DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Job - 5

5:1  Call now, if there be any that will answer thee, and turn to some of the saints.

5:1  Call now, if there be any that will answer thee; and to which of the saints wilt thou turn?

5:1  Jen si volej, odpoví ti někdo? Na koho ze svatých se obrátíš?

5:1  Jen křič – kdo ti však odpoví? Ke komu z andělů se chceš obrátit?

5:1  Jen volej. Je snad někdo, kdo ti odpoví? A ke komu ze svatých se obrátíš?

5:1  Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš?

5:1  Voca ergo, si est qui tibi respondeat, et ad aliquem sanctorum convertere.

5:2  Anger indeed killeth the foolish, and envy slayeth the little one.

5:2  For wrath killeth the foolish man, and envy slayeth the silly one.

5:2  Pošetilce zabíjí vztek, žárlivost usmrcuje prostoduché.

5:2  Hlupáka zahubí rozhořčení, omezenec umře závistí.

5:2  Vždyť hlupáka zabije nespokojenost a prostoduchého usmrtí žárlivost.

5:2  Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost.

5:2  Vere stultum interficit iracundia, et parvulum occidit invidia.

5:3  I have seen a fool with a strong root, and I cursed his beauty immediately.

5:3  I have seen the foolish taking root: but suddenly I cursed his habitation.

5:3  Viděl jsem, jak pošetilec zakořenil, vím však, že jeho příbytek propadne zatracení,

5:3  Viděl jsem hlupáka zapustit kořeny, jeho dům ale náhle stihlo prokletí:

5:3  Sám jsem viděl hlupáka, jak se zakořeňuje, a hned jsem zatratil jeho příbytek.

5:3  Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka:

5:3  Ego vidi stultum firma radice, et maledixi pulchritudini ejus statim.

5:4  His children shall be far from safety, and shall be destroyed in the gate, and there shall be none to deliver them.

5:4  His children are far from safety, and they are crushed in the gate, neither is there any to deliver them.

5:4  Jeho synům záchrana se vzdálí, v bráně budou zdeptáni, nevysvobodí je nikdo.

5:4  Jeho děti nepoznají žádné bezpečí, bez obhájce budou na soudu zdeptáni.

5:4  Jeho synové budou daleko od záchrany; budou zdeptáni v bráně a nebude nikoho, kdo by je vysvobodil.

5:4  Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl.

5:4  Longe fient filii ejus a salute, et conterentur in porta, et non erit qui eruat.

5:5  Whose harvest the hungry shall eat, and the armed man shall take him by violence, and the thirsty shall drink up his riches.

5:5  Whose harvest the hungry eateth up, and taketh it even out of the thorns, and the robber swalloweth up their substance.

5:5  Hladový sní jeho sklizeň, i z trní si ji vezme, žíznivý po jeho majetku baží.

5:5  Jeho sklizeň mu spolkne hladový, i zprostřed trní ji uchvátí, jeho bohatství zhltnou žízniví.

5:5  ⌈Jeho sklizeň sní hladový, a až z trní ji bude vybírat; smyčka bude lapat jeho majetek.⌉

5:5  Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových.

5:5  Cujus messem famelicus comedet, et ipsum rapiet armatus, et bibent sitientes divitias ejus.

5:6  Nothing upon earth is done without a cause, and sorrow doth not spring out of the ground.

5:6  Although affliction cometh not forth of the dust, neither doth trouble spring out of the ground;

5:6  Ničemnost přec nevzchází z prachu, trápení neklíčí z půdy,

5:6  Zlo totiž jen tak z prachu nevzchází, trápení ze země samo nepučí –

5:6  Vždyť nepravost nevyrazí z prachu a trápení nevzejde z půdy.

5:6  Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída.

5:6  Nihil in terra sine causa fit, et de humo non oritur dolor.

5:7  Man is born to labour, and the bird to fly.

5:7  Yet man is born unto trouble, as the sparks fly upward.

5:7  Člověk je však zrozen pro trápení a jiskry, aby létaly vzhůru.

5:7  to přece člověk plodí trápení, tak jako jiskry vzhůru létají.

5:7  Člověk byl totiž zrozen pro trápení, ⌈stejně jako⌉ jiskry létají vzhůru.

5:7  Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.

5:7  Homo nascitur ad laborem, et avis ad volatum.

5:8  Wherefore I will pray to the Lord, and address my speech to God:

5:8  I would seek unto God, and unto God would I commit my cause:

5:8  Spíše bych se dotazoval Boha, svoji záležitost předložil bych Bohu,

5:8  Já bych se raději k Bohu obrátil, jemu bych předložil svou při.

5:8  Já bych nejspíše pátral po Bohu a svou záležitost bych předložil Bohu,

5:8  Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou,

5:8  Quam ob rem ego deprecabor Dominum, et ad Deum ponam eloquium meum :

5:9  Who doth great things, and unsearchable and wonderful things without number:

5:9  Which doeth great things and unsearchable; marvellous things without number:

5:9  který dělá věci veliké a nevyzpytatelné, nesčíslné divy:

5:9  On koná věci veliké a tajemné, jeho zázraky jsou nesčetné.

5:9  který činí veliké věci, jež nelze vyzpytovat, divy, jež nelze spočítat,

5:9  Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,

5:9  qui facit magna et inscrutabilia, et mirabilia absque numero ;

5:10  Who giveth rain upon the face of the earth, and watereth all things with waters:

5:10  Who giveth rain upon the earth, and sendeth waters upon the fields:

5:10  Dává mi déšť, polím sesílá vláhu,

5:10  Sesílá deště na zemi, potoky pouští po kraji.

5:10  který dává déšť na povrch země a sesílá vodu na pole,

5:10  Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole,

5:10  qui dat pluviam super faciem terræ, et irrigat aquis universa ;

5:11  Who setteth up the humble on high, and comforteth with health those that mourn.

5:11  To set up on high those that be low; that those which mourn may be exalted to safety.

5:11  ponížené staví na vysoké místo, zarmoucení docházejí spásy;

5:11  Ponížené staví na místech vysokých, truchlícím dává bezpečí.

5:11  takže postavil ponížené na vysoké místo a naříkající byli vyzdviženi do bezpečí,

5:11  Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,

5:11  qui ponit humiles in sublime, et mœrentes erigit sospitate ;

5:12  Who bringeth to nought the designs of the malignant, so that their hands cannot accomplish what they had begun:

5:12  He disappointeth the devices of the crafty, so that their hands cannot perform their enterprise.

5:12  chytrákům však hatí plány, aby jejich ruce neprovedly to, čeho jsou schopni;

5:12  Hatí úmysly prohnaných, aby neuspěli se svou chytrostí.

5:12  který maří plány chytráků, takže jejich ruce nebudou mít úspěch,

5:12  Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,

5:12  qui dissipat cogitationes malignorum, ne possint implere manus eorum quod cœperant ;

5:13  Who catcheth the wise in their craftiness, and disappointeth the counsel of the wicked:

5:13  He taketh the wise in their own craftiness: and the counsel of the froward is carried headlong.

5:13  moudré jejich chytrostí dovede lapit, takže záměr potměšilců nadobro se zvrtne:

5:13  On chytá chytráky v jejich vychytralosti, záměry zvrácených on podvrací.

5:13  který přistihuje moudré v jejich chytráctví; rada potměšilců bývá ukvapená.

5:13  Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.

5:13  qui apprehendit sapientes in astutia eorum, et consilium pravorum dissipat.

5:14  They shall meet with darkness in the day, and grope at noonday as in the night.

5:14  They meet with darkness in the daytime, and grope in the noonday as in the night.

5:14  ve dne s temnotou se střetávají, v pravé poledne tápou jak v noci;

5:14  Uprostřed dne tma je zachvátí, v poledne budou tápat jako za noci.

5:14  Ve dne se potýkají s temnotou, jako v noci tápou za poledne.

5:14  Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.

5:14  Per diem incurrent tenebras, et quasi in nocte, sic palpabunt in meridie.

5:15  But he shall save the needy from the sword of their mouth, and the poor from the hand of the violent.

5:15  But he saveth the poor from the sword, from their mouth, and from the hand of the mighty.

5:15  ubožáka od meče zachraňuje, z jejich úst a z jejich pevné ruky;

5:15  Před mečem jejich úst chudé zachrání, zachrání je z jejich mocného sevření.

5:15  Ale nuzného zachránil od meče, z jejich úst a z ruky mocného.

5:15  Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.

5:15  Porro salvum faciet egenum a gladio oris eorum, et de manu violenti pauperem.

5:16  And to the needy there shall be hope, but iniquity shall draw in her mouth.

5:16  So the poor hath hope, and iniquity stoppeth her mouth.

5:16  a tak nuzný má naději, ale podlost musí zavřít ústa.

5:16  Chudák má věru naději, že bude umlčeno násilí.

5:16  A tak se pro chudého objevila naděje, ale bezpráví zavřelo svá ústa.

5:16  Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.

5:16  Et erit egeno spes ; iniquitas autem contrahet os suum.

5:17  Blessed is the man whom God correcteth: refuse not, therefore, the chastising of the Lord.

5:17  Behold, happy is the man whom God correcteth: therefore despise not thou the chastening of the Almighty:

5:17  Věru, blaze člověku, jehož Bůh trestá; kázeň Všemocného neodmítej.

5:17  ‚Jak blaze je člověku, jehož kárá Bůh! Trestu Všemohoucího se nezpěčuj!‘

5:17  Hle, šťastný je člověk, ⌈kterého Bůh kárá;⌉ a proto ponaučení Všemohoucího nezavrhuj.

5:17  Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.

5:17  Beatus homo qui corripitur a Deo : increpationem ergo Domini ne reprobes :

5:18  For he woundeth, and cureth: he striketh, and his hands shall heal.

5:18  For he maketh sore, and bindeth up: he woundeth, and his hands make whole.

5:18  On působí bolest, ale též obváže rány, co rozdrtí, vyléčí svou rukou.

5:18  ‚On udeří, však také ošetří, zraní, svou rukou však uzdraví.‘

5:18  Vždyť on způsobí bolest i obváže, zdeptá, ale jeho ruce vyléčí.

5:18  Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.

5:18  quia ipse vulnerat, et medetur ; percutit, et manus ejus sanabunt.

5:19  In six troubles he shall deliver thee, and in the seventh, evil shall not touch thee.

5:19  He shall deliver thee in six troubles: yea, in seven there shall no evil touch thee.

5:19  Z šesti soužení tě vysvobodí, v sedmi nezasáhne tě nic zlého,

5:19  Vysvobodí tě ze šesti soužení, ani posedmé nestihne tě neštěstí.

5:19  V šesti úzkostech tě vysvobodí, ba v sedmi tě nezasáhne zlé.

5:19  Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.

5:19  In sex tribulationibus liberabit te, et in septima non tanget te malum.

5:20  In famine he shall deliver thee from death; and in battle, from the hand of the sword.

5:20  In famine he shall redeem thee from death: and in war from the power of the sword.

5:20  vykoupí tě ze smrti v čas hladu a za války z moci meče,

5:20  V hladomoru zachrání tě před smrtí a z moci meče za války.

5:20  V hladu tě jistě vykoupil ze smrti a ve válce z moci meče.

5:20  V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.

5:20  In fame eruet te de morte, et in bello de manu gladii.

5:21  Thou shalt be hidden from the scourge of the tongue: and thou shalt not fear calamity when it cometh.

5:21  Thou shalt be hid from the scourge of the tongue: neither shalt thou be afraid of destruction when it cometh.

5:21  před bičem jazyka budeš ukryt, nebudeš se bát, až přijde zhouba,

5:21  Před bičem jazyka budeš skryt, nebudeš se bát, když zhouba přichází.

5:21  Budeš ukryt před bičem jazyka a nebudeš se bát zkázy, až přijde.

5:21  Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla.

5:21  A flagello linguæ absconderis, et non timebis calamitatem cum venerit.

5:22  In destruction and famine thou shalt laugh: and thou shalt not be afraid of the beasts of the earth.

5:22  At destruction and famine thou shalt laugh: neither shalt thou be afraid of the beasts of the earth.

5:22  vysměješ se zhoubě, hladomoru; a neboj se zemské zvěře,

5:22  Zhoubě i hladu se budeš smát, ani z divé zvěře nebudeš mít strach.

5:22  Budeš se vysmívat zkáze a hladomoru a zemské zvěře se ⌈nebudeš muset bát.⌉

5:22  Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské.

5:22  In vastitate et fame ridebis, et bestias terræ non formidabis.

5:23  But thou shalt have a covenant with the stones of the lands, and the beasts of the earth shall be at peace with thee.

5:23  For thou shalt be in league with the stones of the field: and the beasts of the field shall be at peace with thee.

5:23  vždyť budeš mít smlouvu s kamením na poli a polní zvěř bude žít pokojně s tebou,

5:23  Budeš mít smlouvu i s kamením na poli, i divá zvěř se s tebou bude přátelit.

5:23  ⌈Máš totiž smlouvu s kameny na poli⌉ a polní zvěř je vůči tobě pokojná.

5:23  Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.

5:23  Sed cum lapidibus regionum pactum tuum, et bestiæ terræ pacificæ erunt tibi.

5:24  And thou shalt know that thy tabernacle is in peace, and visiting thy beauty, thou shalt not sin.

5:24  And thou shalt know that thy tabernacle shall be in peace; and thou shalt visit thy habitation, and shalt not sin.

5:24  shledáš, že je pokoj ve tvém stanu, dohlédneš-li na svůj příbytek, neshledáš hříchu,

5:24  Ve svém příbytku poznáš, co je klid, přehlédneš své statky – nebude chybět nic.

5:24  I zjistíš, že tvůj stan je v pořádku, když navštívíš svou pastvinu a nic nebudeš postrádat.

5:24  A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš.

5:24  Et scies quod pacem habeat tabernaculum tuum ; et visitans speciem tuam, non peccabis.

5:25  Thou shalt know also that thy seed shall be multiplied, and thy offspring like the grass of the earth.

5:25  Thou shalt know also that thy seed shall be great, and thine offspring as the grass of the earth.

5:25  shledáš, že tvé potomstvo je četné, tvoji potomci že jsou jak bylina země,

5:25  Poznáš, co je to mít mnohé potomky: Tvých ratolestí bude jak trávy na zemi.

5:25  Zjistíš také, že tvé símě je početné, tvých potomků jako zemské zeleně.

5:25  Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská.

5:25  Scies quoque quoniam multiplex erit semen tuum, et progenies tua quasi herba terræ.

5:26  Thou shalt enter into the grave in abundance, as a heap of wheat is brought in its season.

5:26  Thou shalt come to thy grave in a full age, like as a shock of corn cometh in in his season.

5:26  do hrobu sestoupíš ve zralosti, jako se sváží požaté obilí ve svůj čas.

5:26  Ke hrobu dojdeš plný sil jako při sklizni snop obilí.

5:26  V zralosti vejdeš do hrobu jako navršený stoh obilí ve svůj čas.

5:26  Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým.

5:26  Ingredieris in abundantia sepulchrum, sicut infertur acervus tritici in tempore suo.

5:27  Behold, this is even so, as we have searched out: which thou having heard, consider it thoroughly in thy mind.

5:27  Lo this, we have searched it, so it is; hear it, and know thou it for thy good.

5:27  Hle, toto jsme vyzpytovali, tak je tomu. Poslechni a sám to poznáš.“

5:27  Na to jsme přišli a tak to je. Vyslechni to a pouč se!“

5:27  Hle, toto jsme vyzpytovali, tak to je. Vyslechni si to a sám se o tom přesvědč.

5:27  Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.

5:27  Ecce hoc, ut investigavimus, ita est : quod auditum, mente pertracta.