CzeB21 - Ezekiel - 22

22:1  Dostal jsem slovo Hospodinovo:

22:2  „Obviň, synu člověčí, obviň to město vraždění! Ukaž mu všechny jeho ohavnosti

22:3  a řekni: Tak praví Panovník Hospodin – Ó město, jež proléváním krve přivolává svůj soudný den! Město, jež se pošpiňuje výrobou hnusných model!

22:4  Provinilo ses krví, kterou jsi prolilo, pošpinilo ses modlami, které jsi vyrobilo. Přivolalo jsi svůj soudný den, konec tvých let nadešel. Proto tě vydám potupě mezi pohany a posměchu mezi všemi zeměmi.

22:5  Blízkým i vzdáleným budeš k smíchu, slavné svou nečistotou a množstvím hrůz.

22:6  Pohleď – každý vládce Izraele ve tvých zdech podle svých možností prolévá krev!

22:7  Otci a matce se v tobě zlořečí, přistěhovalci ve tvých zdech se děje příkoří a sirotku a vdově se v tobě ubližuje.

22:8  Pohrdáš tím, co je mi svaté, a znesvěcuješ mé soboty.

22:9  Žijí v tobě krvelační pomlouvači, hodují v tobě na náhorních svatyních a provádějí uprostřed tebe zvrhlosti.

22:10  Synové v tobě obcují s manželkou svého otce a ženy v době svého krvácení jsou v tobě znásilňovány.

22:11  Kdekdo v tobě páchá ohavnost s manželkou svého bližního, tchán przní vlastní snachu a bratr znásilňuje sestru, dceru vlastního otce.

22:12  Berou v tobě úplatek, aby se prolila něčí krev. Bereš lichvářské úroky a chamtivě ubližuješ svým bližním. Na mě však nemyslíš, praví Hospodin.

22:13  Pohleď – tlesknu do dlaní nad tvým mrzkým ziskem a nad krví prolitou uprostřed tebe!

22:14  Zdalipak zůstaneš tak smělé a silné ve dnech, kdy s tebou zúčtuji? To říkám já Hospodin; já to učiním.

22:15  Rozptýlím tě mezi národy, rozpráším tě po zemích a s tvou nečistotou skoncuji.

22:16  V očích národů budeš v opovržení a tehdy poznáš, že já jsem Hospodin.“

22:17  Dostal jsem slovo Hospodinovo:

22:18  „Synu člověčí, z domu Izraele se mi stala struska. Všichni jsou odpad mědi, cínu, železa a olova – struska oddělená v peci od stříbra.

22:19  Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Protože se z vás všech stala struska, nahrnu vás teď do Jeruzaléma.

22:20  Jako se stříbro s mědí, železem, olovem a cínem hrne do pece, kde se taví rozdmýchaným plamenem, tak vás ve svém zuřivém hněvu nahrnu dovnitř a tam vás nechám roztavit.

22:21  Nahrnu vás na hromadu, rozdmýchám na vás plamen svého hněvu a nechám vás roztavit v jeho středu.

22:22  Jako se taví stříbro uvnitř pece, tak se roztavíte v Jeruzalémě. Tehdy poznáte, že já Hospodin jsem na vás vylil svůj hněv.“

22:23  Dostal jsem slovo Hospodinovo:

22:24  „Synu člověčí, řekni té zemi: Jsi nečistá, v den mé prchlivosti nebudeš svlažena!

22:25  Tví vládci se v tobě chovají jako řvoucí lvi, co trhají kořist na kusy. Požírají lidi, sápou se po majetku a bohatství a rozmnožují v té zemi vdovy.

22:26  Kněží té země znásilňují můj Zákon a znesvěcují, co je mi svaté. Nerozlišují mezi svatým a obyčejným, neukazují rozdíl mezi čistým a nečistým a neohlížejí se na mé soboty. Jsem mezi nimi v opovržení!

22:27  Jejich velmoži trhají kořist jako krvelační vlci; ničí lidské životy pro svůj mrzký zisk.

22:28  Proroci se to pak snaží zabílit omítkou falešných vidění a lživým věštěním. Říkají: ‚Tak praví Panovník Hospodin‘ – Hospodin ale nemluvil!

22:29  Prostý lid zatím podvádí a loupí. Ubližují chudým a ubohým a na přistěhovalcích páchají křivdu a bezpráví.

22:30  Hledal jsem mezi nimi někoho, kdo by opravil hradbu a postavil se přede mě do trhliny za tu zem, abych ji nezničil – ale nikoho jsem nenašel.

22:31  Vyliji proto na ně své rozhořčení, pohltím je plamenem svého zuření a jejich cesty jim obrátím na hlavy, praví Panovník Hospodin.“