DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Isaiah - 1

1:1  The vision of Isaiah the Son of Amos, which he saw concerning Juda and Jerusalem in the days of Ozias, Joathan, Achaz, and Ezechias, kings of Juda.

1:1  The vision of Isaiah the son of Amoz, which he saw concerning Judah and Jerusalem in the days of Uzziah, Jotham, Ahaz, and Hezekiah, kings of Judah.

1:1  Vidění Izajáše, syna Amósova, které viděl o Judsku a Jeruzalému za dnů Uzijáše, Jótama, Achaza a Chizkijáše, králů judských.

1:1  Vidění o Judovi a Jeruzalémě, které viděl Izaiáš, syn Amosův, za vlády judských králů Uziáše, Jotama, Achaze a Ezechiáše.

1:1  Vidění Izajáše, syna Amósova, které viděl o Judsku a Jeruzalému za dnů judských králů Uzijáše, Jótama, Achaza a Chizkijáše.

1:1  Vidění Izaiáše syna Amosova, kteréž viděl o Judovi a Jeruzalému, za dnů Uziáše, Jotama, Achasa a Ezechiáše, králů Judských.

1:1  The vision of Isaiah the son of Amoz, which he saw concerning Judah and Jerusalem in the days of Uzziah, Jotham, Ahaz, [and] Hezekiah, kings of Judah.

1:1  The vision of Isaiah the son of Amoz, which he saw concerning Judah and Jerusalem, in the days of Uzziah, Jotham, Ahaz, and Hezekiah, kings of Judah.

1:1  The vision of Isaiah the son of Amoz, which he saw concerning Judah and Jerusalem in the days of Uzziah, Jotham, Ahaz, and Hezekiah, kings of Judah.

1:1  Visio Isaiæ, filii Amos, quam vidit super Judam et Jerusalem, in diebus Oziæ, Joathan, Achaz, et Ezechiæ, regum Juda.

1:2  Hear, O ye heavens, and give ear, O earth, for the Lord hath spoken. I have brought up children, and exalted them: but they have despised me.

1:2  Hear, O heavens, and give ear, O earth: for the Lord hath spoken, I have nourished and brought up children, and they have rebelled against me.

1:2  Slyšte, nebesa, naslouchej, země, tak promluvil Hospodin: „Syny jsem vychoval, pečoval o ně, ale vzepřeli se mi.

1:2  Slyšte, nebesa, země, vyslechni, co praví Hospodin: Syny jsem hýčkal, vychoval, oni mě ale zradili.

1:2  Slyšte, nebesa, naslouchej, země, protože Hospodin promluvil: Syny jsem vychoval a vycvičil, ale oni se proti mně vzbouřili.

1:2  Slyšte nebesa, a ušima pozoruj země, nebo Hospodin mluví: Syny jsem vychoval a vyvýšil, oni pak strhli se mne.

1:2  Hear, O heavens, and give ear, O earth: for the LORD hath spoken, I have nourished and brought up children, and they have rebelled against me.

1:2  Hear, heavens, and listen, earth; for the Lord has spoken: I have nourished and brought up children, and they have rebelled against me.

1:2  Hear, O heavens, and give ear, O earth: for the LORD has spoken, I have nourished and brought up children, and they have rebelled against me.

1:2  Audite, cæli, et auribus percipe, terra, quoniam Dominus locutus est. Filios enutrivi, et exaltavi ; ipsi autem spreverunt me.

1:3  The ox knoweth his owner, and the ass his master's crib: but Israel hath not known me, and my people hath not understood.

1:3  The ox knoweth his owner, and the ass his master’s crib: but Israel doth not know, my people doth not consider.

1:3  Vůl zná svého hospodáře, osel jesle svého pána, mne však Izrael nezná, můj lid je nechápavý.“

1:3  I býk zná svého hospodáře, osel zná jesle, kde ho krmí pán – Izrael ale nechce znát, můj lid si nevšímá!

1:3  Býk zná svého hospodáře a osel žlab svého majitele, ale Izrael mě nezná, můj lid nerozumí.

1:3  Vůl zná hospodáře svého, a osel jesle pánů svých; Izrael nezná, lid můj nesrozumívá.

1:3  The ox knoweth his owner, and the ass his master's crib: [but] Israel doth not know, my people doth not consider.

1:3  The ox knows his owner, and the donkey his master's crib; but Israel doesn't know, my people do not consider.

1:3  The ox knows his owner, and the ass his master's crib: but Israel does not know, my people does not consider.

1:3  Cognovit bos possessorem suum, et asinus præsepe domini sui ; Israël autem me non cognovit, et populus meus non intellexit.

1:4  Woe to the sinful nation, a people laden with iniquity, a wicked seed, ungracious children: they have forsaken the Lord, they have blasphemed the Holy One of Israel, they are gone away backwards.

1:4  Ah sinful nation, a people laden with iniquity, a seed of evildoers, children that are corrupters: they have forsaken the Lord, they have provoked the Holy One of Israel unto anger, they are gone away backward.

1:4  Ach, pronárode hříšný, lide obtížený vinou, potomstvo zlovolníků, synové šířící zkázu! Opustili Hospodina, Svatého, Boha Izraele, znevážili, odcizili se mu.

1:4  Ach, národe hříšníků, lide obtížený vinami, plemeno zločinců, synové zkažení – Hospodina opustili, Svatého izraelského zavrhli, odvrátili se jako cizí!

1:4  Ach, hřešící národe, lide obtížený vinou, potomstvo zločinců, děti ničitelů! Opustili Hospodina, znevážili Svatého Izraele, odvrátili se zpět.

1:4  Ach, národe hříšný, lide obtížený nepravostí, símě zlostníků, synové nešlechetní, opustili Hospodina, pohrdli svatým Izraelským, odvrátili se zpět.

1:4  Ah sinful nation, a people laden with iniquity, a seed of evil-doers, children that are corrupters: they have forsaken the LORD, they have provoked the Holy One of Israel to anger, they are gone away backward.

1:4  Ah sinful nation, a people loaded with iniquity, a seed of evildoers, children who deal corruptly! They have forsaken the Lord. They have despised the Holy One of Israel. They are estranged and backward.

1:4  Ah sinful nation, a people laden with iniquity, a seed of evildoers, children that are corrupters: they have forsaken the LORD, they have provoked the Holy One of Israel to anger, they are gone away backward.

1:4  Væ genti peccatrici, populo gravi iniquitate, semini nequam, filiis sceleratis ! dereliquerunt Dominum ; blasphemaverunt Sanctum Israël ; abalienati sunt retrorsum.

1:5  For what shall I strike you any more, you that increase transgression? the whole head is sick, and the whole heart is sad.

1:5  Why should ye be stricken any more? ye will revolt more and more: the whole head is sick, and the whole heart faint.

1:5  Nač vás ještě bít? Jste jen umíněnější. Hlava je celá chorá a celé srdce zemdlené.

1:5  Proč máte být biti ještě víc? Proč se musíte stále protivit? Hlava je celá pokrytá ranami a srdce puká bolestí.

1:5  Proč máte být ještě biti? Jste stále umíněnější. Celá hlava je nemocná a celé srdce zemdlené.

1:5  Proč, čím více biti býváte, tím více se odvracujete? Všecka hlava jest neduživá, a všecko srdce zemdlené.

1:5  Why should ye be stricken any more? ye will revolt more and more: the whole head is sick, and the whole heart faint.

1:5  Why should you be beaten more, that you revolt more and more? The whole head is sick, and the whole heart faint.

1:5  Why should you be stricken any more? you will revolt more and more: the whole head is sick, and the whole heart faint.

1:5  Super quo percutiam vos ultra, addentes prævaricationem ? omne caput languidum, et omne cor mœrens.

1:6  From the sole of the foot unto the top of the head, there is no soundness therein: wounds and bruises and swelling sores: they are not bound up, nor dressed, nor fomented with oil.

1:6  From the sole of the foot even unto the head there is no soundness in it; but wounds, and bruises, and putrifying sores: they have not been closed, neither bound up, neither mollified with ointment.

1:6  Od hlavy až k patě nic zdravého není. Samá modřina a jizva i čerstvá rána, nejsou vymačkány ani obvázány ani ošetřeny olejem.

1:6  Od chodidel až k temeni nezůstal kousek netknutý: jen samé rány, modřiny a jizvy samý hnis – nejsou ošetřeny ani obvázány, olejem nejsou léčeny!

1:6  Od paty k hlavě na něm není zdravého místa -- samá modřina a šrám a čerstvá rána; nejsou vymačkány ani obvázány ani změkčeny olejem.

1:6  Od zpodku nohy až do vrchu hlavy není na něm místa celého, jen rána a zsinalost, a zbití zahnojené, aniž se vytlačuje, ani uvazuje, ani olejem změkčuje.

1:6  From the sole of the foot even to the head [there is] no soundness in [it]; [but] wounds, and bruises, and putrifying sores: they have not been closed, neither bound up, neither mollified with ointment.

1:6  From the sole of the foot even to the head there is no soundness in it: wounds, welts, and open sores. They haven't been closed, neither bandaged, neither soothed with oil.

1:6  From the sole of the foot even to the head there is no soundness in it; but wounds, and bruises, and putrefying sores: they have not been closed, neither bound up, neither mollified with ointment.

1:6  A planta pedis usque ad verticem, non est in eo sanitas ; vulnus, et livor, et plaga tumens, non est circumligata, nec curata medicamine, neque fota oleo.

1:7  Your land is desolate, your cities are burnt with fire: your country strangers devour before your face, and it shall be desolate as when wasted by enemies.

1:7  Your country is desolate, your cities are burned with fire: your land, strangers devour it in your presence, and it is desolate, as overthrown by strangers.

1:7  Vaše země je zpustošená, vaše města vypálená ohněm, vaši půdu vám před očima vyžírají cizáci; je zpustošená, cizáky podvrácená.

1:7  Vaše země leží v sutinách, vaše města jsou spálena. Půdu vám cizáci plení před očima – je z ní pustina, cizáky zcela zničená.

1:7  Vaše země je zpustošená, vaše města jsou vypálena ohněm, vaši půdu před vámi sžírají cizinci; je zpustošená jako po rozvrácení cizinci.

1:7  Země vaše spustla, města vaše vypálena ohněm; zemi vaši před vámi cizozemci zžírají, a v poušť obracejí, tak jakž vše kazí cizozemci.

1:7  Your country [is] desolate, your cities [are] burned with fire: your land, strangers devour it in your presence, and [it is] desolate, as overthrown by strangers.

1:7  Your country is desolate. Your cities are burned with fire. Strangers devour your land in your presence, and it is desolate, as overthrown by strangers.

1:7  Your country is desolate, your cities are burned with fire: your land, strangers devour it in your presence, and it is desolate, as overthrown by strangers.

1:7  Terra vestra deserta ; civitates vestræ succensæ igni : regionem vestram coram vobis alieni devorant, et desolabitur sicut in vastitate hostili.

1:8  And the daughter of Sion shall be left as a covert in a vineyard, and as a lodge in a garden of cucumbers, and as a city that is laid waste.

1:8  And the daughter of Zion is left as a cottage in a vineyard, as a lodge in a garden of cucumbers, as a besieged city.

1:8  Dcera sijónská zůstala jako chatrč na vinici, jako budka v okurkovém poli, jako obležené město.

1:8  Opuštěna zůstala Dcera sionská jako chýše vprostřed vinice, jako budka v poli okurek, jak město, jež se obléhá.

1:8  Dcera sijónská zůstala jako stánek na vinici, jako budka v okurkovém poli, jako obležené město.

1:8  I zůstala dcera Sionská jako boudka na vinici, jako chaloupka v zahradě tykevné, a jako město zkažené.

1:8  And the daughter of Zion is left as a cottage in a vineyard, as a lodge in a garden of cucumbers, as a besieged city.

1:8  The daughter of Zion is left like a shelter in a vineyard, like a hut in a field of melons, like a besieged city.

1:8  And the daughter of Zion is left as a cottage in a vineyard, as a lodge in a garden of cucumbers, as a besieged city.

1:8  Et derelinquetur filia Sion ut umbraculum in vinea, et sicut tugurium in cucumerario, et sicut civitas quæ vastatur.

1:9  Except the Lord of hosts had left us seed, we had been as Sodom, and we should have been like to Gomorrha.

1:9  Except the Lord of hosts had left unto us a very small remnant, we should have been as Sodom, and we should have been like unto Gomorrah.

1:9  A kdyby Hospodin zástupů nám neponechal hrstku těch, kdo přežili, byli bychom jako Sodoma, podobni Gomoře bychom byli.

1:9  Kdyby z nás Hospodin zástupů nenechal aspoň hrstku naživu, už bychom byli jako Sodoma, dopadli bychom jako Gomora!

1:9  Kdyby nám Hospodin zástupů neponechal maličko těch, kteří přežili, byli bychom jako Sodoma, byli bychom podobní Gomoře.

1:9  Byť nám byl Hospodin zástupů jakkoli malička ostatků nezanechal, byli bychom jako Sodoma, byli bychom Gomoře podobni.

1:9  Except the LORD of hosts had left to us a very small remnant, we should have been as Sodom; we should have been like Gomorrah.

1:9  Unless the Lord of hosts had left to us a very small remnant, we would have been as Sodom; we would have been like Gomorrah.

1:9  Except the LORD of hosts had left to us a very small remnant, we should have been as Sodom, and we should have been like to Gomorrah.

1:9  Nisi Dominus exercituum reliquisset nobis semen, quasi Sodoma fuissemus, et quasi Gomorrha similes essemus.

1:10  Hear the word of the Lord, ye rulers of Sodom, give ear to the law of our God, ye people of Gomorrha.

1:10  Hear the word of the Lord, ye rulers of Sodom; give ear unto the law of our God, ye people of Gomorrah.

1:10  Slyšte slovo Hospodinovo, sodomští náčelníci, naslouchejte naučení našeho Boha, lide gomorský.

1:10  Slyšte slovo Hospodina, vládcové Sodomy, vyslechni učení našeho Boha, lide Gomory:

1:10  Slyšte Hospodinovo slovo, vůdcové sodomští, naslouchej, lide gomorský, zákonu našeho Boha!

1:10  Slyšte slovo Hospodinovo, knížata Sodomská, ušima pozorujte zákona Boha našeho, lide Gomorský:

1:10  Hear the word of the LORD, ye rulers of Sodom; give ear to the law of our God, ye people of Gomorrah.

1:10  Hear the word of the Lord, you rulers of Sodom! Listen to the law of our God, you people of Gomorrah!

1:10  Hear the word of the LORD, you rulers of Sodom; give ear to the law of our God, you people of Gomorrah.

1:10  Audite verbum Domini, principes Sodomorum ; percipite auribus legem Dei nostri, populus Gomorrhæ.

1:11  To what purpose do you offer me the multitude of your victims, saith the Lord? I am full, I desire not holocausts of rams, and fat of fatlings, and blood of calves, and lambs, and buck goats.

1:11  To what purpose is the multitude of your sacrifices unto me? saith the Lord: I am full of the burnt offerings of rams, and the fat of fed beasts; and I delight not in the blood of bullocks, or of lambs, or of he goats.

1:11  „K čemu je mi množství vašich obětních hodů, praví Hospodin. Přesytil jsem se zápalných obětí beranů i tuku vykrmených dobytčat, nemám zájem o krev býčků, beránků a kozlů.

1:11  K čemu jsou mi všechny ty vaše oběti? praví Hospodin. Mám už dost beraních zápalů i sádla tučných dobytčat. Krev býků, kozlů a beránků mi není příjemná.

1:11  K čemu je mi množství vašich obětí? praví Hospodin. Jsem syt zápalných obětí beranů a tuku krmného dobytka. V krvi býčků, beránků a kozlů nemám zalíbení.

1:11  K čemu jest mi množství obětí vašich? dí Hospodin. Syt jsem zápalných obětí skopců a tuků krmných hovad, a krve volků a beránků a kozlů nejsem žádostiv.

1:11  To what purpose [is] the multitude of your sacrifices to me? saith the LORD: I am full of the burnt-offerings of rams, and the fat of fed beasts; and I delight not in the blood of bullocks, or of lambs, or of he-goats.

1:11  "What are the multitude of your sacrifices to me?," says the Lord. "I have had enough of the burnt offerings of rams, and the fat of fed animals. I do not delight in the blood of bulls, or of lambs, or of male goats.

1:11  To what purpose is the multitude of your sacrifices to me? said the LORD: I am full of the burnt offerings of rams, and the fat of fed beasts; and I delight not in the blood of bullocks, or of lambs, or of he goats.

1:11  Quo mihi multitudinem victimarum vestrarum ? dicit Dominus. Plenus sum : holocausta arietum, et adipem pinguium, et sanguinem vitulorum et agnorum et hircorum, nolui.

1:12  When you came to appear before me, who required these things at your hands, that you should walk in my courts?

1:12  When ye come to appear before me, who hath required this at your hand, to tread my courts?

1:12  Že se mi chodíte ukazovat! Kdo po vás chce, abyste šlapali má nádvoří?

1:12  Že se mi vůbec chodíte ukazovat! Kdo si myslíte, že o to stojí, abyste šlapali po mých nádvořích?

1:12  Když přicházíte, abyste se přede mnou ukazovali, kdo to od vás žádal, abyste šlapali po mých nádvořích?

1:12  Že přicházíte, abyste se ukazovali přede mnou, kdož toho z ruky vaší hledal, abyste šlapali síně mé?

1:12  When ye come to appear before me, who hath required this at your hand, to tread my courts?

1:12  When you come to appear before me, who has required this at your hand, to trample my courts?

1:12  When you come to appear before me, who has required this at your hand, to tread my courts?

1:12  Cum veniretis ante conspectum meum, quis quæsivit hæc de manibus vestris, ut ambularetis in atriis meis ?

1:13  Offer sacrifice no more in vain: incense is an abomination to me. The new moons, and the sabbaths and other festivals I will not abide, your assemblies are wicked.

1:13  Bring no more vain oblations; incense is an abomination unto me; the new moons and sabbaths, the calling of assemblies, I cannot away with; it is iniquity, even the solemn meeting.

1:13  Nepřinášejte už šalebné obětní dary, kouř kadidla je mi ohavností, i novoluní, dny odpočinku a svolaná shromáždění; ničemnost a slavnostní shromáždění, to nemohu vystát.

1:13  Přestaňte přinášet marné oběti! Kouř kadidla je mi odporný. Všechna ta novoluní, soboty, slavnosti – ta vaše zlá shromáždění nesnáším!

1:13  Nepřinášejte už falešné obětní dary; kadidlo je mi ohavností. Novoluní a soboty, svolávání shromáždění; nesnáším ⌈shromáždění, kde je zlo.⌉

1:13  Nepřinášejte více oběti oklamání. Kadění v ohavnosti mám, novměsíců a sobot a svolávání nemohu trpěti, (nepravost jest), ani shromáždění.

1:13  Bring no more vain oblations; incense is an abomination to me; the new moons and sabbaths, the calling of assemblies, I cannot endure; [it is] iniquity, even the solemn meeting.

1:13  Bring no more vain offerings. Incense is an abomination to me; new moons, Sabbaths, and convocations: I can't bear with evil assemblies.

1:13  Bring no more vain oblations; incense is an abomination to me; the new moons and sabbaths, the calling of assemblies, I cannot away with; it is iniquity, even the solemn meeting.

1:13  Ne offeratis ultra sacrificium frustra : incensum abominatio est mihi. Neomeniam et sabbatum, et festivitates alias, non feram ; iniqui sunt cœtus vestri.

1:14  My soul hateth your new moons, and your solemnities: they are become troublesome to me, I am weary of bearing them.

1:14  Your new moons and your appointed feasts my soul hateth: they are a trouble unto me; I am weary to bear them.

1:14  Z duše nenávidím vaše novoluní a slavnosti, jsou mi jen na obtíž, jsem vyčerpán, když je musím snášet.

1:14  Ta vaše novoluní, ty vaše svátky – jak se mi z duše protiví! Jsou mi břemenem, nemohu už je vydržet.

1:14  Vaše novoluní a svátky má duše nenávidí; jsou mi břemenem, jsem vyčerpán jejich snášením.

1:14  Novměsíců vašich a slavností vašich nenávidí duše má; jsou mi břemenem, ustal jsem, nesa je.

1:14  Your new moons and your appointed feasts my soul hateth: they are a trouble to me; I am weary to bear [them].

1:14  My soul hates your New Moons and your appointed feasts. They are a burden to me. I am weary of bearing them.

1:14  Your new moons and your appointed feasts my soul hates: they are a trouble to me; I am weary to bear them.

1:14  Calendas vestras, et solemnitates vestras odivit anima mea : facta sunt mihi molesta ; laboravi sustinens.

1:15  And when you stretch forth your hands, I will turn away my eyes from you: and when you multiply prayer, I will not hear: for your hands are full of blood.

1:15  And when ye spread forth your hands, I will hide mine eyes from you: yea, when ye make many prayers, I will not hear: your hands are full of blood.

1:15  Když rozprostíráte své dlaně, zakrývám si před vámi oči. Ať se modlíte sebevíc, neslyším. Vaše ruce jsou celé od krve.

1:15  Proto když ke mně vzpínáte ruce, zakrývám si oči před vámi; když své modlitby hromadíte, neslyším. Ruce máte celé od krve –

1:15  Když rozprostíráte své dlaně, zavírám před vámi oči. I když rozmnožíte své modlitby, neposlouchám: Vaše ruce jsou plné krve.

1:15  Protož, když rozprostíráte ruce vaše, skrývám oči své před vámi, a když množíte modlitbu, neslyším; ruce vaše krve plné jsou.

1:15  And when ye spread forth your hands, I will hide my eyes from you: yes, when ye make many prayers, I will not hear: your hands are full of blood.

1:15  When you spread forth your hands, I will hide my eyes from you. Yes, when you make many prayers, I will not hear. Your hands are full of blood.

1:15  And when you spread forth your hands, I will hide my eyes from you: yes, when you make many prayers, I will not hear: your hands are full of blood.

1:15  Et cum extenderitis manus vestras, avertam oculos meos a vobis, et cum multiplicaveritis orationem, non exaudiam : manus enim vestræ sanguine plenæ sunt.

1:16  Wash yourselves, be clean, take away the evil of your devices from my eyes, cease to do perversely,

1:16  Wash you, make you clean; put away the evil of your doings from before mine eyes; cease to do evil;

1:16  Omyjte se, očisťte se, odkliďte mi své zlé skutky z očí, přestaňte páchat zlo.

1:16  umyjte se a očisťte! Odkliďte mi už z očí zlo, jež jste páchali. Přestaňte jednat zle –

1:16  Umyjte se, pročistěte se, odstraňte mi zkaženost svých činů pryč z očí; přestaňte páchat zlo.

1:16  Umejte se, očisťte se, odvrzte zlost skutků vašich od očí mých, přestaňte zle činiti.

1:16  Wash ye, make yourselves clean; put away the evil of your doings from before my eyes; cease to do evil;

1:16  Wash yourselves, make yourself clean. Put away the evil of your doings from before my eyes. Cease to do evil.

1:16  Wash you, make you clean; put away the evil of your doings from before my eyes; cease to do evil;

1:16  Lavamini, mundi estote ; auferte malum cogitationum vestrarum ab oculis meis : quiescite agere perverse,

1:17  Learn to do well: seek judgment, relieve the oppressed, judge for the fatherless, defend the widow.

1:17  Learn to do well; seek judgment, relieve the oppressed, judge the fatherless, plead for the widow.

1:17  Učte se činit dobro. Hledejte právo, zakročte proti násilníku, dopomozte k právu sirotkovi, ujímejte se pře vdovy.

1:17  jednat dobře se naučte! Prosazujte spravedlnost, podpořte utlačovaného, zjednejte sirotkovi právo a zastaňte se vdov!

1:17  Naučte se konat dobro. Hledejte právo, kárejte násilníka, zjednejte právo sirotkovi, zastaňte se vdovy.

1:17  Učte se dobře činiti, hledejte soudu, pozdvihněte potlačeného, dopomozte k spravedlnosti sirotku, zastaňte vdovy.

1:17  Learn to do well; seek judgment, relieve the oppressed, judge the fatherless, plead for the widow.

1:17  Learn to do well. Seek justice. Relieve the oppressed. Judge the fatherless. Plead for the widow."

1:17  Learn to do well; seek judgment, relieve the oppressed, judge the fatherless, plead for the widow.

1:17  discite benefacere ; quærite judicium, subvenite oppresso, judicate pupillo, defendite viduam.

1:18  And then come, and accuse me, saith the Lord: if your sins be as scarlet, they shall be made as white as snow: and if they be red as crimson, they shall be white as wool.

1:18  Come now, and let us reason together, saith the Lord: though your sins be as scarlet, they shall be as white as snow; though they be red like crimson, they shall be as wool.

1:18  Pojďte, projednejme to spolu, praví Hospodin. I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh, i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna.

1:18  Potom to můžeme spolu probrat, praví Hospodin: Jsou-li vaše hříchy rudé jak šarlat, zbělají jako sníh. Jsou-li jak purpurová látka, budou jak vlna beránčí.

1:18  Jen pojďte a proberme to, praví Hospodin; jsou–li vaše hříchy jako šarlat, zbělejí jako sníh, jsou–li rudé jako purpur, budou jako vlna.

1:18  Poďtež nu, a poukažme sobě, praví Hospodin: Budou-li hříchové vaši jako červec dvakrát barvený, jako sníh zbělejí; budou-li červení jako šarlat, jako vlna budou.

1:18  Come now, and let us reason together, saith the LORD: though your sins are as scarlet, they shall be white as snow, though they are red like crimson, they shall be as wool.

1:18  "Come now, and let us reason together," says the Lord: "Though your sins be as scarlet, they shall be as white as snow. Though they be red like crimson, they shall be as wool.

1:18  Come now, and let us reason together, said the LORD: though your sins be as scarlet, they shall be as white as snow; though they be red like crimson, they shall be as wool.

1:18  Et venite, et arguite me, dicit Dominus. Si fuerint peccata vestra ut coccinum, quasi nix dealbabuntur ; et si fuerint rubra quasi vermiculus, velut lana alba erunt.

1:19  If you be willing, and will hearken to me, you shall eat the good things of the land.

1:19  If ye be willing and obedient, ye shall eat the good of the land:

1:19  Budete-li povolní a poslechnete, budete požívat dobrých darů země.

1:19  Jste-li ochotní a poslušní, budete požívat darů země.

1:19  Podvolíte–li se a budete poslouchat, budete jíst ⌈dobré věci⌉ země.

1:19  Budete-li povolní a poslušní, dobré věci země jísti budete.

1:19  If ye are willing and obedient, ye shall eat the good of the land:

1:19  If you are willing and obedient, you shall eat the good of the land;

1:19  If you be willing and obedient, you shall eat the good of the land:

1:19  Si volueritis, et audieritis me, bona terræ comeditis.

1:20  But if you will not, and will provoke me to wrath: the sword shall devour you because the mouth of the Lord hath spoken it.

1:20  But if ye refuse and rebel, ye shall be devoured with the sword: for the mouth of the Lord hath spoken it.

1:20  Když však odmítnete a budete se zpěčovat, bude vás požírat meč.“ Tak promluvila Hospodinova ústa.

1:20  Jste-li však vzpurní a odbojní, budete požíráni mečem. Tak promluvila ústa Hospodinova.

1:20  Jestliže však odmítnete a budete vzpurní, budete požíráni mečem. Neboť Hospodinova ústa promluvila.

1:20  Pakli nebudete povolní, ale zpurní, od meče sežráni budete; nebo ústa Hospodinova mluvila.

1:20  But if ye refuse and rebel, ye shall be devoured with the sword: for the mouth of the LORD hath spoken [it].

1:20  but if you refuse and rebel, you shall be devoured with the sword; for the mouth of the Lord has spoken it."

1:20  But if you refuse and rebel, you shall be devoured with the sword: for the mouth of the LORD has spoken it.

1:20  Quod si nolueritis, et me ad iracundiam provocaveritis, gladius devorabit vos, quia os Domini locutum est.

1:21  How is the faithful city, that was full of judgment, become a harlot? justice dwelt in it, but now murderers.

1:21  How is the faithful city become an harlot! it was full of judgment; righteousness lodged in it; but now murderers.

1:21  Běda! Nevěstkou se stalo město věrné! Bývalo plné práva, přebývala v něm spravedlnost, teď jsou v něm vrahové.

1:21  Ach, jak se kdysi věrné město stalo nevěstkou! Kdysi je naplňovalo právo a spravedlnost žila v něm – teď však jen vrahové.

1:21  Jak jen se stalo nevěstkou to město věrné, plné práva! Zůstávala v něm spravedlnost, a nyní -- vrahové!

1:21  Jak tě nevěstkou učiněno to město věrné, plné soudu! Spravedlnost přebývala v něm, nyní pak vražedlníci.

1:21  How is the faithful city become a harlot! it was full of judgment; righteousness lodged in it; but now murderers.

1:21  How the faithful city has become a prostitute! She was full of justice; righteousness lodged in her, but now murderers.

1:21  How is the faithful city become an harlot! it was full of judgment; righteousness lodged in it; but now murderers.

1:21  Quomodo facta est meretrix civitas fidelis, plena judicii ? justitia habitavit in ea, nunc autem homicidæ.

1:22  Thy silver is turned into dross: thy wine is mingled with water.

1:22  Thy silver is become dross, thy wine mixed with water:

1:22  Tvé stříbro se stalo struskou, tvé víno je smíšené s vodou,

1:22  Tvé stříbro se proměnilo v strusku, tvé víno se vodou zředilo.

1:22  Tvé stříbro se stalo struskou, tvůj nápoj je zředěn vodou.

1:22  Stříbro tvé obrátilo se v trůsky, víno tvé smíšeno s vodou.

1:22  Thy silver is become dross, thy wine mixed with water:

1:22  Your silver has become dross, your wine mixed with water.

1:22  Your silver is become dross, your wine mixed with water:

1:22  Argentum tuum versum est in scoriam ; vinum tuum mistum est aqua.

1:23  Thy princes are faithless, companions of thieves: they all love bribes, they run after rewards. They judge not for the fatherless: and the widow's cause cometh not in to them.

1:23  Thy princes are rebellious, and companions of thieves: every one loveth gifts, and followeth after rewards: they judge not the fatherless, neither doth the cause of the widow come unto them.

1:23  tvoji velmoži jsou umíněnci, spolčenci zlodějů. Kdekdo miluje úplatek a rád bere dary; sirotkovi právo nezjednají a pře vdovy se k nim nedostane.

1:23  Tví vládcové jsou samozvanci a společníci zlodějů; všichni si úplatky oblíbili, záleží jim jen na zisku. Sirotkům nezjednávají právo, nemají zájem se zastat vdov.

1:23  Tvá knížata jsou umíněnci a spojenci zlodějů; každý miluje dar a žene se za úplatky. Sirotkovi právo nezjednají a spor vdovy se k nim nedostane.

1:23  Knížata tvá zpurná a tovaryši zlodějů, jeden každý z nich miluje dary, a dychtí po úplatcích; sirotku k spravedlnosti nedopomáhají, a pře vdovy před ně nepřichází.

1:23  Thy princes [are] rebellious, and companions of thieves: every one loveth gifts, and followeth after rewards: they judge not the fatherless, neither doth the cause of the widow come to them.

1:23  Your princes are rebellious, and companions of thieves. Everyone loves bribes, and follows after rewards. They do not judge the fatherless, neither does the cause of the widow come to them.

1:23  Your princes are rebellious, and companions of thieves: every one loves gifts, and follows after rewards: they judge not the fatherless, neither does the cause of the widow come to them.

1:23  Principes tui infideles, socii furum. Omnes diligunt munera, sequuntur retributiones. Pupillo non judicant, et causa viduæ non ingreditur ad illos.

1:24  Therefore saith the Lord the God of hosts, the mighty one of Israel: Ah! I will comfort myself over my adversaries: and I will be revenged of my enemies.

1:24  Therefore saith the Lord, the Lord of hosts, the mighty One of Israel, Ah, I will ease me of mine adversaries, and avenge me of mine enemies:

1:24  Takový je výrok Pána, Hospodina zástupů, Přesilného, Boha Izraele: „Ach, jak se potěším na svých protivnících, vykonám pomstu na svých nepřátelích!

1:24  Nuže, toto praví Panovník, Hospodin zástupů, Mocný izraelský: Ach, jak si ulevím od svých nepřátel, svým protivníkům pomstím se!

1:24  Proto je výrok Panovníka, Hospodina zástupů, Mocného Izraele: Běda! Potěším se na svých protivnících a pomstím se na svých nepřátelích.

1:24  Protož dí Pán, Hospodin zástupů, silný Izraelský: Aj, jáť se potěším nad protivníky svými, a vymstím se nad nepřátely svými,

1:24  Therefore saith the Lord, the LORD of hosts, the mighty One of Israel, Ah, I will ease me of my adversaries, and avenge me of my enemies:

1:24  Therefore the Lord, the Lord of hosts, the Mighty One of Israel, says: "Ah, I will get relief from my adversaries, and avenge myself of my enemies;

1:24  Therefore said the LORD, the LORD of hosts, the mighty One of Israel, Ah, I will ease me of my adversaries, and avenge me of my enemies:

1:24  Propter hoc ait Dominus, Deus exercituum, Fortis Israël : Heu ! consolabor super hostibus meis, et vindicabor de inimicis meis.

1:25  And I will turn my hand to thee, and I will clean purge away thy dross, and I will take away all thy tin.

1:25  And I will turn my hand upon thee, and purely purge away thy dross, and take away all thy tin:

1:25  Obrátím na tebe svou ruku, vytavím tvou strusku, jako louhem odloučím všechny tvé přimíšeniny.

1:25  Obrátím proti tobě ruku, dočista vytavím tvoji strusku, odstraním z tebe všechnu nečistotu!

1:25  Obrátím svou ruku proti tobě a tvé strusky očistím jako louhem. Odstraním veškeré tvé příměsi.

1:25  Když zase obrátím ruku svou na tě, až přepálím dočista trůsky tvé, a odejmu všecken cín tvůj,

1:25  And I will turn my hand upon thee, and thoroughly purge away thy dross, and take away all thy tin:

1:25  and I will turn my hand on you, thoroughly purge away your dross, and will take away all your tin.

1:25  And I will turn my hand on you, and purely purge away your dross, and take away all your tin:

1:25  Et convertam manum meam ad te, et excoquam ad puram scoriam tuam, et auferam omne stannum tuum.

1:26  And I will restore thy judges as they were before, and thy counsellors as of old. After this thou shalt be called the city of the just, a faithful city.

1:26  And I will restore thy judges as at the first, and thy counsellors as at the beginning: afterward thou shalt be called, The city of righteousness, the faithful city.

1:26  A vrátím ti soudce, jako byli na počátku, tvoje rádce, jako byli zprvu; pak tě budou nazývat městem spravedlnosti, městem věrným.“

1:26  Vrátím ti soudce tak jako kdysi, budeš mít rádce jako dřív. A potom budeš znovu nazýváno: Město spravedlnosti, Věrné město.

1:26  A obnovím tvé soudce jako na počátku a tvé rádce jako zprvu. Potom tě budou nazývat městem spravedlnosti, ⌈městem věrným.⌉

1:26  A obnovím soudce tvé tak jako na počátku, a rádce tvé jako s prvu. A tu potom slouti budeš městem spravedlnosti, městem věrným.

1:26  And I will restore thy judges as at the first, and thy counselors as at the beginning: afterward thou shalt be called, The city of righteousness, the faithful city.

1:26  I will restore your judges as at the first, and your counselors as at the beginning. Afterward you shall be called 'The city of righteousness, a faithful town.'

1:26  And I will restore your judges as at the first, and your counsellors as at the beginning: afterward you shall be called, The city of righteousness, the faithful city.

1:26  Et restituam judices tuos ut fuerunt prius, et consiliarios tuos sicut antiquitus ; post hæc vocaberis civitas justi, urbs fidelis.

1:27  Sion shall be redeemed in judgment, and they shall bring her back in justice.

1:27  Zion shall be redeemed with judgment, and her converts with righteousness.

1:27  Sijón bude vykoupen soudem a ti v něm, kdo se obrátí, spravedlností.

1:27  Sion tehdy bude vykoupen právem a jeho kajícní spravedlností.

1:27  ⌈Soudem bude vykoupen Sijón a ti, kdo se v něm obrátí, budou vykoupeni spravedlností.⌉

1:27  Sion v soudu vykoupen bude, a kteříž zase uvedeni budou do něho, v spravedlnosti.

1:27  Zion shall be redeemed with judgment, and her converts with righteousness.

1:27  Zion shall be redeemed with justice, and her converts with righteousness.

1:27  Zion shall be redeemed with judgment, and her converts with righteousness.

1:27  Sion in judicio redimetur, et reducent eam in justitia.

1:28  And he shall destroy the wicked, and the sinners together: and they that have forsaken the Lord, shall be consumed.

1:28  And the destruction of the transgressors and of the sinners shall be together, and they that forsake the Lord shall be consumed.

1:28  Zkáza nevěrných a hříšníků však bude stejná, zajdou ti, kdo opustili Hospodina.

1:28  Zkáza však přijde na vzpurné a hříšné, zahyne každý, kdo Hospodina opouští.

1:28  Zkáza vzpurných a hříšníků bude společná; ti, kdo opouštějí Hospodina, pominou.

1:28  Setření pak přestupníků a nešlechetných v náhle přijde, a kteříž opouštějí Hospodina, docela zahynou.

1:28  And the destruction of the transgressors and of the sinners [shall be] together, and they that forsake the LORD shall be consumed.

1:28  But the destruction of transgressors and sinners shall be together, and those who forsake the Lord shall be consumed.

1:28  And the destruction of the transgressors and of the sinners shall be together, and they that forsake the LORD shall be consumed.

1:28  Et conteret scelestos, et peccatores simul ; et qui dereliquerunt Dominum consumentur.

1:29  For they shall be confounded for the idols, to which they have sacrificed: and you shall be ashamed of the gardens which you have chosen.

1:29  For they shall be ashamed of the oaks which ye have desired, and ye shall be confounded for the gardens that ye have chosen.

1:29  Budou zahanbeni pro mohutné stromy, po nichž jste dychtili, budete se stydět za zahrady, které jste si zvolili.

1:29  Hanba vám bude za posvátné háje, které se vám tak líbily; za ty zahrady se budete stydět, že jste se pro ně rozhodli.

1:29  Neboť budou zahanbeni kvůli dubům, jichž jste byli žádostiví, budete se stydět kvůli zahradám, jež jste zvolili.

1:29  Nebo zahanbeni budete pro háje, po nichž jste toužili, a zastydíte se pro zahrady, kteréž jste sobě zvolili.

1:29  For they shall be ashamed of the oaks which ye have desired, and ye shall be confounded for the gardens that ye have chosen.

1:29  For they shall be ashamed of the oaks which you have desired, and you shall be confounded for the gardens that you have chosen.

1:29  For they shall be ashamed of the oaks which you have desired, and you shall be confounded for the gardens that you have chosen.

1:29  Confundentur enim ab idolis quibus sacrificaverunt, et erubescetis super hortis quos elegeratis,

1:30  When you shall be as an oak with the leaves falling off, and as a garden without water.

1:30  For ye shall be as an oak whose leaf fadeth, and as a garden that hath no water.

1:30  Budete jako posvátný strom, jemuž vadne listí, jako zahrada, v níž není vody.

1:30  Budete jako dub, jemuž opadává listí, a jako zahrada bez vody.

1:30  Protože budete jako dub, jehož listí padá, a jako zahrada, která vodu nemá.

1:30  Budete zajisté jako dub, s něhož lístí prší, a jako zahrada, v níž vody není.

1:30  For ye shall be as an oak whose leaf fadeth, and as a garden that hath no water.

1:30  For you shall be as an oak whose leaf fades, and as a garden that has no water.

1:30  For you shall be as an oak whose leaf fades, and as a garden that has no water.

1:30  cum fueritis velut quercus defluentibus foliis, et velut hortus absque aqua.

1:31  And your strength shall be as the ashes of tow, and your work as a spark: and both shall burn together, and there shall be none to quench it.

1:31  And the strong shall be as tow, and the maker of it as a spark, and they shall both burn together, and none shall quench them.

1:31  Nejzdatnější bude koudelí a jeho skutky jiskrou; vzplane spolu obojí a nikdo to neuhasí.

1:31  Ze siláka se stane koudel a jiskrou bude jeho čin; obojí to pak spolu vzplane – nikdo to nebude moci uhasit!

1:31  A ⌈silný se stane koudelí a jeho skutek⌉ jiskrou. Vzplane to obojí spolu a nebude, kdo by to uhasil.

1:31  I bude nejsilnější jako koudel, a učinitel jeho jako jiskra; i bude to obé hořeti spolu, a nebude žádného, ješto by uhasiti mohl.

1:31  And the strong shall be as tow, and the maker of it as a spark, and they shall both burn together, and none shall quench [them].

1:31  The strong will be like tinder, and his work like a spark. They will both burn together, and no one will quench them."

1:31  And the strong shall be as wick, and the maker of it as a spark, and they shall both burn together, and none shall quench them.

1:31  Et erit fortitudo vestra ut favilla stuppæ, et opus vestrum quasi scintilla, et succendetur utrumque simul, et non erit qui extinguat.