CzeB21 - Romans - 14

14:1  Přijímejte ty, kdo jsou choulostiví ve víře, a to bez hádek o názorech.

14:2  Někdo věří, že smí jíst všechno, ale choulostivý jí jen zeleninu.

14:3  Kdo jí všechno, ať nepohrdá tím, kdo nejí, a kdo nejí, ať nesoudí toho, kdo jí – vždyť Bůh jej přijal!

14:4  Kdo vůbec jsi, že soudíš cizího služebníka? Před svým vlastním pánem obstojí, či selže. A on obstojí – Pán jej dokáže podepřít!

14:5  Někdo si cení jednoho dne nad jiné, pro někoho je den jako den. Každý ať je přesvědčen o vlastním názoru.

14:6  Kdo drží svátek, drží ho Pánu. Kdo jí, jí Pánu, neboť děkuje Bohu, a kdo nejí, nejí Pánu a děkuje Bohu.

14:7  Nikdo z nás totiž nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá.

14:8  Žijeme-li, žijeme Pánu; umíráme-li, umíráme Pánu. Ať už tedy žijeme či umíráme, patříme Pánu.

14:9  Vždyť proto Kristus zemřel a znovu ožil – aby byl Pánem živých i mrtvých.

14:10  Proč tedy soudíš svého bratra? Anebo ty, proč pohrdáš svým bratrem? Všichni přece staneme na soudu před Božím trůnem.

14:11  Jak je psáno: „Jakože jsem živ, praví Hospodin, každé koleno přede mnou poklekne a každý jazyk se vyzná Bohu.“

14:12  Každý z nás tedy složí Bohu účet sám za sebe.

14:13  Přestaňme proto soudit jedni druhé. Raději posuďte, jak bratra ničím neurazit a nepohoršit.

14:14  Vím a v Pánu Ježíši mám naprostou jistotu, že nic není nečisté samo o sobě; pokud to však někdo má za nečisté, je to pro něj nečisté.

14:15  Trápí-li se tvůj bratr kvůli tomu, co jíš, pak už se neřídíš láskou. Přestaň svým jídlem hubit člověka, za kterého zemřel Kristus!

14:16  Ať se o tom, co je pro vás dobré, nemluví zle.

14:17  V Božím království přece nejde o jídlo a pití, ale o spravedlnost, pokoj a radost v Duchu svatém.

14:18  Kdo takto slouží Kristu, je milý Bohu a uznávaný lidmi.

14:19  Usilujme tedy o to, co vede k pokoji a vzájemnému budování.

14:20  Nenič Boží dílo kvůli jídlu! Jistě, „všechno je čisté,“ ale je špatné pohoršovat člověka jídlem.

14:21  Je lepší nejíst maso, nepít víno a vyvarovat se všeho, co tvého bratra uráží.

14:22  Víru, kterou máš, si tedy nech před Bohem pro sebe. Blaze tomu, kdo se sám neodsuzuje za to, co schvaluje.

14:23  Kdo má ale při jídle pochybnosti, je odsouzen, protože se nechová podle své víry. A cokoli není z víry, je hřích.