DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Proverbs - 12

12:1  He that loveth correction, loveth knowledge: but he that hateth reproof, is foolish.

12:1  Whoso loveth instruction loveth knowledge: but he that hateth reproof is brutish.

12:1  Kdo miluje napomenutí, miluje poznání, kdežto kdo domluvy nenávidí, je tupec.

12:1  Milovník poznání miluje poučení, jen tupý mezek si nedá domluvit.

12:1  Kdo miluje kázeň, miluje poznání, ale kdo nenávidí pokárání, je tupec.

12:1  Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.

12:1  Whoever loveth instruction loveth knowledge: but he that hateth reproof [is] brutish.

12:1  Whoever loves correction loves knowledge, but he who hates reproof is stupid.

12:1  Whoever loves instruction loves knowledge: but he that hates reproof is brutish.

12:1  Qui diligit disciplinam diligit scientiam ; qui autem odit increpationes insipiens est.

12:2  He that is good, shall draw grace from the Lord: but he that trusteth in his own devices, doth wickedly.

12:2  A good man obtaineth favour of the Lord: but a man of wicked devices will he condemn.

12:2  Dobrý dochází u Hospodina zalíbení, kdežto pleticháře prohlašuje Hospodin za svévolníka.

12:2  Dobrotivého zahrne Hospodin přízní, lstivého člověka však odsoudí.

12:2  Dobrý člověk dosáhne zalíbení u Hospodina, ale pleticháře Hospodin prohlásí vinným.

12:2  Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.

12:2  A good [man] obtaineth favor from the LORD: but a man of wicked devices he will condemn.

12:2  A good man shall obtain favor from the Lord, but he will condemn a man of wicked devices.

12:2  A good man obtains favor of the LORD: but a man of wicked devices will he condemn.

12:2  Qui bonus est hauriet gratiam a Domino ; qui autem confidit in cogitationibus suis impie agit.

12:3  Man shall not be strengthened by wickedness: and the root of the just shall not be moved.

12:3  A man shall not be established by wickedness: but the root of the righteous shall not be moved.

12:3  Svévolí se nikdo nezajistí, kořen spravedlivých se nezviklá.

12:3  Darebáctví nikomu jistotu neposkytne, kořen spravedlivých však nikdo nevyrve.

12:3  Člověk nebude pevně stát skrze ničemnost, avšak kořen spravedlivých se nepohne.

12:3  Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.

12:3  A man shall not be established by wickedness: but the root of the righteous shall not be moved.

12:3  A man shall not be established by wickedness, but the root of the righteous shall not be moved.

12:3  A man shall not be established by wickedness: but the root of the righteous shall not be moved.

12:3  Non roborabitur homo ex impietate, et radix justorum non commovebitur.

12:4  A diligent woman is a crown to her husband: and she that doth things worthy of confusion, is as rottenness in his bones.

12:4  A virtuous woman is a crown to her husband: but she that maketh ashamed is as rottenness in his bones.

12:4  Žena statečná je korunou svého manžela, kdežto ostudná mu je jako kostižer v kostech.

12:4  Znamenitá žena je korunou svého muže, hanebná je ale jako kostižer.

12:4  Zdatná žena je korunou svého manžela, ale jako hniloba v jeho kostech je ta, která dělá hanbu.

12:4  Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.

12:4  A virtuous woman [is] a crown to her husband: but she that maketh ashamed [is] as rottenness in his bones.

12:4  A worthy woman is the crown of her husband, but a disgraceful wife is as rottenness in his bones.

12:4  A virtuous woman is a crown to her husband: but she that makes ashamed is as rottenness in his bones.

12:4  Mulier diligens corona est viro suo ; et putredo in ossibus ejus, quæ confusione res dignas gerit.

12:5  The thoughts of the just are judgments: and the counsels of the wicked are deceitful.

12:5  The thoughts of the righteous are right: but the counsels of the wicked are deceit.

12:5  Spravedliví přemýšlejí o právu, svévolníci rozvažují o lsti.

12:5  Úmysly poctivých jsou spravedlivé, rady darebáků však zákeřné.

12:5  Myšlenky spravedlivých jsou právo, úmysly ničemů jsou podvod.

12:5  Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.

12:5  The thoughts of the righteous [are] right: [but] the counsels of the wicked [are] deceit.

12:5  The thoughts of the righteous are just, but the advice of the wicked is deceitful.

12:5  The thoughts of the righteous are right: but the counsels of the wicked are deceit.

12:5  Cogitationes justorum judicia, et consilia impiorum fraudulenta.

12:6  The words of the wicked lie in wait for blood: the mouth of the just shall deliver them.

12:6  The words of the wicked are to lie in wait for blood: but the mouth of the upright shall deliver them.

12:6  Slova svévolníků jsou vražedné úklady, kdežto přímé jejich ústa vysvobodí.

12:6  Slova darebáků jsou smrtelná léčka, poctivé vysvobodí jejich řeč.

12:6  Slova ničemů -- číhání na krev, kdežto přímé vysvobodí jejich ústa.

12:6  Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.

12:6  The words of the wicked [are] to lie in wait for blood: but the mouth of the upright shall deliver them.

12:6  The words of the wicked are about lying in wait for blood, but the speech of the upright rescues them.

12:6  The words of the wicked are to lie in wait for blood: but the mouth of the upright shall deliver them.

12:6  Verba impiorum insidiantur sanguini ; os justorum liberabit eos.

12:7  Turn the wicked, and they shall not be: but the house of the just shall stand firm.

12:7  The wicked are overthrown, and are not: but the house of the righteous shall stand.

12:7  Svévolníci budou podvráceni a nebudou již, kdežto dům spravedlivých obstojí.

12:7  Když darebáci padnou, je s nimi konec, dům spravedlivých ale obstojí.

12:7  Vyvrátit ničemy a už nejsou, ale dům spravedlivých obstojí.

12:7  Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.

12:7  The wicked are overthrown, and [are] not: but the house of the righteous shall stand.

12:7  The wicked are overthrown, and are no more, but the house of the righteous shall stand.

12:7  The wicked are overthrown, and are not: but the house of the righteous shall stand.

12:7  Verte impios, et non erunt ; domus autem justorum permanebit.

12:8  A man shall be known by his learning: but he that is vain and foolish, shall be exposed to contempt.

12:8  A man shall be commended according to his wisdom: but he that is of a perverse heart shall be despised.

12:8  Muž bude chválen pro svá prozíravá ústa, kdežto ten, kdo má zvrácené srdce, upadne v pohrdání.

12:8  Čím je kdo rozumnější, tím více bývá ceněn, muž křivé povahy však bude pohrdnut.

12:8  Člověk bude chválen podle své rozumnosti, kdo však má zvrácenou mysl, bude v pohrdání.

12:8  Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.

12:8  A man shall be commended according to his wisdom: but he that is of a perverse heart shall be despised.

12:8  A man shall be commended according to his wisdom, but he who has a warped mind shall be despised.

12:8  A man shall be commended according to his wisdom: but he that is of a perverse heart shall be despised.

12:8  Doctrina sua noscetur vir ; qui autem vanus et excors est patebit contemptui.

12:9  Better is the poor man that provideth for himself, than he that is glorious and wanteth bread.

12:9  He that is despised, and hath a servant, is better than he that honoureth himself, and lacketh bread.

12:9  Lépe je být zlehčován a mít otroka, než pokládat se za slavného a nemít chleba.

12:9  Lépe být přehlížen, ale mít služebníka, než tvářit se důležitě a nemít na chleba.

12:9  Je lepší být znevažován a mít otroka, nežli se vytahovat a nemít pokrm.

12:9  Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.

12:9  [He that is] despised, and hath a servant, [is] better than he that honoreth himself, and is destitute of bread.

12:9  Better is he who is lightly esteemed, and has a servant, than he who honors himself, and lacks bread.

12:9  He that is despised, and has a servant, is better than he that honors himself, and lacks bread.

12:9  Melior est pauper et sufficiens sibi quam gloriosus et indigens pane.

12:10  The just regardeth the lives of his beasts: but the bowels of the wicked are cruel.

12:10  A righteous man regardeth the life of his beast: but the tender mercies of the wicked are cruel.

12:10  Spravedlivý cítí i se svým dobytkem, kdežto nitro svévolníků je nelítostné.

12:10  Spravedlivý cítí i s dobytčetem, srdce darebáků je ale bezcitné.

12:10  Spravedlivý bere ohled na život svého zvířete, avšak i slitovné činy ničemů jsou kruté.

12:10  Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.

12:10  A righteous [man] regardeth the life of his beast: but the tender mercies of the wicked [are] cruel.

12:10  A righteous man regards the life of his animal, but the tender mercies of the wicked are cruel.

12:10  A righteous man regards the life of his beast: but the tender mercies of the wicked are cruel.

12:10  Novit justus jumentorum suorum animas ; viscera autem impiorum crudelia.

12:11  He that tilleth his land shall be satisfied with bread: but he that pursueth idleness is very foolish.

12:11  He that tilleth his land shall be satisfied with bread: but he that followeth vain persons is void of understanding.

12:11  Kdo obdělává svou půdu, nasytí se chlebem, kdežto kdo následuje povaleče, nemá rozum.

12:11  Kdo obdělává pole, nasytí se chlebem, kdo ztratil rozum, honí vidiny.

12:11  Kdo obdělává svou půdu, nasytí se pokrmem, ale tomu, kdo se žene za prázdnými věcmi, chybí rozum.

12:11  Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.

12:11  He that tilleth his land shall be satisfied with bread: but he that followeth vain [persons is] void of understanding.

12:11  He who tills his land shall have plenty of bread, but he who chases fantasies is void of understanding.

12:11  He that tills his land shall be satisfied with bread: but he that follows vain persons is void of understanding.

12:11  Qui operatur terram suam satiabitur panibus ; qui autem sectatur otium stultissimus est. Qui suavis est in vini demorationibus, in suis munitionibus relinquit contumeliam.

12:12  He that is delighted in passing his time over wine, leaveth a reproach in his strong holds. The desire of the wicked is the fortification of evil men: but the root of the just shall prosper.

12:12  The wicked desireth the net of evil men: but the root of the righteous yieldeth fruit.

12:12  Svévolník dychtivě loví kdejaké zlo, kdežto kořen spravedlivých vydává dobro.

12:12  Darebák závidí kořist zlosynovi, kořeny spravedlivých však plody přináší.

12:12  Ničema dychtí po kořisti zlých, avšak kořen spravedlivých vydává ovoce.

12:12  Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.

12:12  The wicked desireth the net of evil [men]: but the root of the righteous yieldeth [fruit].

12:12  The wicked desires the plunder of evil men, but the root of the righteous flourishes.

12:12  The wicked desires the net of evil men: but the root of the righteous yields fruit.

12:12  Desiderium impii munimentum est pessimorum ; radix autem justorum proficiet.

12:13  For the sins of the lips ruin draweth nigh to the evil man: but the just shall escape out of distress.

12:13  The wicked is snared by the transgression of his lips: but the just shall come out of trouble.

12:13  Zlovolník se chytí do přestupků svých rtů, kdežto spravedlivý vyvázne ze soužení.

12:13  Hříšné rty jsou zlosynovi pastí, spravedlivý však ujde trápení.

12:13  V přestoupení rtů je léčka pro zlého člověka, ale spravedlivý vyjde ze soužení.

12:13  Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.

12:13  The wicked is snared by the transgression of [his] lips: but the just shall come out of trouble.

12:13  An evil man is trapped by sinfulness of lips, but the righteous shall come out of trouble.

12:13  The wicked is snared by the transgression of his lips: but the just shall come out of trouble.

12:13  Propter peccata labiorum ruina proximat malo ; effugiet autem justus de angustia.

12:14  By the fruit of his own mouth shall a man be filled with good things, and according to the works of his hands it shall be repaid him.

12:14  A man shall be satisfied with good by the fruit of his mouth: and the recompence of a man’s hands shall be rendered unto him.

12:14  Ovocem svých úst se každý dobře nasytí, skutek rukou se člověku vrátí.

12:14  Ovoce svých úst každý hojně sklidí, vlastní skutek se k člověku navrátí.

12:14  Ovocem svých úst se každý nasytí dobrem, ⌈to, co člověk rukama vykoná,⌉ se mu vrátí.

12:14  Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.

12:14  A man shall be satisfied with good by the fruit of [his] mouth: and the recompense of a man's hands shall be rendered to him.

12:14  A man shall be satisfied with good by the fruit of his mouth. The work of a man's hands shall be rewarded to him.

12:14  A man shall be satisfied with good by the fruit of his mouth: and the recompense of a man's hands shall be rendered to him.

12:14  De fructu oris sui unusquisque replebitur bonis, et juxta opera manuum suarum retribuetur ei.

12:15  The way of a fool is right in his own eyes: but he that is wise hearkeneth unto counsels.

12:15  The way of a fool is right in his own eyes: but he that hearkeneth unto counsel is wise.

12:15  Pošetilci zdá se, že je jeho cesta přímá, kdežto kdo poslouchá rady, je moudrý.

12:15  Hlupák je přesvědčen, že jde správně, kdo je však moudrý, dá si poradit.

12:15  ⌈Hlupákova cesta je přímá v jeho očích,⌉ ale ten, kdo poslouchá radu, je moudrý.

12:15  Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.

12:15  The way of a fool [is] right in his own eyes: but he that hearkeneth to counsel [is] wise.

12:15  The way of a fool is right in his own eyes, but he who is wise listens to counsel.

12:15  The way of a fool is right in his own eyes: but he that listens to counsel is wise.

12:15  Via stulti recta in oculis ejus ; qui autem sapiens est audit consilia.

12:16  A fool immediately sheweth his anger: but he that dissembleth injuries is wise.

12:16  A fool’s wrath is presently known: but a prudent man covereth shame.

12:16  U pošetilce se jeho hoře pozná týž den, kdežto chytrý přikryje hanbu.

12:16  Hlupákův hněv se projeví ihned, rozvážný člověk snese urážky.

12:16  Hlupákův hněv se hned projeví, chytrý však hanbu skrývá.

12:16  Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.

12:16  A fool's wrath is presently known: but a prudent [man] covereth shame.

12:16  A fool shows his annoyance the same day, but one who overlooks an insult is prudent.

12:16  A fool's wrath is presently known: but a prudent man covers shame.

12:16  Fatuus statim indicat iram suam ; qui autem dissimulat injuriam callidus est.

12:17  He that speaketh that which he knoweth, sheweth forth justice: but he that lieth, is a deceitful witness.

12:17  He that speaketh truth sheweth forth righteousness: but a false witness deceit.

12:17  Kdo šíří pravdu, hlásá spravedlnost, kdežto křivý svědek lest.

12:17  Pravdomluvný člověk svědčí o pravdě, křivopřísežník podvádí.

12:17  Kdo dává průchod pravdě, oznamuje spravedlnost, falešný svědek ale podvod.

12:17  Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.

12:17  [He that] speaketh truth showeth forth righteousness: but a false witness, deceit.

12:17  He who is truthful testifies honestly, but a false witness lies.

12:17  He that speaks truth shows forth righteousness: but a false witness deceit.

12:17  Qui quod novit loquitur, index justitiæ est ; qui autem mentitur, testis est fraudulentus.

12:18  There is that promiseth, and is pricked as it were with a sword of conscience: but the tongue of the wise is health.

12:18  There is that speaketh like the piercings of a sword: but the tongue of the wise is health.

12:18  Někdo tlachá, jako by probodával mečem, kdežto jazyk moudrých hojí.

12:18  Unáhlené řeči bodají jako meče, jazyk moudrých je ale jako lék.

12:18  Někdo žvaní, jako když bodá mečem, ale jazyk moudrých přináší uzdravení.

12:18  Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.

12:18  There is that speaketh like the piercings of a sword: but the tongue of the wise [is] health.

12:18  There is one who speaks rashly like the piercing of a sword, but the tongue of the wise heals.

12:18  There is that speaks like the piercings of a sword: but the tongue of the wise is health.

12:18  Est qui promittit, et quasi gladio pungitur conscientiæ : lingua autem sapientium sanitas est.

12:19  The lip of truth shall be steadfast for ever: but he that is a hasty witness, frameth a lying tongue.

12:19  The lip of truth shall be established for ever: but a lying tongue is but for a moment.

12:19  Pravdivé rty se zajistí navždy, kdežto jazyk zrádný na okamžik.

12:19  Pravdomluvné rty obstojí navždy, prolhaný jazyk jen krátký okamžik.

12:19  Pravdivé rty obstojí navěky, kdežto lživý jazyk jen na okamžik.

12:19  Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.

12:19  The lip of truth shall be established for ever: but a lying tongue [is] but for a moment.

12:19  Truth's lips will be established forever, but a lying tongue is only momentary.

12:19  The lip of truth shall be established for ever: but a lying tongue is but for a moment.

12:19  Labium veritatis firmum erit in perpetuum ; qui autem testis est repentinus, concinnat linguam mendacii.

12:20  Deceit is in the heart of them that think evil things: but joy followeth them that take counsels of peace.

12:20  Deceit is in the heart of them that imagine evil: but to the counsellors of peace is joy.

12:20  Lest mají v srdci ti, kdo osnují zlo, kdežto radost ti, kdo radí ku pokoji.

12:20  Zlomyslní mají v srdci jen faleš, mírumilovní žijí v radosti.

12:20  V srdci těch, kdo kují zlo, je podvod, ale ti, kdo radí ku pokoji, mají radost.

12:20  V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.

12:20  Deceit [is] in the heart of them that imagine evil: but to the counselors of peace [is] joy.

12:20  Deceit is in the heart of those who plot evil, but joy comes to the promoters of peace.

12:20  Deceit is in the heart of them that imagine evil: but to the counsellors of peace is joy.

12:20  Dolus in corde cogitantium mala ; qui autem pacis ineunt consilia, sequitur eos gaudium.

12:21  Whatsoever shall befall the just man, shall not make him sad: but the wicked shall be filled with mischief.

12:21  There shall no evil happen to the just: but the wicked shall be filled with mischief.

12:21  Žádná ničemnost nezasáhne spravedlivého, kdežto svévolníci okusí zlého vrchovatě.

12:21  Spravedlivým nic neublíží, darebáky stíhá samé neštěstí.

12:21  Spravedlivému se nestane žádné neštěstí, avšak ničemové jsou naplněni zlem.

12:21  Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.

12:21  There shall no evil happen to the just: but the wicked shall be filled with mischief.

12:21  No mischief shall happen to the righteous, but the wicked shall be filled with evil.

12:21  There shall no evil happen to the just: but the wicked shall be filled with mischief.

12:21  Non contristabit justum quidquid ei acciderit : impii autem replebuntur malo.

12:22  Lying lips are an abomination to the Lord: but they that deal faithfully, please him.

12:22  Lying lips are abomination to the Lord: but they that deal truly are his delight.

12:22  Zrádné rty jsou Hospodinu ohavností, kdežto zalíbení má v těch, kdo prosazují pravdu.

12:22  Prolhané rty se Hospodinu hnusí, kdo žijí v pravdě, ti jej potěší.

12:22  Lživé rty jsou pro Hospodina ohavností, avšak ⌈milí jsou mu⌉ ti, kdo jednají věrně.

12:22  Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.

12:22  Lying lips [are] abomination to the LORD: but they that deal truly [are] his delight.

12:22  Lying lips are an abomination to the Lord, but those who do the truth are his delight.

12:22  Lying lips are abomination to the LORD: but they that deal truly are his delight.

12:22  Abominatio est Domino labia mendacia ; qui autem fideliter agunt placent ei.

12:23  A cautious man concealeth knowledge: and the heart of fools publisheth folly.

12:23  A prudent man concealeth knowledge: but the heart of fools proclaimeth foolishness.

12:23  Chytrý člověk poznání skrývá, kdežto srdce hlupáků pošetilosti provolává.

12:23  Rozvážný člověk umí své vědění tajit, hňup ale z plna hrdla křičí nesmysly.

12:23  Chytrý člověk skrývá poznání, ale srdce hlupáků vykřikuje hloupost.

12:23  Člověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.

12:23  A prudent man concealeth knowledge: but the heart of fools proclaimeth foolishness.

12:23  A prudent man keeps his knowledge, but the hearts of fools proclaim foolishness.

12:23  A prudent man conceals knowledge: but the heart of fools proclaims foolishness.

12:23  Homo versatus celat scientiam, et cor insipientium provocat stultitiam.

12:24  The hand of the valiant shall bear rule: but that which is slothful shall be under tribute.

12:24  The hand of the diligent shall bear rule: but the slothful shall be under tribute.

12:24  Ruka pilných bude vládnout, kdežto zahálka vede do poroby.

12:24  Pracovitým rukám bude svěřena vláda, zahálčivost však vede k porobě.

12:24  Ruka pilných bude vládnout, kdežto nedbalá ruka bude konat nucenou práci.

12:24  Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.

12:24  The hand of the diligent shall bear rule: but the slothful shall be under tribute.

12:24  The hands of the diligent ones shall rule, but laziness ends in slave labor.

12:24  The hand of the diligent shall bear rule: but the slothful shall be under tribute.

12:24  Manus fortium dominabitur ; quæ autem remissa est, tributis serviet.

12:25  Grief in the heart of a man shall bring him low, but with a good word he shall be made glad.

12:25  Heaviness in the heart of man maketh it stoop: but a good word maketh it glad.

12:25  Obavy lidské srdce tíží, ale dobré slovo vrací radost.

12:25  Starosti člověka tíží v srdci, laskavé slovo ale radost navrátí.

12:25  Obava v srdci člověka zdrcuje, ale dobré slovo mu dává radost.

12:25  Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.

12:25  Heaviness in the heart of man depresseth it: but a good word maketh it glad.

12:25  Anxiety in a man's heart weighs it down, but a kind word makes it glad.

12:25  Heaviness in the heart of man makes it stoop: but a good word makes it glad.

12:25  Mœror in corde viri humiliabit illum, et sermone bono lætificabitur.

12:26  He that neglecteth a loss for the sake of a friend, is just: but the way of the wicked shall deceive them.

12:26  The righteous is more excellent than his neighbour: but the way of the wicked seduceth them.

12:26  Spravedlivý prozkoumává svému příteli cestu, kdežto svévolníky jejich cesta zavede.

12:26  Spravedlivý najde i pro bližního cestu, cesta darebáků ale končí blouděním.

12:26  Spravedlivý ⌈povede svého bližního,⌉ ničemy však svede jejich cesta.

12:26  Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.

12:26  The righteous [is] more excellent than his neighbor: but the way of the wicked seduceth them.

12:26  A righteous person is cautious in friendship, but the way of the wicked leads them astray.

12:26  The righteous is more excellent than his neighbor: but the way of the wicked seduces them.

12:26  Qui negligit damnum propter amicum, justus est ; iter autem impiorum decipiet eos.

12:27  The deceitful man shall not find gain: but the substance of a just man shall be precious gold.

12:27  The slothful man roasteth not that which he took in hunting: but the substance of a diligent man is precious.

12:27  Zahálčivý nebude si péci úlovek, kdežto vzácným jměním pro člověka je píle.

12:27  Lenoch si žádný úlovek neupeče, píle je pro člověka cenný majetek.

12:27  Nedbalý člověk nepeče svůj úlovek, ale ⌈píle je pro člověka vzácný majetek.⌉

12:27  Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.

12:27  The slothful [man] roasteth not that which he took in hunting: but the substance of a diligent man [is] precious.

12:27  The slothful man doesn't roast his game, but the possessions of diligent men are prized.

12:27  The slothful man roasts not that which he took in hunting: but the substance of a diligent man is precious.

12:27  Non inveniet fraudulentus lucrum, et substantia hominis erit auri pretium.

12:28  In the path of justice is life: but the bye-way leadeth to death.

12:28  In the way of righteousness is life; and in the pathway thereof there is no death.

12:28  Na stezce spravedlnosti je život, tato cesta nesměřuje k smrti.

12:28  Život je na stezce spravedlnosti, vyšlapaná cesta vede ke smrti.

12:28  Na cestě spravedlnosti je život, ⌈na její stezce není smrt.⌉

12:28  Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.

12:28  In the way of righteousness [is] life; and [in] the path [of it there is] no death.

12:28  In the way of righteousness is life; in its path there is no death.

12:28  In the way of righteousness is life: and in the pathway thereof there is no death.

12:28  In semita justitiæ vita ; iter autem devium ducit ad mortem.