DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Judith - 16

16:1  Then Judith sung this canticle to the Lord, saying:

16:1  Judita zpívala: „Zahrajte mému Bohu na tamburíny, zpívejte Hospodinu s činely! Zanotujte mu novou píseň, jeho jméno vyvyšujte a vzývejte!

16:1  Tunc cantavit canticum hoc Domino Judith, dicens :

16:2  Begin ye to the Lord with timbrels, sing ye to the Lord with cymbals, tune unto him a new psalm, extol and call upon his name.

16:2  Hospodin je Bůh, který maří války, uprostřed svého lidu táboří, vytrhl mě z rukou těch, kdo mě napadli.

16:2  Incipite Domino in tympanis ; cantate Domino in cymbalis ; modulamini illi psalmum novum : exaltate, et invocate nomen ejus.

16:3  The Lord putteth an end to wars, the Lord is his name.

16:3  Asyřan přitáhl z hor na severu, přitáhl se svou nespočetnou armádou. Jeho mužstvo ucpalo říční koryta, jeho jízda všechny kopce pokryla.

16:3  Dominus conterens bella, Dominus nomen est illi.

16:4  He hath set his camp in the midst of his people, to deliver us from the hand of all our enemies.

16:4  Prohlásili, že vypálí mé území, že mečem pobijí mé mladíky, že mé kojence na zem pohodí, že mé děti vezmou za kořist, že mé panny uloupí.

16:4  Qui posuit castra sua in medio populi sui, ut eriperet nos de manu omnium inimicorum nostrorum.

16:5  The Assyrian came out of the mountains from the north in the multitude of his strength: his multitude stopped up the torrents, and their horses covered the valleys.

16:5  Všemohoucí Hospodin je ale přelstil – rukou ženy!

16:5  Venit Assur ex montibus ab aquilone in multitudine fortitudinis suæ : cujus multitudo obturavit torrentes, et equi eorum cooperuerunt valles.

16:6  He bragged that he would set my borders on fire, and kill my young men with the sword, to make my infants a prey, and my virgins captives.

16:6  Jejich vladař nepadl rukou mladíků, nesrazili ho synové Titánů, nepřepadli ho pyšní Giganti, ale Judita, dcera Merariho, svou krásou ho zbavila všech sil.

16:6  Dixit se incensurum fines meos, et juvenes meos occisurum gladio ; infantes meos dare in prædam, et virgines in captivitatem.

16:7  But the almighty Lord hath struck him, and hath delivered him into the hands of a woman, and hath slain him.

16:7  Odložila své vdovské šaty, aby pozvedla trpící v Izraeli. Tvář si potřela vonnou mastí,

16:7  Dominus autem omnipotens nocuit eum, et tradidit eum in manus feminæ, et confodit eum.

16:8  For their mighty one did not fall by young men, neither did the sons of Titan strike him, nor tall giants oppose themselves to him, but Judith the daughter of Merari weakened him with the beauty of her face.

16:8  čelenkou vlasy sepnula, oblékla jemné lněné šaty, aby ho svedla.

16:8  Non enim cecidit potens eorum a juvenibus, nec filii Titan percusserunt eum, nec excelsi gigantes opposuerunt se illi : sed Judith filia Merari in specie faciei suæ dissolvit eum.

16:9  For she put off her the garments of widowhood, and put on her the garments of joy, to give joy to the children of Israel.

16:9  Oči mu omámila svými střevíci, duši mu svou krásou ovládla – a krk mu šavle přeťala!

16:9  Exuit enim se vestimento viduitatis, et induit se vestimento lætitiæ in exultatione filiorum Israël.

16:10  She anointed her face with ointment, and bound up her locks with a crown, she took a new robe to deceive him.

16:10  Peršané strnuli nad její odvahou, Médové se zhrozili její smělosti.

16:10  Unxit faciem suam unguento, et colligavit cincinnos suos mitra ; accepit stolam novam ad decipiendum illum.

16:11  Her sandals ravished his eyes, her beauty made his soul her captive, with a sword she cut off his head.

16:11  Můj ponížený lid tehdy spustil křik a nepřítel se vyděsil. Moji zesláblí vykřikli a nepřátelé se zachvěli, jakmile jen začali křičet, obrátili je na útěk.

16:11  Sandalia ejus rapuerunt oculos ejus ; pulchritudo ejus captivam fecit animam ejus : amputavit pugione cervicem ejus.

16:12  The Persians quaked at her constancy, and the Medes at her boldness.

16:12  Synové otrokyň je probodali, jako děti zběhů je pobili, před šiky mého Pána byli zničeni!

16:12  Horruerunt Persæ constantiam ejus, et Medi audaciam ejus.

16:13  Then the camp of the Assyrians howled, when my lowly ones appeared, parched with thirst.

16:13  Zazpívám svému Bohu novou píseň: Veliký jsi, Hospodine, a slavný, podivuhodný v síle a nepřemožitelný.

16:13  Tunc ululaverunt castra Assyriorum, quando apparuerunt humiles mei, arescentes in siti.

16:14  The sons of the damsels have pierced them through, and they have killed them like children fleeing away: they perished in battle before the face of the Lord my God.

16:14  Ať ti slouží celé tvé stvoření, vždyť jsi jen promluvil, a ono vzniklo; poslal jsi svého ducha a ten je vytvořil, vždyť tvému hlasu se nevzepře nikdo!

16:14  Filii puellarum compunxerunt eos, et sicut pueros fugientes occiderunt eos : perierunt in prælio a facie Domini Dei mei.

16:15  Let us sing a hymn to the Lord, let us sing a new hymn to our God.

16:15  Základy hor se otřesou i s vodami, skály jak vosk před tvou tváří roztají, k těm, kdo tě uctívají, však budeš milosrdný.

16:15  Hymnum cantemus Domino ; hymnum novum cantemus Deo nostro.

16:16  O Adonai, Lord, great art thou, and glorious in thy power, and no one can overcome thee.

16:16  Vždyť všechny vonné oběti neznamenají skoro nic a všechen tuk celopalů ještě míň, ale ten, kdo Hospodina ctí, bude navěky významný.

16:16  Adonai Domine, magnus es tu, et præclarus in virtute tua : et quem superare nemo potest.

16:17  Let all thy creatures serve thee: because thou hast spoken, and they were made: thou didst send forth thy spirit, and they were created, and there is no one that can resist thy voice.

16:17  Běda národům, jež se staví proti mému lidu; v soudný den je ztrestá Všemohoucí Hospodin! Jejich tělo vydá ohni a červům a budou navěky plakat bolestí.“

16:17  Tibi serviat omnis creatura tua, quia dixisti, et facta sunt ; misisti spiritum tuum, et creata sunt : et non est qui resistat voci tuæ.

16:18  The mountains shall be moved from the foundations with the waters: the rocks shall melt as wax before thy face.

16:18  Tak dorazili do Jeruzaléma. Klaněli se Bohu, a jakmile se lid očistil, obětovali své celopaly, dobrovolné oběti a dary.

16:18  Montes a fundamentis movebuntur cum aquis ; petræ, sicut cera, liquescent ante faciem tuam.

16:19  But they that fear thee, shall be great with thee in all things.

16:19  Judita Bohu s přísahou zasvětila všechny Holofernovy věci, které dostala od lidu, i onen závěs, který si sama vzala z jeho ložnice.

16:19  Qui autem timent te, magni erunt apud te per omnia.

16:20  Woe be to the nation that riseth up against my people: for the Lord almighty will take revenge on them, in the day of judgment he will visit them.

16:20  Tři měsíce pak lid oslavoval před jeruzalémskou svatyní a Judita s nimi.

16:20  Væ genti insurgenti super genus meum : Dominus enim omnipotens vindicabit in eis ; in die judicii visitabit illos.

16:21  For he will give fire, and worms into their flesh, that they may burn, and may feel for ever.

16:21  Potom se všichni rozešli domů. Také Judita se vrátila do Betulie, aby žila na svém statku. Po zbytek svého života byla slavná po celé zemi.

16:21  Dabit enim ignem et vermes in carnes eorum, ut urantur et sentiant usque in sempiternum.

16:22  And it came to pass after these things, that all the people, after the victory, came to Jerusalem to adore the Lord: and as soon as they were purified, they all offered holocausts, and vows, and their promises.

16:22  Mnozí po ní toužili, ale ona se neoddala žádnému muži ode dne, kdy zemřel její manžel Manases a byl připojen ke svému lidu, až do konce svého života.

16:22  Et factum est post hæc, omnis populus post victoriam venit in Jerusalem adorare Dominum : et mox ut purificati sunt, obtulerunt omnes holocausta, et vota, et repromissiones suas.

16:23  And Judith offered for an anathema of oblivion all the arms of Holofernes, which the people gave her, and the canopy that she had taken away out of his chamber.

16:23  Její pověst stále rostla. V domě svého muže se dožila stáří sto pěti let. Své služebné darovala svobodu, a když pak v Betulii zemřela, pochovali ji v hrobce jejího muže Manasese

16:23  Porro Judith universa vasa bellica Holofernis, quæ dedit illi populus, et conopeum quod ipsa sustulerat de cubili ipsius, obtulit in anathema oblivionis.

16:24  And the people were joyful in the sight of the sanctuary, and for three months the joy of this victory was celebrated with Judith.

16:24  a dům Izraele ji oplakával po sedm dní. Svůj majetek ještě před smrtí rozdělila mezi příbuzné svého muže Manasese a své vlastní příbuzné.

16:24  Erat autem populus jucundus secundum faciem sanctorum : et per tres menses gaudium hujus victoriæ celebratum est cum Judith.

16:25  And after those days every man returned to his house, and Judith was made great in Bethulia, and she was most renowned in all the land of Israel.

16:25  Za Juditiných dnů a ještě dlouho po její smrti už nikdo synům Izraele nenaháněl strach.

16:25  Post dies autem illos, unusquisque rediit in domum suam : et Judith magna facta est in Bethulia, et præclarior erat universæ terræ Israël.

16:26  And chastity was joined to her virtue, so that she knew no man all the days of her life, after the death of Manasses her husband.

16:26  Erat enim virtuti castitas adjuncta, ita ut non cognosceret virum omnibus diebus vitæ suæ, ex quo defunctus est Manasses vir ejus.

16:27  And on festival days she came forth with great glory.

16:27  Erat autem, diebus festis, procedens cum magna gloria.

16:28  And she abode in her husband's house a hundred and five years, and made her handmaid free, and she died, and was buried with her husband in Bethulia.

16:28  Mansit autem in domo viri sui annos centum quinque, et dimisit abram suam liberam : et defuncta est ac sepulta cum viro suo in Bethulia.

16:29  And all the people mourned for seven days.

16:29  Luxitque illam omnis populus diebus septem.

16:30  And all the time of her life there was none that troubled Israel, nor many years after her death.

16:30  In omni autem spatio vitæ ejus non fuit qui perturbaret Israël, et post mortem ejus annis multis.

16:31  But the day of the festivity of this victory is received by the Hebrews in the number of holy days, and is religiously observed by the Jews from that time until this day.

16:31  Dies autem victoriæ hujus festivitatis ab Hebræis in numero sanctorum dierum accipitur, et colitur a Judæis ex illo tempore usque in præsentem diem.