DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Job - 3

3:1  After this, Job opened his mouth, and cursed his day,

3:1  After this opened Job his mouth, and cursed his day.

3:1  Pak otevřel Jób ústa a zlořečil svému dni.

3:1  Nakonec Job otevřel ústa a proklínal den, kdy se narodil.

3:1  Potom otevřel Jób svá ústa a proklínal svůj den.

3:1  Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.

3:1  After this Job opened his mouth, and cursed his day.

3:1  After this Job opened his mouth, and cursed the day of his birth.

3:1  After this opened Job his mouth, and cursed his day.

3:1  Post hæc aperuit Job os suum, et maledixit diei suo,

3:2  And he said:

3:2  And Job spake, and said,

3:2  Jób mluvil takto:

3:2  Job tehdy řekl:

3:2  Jób promluvil a řekl:

3:2  Nebo mluvě Job, řekl:

3:2  And Job spoke, and said,

3:2  Job answered:

3:2  And Job spoke, and said,

3:2  et locutus est :

3:3  Let the day perish wherein I was born, and the night in which it was said: A man child is conceived.

3:3  Let the day perish wherein I was born, and the night in which it was said, There is a man child conceived.

3:3  „Ať zanikne den, kdy jsem se zrodil, noc, kdy bylo řečeno: ‚Je počat muž.‘

3:3  „Zhynout měl den, kdy jsem se narodil, i noc, kdy řekli: Chlapce jsme počali!

3:3  Ať zanikne den, v němž jsem byl zrozen, a noc, která řekla: Byl počat mládenec.

3:3  Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.

3:3  Let the day perish in which I was born, and the night [in which] it was said, There is a mail child conceived.

3:3  "Let the day perish in which I was born, the night which said, 'There is a boy conceived.'

3:3  Let the day perish wherein I was born, and the night in which it was said, There is a man child conceived.

3:3  Pereat dies in qua natus sum, et nox in qua dictum est : Conceptus est homo.

3:4  Let that day be turned into darkness, let not God regard it from above, and let not the light shine upon it.

3:4  Let that day be darkness; let not God regard it from above, neither let the light shine upon it.

3:4  Ať se onen den stane temnotou, shůry Bůh ať po něm nepátrá, svítání ať se nad ním nezaskví.

3:4  Kéž by se zatměl onen den, Bůh na nebi kéž by se po něm nesháněl, kéž vůbec nezačal s úsvitem!

3:4  Onen den ať se stane temnotou, ať po něm Bůh nahoře nepátrá, ať se nad ním nezaskví svítání.

3:4  Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.

3:4  Let that day be darkness; let not God regard it from above, neither let the light shine upon it.

3:4  Let that day be darkness. Do not let God from above seek for it, neither let the light shine on it.

3:4  Let that day be darkness; let not God regard it from above, neither let the light shine on it.

3:4  Dies ille vertatur in tenebras : non requirat eum Deus desuper, et non illustretur lumine.

3:5  Let darkness, and the shadow of death, cover it, let a mist overspread it, and let it be wrapped up in bitterness.

3:5  Let darkness and the shadow of death stain it; let a cloud dwell upon it; let the blackness of the day terrify it.

3:5  Temnota a šerá smrt ať jsou jeho zastánci, ať se na něj snese temné mračno, zatmění dne ať na něj náhle padne.

3:5  Kéž by ho pohltila černá tma, mračno kéž by ho bylo přikrylo, zatmění kéž by ho přemohlo!

3:5  Ať se ho ujmou temnota a nejhlubší tma, ať se na něm usídlí bouřkový mrak, ať ho poděsí ponurost dne.

3:5  Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.

3:5  Let darkness and the shades of death stain it; let a cloud dwell upon it; let the blackness of the day terrify it.

3:5  Let darkness and the shadow of death claim it for their own. Let a cloud dwell on it. Let all that makes black the day terrify it.

3:5  Let darkness and the shadow of death stain it; let a cloud dwell on it; let the blackness of the day terrify it.

3:5  Obscurent eum tenebræ et umbra mortis ; occupet eum caligo, et involvatur amaritudine.

3:6  Let a darksome whirlwind seize upon that night, let it not be counted in the days of the year, nor numbered in the months.

3:6  As for that night, let darkness seize upon it; let it not be joined unto the days of the year, let it not come into the number of the months.

3:6  A tu noc, tu mrákota ať vezme, ať se netěší, že je mezi dny roku, do počtu měsíců ať se nedostane.

3:6  I tu noc měla zachvátit temnota, aby se do roku nemohla počítat, do počtu měsíců aby nevešla!

3:6  Onu noc ať vezme setmění, ať se netěší mezi dny roku, do počtu měsíců ať nepřijde.

3:6  Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.

3:6  As [for] that night, let darkness seize upon it; let it not be joined to the days of the year, let it not come into the number of the months.

3:6  As for that night, let thick darkness seize on it. Let it not rejoice among the days of the year. Let it not come into the number of the months.

3:6  As for that night, let darkness seize on it; let it not be joined to the days of the year, let it not come into the number of the months.

3:6  Noctem illam tenebrosus turbo possideat ; non computetur in diebus anni, nec numeretur in mensibus.

3:7  Let that night be solitary, and not worthy of praise.

3:7  Lo, let that night be solitary, let no joyful voice come therein.

3:7  Ta noc ať je neplodná, žádné plesání ať do ní nepronikne.

3:7  Ach ta noc – kéž byla neplodná, radostný výkřik poznat neměla!

3:7  Hle, ona noc ať se stane neplodnou, ať jí nepronikne radostný křik.

3:7  Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.

3:7  Lo, let that night be solitary, let no joyful voice come therein.

3:7  Behold, let that night be barren. Let no joyful voice come therein.

3:7  See, let that night be solitary, let no joyful voice come therein.

3:7  Sit nox illa solitaria, nec laude digna.

3:8  Let them curse it who curse the day, who are ready to raise up a leviathan:

3:8  Let them curse it that curse the day, who are ready to raise up their mourning.

3:8  Ať ji zatratí, kdo zaklínají den, ti, kdo dovedou vyburcovat livjátana.

3:8  Zaklínači dnů ji měli proklínat, ti, kdo jsou připraveni dráždit leviatana.

3:8  Ať ji zatratí ti, kteří proklínají den, připravení vzbudit livjátána.

3:8  Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.

3:8  Let them curse it that curse the day, who are ready to raise up their mourning.

3:8  Let them curse it who curse the day, who are ready to rouse up leviathan.

3:8  Let them curse it that curse the day, who are ready to raise up their mourning.

3:8  Maledicant ei qui maledicunt diei, qui parati sunt suscitare Leviathan.

3:9  Let the stars be darkened with the mist thereof: let it expect light, and not see it, nor the rising of the dawning of the day:

3:9  Let the stars of the twilight thereof be dark; let it look for light, but have none; neither let it see the dawning of the day:

3:9  Hvězdy ať se zatmí, nežli začne svítat, ať nevzejde světlo, když je bude očekávat, aby nespatřila řasy zory,

3:9  Kéž tehdy zhasla její Jitřenka, nadarmo kéž by na světlo čekala, paprsky úsvitu vidět neměla!

3:9  Ať se zatmějí hvězdy jejího soumraku, ať napjatě čeká na světlo, a žádné není, ať neuzří paprsky rozbřesku,

3:9  Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.

3:9  Let the stars of its twilight be dark; let it look for light, but [have] none; neither let it see the dawning of the day:

3:9  Let the stars of its twilight be dark. Let it look for light, but have none, neither let it see the eyelids of the morning,

3:9  Let the stars of the twilight thereof be dark; let it look for light, but have none; neither let it see the dawning of the day:

3:9  Obtenebrentur stellæ caligine ejus ; expectet lucem, et non videat, nec ortum surgentis auroræ.

3:10  Because it shut not up the doors of the womb that bore me, nor took away evils from my eyes.

3:10  Because it shut not up the doors of my mother’s womb, nor hid sorrow from mine eyes.

3:10  neboť neuzavřela život mé matky, neskryla trápení před mým zrakem.

3:10  Své lůno přede mnou měla uzavřít, mé oči ušetřit všeho trápení.

3:10  neboť ⌈nezavřela dveře nitra⌉ mé matky a neskryla trápení před mýma očima.

3:10  Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.

3:10  Because it prevented not my birth, nor hid sorrow from my eyes.

3:10  because it did not shut up the doors of my mother's womb, nor did it hide trouble from my eyes.

3:10  Because it shut not up the doors of my mother's womb, nor hid sorrow from my eyes.

3:10  Quia non conclusit ostia ventris qui portavit me, nec abstulit mala ab oculis meis.

3:11  Why did I not die in the womb? why did I not perish when I came out of the belly?

3:11  Why died I not from the womb? why did I not give up the ghost when I came out of the belly?

3:11  Proč jsem nezemřel hned v lůně, nezahynul, sotvaže jsem vyšel ze života matky?

3:11  Proč jsem už v lůnu nezhynul? Proč jsem nezemřel při porodu?

3:11  Proč jsem nezemřel vycházeje z lůna matky, nevyšel z nitra a nevydechl naposled?

3:11  Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?

3:11  Why died I not from the womb? [why] did I [not] expire at the time of my birth?

3:11  "Why did I not die from the womb? Why did I not give up the spirit when my mother bore me?

3:11  Why died I not from the womb? why did I not give up the ghost when I came out of the belly?

3:11  Quare non in vulva mortuus sum ? egressus ex utero non statim perii ?

3:12  Why received upon the knees? why suckled at the breasts?

3:12  Why did the knees prevent me? or why the breasts that I should suck?

3:12  Proč jsem byl brán na kolena a nač kojen z prsů?

3:12  Proč tu byl klín, jenž mě přitulil? Proč prsy, z nichž jsem pil?

3:12  Proč ⌈mě vzali na kolena⌉ a k čemu jsou prsy, že je mám sát?

3:12  Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?

3:12  Why did the knees receive me? or why the breasts that I should be nursed?

3:12  Why did the knees receive me? Or why the breast, that I should suck?

3:12  Why did the knees prevent me? or why the breasts that I should suck?

3:12  Quare exceptus genibus ? cur lactatus uberibus ?

3:13  For now I should have been asleep and still, and should have rest in my sleep:

3:13  For now should I have lain still and been quiet, I should have slept: then had I been at rest,

3:13  Ležel bych teď v klidu, spal bych, došel odpočinku

3:13  Byl bych teď ležel a mlčel bych, odpočíval bych v pokoji

3:13  Vždyť bych nyní ležel a byl bych v klidu; spal bych a tehdy by se mi to odpočívalo

3:13  Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,

3:13  For now should I have lain still and been quiet, I should have slept: then had I been at rest,

3:13  For now should I have lain down and been quiet. I should have slept, then I would have been at rest,

3:13  For now should I have lain still and been quiet, I should have slept: then had I been at rest,

3:13  Nunc enim dormiens silerem, et somno meo requiescerem

3:14  With kings and consuls of the earth, who build themselves solitudes:

3:14  With kings and counsellors of the earth, which built desolate places for themselves;

3:14  spolu s králi a zemskými rádci, jimž z toho, co zbudovali, zbyly trosky,

3:14  společně s králi a velmoži, jejichž stavby jsou už troskami,

3:14  s králi a rádci země, kteří si znovu budují trosky;

3:14  S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,

3:14  With kings and counselors of the earth, who built desolate places for themselves;

3:14  with kings and counselors of the earth, who built up waste places for themselves;

3:14  With kings and counsellors of the earth, which build desolate places for themselves;

3:14  cum regibus et consulibus terræ, qui ædificant sibi solitudines ;

3:15  Or with princes, that possess gold, and fill their houses with silver:

3:15  Or with princes that had gold, who filled their houses with silver:

3:15  nebo s velmoži, co měli plno zlata a domy si naplnili stříbrem,

3:15  anebo s velmoži, kteří oplývali zlatem, kteří si příbytky naplnili stříbrem!

3:15  nebo s knížaty, kteří mají zlato a své domy naplňují stříbrem;

3:15  Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.

3:15  Or with princes that had gold, who filled their houses with silver:

3:15  or with princes who had gold, who filled their houses with silver:

3:15  Or with princes that had gold, who filled their houses with silver:

3:15  aut cum principibus qui possident aurum, et replent domos suas argento ;

3:16  Or as a hidden untimely birth, I should not be; or as they that, being conceived, have not seen the light.

3:16  Or as an hidden untimely birth I had not been; as infants which never saw light.

3:16  nebo jako zahrabaný potrat - nebyl bych tu, jako nedonošený plod, který nespatřil světlo.

3:16  Proč jsem jak potrat nebyl zahrabán, jako nemluvně, jež světlo nevídá?

3:16  nebo jako ⌈ukrytý potracený plod -- nebyl bych;⌉ jako děti, které neviděly světlo.

3:16  Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?

3:16  Or as a hidden untimely birth I had not been; as infants [which] never saw light.

3:16  or as a hidden untimely birth I had not been, as infants who never saw light.

3:16  Or as an hidden untimely birth I had not been; as infants which never saw light.

3:16  aut sicut abortivum absconditum non subsisterem, vel qui concepti non viderunt lucem.

3:17  There the wicked cease from tumult, and there the wearied in strength are at rest.

3:17  There the wicked cease from troubling; and there the weary be at rest.

3:17  Svévolníci přestanou tam bouřit, zemdlení tam dojdou odpočinku,

3:17  Tam už ničemové nikoho netrápí, tam si odpočinou všichni zdeptaní.

3:17  Tam ničemové zanechali nepokoje, tam odpočinou ⌈únavou vysílení;⌉

3:17  Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.

3:17  There the wicked cease [from] troubling; and there the weary are at rest.

3:17  There the wicked cease from troubling. There the weary are at rest.

3:17  There the wicked cease from troubling; and there the weary be at rest.

3:17  Ibi impii cessaverunt a tumultu, et ibi requieverunt fessi robore.

3:18  And they sometime bound together without disquiet, have not heard the voice of the oppressor.

3:18  There the prisoners rest together; they hear not the voice of the oppressor.

3:18  vězňové jsou rovněž bez starostí, neslyší křik poháněče,

3:18  Také i vězni tam najdou úlevu, neuslyší tam už pokřik biřiců.

3:18  tam ⌈vězňové zůstali spolu bezstarostní,⌉ neslyšeli hlas biřice;

3:18  Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.

3:18  [There] the prisoners rest together; they hear not the voice of the oppressor.

3:18  There the prisoners are at ease together. They do not hear the voice of the taskmaster.

3:18  There the prisoners rest together; they hear not the voice of the oppressor.

3:18  Et quondam vincti pariter sine molestia, non audierunt vocem exactoris.

3:19  The small and great are there, and the servant is free from his master.

3:19  The small and great are there; and the servant is free from his master.

3:19  malý i velký jsou si tam rovni, otrok je tam svobodný, bez pána.

3:19  Malí i velcí jsou tam vedle sebe, otrok je bez pána, na svobodě.

3:19  je tam ⌈malý i velký⌉ a otrok je svobodný od svých pánů.

3:19  Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.

3:19  The small and great are there; and the servant [is] free from his master.

3:19  The small and the great are there. The servant is free from his master.

3:19  The small and great are there; and the servant is free from his master.

3:19  Parvus et magnus ibi sunt, et servus liber a domino suo.

3:20  Why is light given to him that is in misery, and life to them that are in bitterness of soul?

3:20  Wherefore is light given to him that is in misery, and life unto the bitter in soul;

3:20  Proč dopřává Bůh bědnému světlo, život těm, kdo mají v duši hořkost,

3:20  K čemu je dáno světlo ubohým a život zatrpklým;

3:20  Proč je dáváno světlo udřenému a život těm, kdo mají hořkost v duši,

3:20  Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?

3:20  Why is light given to him that is in misery, and life to the bitter [in] soul;

3:20  "Why is light given to him who is in misery, life to the bitter in soul,

3:20  Why is light given to him that is in misery, and life to the bitter in soul;

3:20  Quare misero data est lux, et vita his qui in amaritudine animæ sunt :

3:21  That look for death, and it cometh not, as they that dig for a treasure:

3:21  Which long for death, but it cometh not; and dig for it more than for hid treasures;

3:21  kdo toužebně čekají na smrt - a ona nejde, ač ji vyhledávají víc než skryté poklady,

3:21  těm, kteří na smrt marně čekají, ač ji hledají víc než poklady;

3:21  těm, kteří čekají na smrt, a ona nepřichází, ač po ní slídili více než po ⌈skrytých pokladech,⌉

3:21  Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?

3:21  Who long for death, but it [cometh] not; and dig for it more than for hid treasures;

3:21  Who long for death, but it doesn't come; and dig for it more than for hidden treasures,

3:21  Which long for death, but it comes not; and dig for it more than for hid treasures;

3:21  qui expectant mortem, et non venit, quasi effodientes thesaurum ;

3:22  And they rejoice exceedingly when they have found the grave?

3:22  Which rejoice exceedingly, and are glad, when they can find the grave?

3:22  těm, kdo radostí by jásali a veselili se, že našli hrob?

3:22  těm, kteří jásají radostí, jakmile hrobu dosáhli?

3:22  těm, kdo se budou s jásotem radovat, budou se veselit, že najdou hrob,

3:22  Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?

3:22  Who rejoice exceedingly, [and] are glad, when they can find the grave?

3:22  who rejoice exceedingly, and are glad, when they can find the grave?

3:22  Which rejoice exceedingly, and are glad, when they can find the grave?

3:22  gaudentque vehementer cum invenerint sepulchrum ?

3:23  To a man whose way is hidden, and God hath surrounded him with darkness?

3:23  Why is light given to a man whose way is hid, and whom God hath hedged in?

3:23  A proč muži, kterému je cesta skryta, ji Bůh zatarasil?

3:23  K čemu je to člověku, jenž cestu nevidí a jehož Bůh ze všech stran obklíčil?

3:23  ⌈muži, jehož cesta je ukryta,⌉ za nímž ji Bůh zatarasil?

3:23  Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?

3:23  [Why is light given] to a man whose way is hid, and whom God hath hedged in?

3:23  Why is light given to a man whose way is hid, whom God has hedged in?

3:23  Why is light given to a man whose way is hid, and whom God has hedged in?

3:23  viro cujus abscondita est via et circumdedit eum Deus tenebris ?

3:24  Before I eat I sigh: and as overflowing waters, so is my roaring:

3:24  For my sighing cometh before I eat, and my roarings are poured out like the waters.

3:24  Místo abych pojedl, jen vzdychám, nářek ze mne tryská jako voda;

3:24  Mým denním chlebem je teď jen sténání, můj nářek proudí jako potoky.

3:24  Vždyť mé vzdychání přichází místo mého chleba, mé nářky se rozlévají jako voda.

3:24  Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.

3:24  For my sighing cometh before I eat, and my roarings are poured out like the waters.

3:24  For my sighing comes before I eat. My groanings are poured out like water.

3:24  For my sighing comes before I eat, and my roarings are poured out like the waters.

3:24  Antequam comedam, suspiro ; et tamquam inundantes aquæ, sic rugitus meus :

3:25  For the fear which I feared, hath come upon me: and that which I was afraid of, hath befallen me.

3:25  For the thing which I greatly feared is come upon me, and that which I was afraid of is come unto me.

3:25  čeho jsem se tolik strachoval, to mě postihlo, dolehlo na mě to, čeho jsem se lekal.

3:25  Stalo se mi to, čeho jsem se bál, potkalo mě to, z čeho jsem měl strach!

3:25  Neboť jsem se velmi strachoval, a stalo se mi to. To, čeho jsem se lekal, na mne přichází.

3:25  To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.

3:25  For the thing which I greatly feared hath come upon me, and that which I dreaded hath come to me.

3:25  For the thing which I fear comes on me, That which I am afraid of comes to me.

3:25  For the thing which I greatly feared is come on me, and that which I was afraid of is come to me.

3:25  quia timor quem timebam evenit mihi, et quod verebar accidit.

3:26  Have I not dissembled? have I not kept silence? have I not been quiet? and indignation is come upon me.

3:26  I was not in safety, neither had I rest, neither was I quiet; yet trouble came.

3:26  Nepoznal jsem klidu ani míru ani odpočinutí - a přišla bouře.“

3:26  Nemám pokoj, nemám klid, nemám odpočinutí. Přišlo trápení.“

3:26  Neměl jsem pohodu, neměl jsem klid a neodpočinul jsem, až přišla vřava.

3:26  Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.

3:26  I was not in safety, neither had I rest, neither was I quiet; yet trouble came.

3:26  I am not at ease, neither am I quiet, neither have I rest; but trouble comes."

3:26  I was not in safety, neither had I rest, neither was I quiet; yet trouble came.

3:26  Nonne dissimulavi ? nonne silui ? nonne quievi ? et venit super me indignatio.