DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Isaiah - 1

1:1  The vision of Isaiah the Son of Amos, which he saw concerning Juda and Jerusalem in the days of Ozias, Joathan, Achaz, and Ezechias, kings of Juda.

1:1  The vision of Isaiah the son of Amoz, which he saw concerning Judah and Jerusalem in the days of Uzziah, Jotham, Ahaz, and Hezekiah, kings of Judah.

1:1  Vidění Izajáše, syna Amósova, které viděl o Judsku a Jeruzalému za dnů Uzijáše, Jótama, Achaza a Chizkijáše, králů judských.

1:1  Vidění o Judovi a Jeruzalémě, které viděl Izaiáš, syn Amosův, za vlády judských králů Uziáše, Jotama, Achaze a Ezechiáše.

1:1  Vidění Izajáše, syna Amósova, které viděl o Judsku a Jeruzalému za dnů judských králů Uzijáše, Jótama, Achaza a Chizkijáše.

1:1  Vidění Izaiáše syna Amosova, kteréž viděl o Judovi a Jeruzalému, za dnů Uziáše, Jotama, Achasa a Ezechiáše, králů Judských.

1:1  Visio Isaiæ, filii Amos, quam vidit super Judam et Jerusalem, in diebus Oziæ, Joathan, Achaz, et Ezechiæ, regum Juda.

1:2  Hear, O ye heavens, and give ear, O earth, for the Lord hath spoken. I have brought up children, and exalted them: but they have despised me.

1:2  Hear, O heavens, and give ear, O earth: for the Lord hath spoken, I have nourished and brought up children, and they have rebelled against me.

1:2  Slyšte, nebesa, naslouchej, země, tak promluvil Hospodin: „Syny jsem vychoval, pečoval o ně, ale vzepřeli se mi.

1:2  Slyšte, nebesa, země, vyslechni, co praví Hospodin: Syny jsem hýčkal, vychoval, oni mě ale zradili.

1:2  Slyšte, nebesa, naslouchej, země, protože Hospodin promluvil: Syny jsem vychoval a vycvičil, ale oni se proti mně vzbouřili.

1:2  Slyšte nebesa, a ušima pozoruj země, nebo Hospodin mluví: Syny jsem vychoval a vyvýšil, oni pak strhli se mne.

1:2  Audite, cæli, et auribus percipe, terra, quoniam Dominus locutus est. Filios enutrivi, et exaltavi ; ipsi autem spreverunt me.

1:3  The ox knoweth his owner, and the ass his master's crib: but Israel hath not known me, and my people hath not understood.

1:3  The ox knoweth his owner, and the ass his master’s crib: but Israel doth not know, my people doth not consider.

1:3  Vůl zná svého hospodáře, osel jesle svého pána, mne však Izrael nezná, můj lid je nechápavý.“

1:3  I býk zná svého hospodáře, osel zná jesle, kde ho krmí pán – Izrael ale nechce znát, můj lid si nevšímá!

1:3  Býk zná svého hospodáře a osel žlab svého majitele, ale Izrael mě nezná, můj lid nerozumí.

1:3  Vůl zná hospodáře svého, a osel jesle pánů svých; Izrael nezná, lid můj nesrozumívá.

1:3  Cognovit bos possessorem suum, et asinus præsepe domini sui ; Israël autem me non cognovit, et populus meus non intellexit.

1:4  Woe to the sinful nation, a people laden with iniquity, a wicked seed, ungracious children: they have forsaken the Lord, they have blasphemed the Holy One of Israel, they are gone away backwards.

1:4  Ah sinful nation, a people laden with iniquity, a seed of evildoers, children that are corrupters: they have forsaken the Lord, they have provoked the Holy One of Israel unto anger, they are gone away backward.

1:4  Ach, pronárode hříšný, lide obtížený vinou, potomstvo zlovolníků, synové šířící zkázu! Opustili Hospodina, Svatého, Boha Izraele, znevážili, odcizili se mu.

1:4  Ach, národe hříšníků, lide obtížený vinami, plemeno zločinců, synové zkažení – Hospodina opustili, Svatého izraelského zavrhli, odvrátili se jako cizí!

1:4  Ach, hřešící národe, lide obtížený vinou, potomstvo zločinců, děti ničitelů! Opustili Hospodina, znevážili Svatého Izraele, odvrátili se zpět.

1:4  Ach, národe hříšný, lide obtížený nepravostí, símě zlostníků, synové nešlechetní, opustili Hospodina, pohrdli svatým Izraelským, odvrátili se zpět.

1:4  Væ genti peccatrici, populo gravi iniquitate, semini nequam, filiis sceleratis ! dereliquerunt Dominum ; blasphemaverunt Sanctum Israël ; abalienati sunt retrorsum.

1:5  For what shall I strike you any more, you that increase transgression? the whole head is sick, and the whole heart is sad.

1:5  Why should ye be stricken any more? ye will revolt more and more: the whole head is sick, and the whole heart faint.

1:5  Nač vás ještě bít? Jste jen umíněnější. Hlava je celá chorá a celé srdce zemdlené.

1:5  Proč máte být biti ještě víc? Proč se musíte stále protivit? Hlava je celá pokrytá ranami a srdce puká bolestí.

1:5  Proč máte být ještě biti? Jste stále umíněnější. Celá hlava je nemocná a celé srdce zemdlené.

1:5  Proč, čím více biti býváte, tím více se odvracujete? Všecka hlava jest neduživá, a všecko srdce zemdlené.

1:5  Super quo percutiam vos ultra, addentes prævaricationem ? omne caput languidum, et omne cor mœrens.

1:6  From the sole of the foot unto the top of the head, there is no soundness therein: wounds and bruises and swelling sores: they are not bound up, nor dressed, nor fomented with oil.

1:6  From the sole of the foot even unto the head there is no soundness in it; but wounds, and bruises, and putrifying sores: they have not been closed, neither bound up, neither mollified with ointment.

1:6  Od hlavy až k patě nic zdravého není. Samá modřina a jizva i čerstvá rána, nejsou vymačkány ani obvázány ani ošetřeny olejem.

1:6  Od chodidel až k temeni nezůstal kousek netknutý: jen samé rány, modřiny a jizvy samý hnis – nejsou ošetřeny ani obvázány, olejem nejsou léčeny!

1:6  Od paty k hlavě na něm není zdravého místa -- samá modřina a šrám a čerstvá rána; nejsou vymačkány ani obvázány ani změkčeny olejem.

1:6  Od zpodku nohy až do vrchu hlavy není na něm místa celého, jen rána a zsinalost, a zbití zahnojené, aniž se vytlačuje, ani uvazuje, ani olejem změkčuje.

1:6  A planta pedis usque ad verticem, non est in eo sanitas ; vulnus, et livor, et plaga tumens, non est circumligata, nec curata medicamine, neque fota oleo.

1:7  Your land is desolate, your cities are burnt with fire: your country strangers devour before your face, and it shall be desolate as when wasted by enemies.

1:7  Your country is desolate, your cities are burned with fire: your land, strangers devour it in your presence, and it is desolate, as overthrown by strangers.

1:7  Vaše země je zpustošená, vaše města vypálená ohněm, vaši půdu vám před očima vyžírají cizáci; je zpustošená, cizáky podvrácená.

1:7  Vaše země leží v sutinách, vaše města jsou spálena. Půdu vám cizáci plení před očima – je z ní pustina, cizáky zcela zničená.

1:7  Vaše země je zpustošená, vaše města jsou vypálena ohněm, vaši půdu před vámi sžírají cizinci; je zpustošená jako po rozvrácení cizinci.

1:7  Země vaše spustla, města vaše vypálena ohněm; zemi vaši před vámi cizozemci zžírají, a v poušť obracejí, tak jakž vše kazí cizozemci.

1:7  Terra vestra deserta ; civitates vestræ succensæ igni : regionem vestram coram vobis alieni devorant, et desolabitur sicut in vastitate hostili.

1:8  And the daughter of Sion shall be left as a covert in a vineyard, and as a lodge in a garden of cucumbers, and as a city that is laid waste.

1:8  And the daughter of Zion is left as a cottage in a vineyard, as a lodge in a garden of cucumbers, as a besieged city.

1:8  Dcera sijónská zůstala jako chatrč na vinici, jako budka v okurkovém poli, jako obležené město.

1:8  Opuštěna zůstala Dcera sionská jako chýše vprostřed vinice, jako budka v poli okurek, jak město, jež se obléhá.

1:8  Dcera sijónská zůstala jako stánek na vinici, jako budka v okurkovém poli, jako obležené město.

1:8  I zůstala dcera Sionská jako boudka na vinici, jako chaloupka v zahradě tykevné, a jako město zkažené.

1:8  Et derelinquetur filia Sion ut umbraculum in vinea, et sicut tugurium in cucumerario, et sicut civitas quæ vastatur.

1:9  Except the Lord of hosts had left us seed, we had been as Sodom, and we should have been like to Gomorrha.

1:9  Except the Lord of hosts had left unto us a very small remnant, we should have been as Sodom, and we should have been like unto Gomorrah.

1:9  A kdyby Hospodin zástupů nám neponechal hrstku těch, kdo přežili, byli bychom jako Sodoma, podobni Gomoře bychom byli.

1:9  Kdyby z nás Hospodin zástupů nenechal aspoň hrstku naživu, už bychom byli jako Sodoma, dopadli bychom jako Gomora!

1:9  Kdyby nám Hospodin zástupů neponechal maličko těch, kteří přežili, byli bychom jako Sodoma, byli bychom podobní Gomoře.

1:9  Byť nám byl Hospodin zástupů jakkoli malička ostatků nezanechal, byli bychom jako Sodoma, byli bychom Gomoře podobni.

1:9  Nisi Dominus exercituum reliquisset nobis semen, quasi Sodoma fuissemus, et quasi Gomorrha similes essemus.

1:10  Hear the word of the Lord, ye rulers of Sodom, give ear to the law of our God, ye people of Gomorrha.

1:10  Hear the word of the Lord, ye rulers of Sodom; give ear unto the law of our God, ye people of Gomorrah.

1:10  Slyšte slovo Hospodinovo, sodomští náčelníci, naslouchejte naučení našeho Boha, lide gomorský.

1:10  Slyšte slovo Hospodina, vládcové Sodomy, vyslechni učení našeho Boha, lide Gomory:

1:10  Slyšte Hospodinovo slovo, vůdcové sodomští, naslouchej, lide gomorský, zákonu našeho Boha!

1:10  Slyšte slovo Hospodinovo, knížata Sodomská, ušima pozorujte zákona Boha našeho, lide Gomorský:

1:10  Audite verbum Domini, principes Sodomorum ; percipite auribus legem Dei nostri, populus Gomorrhæ.

1:11  To what purpose do you offer me the multitude of your victims, saith the Lord? I am full, I desire not holocausts of rams, and fat of fatlings, and blood of calves, and lambs, and buck goats.

1:11  To what purpose is the multitude of your sacrifices unto me? saith the Lord: I am full of the burnt offerings of rams, and the fat of fed beasts; and I delight not in the blood of bullocks, or of lambs, or of he goats.

1:11  „K čemu je mi množství vašich obětních hodů, praví Hospodin. Přesytil jsem se zápalných obětí beranů i tuku vykrmených dobytčat, nemám zájem o krev býčků, beránků a kozlů.

1:11  K čemu jsou mi všechny ty vaše oběti? praví Hospodin. Mám už dost beraních zápalů i sádla tučných dobytčat. Krev býků, kozlů a beránků mi není příjemná.

1:11  K čemu je mi množství vašich obětí? praví Hospodin. Jsem syt zápalných obětí beranů a tuku krmného dobytka. V krvi býčků, beránků a kozlů nemám zalíbení.

1:11  K čemu jest mi množství obětí vašich? dí Hospodin. Syt jsem zápalných obětí skopců a tuků krmných hovad, a krve volků a beránků a kozlů nejsem žádostiv.

1:11  Quo mihi multitudinem victimarum vestrarum ? dicit Dominus. Plenus sum : holocausta arietum, et adipem pinguium, et sanguinem vitulorum et agnorum et hircorum, nolui.

1:12  When you came to appear before me, who required these things at your hands, that you should walk in my courts?

1:12  When ye come to appear before me, who hath required this at your hand, to tread my courts?

1:12  Že se mi chodíte ukazovat! Kdo po vás chce, abyste šlapali má nádvoří?

1:12  Že se mi vůbec chodíte ukazovat! Kdo si myslíte, že o to stojí, abyste šlapali po mých nádvořích?

1:12  Když přicházíte, abyste se přede mnou ukazovali, kdo to od vás žádal, abyste šlapali po mých nádvořích?

1:12  Že přicházíte, abyste se ukazovali přede mnou, kdož toho z ruky vaší hledal, abyste šlapali síně mé?

1:12  Cum veniretis ante conspectum meum, quis quæsivit hæc de manibus vestris, ut ambularetis in atriis meis ?

1:13  Offer sacrifice no more in vain: incense is an abomination to me. The new moons, and the sabbaths and other festivals I will not abide, your assemblies are wicked.

1:13  Bring no more vain oblations; incense is an abomination unto me; the new moons and sabbaths, the calling of assemblies, I cannot away with; it is iniquity, even the solemn meeting.

1:13  Nepřinášejte už šalebné obětní dary, kouř kadidla je mi ohavností, i novoluní, dny odpočinku a svolaná shromáždění; ničemnost a slavnostní shromáždění, to nemohu vystát.

1:13  Přestaňte přinášet marné oběti! Kouř kadidla je mi odporný. Všechna ta novoluní, soboty, slavnosti – ta vaše zlá shromáždění nesnáším!

1:13  Nepřinášejte už falešné obětní dary; kadidlo je mi ohavností. Novoluní a soboty, svolávání shromáždění; nesnáším ⌈shromáždění, kde je zlo.⌉

1:13  Nepřinášejte více oběti oklamání. Kadění v ohavnosti mám, novměsíců a sobot a svolávání nemohu trpěti, (nepravost jest), ani shromáždění.

1:13  Ne offeratis ultra sacrificium frustra : incensum abominatio est mihi. Neomeniam et sabbatum, et festivitates alias, non feram ; iniqui sunt cœtus vestri.

1:14  My soul hateth your new moons, and your solemnities: they are become troublesome to me, I am weary of bearing them.

1:14  Your new moons and your appointed feasts my soul hateth: they are a trouble unto me; I am weary to bear them.

1:14  Z duše nenávidím vaše novoluní a slavnosti, jsou mi jen na obtíž, jsem vyčerpán, když je musím snášet.

1:14  Ta vaše novoluní, ty vaše svátky – jak se mi z duše protiví! Jsou mi břemenem, nemohu už je vydržet.

1:14  Vaše novoluní a svátky má duše nenávidí; jsou mi břemenem, jsem vyčerpán jejich snášením.

1:14  Novměsíců vašich a slavností vašich nenávidí duše má; jsou mi břemenem, ustal jsem, nesa je.

1:14  Calendas vestras, et solemnitates vestras odivit anima mea : facta sunt mihi molesta ; laboravi sustinens.

1:15  And when you stretch forth your hands, I will turn away my eyes from you: and when you multiply prayer, I will not hear: for your hands are full of blood.

1:15  And when ye spread forth your hands, I will hide mine eyes from you: yea, when ye make many prayers, I will not hear: your hands are full of blood.

1:15  Když rozprostíráte své dlaně, zakrývám si před vámi oči. Ať se modlíte sebevíc, neslyším. Vaše ruce jsou celé od krve.

1:15  Proto když ke mně vzpínáte ruce, zakrývám si oči před vámi; když své modlitby hromadíte, neslyším. Ruce máte celé od krve –

1:15  Když rozprostíráte své dlaně, zavírám před vámi oči. I když rozmnožíte své modlitby, neposlouchám: Vaše ruce jsou plné krve.

1:15  Protož, když rozprostíráte ruce vaše, skrývám oči své před vámi, a když množíte modlitbu, neslyším; ruce vaše krve plné jsou.

1:15  Et cum extenderitis manus vestras, avertam oculos meos a vobis, et cum multiplicaveritis orationem, non exaudiam : manus enim vestræ sanguine plenæ sunt.

1:16  Wash yourselves, be clean, take away the evil of your devices from my eyes, cease to do perversely,

1:16  Wash you, make you clean; put away the evil of your doings from before mine eyes; cease to do evil;

1:16  Omyjte se, očisťte se, odkliďte mi své zlé skutky z očí, přestaňte páchat zlo.

1:16  umyjte se a očisťte! Odkliďte mi už z očí zlo, jež jste páchali. Přestaňte jednat zle –

1:16  Umyjte se, pročistěte se, odstraňte mi zkaženost svých činů pryč z očí; přestaňte páchat zlo.

1:16  Umejte se, očisťte se, odvrzte zlost skutků vašich od očí mých, přestaňte zle činiti.

1:16  Lavamini, mundi estote ; auferte malum cogitationum vestrarum ab oculis meis : quiescite agere perverse,

1:17  Learn to do well: seek judgment, relieve the oppressed, judge for the fatherless, defend the widow.

1:17  Learn to do well; seek judgment, relieve the oppressed, judge the fatherless, plead for the widow.

1:17  Učte se činit dobro. Hledejte právo, zakročte proti násilníku, dopomozte k právu sirotkovi, ujímejte se pře vdovy.

1:17  jednat dobře se naučte! Prosazujte spravedlnost, podpořte utlačovaného, zjednejte sirotkovi právo a zastaňte se vdov!

1:17  Naučte se konat dobro. Hledejte právo, kárejte násilníka, zjednejte právo sirotkovi, zastaňte se vdovy.

1:17  Učte se dobře činiti, hledejte soudu, pozdvihněte potlačeného, dopomozte k spravedlnosti sirotku, zastaňte vdovy.

1:17  discite benefacere ; quærite judicium, subvenite oppresso, judicate pupillo, defendite viduam.

1:18  And then come, and accuse me, saith the Lord: if your sins be as scarlet, they shall be made as white as snow: and if they be red as crimson, they shall be white as wool.

1:18  Come now, and let us reason together, saith the Lord: though your sins be as scarlet, they shall be as white as snow; though they be red like crimson, they shall be as wool.

1:18  Pojďte, projednejme to spolu, praví Hospodin. I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh, i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna.

1:18  Potom to můžeme spolu probrat, praví Hospodin: Jsou-li vaše hříchy rudé jak šarlat, zbělají jako sníh. Jsou-li jak purpurová látka, budou jak vlna beránčí.

1:18  Jen pojďte a proberme to, praví Hospodin; jsou–li vaše hříchy jako šarlat, zbělejí jako sníh, jsou–li rudé jako purpur, budou jako vlna.

1:18  Poďtež nu, a poukažme sobě, praví Hospodin: Budou-li hříchové vaši jako červec dvakrát barvený, jako sníh zbělejí; budou-li červení jako šarlat, jako vlna budou.

1:18  Et venite, et arguite me, dicit Dominus. Si fuerint peccata vestra ut coccinum, quasi nix dealbabuntur ; et si fuerint rubra quasi vermiculus, velut lana alba erunt.

1:19  If you be willing, and will hearken to me, you shall eat the good things of the land.

1:19  If ye be willing and obedient, ye shall eat the good of the land:

1:19  Budete-li povolní a poslechnete, budete požívat dobrých darů země.

1:19  Jste-li ochotní a poslušní, budete požívat darů země.

1:19  Podvolíte–li se a budete poslouchat, budete jíst ⌈dobré věci⌉ země.

1:19  Budete-li povolní a poslušní, dobré věci země jísti budete.

1:19  Si volueritis, et audieritis me, bona terræ comeditis.

1:20  But if you will not, and will provoke me to wrath: the sword shall devour you because the mouth of the Lord hath spoken it.

1:20  But if ye refuse and rebel, ye shall be devoured with the sword: for the mouth of the Lord hath spoken it.

1:20  Když však odmítnete a budete se zpěčovat, bude vás požírat meč.“ Tak promluvila Hospodinova ústa.

1:20  Jste-li však vzpurní a odbojní, budete požíráni mečem. Tak promluvila ústa Hospodinova.

1:20  Jestliže však odmítnete a budete vzpurní, budete požíráni mečem. Neboť Hospodinova ústa promluvila.

1:20  Pakli nebudete povolní, ale zpurní, od meče sežráni budete; nebo ústa Hospodinova mluvila.

1:20  Quod si nolueritis, et me ad iracundiam provocaveritis, gladius devorabit vos, quia os Domini locutum est.

1:21  How is the faithful city, that was full of judgment, become a harlot? justice dwelt in it, but now murderers.

1:21  How is the faithful city become an harlot! it was full of judgment; righteousness lodged in it; but now murderers.

1:21  Běda! Nevěstkou se stalo město věrné! Bývalo plné práva, přebývala v něm spravedlnost, teď jsou v něm vrahové.

1:21  Ach, jak se kdysi věrné město stalo nevěstkou! Kdysi je naplňovalo právo a spravedlnost žila v něm – teď však jen vrahové.

1:21  Jak jen se stalo nevěstkou to město věrné, plné práva! Zůstávala v něm spravedlnost, a nyní -- vrahové!

1:21  Jak tě nevěstkou učiněno to město věrné, plné soudu! Spravedlnost přebývala v něm, nyní pak vražedlníci.

1:21  Quomodo facta est meretrix civitas fidelis, plena judicii ? justitia habitavit in ea, nunc autem homicidæ.

1:22  Thy silver is turned into dross: thy wine is mingled with water.

1:22  Thy silver is become dross, thy wine mixed with water:

1:22  Tvé stříbro se stalo struskou, tvé víno je smíšené s vodou,

1:22  Tvé stříbro se proměnilo v strusku, tvé víno se vodou zředilo.

1:22  Tvé stříbro se stalo struskou, tvůj nápoj je zředěn vodou.

1:22  Stříbro tvé obrátilo se v trůsky, víno tvé smíšeno s vodou.

1:22  Argentum tuum versum est in scoriam ; vinum tuum mistum est aqua.

1:23  Thy princes are faithless, companions of thieves: they all love bribes, they run after rewards. They judge not for the fatherless: and the widow's cause cometh not in to them.

1:23  Thy princes are rebellious, and companions of thieves: every one loveth gifts, and followeth after rewards: they judge not the fatherless, neither doth the cause of the widow come unto them.

1:23  tvoji velmoži jsou umíněnci, spolčenci zlodějů. Kdekdo miluje úplatek a rád bere dary; sirotkovi právo nezjednají a pře vdovy se k nim nedostane.

1:23  Tví vládcové jsou samozvanci a společníci zlodějů; všichni si úplatky oblíbili, záleží jim jen na zisku. Sirotkům nezjednávají právo, nemají zájem se zastat vdov.

1:23  Tvá knížata jsou umíněnci a spojenci zlodějů; každý miluje dar a žene se za úplatky. Sirotkovi právo nezjednají a spor vdovy se k nim nedostane.

1:23  Knížata tvá zpurná a tovaryši zlodějů, jeden každý z nich miluje dary, a dychtí po úplatcích; sirotku k spravedlnosti nedopomáhají, a pře vdovy před ně nepřichází.

1:23  Principes tui infideles, socii furum. Omnes diligunt munera, sequuntur retributiones. Pupillo non judicant, et causa viduæ non ingreditur ad illos.

1:24  Therefore saith the Lord the God of hosts, the mighty one of Israel: Ah! I will comfort myself over my adversaries: and I will be revenged of my enemies.

1:24  Therefore saith the Lord, the Lord of hosts, the mighty One of Israel, Ah, I will ease me of mine adversaries, and avenge me of mine enemies:

1:24  Takový je výrok Pána, Hospodina zástupů, Přesilného, Boha Izraele: „Ach, jak se potěším na svých protivnících, vykonám pomstu na svých nepřátelích!

1:24  Nuže, toto praví Panovník, Hospodin zástupů, Mocný izraelský: Ach, jak si ulevím od svých nepřátel, svým protivníkům pomstím se!

1:24  Proto je výrok Panovníka, Hospodina zástupů, Mocného Izraele: Běda! Potěším se na svých protivnících a pomstím se na svých nepřátelích.

1:24  Protož dí Pán, Hospodin zástupů, silný Izraelský: Aj, jáť se potěším nad protivníky svými, a vymstím se nad nepřátely svými,

1:24  Propter hoc ait Dominus, Deus exercituum, Fortis Israël : Heu ! consolabor super hostibus meis, et vindicabor de inimicis meis.

1:25  And I will turn my hand to thee, and I will clean purge away thy dross, and I will take away all thy tin.

1:25  And I will turn my hand upon thee, and purely purge away thy dross, and take away all thy tin:

1:25  Obrátím na tebe svou ruku, vytavím tvou strusku, jako louhem odloučím všechny tvé přimíšeniny.

1:25  Obrátím proti tobě ruku, dočista vytavím tvoji strusku, odstraním z tebe všechnu nečistotu!

1:25  Obrátím svou ruku proti tobě a tvé strusky očistím jako louhem. Odstraním veškeré tvé příměsi.

1:25  Když zase obrátím ruku svou na tě, až přepálím dočista trůsky tvé, a odejmu všecken cín tvůj,

1:25  Et convertam manum meam ad te, et excoquam ad puram scoriam tuam, et auferam omne stannum tuum.

1:26  And I will restore thy judges as they were before, and thy counsellors as of old. After this thou shalt be called the city of the just, a faithful city.

1:26  And I will restore thy judges as at the first, and thy counsellors as at the beginning: afterward thou shalt be called, The city of righteousness, the faithful city.

1:26  A vrátím ti soudce, jako byli na počátku, tvoje rádce, jako byli zprvu; pak tě budou nazývat městem spravedlnosti, městem věrným.“

1:26  Vrátím ti soudce tak jako kdysi, budeš mít rádce jako dřív. A potom budeš znovu nazýváno: Město spravedlnosti, Věrné město.

1:26  A obnovím tvé soudce jako na počátku a tvé rádce jako zprvu. Potom tě budou nazývat městem spravedlnosti, ⌈městem věrným.⌉

1:26  A obnovím soudce tvé tak jako na počátku, a rádce tvé jako s prvu. A tu potom slouti budeš městem spravedlnosti, městem věrným.

1:26  Et restituam judices tuos ut fuerunt prius, et consiliarios tuos sicut antiquitus ; post hæc vocaberis civitas justi, urbs fidelis.

1:27  Sion shall be redeemed in judgment, and they shall bring her back in justice.

1:27  Zion shall be redeemed with judgment, and her converts with righteousness.

1:27  Sijón bude vykoupen soudem a ti v něm, kdo se obrátí, spravedlností.

1:27  Sion tehdy bude vykoupen právem a jeho kajícní spravedlností.

1:27  ⌈Soudem bude vykoupen Sijón a ti, kdo se v něm obrátí, budou vykoupeni spravedlností.⌉

1:27  Sion v soudu vykoupen bude, a kteříž zase uvedeni budou do něho, v spravedlnosti.

1:27  Sion in judicio redimetur, et reducent eam in justitia.

1:28  And he shall destroy the wicked, and the sinners together: and they that have forsaken the Lord, shall be consumed.

1:28  And the destruction of the transgressors and of the sinners shall be together, and they that forsake the Lord shall be consumed.

1:28  Zkáza nevěrných a hříšníků však bude stejná, zajdou ti, kdo opustili Hospodina.

1:28  Zkáza však přijde na vzpurné a hříšné, zahyne každý, kdo Hospodina opouští.

1:28  Zkáza vzpurných a hříšníků bude společná; ti, kdo opouštějí Hospodina, pominou.

1:28  Setření pak přestupníků a nešlechetných v náhle přijde, a kteříž opouštějí Hospodina, docela zahynou.

1:28  Et conteret scelestos, et peccatores simul ; et qui dereliquerunt Dominum consumentur.

1:29  For they shall be confounded for the idols, to which they have sacrificed: and you shall be ashamed of the gardens which you have chosen.

1:29  For they shall be ashamed of the oaks which ye have desired, and ye shall be confounded for the gardens that ye have chosen.

1:29  Budou zahanbeni pro mohutné stromy, po nichž jste dychtili, budete se stydět za zahrady, které jste si zvolili.

1:29  Hanba vám bude za posvátné háje, které se vám tak líbily; za ty zahrady se budete stydět, že jste se pro ně rozhodli.

1:29  Neboť budou zahanbeni kvůli dubům, jichž jste byli žádostiví, budete se stydět kvůli zahradám, jež jste zvolili.

1:29  Nebo zahanbeni budete pro háje, po nichž jste toužili, a zastydíte se pro zahrady, kteréž jste sobě zvolili.

1:29  Confundentur enim ab idolis quibus sacrificaverunt, et erubescetis super hortis quos elegeratis,

1:30  When you shall be as an oak with the leaves falling off, and as a garden without water.

1:30  For ye shall be as an oak whose leaf fadeth, and as a garden that hath no water.

1:30  Budete jako posvátný strom, jemuž vadne listí, jako zahrada, v níž není vody.

1:30  Budete jako dub, jemuž opadává listí, a jako zahrada bez vody.

1:30  Protože budete jako dub, jehož listí padá, a jako zahrada, která vodu nemá.

1:30  Budete zajisté jako dub, s něhož lístí prší, a jako zahrada, v níž vody není.

1:30  cum fueritis velut quercus defluentibus foliis, et velut hortus absque aqua.

1:31  And your strength shall be as the ashes of tow, and your work as a spark: and both shall burn together, and there shall be none to quench it.

1:31  And the strong shall be as tow, and the maker of it as a spark, and they shall both burn together, and none shall quench them.

1:31  Nejzdatnější bude koudelí a jeho skutky jiskrou; vzplane spolu obojí a nikdo to neuhasí.

1:31  Ze siláka se stane koudel a jiskrou bude jeho čin; obojí to pak spolu vzplane – nikdo to nebude moci uhasit!

1:31  A ⌈silný se stane koudelí a jeho skutek⌉ jiskrou. Vzplane to obojí spolu a nebude, kdo by to uhasil.

1:31  I bude nejsilnější jako koudel, a učinitel jeho jako jiskra; i bude to obé hořeti spolu, a nebude žádného, ješto by uhasiti mohl.

1:31  Et erit fortitudo vestra ut favilla stuppæ, et opus vestrum quasi scintilla, et succendetur utrumque simul, et non erit qui extinguat.