DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Proverbs - 25

25:1  These are also parables of Solomon, which the men of Ezechias, king of Juda, copied out.

25:1  These are also proverbs of Solomon, which the men of Hezekiah king of Judah copied out.

25:1  Toto jsou rovněž přísloví Šalomounova, která sebrali mužové judského krále Chizkijáše.

25:1  Zde jsou další Šalomounova přísloví, shromážděná na dvoře judského krále Ezechiáše:

25:1  Také toto jsou Šalomounova přísloví, která sebrali a opsali muži judského krále Chizkijáše.

25:1  Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:

25:1  Hæ quoque parabolæ Salomonis, quas transtulerunt viri Ezechiæ regis Juda.

25:2  It is the glory of God to conceal the word, and the glory of kings to search out the speech.

25:2  It is the glory of God to conceal a thing: but the honour of kings is to search out a matter.

25:2  Sláva Boží je věc ukrýt, sláva králů je věc prozkoumat.

25:2  Slávou Boží je věc tajit, slávou králů je věc prozkoumat.

25:2  Boží ctí je ukrýt věc, čest králů je zkoumat věc.

25:2  Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.

25:2  Gloria Dei est celare verbum, et gloria regum investigare sermonem.

25:3  The heaven above and the earth beneath, and the heart of kings is unsearchable.

25:3  The heaven for height, and the earth for depth, and the heart of kings is unsearchable.

25:3  Výšiny nebes, hlubiny země a srdce králů nelze prozkoumat.

25:3  Jak výšku nebe a hlubiny země, tak srdce králů nelze vystihnout.

25:3  ⌈Jako nebesa pro výšku a země pro hloubku, tak je nevyzpytatelné srdce králů.⌉

25:3  Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.

25:3  Cælum sursum, et terra deorsum, et cor regum inscrutabile.

25:4  Take away the rust from silver, and there shall come forth a most pure vessel:

25:4  Take away the dross from the silver, and there shall come forth a vessel for the finer.

25:4  Odstraní-li se ze stříbra struska, výrobek se zlatníkovi povede;

25:4  Když se od stříbra odloučí struska, zlatníkovi se ukáže ryzí kov.

25:4  Když se odstraní ze stříbra struska, zlatníkovi vzejde nádoba.

25:4  Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:

25:4  Aufer rubiginem de argento, et egredietur vas purissimum.

25:5  Take away wickedness from the face of the king, and his throne shall be established with justice.

25:5  Take away the wicked from before the king, and his throne shall be established in righteousness.

25:5  odstraní-li se svévolník z blízkosti krále, jeho trůn bude upevněn spravedlností.

25:5  Když od krále odloučí darebáka, spravedlností se zpevní jeho trůn.

25:5  Když se odstraní ničema z přítomnosti krále, jeho trůn bude pevně stát spravedlností.

25:5  Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.

25:5  Aufer impietatem de vultu regis, et firmabitur justitia thronus ejus.

25:6  Appear not glorious before the king, and stand not in the place of great men.

25:6  Put not forth thyself in the presence of the king, and stand not in the place of great men:

25:6  Před králem se nevypínej a na místo velmožů se nestav.

25:6  Před králem se nedělej důležitým, mezi významné lidi nestav se.

25:6  Nedělej důležitého před králem a nestav se na místo vysoko postavených lidí.

25:6  Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.

25:6  Ne gloriosus appareas coram rege, et in loco magnorum ne steteris.

25:7  For it is better that it should be said to thee: Come up hither; than that thou shouldst be humbled before the prince.

25:7  For better it is that it be said unto thee, Come up hither; than that thou shouldest be put lower in the presence of the prince whom thine eyes have seen.

25:7  Lépe bude, řekne-li ti: „Vystup sem“, než když tě poníží před urozeným, jak na vlastní oči vídáš.

25:7  Je lepší být vyzván: „Pojď výše,“ než být před urozenými ponížen. I když něco spatříš na vlastní oči,

25:7  Protože je lepší, když ti řekne: Postup sem, nežli být sesazen před šlechticem. Co viděly tvé oči,

25:7  Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.

25:7  Melius est enim ut dicatur tibi : Ascende huc, quam ut humilieris coram principe.

25:8  The things which thy eyes have seen, utter not hastily in a quarrel: lest afterward thou mayst not be able to make amends, when thou hast dishonoured thy friend.

25:8  Go not forth hastily to strive, lest thou know not what to do in the end thereof, when thy neighbour hath put thee to shame.

25:8  Nezačínej unáhleně spor; jinak co si nakonec počneš, až tě tvůj bližní zahanbí?

25:8  nepouštěj se pro to rychle do sporu. Co by sis mohl nakonec počít, kdyby tě tvůj bližní k hanbě přivedl?

25:8  ⌈nepřinášej ukvapeně na soud.⌉ Co jinak budeš dělat na jeho konci, když tě tvůj bližní zahanbí?

25:8  Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.

25:8  Quæ viderunt oculi tui ne proferas in jurgio cito, ne postea emendare non possis, cum dehonestaveris amicum tuum.

25:9  Treat thy cause with thy friend, and discover not the secret to a stranger:

25:9  Debate thy cause with thy neighbour himself; and discover not a secret to another:

25:9  Veď svůj spor se svým bližním, ale nevyzraď tajemství jiného,

25:9  Když vyřizuješ spor se svým bližním, neodhaluj cizí tajemství.

25:9  Veď svůj spor se svým bližním, ale neodhaluj důvěrnosti jiného člověka.

25:9  Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,

25:9  Causam tuam tracta cum amico tuo, et secretum extraneo ne reveles :

25:10  Lest he insult over thee, when he hath heard it, and cease not to upbraid thee. Grace and friendship deliver a man: keep these for thyself, lest thou fall under reproach.

25:10  Lest he that heareth it put thee to shame, and thine infamy turn not away.

25:10  jinak tě bude tupit, kdo o tom uslyší, a nepřestanou tě pomlouvat.

25:10  Ten, kdo to uslyší, potom potupí tě, tvá špatná pověst tě už nepustí!

25:10  Jinak ten, kdo to uslyší, tě pohaní a pomluva o tobě se nezastaví.

25:10  Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.

25:10  ne forte insultet tibi cum audierit, et exprobrare non cesset. Gratia et amicitia liberant : quas tibi serva, ne exprobrabilis fias.

25:11  To speak a word in due time, is like apples of gold on beds of silver.

25:11  A word fitly spoken is like apples of gold in pictures of silver.

25:11  Jako zlatá jablka se stříbrnými ozdobami je vhodně pronesené slovo.

25:11  Zlatá jablka na stříbrných mísách jsou slova řečená v pravý čas.

25:11  Jako zlatá jablka na stříbrných mísách je slovo promluvené v pravý čas.

25:11  Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.

25:11  Mala aurea in lectis argenteis, qui loquitur verbum in tempore suo.

25:12  As an earring of gold and a bright pearl, so is he that reproveth the wise, and the obedient ear.

25:12  As an earring of gold, and an ornament of fine gold, so is a wise reprover upon an obedient ear.

25:12  Zlatý nosní kroužek či náhrdelník z třpytivého zlata je kárající mudrc slyšícímu uchu.

25:12  Zlatá náušnice, klenot z ryzího kovu je moudrá výtka pro vnímavý sluch.

25:12  Jako zlatý kroužek či ornament z čistého zlata je moudrý karatel pro naslouchající ucho.

25:12  Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.

25:12  Inauris aurea, et margaritum fulgens, qui arguit sapientem et aurem obedientem.

25:13  As the cold of snow in the time of harvest, so is a faithful messenger to him that sent him, for he refresheth his soul.

25:13  As the cold of snow in the time of harvest, so is a faithful messenger to them that send him: for he refresheth the soul of his masters.

25:13  Jako chladný sníh o žních je spolehlivý vyslanec těm, kdo ho poslali. Občerství duši svého pána.

25:13  Chladivým sněhem uprostřed léta je věrný posel těm, kdo jej vyslali; duši svých pánů jistě občerství!

25:13  Jako ⌈chlad od sněhu⌉ v čas žně je spolehlivý posel pro ty, kteří ho posílají, neboť občerství duši svých pánů.

25:13  Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.

25:13  Sicut frigus nivis in die messis, ita legatus fidelis ei qui misit eum : animam ipsius requiescere facit.

25:14  As clouds, and wind, when no rain followeth, so is the man that boasteth, and doth not fulfil his promises.

25:14  Whoso boasteth himself of a false gift is like clouds and wind without rain.

25:14  Oblaka s větrem, ale bez deště, to je muž, který klame slibováním darů.

25:14  Oblaka, vítr – a žádný déšť! Chvástavé sliby – samé chyby!

25:14  Jako oblaka a vítr bez deště je člověk, který se chlubí jenom slibovaným darem.

25:14  Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.

25:14  Nubes, et ventus, et pluviæ non sequentes, vir gloriosus et promissa non complens.

25:15  By patience a prince shall be appeased, and a soft tongue shall break hardness.

25:15  By long forbearing is a prince persuaded, and a soft tongue breaketh the bone.

25:15  Vůdce se dá přemluvit trpělivostí a měkký jazyk láme kosti.

25:15  Trpělivostí si i vůdce nakloníš; jemný jazyk i kosti rozdrtí.

25:15  Vůdce se dá přemluvit tím, kdo je pomalý k hněvu, vlídný jazyk zlomí kosti.

25:15  Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.

25:15  Patientia lenietur princeps, et lingua mollis confringet duritiam.

25:16  Thou hast found honey, eat what is sufficient for thee, lest being glutted therewith thou vomit it up.

25:16  Hast thou found honey? eat so much as is sufficient for thee, lest thou be filled therewith, and vomit it.

25:16  Najdeš-li med, jez s mírou, jinak se jím přesytíš a zvrátíš jej.

25:16  Najdeš-li med, jez ho s mírou; jinak se přesytíš a zvrátíš jej.

25:16  Když nalezneš med, jez s mírou; jinak se ho přesytíš a vyzvrátíš ho.

25:16  Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.

25:16  Mel invenisti : comede quod sufficit tibi, ne forte satiatus evomas illud.

25:17  Withdraw thy foot from the house of thy neighbour, lest having his fill he hate thee.

25:17  Withdraw thy foot from thy neighbour’s house; lest he be weary of thee, and so hate thee.

25:17  Choď do domu svého bližního jen zřídka, jinak se tě přesytí a bude tě nenávidět.

25:17  Navštěvuj svého přítele jen vzácně, jinak se přesytí a znenávidí tě.

25:17  ⌈Čiň svou nohu vzácnou v domě⌉ svého bližního, jinak se tě přesytí a bude tě nenávidět.

25:17  Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.

25:17  Subtrahe pedem tuum de domo proximi tui, nequando satiatus oderit te.

25:18  A man that beareth false witness against his neighbour, is like a dart and a sword and a sharp arrow.

25:18  A man that beareth false witness against his neighbour is a maul, and a sword, and a sharp arrow.

25:18  Palcát a meč a naostřený šíp je ten, kdo vydává proti svému bližnímu křivé svědectví.

25:18  Kdo proti bližnímu křivě svědčí, je jako kyj, jak meč, jak ostrý šíp.

25:18  Kyj, meč a ostrý šíp, to je člověk, který vypovídá proti svému bližnímu jako falešný svědek.

25:18  Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.

25:18  Jaculum, et gladius, et sagitta acuta, homo qui loquitur contra proximum suum falsum testimonium.

25:19  To trust in an unfaithful man in the time of trouble, is like a rotten tooth, and weary foot,

25:19  Confidence in an unfaithful man in time of trouble is like a broken tooth, and a foot out of joint.

25:19  Jako vykotlaný zub a kulhavá noha je spoléhat se na věrolomného v den soužení.

25:19  Jak vyražený zub, jak vykloubená noha je důvěra ve zrádce v těžký den.

25:19  Jako spoléhat na zlomený zub či vyvrtnutou nohu je vkládat naděje v nevěrného člověka v den soužení.

25:19  Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.

25:19  Dens putridus, et pes lassus, qui sperat super infideli in die angustiæ,

25:20  And one that looseth his garment in cold weather. As vinegar upon nitre, so is he that singeth songs to a very evil heart. As a moth doth by a garment, and a worm by the wood: so the sadness of a man consumeth the heart.

25:20  As he that taketh away a garment in cold weather, and as vinegar upon nitre, so is he that singeth songs to an heavy heart.

25:20  Svlékat šaty v chladný den či nalévat do louhu ocet je zpívat písně srdci sklíčenému.

25:20  Obírat o šaty v chladný den, nalévat ocet do rány – totéž je truchlivému zpívat písničky.

25:20  Jako ten, kdo svléká oděv ve chladném dni, či jako ocet na sodu, je ten, kdo zpívá písně skleslému srdci.

25:20  Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.

25:20  et amittit pallium in die frigoris. Acetum in nitro, qui cantat carmina cordi pessimo. Sicut tinea vestimento, et vermis ligno, ita tristitia viri nocet cordi.

25:21  If thy enemy be hungry, give him to eat: if he thirst, give him water to drink:

25:21  If thine enemy be hungry, give him bread to eat; and if he be thirsty, give him water to drink:

25:21  Hladoví-li ten, kdo tě nenávidí, nasyť jej chlebem, žízní-li, napoj ho vodou,

25:21  Hladoví-li tvůj nepřítel, dej mu jíst, a pokud žízní, dej mu pít.

25:21  Jestliže ten, kdo tě nenávidí, hladoví, nakrm ho chlebem, jestliže žízní, napoj ho vodou,

25:21  Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.

25:21  Si esurierit inimicus tuus, ciba illum ; si sitierit, da ei aquam bibere :

25:22  For thou shalt heap hot coals upon his head, and the Lord will reward thee.

25:22  For thou shalt heap coals of fire upon his head, and the Lord shall reward thee.

25:22  tím shrneš řeřavé uhlí na jeho hlavu a Hospodin ti odplatí.

25:22  Na hlavu shrneš mu tím žhavé uhlí, sám Hospodin ti odplatí.

25:22  neboť mu nahrneš řeřavé uhlí na hlavu a Hospodin ti odplatí.

25:22  Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.

25:22  prunas enim congregabis super caput ejus, et Dominus reddet tibi.

25:23  The north wind driveth away rain, as doth a sad countenance a backbiting tongue.

25:23  The north wind driveth away rain: so doth an angry countenance a backbiting tongue.

25:23  Severní vítr přihání déšť a hněvivý obličej pokoutní řeči.

25:23  Severní vítr s sebou nese liják, tajné řeči pak zlobné pohledy.

25:23  Severní vítr přinese déšť, potajmu mluvící jazyk nahněvané tváře.

25:23  Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.

25:23  Ventus aquilo dissipat pluvias, et facies tristis linguam detrahentem.

25:24  It is better to sit in a corner of the housetop: than with a brawling woman, and in a common house.

25:24  It is better to dwell in the corner of the housetop, than with a brawling woman and in a wide house.

25:24  Lépe je bydlet na střeše v koutku než se svárlivou ženou ve společném domě.

25:24  Lepší je stěhovat se do kouta na střechu než s hašteřivou ženou sdílet dům.

25:24  Lepší je bydlet v koutě na střeše nežli společně v domě se svárlivou ženou.

25:24  Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.

25:24  Melius est sedere in angulo domatis quam cum muliere litigiosa et in domo communi.

25:25  As cold water to a thirsty soul, so are good tidings from a far country.

25:25  As cold waters to a thirsty soul, so is good news from a far country.

25:25  Jak chladná voda znavené duši je dobrá zpráva z daleké země.

25:25  Chladivá voda pro hrdlo vyprahlé je dobrá novina ze země daleké.

25:25  Jako chladná voda pro ⌈člověka vyčerpaného žízní⌉ je dobrá zpráva z daleké země.

25:25  Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.

25:25  Aqua frigida animæ sitienti, et nuntius bonus de terra longinqua.

25:26  A just man falling down before the wicked, is as a fountain troubled with the foot and a corrupted spring.

25:26  A righteous man falling down before the wicked is as a troubled fountain, and a corrupt spring.

25:26  Zkalený pramen a zkažená studánka je spravedlivý kolísající před svévolníkem.

25:26  Zakalený je pramen, studna zkažená, když spravedlivý před ničemou kolísá.

25:26  Jako zkalený pramen a znečištěný zdroj je spravedlivý, který se potácí před ničemou.

25:26  Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.

25:26  Fons turbatus pede et vena corrupta, justus cadens coram impio.

25:27  As it is not good for a man to eat much honey, so he that is a searcher of majesty shall be overwhelmed by glory.

25:27  It is not good to eat much honey: so for men to search their own glory is not glory.

25:27  Není dobré jíst příliš mnoho medu a není slavné zkoumat slávu druhých.

25:27  Jíst mnoho medu nemusí být dobré, usilovat o slávu může být neslavné.

25:27  Není dobré jíst mnoho medu a také hledat ⌈vlastní slávu není sláva.⌉

25:27  Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.

25:27  Sicut qui mel multum comedit non est ei bonum, sic qui scrutator est majestatis opprimetur a gloria.

25:28  As a city that lieth open and is not compassed with walls, so is a man that cannot refrain his own spirit in speaking.

25:28  He that hath no rule over his own spirit is like a city that is broken down, and without walls.

25:28  Město se strženými hradbami je muž, který se neovládá.

25:28  Bezbranné město, zborcená hradba je ten, kdo sám sebe nezvládá.

25:28  Jako pobořené město bez hradeb je člověk, který ⌈neovládá svého ducha.⌉

25:28  Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.

25:28  Sicut urbs patens et absque murorum ambitu, ita vir qui non potest in loquendo cohibere spiritum suum.