CzeB21 - Judges - 3

3:1  Toto jsou národy, které Hospodin ponechal, aby jimi zkoušel Izraelce, kteří nezažili žádný z bojů o Kanaán.

3:2  (Udělal to proto, aby izraelská pokolení, která neměla zkušenost s bojem, naučil bojovat.)

3:3  Ponechal tedy pětici filištínských států a všechny Kanaánce, Sidonce a Hivejce bydlící v libanonském pohoří od hory Baal-hermon až k Lebo-chamátu.

3:4  Ti zůstali, aby skrze ně byl Izrael zkoušen, aby se ukázalo, zda budou poslouchat Hospodinova přikázání, která skrze Mojžíše vydal jejich otcům.

3:5  Synové Izraele bydleli uprostřed Kanaánců, Chetejců, Emorejců, Perizejců, Hivejců a Jebusejců.

3:6  Brali si jejich dcery za manželky, své dcery dávali jejich synům a sloužili jejich bohům.

3:7  Synové Izraele jednali v Hospodinových očích zle. Zapomínali na Hospodina, svého Boha, a sloužili baalům a ašerám.

3:8  Hospodin proto vzplanul proti Izraeli hněvem a vydal je napospas králi jménem Kušan Rišatajim z mezopotamského Aramu. Izraelci pak sloužili Kušanu Rišatajimovi osm let.

3:9  Když potom synové Izraele volali k Hospodinu, vzbudil jim zachránce, aby je vysvobodil. Byl to Otniel, syn Kenaze, mladšího bratra Kálebova.

3:10  Spočinul na něm Duch Hospodinův, a tak se stal v Izraeli soudcem. Vytáhl do boje a Hospodin mu vydal aramejského krále Kušana Rišatajima do rukou, takže ho přemohl.

3:11  Země pak měla mír čtyřicet let, než Otniel, syn Kenazův, zemřel.

3:12  Potom však synové Izraele znovu jednali v Hospodinových očích zle. A protože v jeho očích páchali zlo, nechal Hospodin moábského krále Eglona, aby přemohl Izrael.

3:13  Spojil se s Amonci i Amalekovci, vytáhl a udeřil na Izrael a zabral Palmové město.

3:14  Izraelci pak sloužili moábskému králi Eglonovi osmnáct let.

3:15  Když potom synové Izraele volali k Hospodinu, vzbudil jim zachránce. Byl to levák Ehud, syn Benjamínce Gery. Po něm Izraelci poslali svůj povinný dar moábskému králi Eglonovi.

3:16  Ehud si vyrobil krátký dvojsečný meč, připásal si jej pod oděv k pravému stehnu

3:17  a přinesl ten dar moábskému králi Eglonovi (který byl veliký tlusťoch).

3:18  Po odevzdání povinného daru Ehud propustil ty, kdo dar přinesli,

3:19  ale sám se od gilgalského Pesilim vrátil zpět. „Mám pro tebe, králi, něco tajného,“ řekl. „Tiše!“ zavelel král, načež se všichni kolemstojící vzdálili.

3:20  Eglon seděl o samotě v chládku svého střešního pokoje. Ehud k němu přistoupil a řekl: „Mám pro tebe Boží slovo!“ Král se zvedl z křesla

3:21  a vtom Ehud levicí tasil od pravého stehna meč a vrazil mu ho do břicha.

3:22  Za čepelí vnikla dovnitř i rukojeť a tuk se nad ní zavřel, protože mu ten meč z břicha nevytáhl. Ven vyšel zadem.

3:23  Ehud vyšel ven záchodem a dveře střešního pokoje za sebou zavřel na zástrčku.

3:24  Po jeho odchodu přišli služebníci, a když viděli, že dveře střešního pokoje jsou zavřené na zástrčku, řekli si: Nejspíš koná v chladné komůrce potřebu.

3:25  Přešlapovali tam, až z toho byli nesví, ale dveře střešního pokoje pořád nikdo neotvíral. Vzali tedy klíč, otevřeli – a hle, jejich pán leží na zemi mrtev!

3:26  Zatímco čekali, Ehud už minul Pesilim a prchal směrem k Seiře.

3:27  Když dorazil, zatroubil v Efraimských horách na beraní roh. Synové Izraele sestoupili z hor s Ehudem v čele.

3:28  „Rychle za mnou!“ zvolal. „Hospodin vydal vašeho nepřítele Moába do vašich rukou.“ Sestoupili za ním, obsadili Moábcům jordánské brody a nedovolili nikomu přecházet.

3:29  Pobili tenkrát asi 10 000 Moábců, samé silné a udatné bojovníky. Nikdo neunikl.

3:30  Moáb se toho dne musel před Izraelem pokořit. Země pak měla mír osmdesát let.

3:31  Po něm přišel Šamgar, syn Anatův. Ten pobil šest set Filištínů volským bodcem. Také on zachránil Izrael.