, po celé judské zemi a také pohanům, že mají činit pokání, obrátit se k Bohu a svými skutky prokazovat své pokání.

26:20  ale hlásal jsem nejprve těm, kteří jsou v Damašku, a potom v Jeruzalémě a po celé judské zemi, a také pohanům, aby činili pokání, obraceli se k Bohu a konali skutky, které svědčí o pokání.

26:20  Ale nejprv těm, kteříž jsou v Damašku a v Jeruzalémě, i po vší krajině Judské i pohanům zvěstoval jsem, aby pokání činili, a obrátili se k Bohu, skutky hodné činíce pokání.

26:20  sed his qui sunt Damasci primum, et Jerosolymis, et in omnem regionem Judææ, et gentibus, annuntiabam, ut pœnitentiam agerent, et converterentur ad Deum, digna pœnitentiæ opera facientes.

26:21  For this cause, the Jews, when I was in the temple, having apprehended me, went about to kill me.

26:21  For these causes the Jews caught me in the temple, and went about to kill me.

26:21  Z toho důvodu se mne Židé zmocnili, když jsem byl v chrámě, a chtěli mě zabít.

26:21  To je důvod, proč se mě Židé v chrámu chopili a pokoušeli se mě zabít.

26:21  Z toho důvodu se mne Židé zmocnili, [když jsem byl] v chrámě, a pokoušeli se mne zabít.

26:21  A pro tu příčinu Židé javše mne v chrámě, pokoušeli se rukama zamordovati.

26:21  Hac ex causa me Judæi, cum essem in templo, comprehensum tentabant interficere.

26:22  But being aided by the help of God, I stand unto this day, witnessing both to small and great, saying no other thing than those which the prophets and Moses did say should come to pass:

26:22  Having therefore obtained help of God, I continue unto this day, witnessing both to small and great, saying none other things than those which the prophets and Moses did say should come:

26:22  Ale Bůh mi pomáhal až do dnešního dne, a tak zde stojím jako svědek před velkými i malými. Neříkám nic než to, co předpověděli proroci i Mojžíš:

26:22  Díky Boží pomoci, kterou až dodnes zakouším, tu však stojím a vydávám svědectví malému i velkému. Neříkám nic než to, co předpověděli proroci i Mojžíš:

26:22  ⌈Bůh mi však až do dnešního dne pomáhal⌉, takže tu stojím a svědčím malému i velikému. Neříkám nic mimo to, co Proroci i Mojžíš pověděli, že se má dít:

26:22  Ale s pomocí Boží ještě až do dnešního dne stojím, vydávaje svědectví i malému i velikému, nic jiného nevypravuje, než to, což proroci a Mojžíš zvěstovali, že se mělo státi:

26:22  Auxilio autem adjutus Dei usque in hodiernum diem, sto, testificans minori atque majori, nihil extra dicens quam ea quæ prophetæ locuti sunt futura esse, et Moyses,

26:23  That Christ should suffer and that he should be the first that should rise from the dead and should shew light to the people and to the Gentiles.

26:23  That Christ should suffer, and that he should be the first that should rise from the dead, and should shew light unto the people, and to the Gentiles.

26:23  Mesiáš má trpět, jako prvý vstane z mrtvých a bude zvěstovat světlo lidu izraelskému i pohanům.“

26:23  že Mesiáš má trpět, jako první vstát z mrtvých a zvěstovat světlo tomuto lidu i pohanům.“

26:23  že Mesiáš má trpět, jako první vstane z mrtvých a bude zvěstovat světlo jak lidu izraelskému, tak také pohanům.“

26:23  Že měl Kristus trpěti, a z mrtvých vstana první, zvěstovati světlo lidu tomuto i pohanům.

26:23  si passibilis Christus, si primus ex resurrectione mortuorum, lumen annuntiaturus est populo et gentibus.

26:24  As he spoke these things and made his answer, Festus said with a loud voice: Paul, thou art beside thyself: much learning doth make thee mad.

26:24  And as he thus spake for himself, Festus said with a loud voice, Paul, thou art beside thyself; much learning doth make thee mad.

26:24  Když se Pavel takto hájil, zvolal Festus. „Jsi blázen, Pavle, mnoho vědomostí tě připravuje o rozum!“

26:24  Festus však Pavlovu obhajobu přerušil: „Pavle, ty šílíš!“ vykřikl. „Tvá veliká učenost tě přivádí k šílenství!“

26:24  Když toto mluvil na svou obranu, Festus ⌈hlasitě zvolal⌉: „Blázníš, Pavle, mnoho vědomostí tě přivádí k šílenství!“

26:24  To když od sebe promluvil Pavel, Festus hlasem velikým řekl: Blázníš, Pavle. Mnohé tvé umění k bláznovství tebe přivodí.

26:24  Hæc loquente eo, et rationem reddente, Festus magna voce dixit : Insanis, Paule : multæ te litteræ ad insaniam convertunt.

26:25  And Paul said: I am not mad, most excellent Festus, but I speak words of truth and soberness.

26:25  But he said, I am not mad, most noble Festus; but speak forth the words of truth and soberness.

26:25  Pavel odpověděl: „Nejsem blázen, vznešený Feste, nýbrž mluvím slova pravdivá a rozumná.

26:25  „Nešílím, vznešený Feste,“ odpověděl Pavel. „Má slova jsou pravdivá a rozumná.

26:25  A Pavel řekl: „Neblázním, vznešený Feste, nýbrž jasně vyjevuji slova pravdy a zdravého úsudku.

26:25  On pak řekl: Neblázním, výborný Feste, ale slova pravdy a středmosti mluvím.

26:25  Et Paulus : Non insanio, inquit, optime Feste, sed veritatis et sobrietatis verba loquor.

26:26  For the king knoweth of these things, to whom also I speak with confidence. For I am persuaded that none of these things are hidden from him. For neither was any of these things done in a corner.

26:26  For the king knoweth of these things, before whom also I speak freely: for I am persuaded that none of these things are hidden from him; for this thing was not done in a corner.

26:26  Vždyť král to všechno zná, a proto také k němu mluvím otevřeně. Jsem přesvědčen, že mu nic z toho není neznámo. Vždyť se to neudálo někde v ústraní.

26:26  Král, před nímž tak otevřeně mluvím, těm věcem dobře rozumí. Jsem si jist, že mu nic z toho neuniklo, neboť se to nedělo někde v ústraní.

26:26  Vždyť král o těch věcech ví, a proto také k němu mluvím otevřeně. Nevěřím, že mu něco z toho uniklo. Vždyť se to nedálo někde v ústraní.

26:26  Víť zajisté o těch věcech král, před kterýmž svobodně mluvím; nebo mám za to, žeť ho nic z těchto věcí tajno není, poněvadž se toto nedálo pokoutně.

26:26  Scit enim de his rex, ad quem et constanter loquor : latere enim eum nihil horum arbitror. Neque enim in angulo quidquam horum gestum est.

26:27  Believest thou the prophets, O king Agrippa? I know that thou believest.

26:27  King Agrippa, believest thou the prophets? I know that thou believest.

26:27  Věříš, králi Agrippo, prorokům? Vím, že věříš.“

26:27  Věříš prorokům, králi Agrippo? Vím, že věříš.“

26:27  Věříš, králi Agrippo, Prorokům? Vím, že věříš.“

26:27  Věříš-li, králi Agrippo, prorokům? Vím, že věříš.

26:27  Credis, rex Agrippa, prophetis ? Scio quia credis.

26:28  And Agrippa said to Paul: In a little thou persuadest me to become a Christian.

26:28  Then Agrippa said unto Paul, Almost thou persuadest me to be a Christian.

26:28  Agrippa odpověděl Pavlovi: „Málem bys mě přesvědčil, abych se stal křesťanem.“

26:28  „Téměř jsi mě přesvědčil, abych se stal křesťanem,“ odpověděl mu Agrippa.

26:28  Agrippa na to řekl Pavlovi: „Málem bys mě přesvědčil, abych se stal křesťanem.“

26:28  Tedy Agrippa řekl Pavlovi: Téměř bys mne k tomu naklonil, abych byl křesťanem.

26:28  Agrippa autem ad Paulum : In modico suades me christianum fieri.

26:29  And Paul said: I would to God that both in a little and in much, not only thou, but also all that hear me this day, should become such as I also am, except these bands.

26:29  And Paul said, I would to God, that not only thou, but also all that hear me this day, were both almost, and altogether such as I am, except these bonds.

26:29  A Pavel řekl: „Kéž by dal Bůh, aby ses nejen ty, nýbrž i všichni, kdo mě slyší, stali dříve nebo později tím, čím jsem já - kromě těchto pout.“

26:29  „Kéž by Bůh dal!“ řekl na to Pavel. „Kéž by ses nejen ty, ale každý, kdo mě dnes slyší, stal ne téměř, ale úplně tím, co já – ovšem bez těchto pout.“

26:29  A Pavel řekl: „Přál bych si od Boha, aby ses nejen ty, ale všichni ti, kdo mě dnes slyší, stali dříve nebo později tím, čím jsem já -- kromě těchto pout.“

26:29  A Pavel řekl: Žádalť bych od Boha, abyste i poněkud i z cela, netoliko ty, ale všickni, kteříž slyší mne dnes, byli takoví, jakýž já jsem, kromě okovů těchto.

26:29  Et Paulus : Opto apud Deum, et in modico et in magno, non tantum te, sed etiam omnes qui audiunt hodie fieri tales, qualis et ego sum, exceptis vinculis his.

26:30  And the king rose up, and the governor and Bernice and they that sat with them.

26:30  And when he had thus spoken, the king rose up, and the governor, and Bernice, and they that sat with them:

26:30  Král povstal a s ním i místodržitel, Bereniké i všichni ostatní.

26:30  Nato král vstal a s ním i prokurátor a Bereniké a ostatní přísedící.

26:30  Král vstal a s ním místodržitel, Bereniké i ti, kteří s nimi seděli.

26:30  A když to Pavel promluvil, vstal král i vládař a Bernice, i ti, kteříž s nimi seděli.

26:30  Et exsurrexit rex, et præses, et Bernice, et qui assidebant eis.

26:31  And when they were gone aside, they spoke among themselves, saying: This man hath done nothing worthy of death or of bands.

26:31  And when they were gone aside, they talked between themselves, saying, This man doeth nothing worthy of death or of bonds.

26:31  Když odcházeli, hovořili mezi sebou: „Tento člověk nedělá nic, za co by zasluhoval smrt nebo vězení.“

26:31  Cestou odtud si povídali: „Ten člověk nedělá nic, zač by si zasloužil smrt nebo vězení!“

26:31  A když se vzdálili, hovořili mezi sebou: „Tento člověk nedělá nic, zač by zasluhoval smrt nebo vězení.“

26:31  A odšedše na stranu, mluvili spolu, řkouce: Nic hodného smrti neb vězení nečiní člověk tento.

26:31  Et cum secessissent, loquebantur ad invicem, dicentes : Quia nihil morte aut vinculis dignum quid fecit homo iste.

26:32  And Agrippa said to Festus: This man might have been set at liberty, if he had not appealed to Caesar.

26:32  Then said Agrippa unto Festus, This man might have been set at liberty, if he had not appealed unto Cæsar.

26:32  A Agrippa řekl Festovi: „Mohl být osvobozen, kdyby se nebyl odvolal k císaři.“

26:32  Agrippa na to Festovi řekl: „Kdyby se neodvolal k císaři, mohl být propuštěn.“

26:32  Agrippa říkal Festovi: „Tento člověk mohl být propuštěn, kdyby se nebyl odvolal k císaři.“

26:32  Agrippa pak Festovi řekl: Mohl propuštěn býti člověk tento, kdyby se byl neodvolal k císaři.

26:32  Agrippa autem Festo dixit : Dimitti poterat homo hic, si non appellasset Cæsarem.