DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Proverbs - 25

25:1  These are also parables of Solomon, which the men of Ezechias, king of Juda, copied out.

25:1  These are also proverbs of Solomon, which the men of Hezekiah king of Judah copied out.

25:1  Toto jsou rovněž přísloví Šalomounova, která sebrali mužové judského krále Chizkijáše.

25:1  Zde jsou další Šalomounova přísloví, shromážděná na dvoře judského krále Ezechiáše:

25:1  Také toto jsou Šalomounova přísloví, která sebrali a opsali muži judského krále Chizkijáše.

25:1  Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:

25:1  These [are] also proverbs of Solomon, which the men of Hezekiah king of Judah copied out.

25:1  These also are proverbs of Solomon, which the men of Hezekiah king of Judah copied out.

25:1  These are also proverbs of Solomon, which the men of Hezekiah king of Judah copied out.

25:1  Hæ quoque parabolæ Salomonis, quas transtulerunt viri Ezechiæ regis Juda.

25:2  It is the glory of God to conceal the word, and the glory of kings to search out the speech.

25:2  It is the glory of God to conceal a thing: but the honour of kings is to search out a matter.

25:2  Sláva Boží je věc ukrýt, sláva králů je věc prozkoumat.

25:2  Slávou Boží je věc tajit, slávou králů je věc prozkoumat.

25:2  Boží ctí je ukrýt věc, čest králů je zkoumat věc.

25:2  Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.

25:2  [It is] the glory of God to conceal a thing: but the honor of kings [is] to search out a matter.

25:2  It is the glory of God to conceal a thing, but the glory of kings is to search out a matter.

25:2  It is the glory of God to conceal a thing: but the honor of kings is to search out a matter.

25:2  Gloria Dei est celare verbum, et gloria regum investigare sermonem.

25:3  The heaven above and the earth beneath, and the heart of kings is unsearchable.

25:3  The heaven for height, and the earth for depth, and the heart of kings is unsearchable.

25:3  Výšiny nebes, hlubiny země a srdce králů nelze prozkoumat.

25:3  Jak výšku nebe a hlubiny země, tak srdce králů nelze vystihnout.

25:3  ⌈Jako nebesa pro výšku a země pro hloubku, tak je nevyzpytatelné srdce králů.⌉

25:3  Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.

25:3  The heaven for hight, and the earth for depth, and the heart of kings [is] unsearchable.

25:3  As the heavens for height, and the earth for depth, so the hearts of kings are unsearchable.

25:3  The heaven for height, and the earth for depth, and the heart of kings is unsearchable.

25:3  Cælum sursum, et terra deorsum, et cor regum inscrutabile.

25:4  Take away the rust from silver, and there shall come forth a most pure vessel:

25:4  Take away the dross from the silver, and there shall come forth a vessel for the finer.

25:4  Odstraní-li se ze stříbra struska, výrobek se zlatníkovi povede;

25:4  Když se od stříbra odloučí struska, zlatníkovi se ukáže ryzí kov.

25:4  Když se odstraní ze stříbra struska, zlatníkovi vzejde nádoba.

25:4  Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:

25:4  Take away the dross from the silver, and there shall come forth a vessel for the finer.

25:4  Take away the dross from the silver, and material comes out for the refiner;

25:4  Take away the dross from the silver, and there shall come forth a vessel for the finer.

25:4  Aufer rubiginem de argento, et egredietur vas purissimum.

25:5  Take away wickedness from the face of the king, and his throne shall be established with justice.

25:5  Take away the wicked from before the king, and his throne shall be established in righteousness.

25:5  odstraní-li se svévolník z blízkosti krále, jeho trůn bude upevněn spravedlností.

25:5  Když od krále odloučí darebáka, spravedlností se zpevní jeho trůn.

25:5  Když se odstraní ničema z přítomnosti krále, jeho trůn bude pevně stát spravedlností.

25:5  Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.

25:5  Take away the wicked [from] before the king, and his throne shall be established in righteousness.

25:5  Take away the wicked from the king's presence, and his throne will be established in righteousness.

25:5  Take away the wicked from before the king, and his throne shall be established in righteousness.

25:5  Aufer impietatem de vultu regis, et firmabitur justitia thronus ejus.

25:6  Appear not glorious before the king, and stand not in the place of great men.

25:6  Put not forth thyself in the presence of the king, and stand not in the place of great men:

25:6  Před králem se nevypínej a na místo velmožů se nestav.

25:6  Před králem se nedělej důležitým, mezi významné lidi nestav se.

25:6  Nedělej důležitého před králem a nestav se na místo vysoko postavených lidí.

25:6  Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.

25:6  Put not forth thyself in the presence of the king, and stand not in the place of great [men]:

25:6  Do not exalt yourself in the presence of the king, or claim a place among great men;

25:6  Put not forth yourself in the presence of the king, and stand not in the place of great men:

25:6  Ne gloriosus appareas coram rege, et in loco magnorum ne steteris.

25:7  For it is better that it should be said to thee: Come up hither; than that thou shouldst be humbled before the prince.

25:7  For better it is that it be said unto thee, Come up hither; than that thou shouldest be put lower in the presence of the prince whom thine eyes have seen.

25:7  Lépe bude, řekne-li ti: „Vystup sem“, než když tě poníží před urozeným, jak na vlastní oči vídáš.

25:7  Je lepší být vyzván: „Pojď výše,“ než být před urozenými ponížen. I když něco spatříš na vlastní oči,

25:7  Protože je lepší, když ti řekne: Postup sem, nežli být sesazen před šlechticem. Co viděly tvé oči,

25:7  Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.

25:7  For better [it is] that it be said to thee, Come up hither; than that thou shouldst be put lower in the presence of the prince whom thy eyes have seen.

25:7  for it is better that it be said to you, "Come up here," than that you should be put lower in the presence of the prince, whom your eyes have seen.

25:7  For better it is that it be said to you, Come up here; than that you should be put lower in the presence of the prince whom your eyes have seen.

25:7  Melius est enim ut dicatur tibi : Ascende huc, quam ut humilieris coram principe.

25:8  The things which thy eyes have seen, utter not hastily in a quarrel: lest afterward thou mayst not be able to make amends, when thou hast dishonoured thy friend.

25:8  Go not forth hastily to strive, lest thou know not what to do in the end thereof, when thy neighbour hath put thee to shame.

25:8  Nezačínej unáhleně spor; jinak co si nakonec počneš, až tě tvůj bližní zahanbí?

25:8  nepouštěj se pro to rychle do sporu. Co by sis mohl nakonec počít, kdyby tě tvůj bližní k hanbě přivedl?

25:8  ⌈nepřinášej ukvapeně na soud.⌉ Co jinak budeš dělat na jeho konci, když tě tvůj bližní zahanbí?

25:8  Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.

25:8  Go not forth hastily to strive, lest [thou know not] what to do in the end thereof, when thy neighbor hath put thee to shame.

25:8  Do not be hasty in bringing charges to court. What will you do in the end when your neighbor shames you?

25:8  Go not forth hastily to strive, lest you know not what to do in the end thereof, when your neighbor has put you to shame.

25:8  Quæ viderunt oculi tui ne proferas in jurgio cito, ne postea emendare non possis, cum dehonestaveris amicum tuum.

25:9  Treat thy cause with thy friend, and discover not the secret to a stranger:

25:9  Debate thy cause with thy neighbour himself; and discover not a secret to another:

25:9  Veď svůj spor se svým bližním, ale nevyzraď tajemství jiného,

25:9  Když vyřizuješ spor se svým bližním, neodhaluj cizí tajemství.

25:9  Veď svůj spor se svým bližním, ale neodhaluj důvěrnosti jiného člověka.

25:9  Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,

25:9  Debate thy cause with thy neighbor [himself]; and reveal not a secret to another:

25:9  Debate your case with your neighbor, and do not betray the confidence of another;

25:9  Debate your cause with your neighbor himself; and discover not a secret to another:

25:9  Causam tuam tracta cum amico tuo, et secretum extraneo ne reveles :

25:10  Lest he insult over thee, when he hath heard it, and cease not to upbraid thee. Grace and friendship deliver a man: keep these for thyself, lest thou fall under reproach.

25:10  Lest he that heareth it put thee to shame, and thine infamy turn not away.

25:10  jinak tě bude tupit, kdo o tom uslyší, a nepřestanou tě pomlouvat.

25:10  Ten, kdo to uslyší, potom potupí tě, tvá špatná pověst tě už nepustí!

25:10  Jinak ten, kdo to uslyší, tě pohaní a pomluva o tobě se nezastaví.

25:10  Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.

25:10  Lest he that heareth [it] put thee to shame, and thy infamy turn not away.

25:10  lest one who hears it put you to shame, and your bad reputation never depart.

25:10  Lest he that hears it put you to shame, and your infamy turn not away.

25:10  ne forte insultet tibi cum audierit, et exprobrare non cesset. Gratia et amicitia liberant : quas tibi serva, ne exprobrabilis fias.

25:11  To speak a word in due time, is like apples of gold on beds of silver.

25:11  A word fitly spoken is like apples of gold in pictures of silver.

25:11  Jako zlatá jablka se stříbrnými ozdobami je vhodně pronesené slovo.

25:11  Zlatá jablka na stříbrných mísách jsou slova řečená v pravý čas.

25:11  Jako zlatá jablka na stříbrných mísách je slovo promluvené v pravý čas.

25:11  Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.

25:11  A word fitly spoken [is like] apples of gold in pictures of silver.

25:11  A word fitly spoken is like apples of gold in settings of silver.

25:11  A word fitly spoken is like apples of gold in pictures of silver.

25:11  Mala aurea in lectis argenteis, qui loquitur verbum in tempore suo.

25:12  As an earring of gold and a bright pearl, so is he that reproveth the wise, and the obedient ear.

25:12  As an earring of gold, and an ornament of fine gold, so is a wise reprover upon an obedient ear.

25:12  Zlatý nosní kroužek či náhrdelník z třpytivého zlata je kárající mudrc slyšícímu uchu.

25:12  Zlatá náušnice, klenot z ryzího kovu je moudrá výtka pro vnímavý sluch.

25:12  Jako zlatý kroužek či ornament z čistého zlata je moudrý karatel pro naslouchající ucho.

25:12  Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.

25:12  [As] an ear-ring of gold, and an ornament of fine gold, [so is] a wise reprover upon an obedient ear.

25:12  As an earring of gold, and an ornament of fine gold, so is a wise reprover to an obedient ear.

25:12  As an earring of gold, and an ornament of fine gold, so is a wise reprover on an obedient ear.

25:12  Inauris aurea, et margaritum fulgens, qui arguit sapientem et aurem obedientem.

25:13  As the cold of snow in the time of harvest, so is a faithful messenger to him that sent him, for he refresheth his soul.

25:13  As the cold of snow in the time of harvest, so is a faithful messenger to them that send him: for he refresheth the soul of his masters.

25:13  Jako chladný sníh o žních je spolehlivý vyslanec těm, kdo ho poslali. Občerství duši svého pána.

25:13  Chladivým sněhem uprostřed léta je věrný posel těm, kdo jej vyslali; duši svých pánů jistě občerství!

25:13  Jako ⌈chlad od sněhu⌉ v čas žně je spolehlivý posel pro ty, kteří ho posílají, neboť občerství duši svých pánů.

25:13  Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.

25:13  As the cold of snow in the time of harvest, [so is] a faithful messenger to them that send him: for he refresheth the soul of his masters.

25:13  As the cold of snow in the time of harvest, so is a faithful messenger to those who send him; for he refreshes the soul of his masters.

25:13  As the cold of snow in the time of harvest, so is a faithful messenger to them that send him: for he refreshes the soul of his masters.

25:13  Sicut frigus nivis in die messis, ita legatus fidelis ei qui misit eum : animam ipsius requiescere facit.

25:14  As clouds, and wind, when no rain followeth, so is the man that boasteth, and doth not fulfil his promises.

25:14  Whoso boasteth himself of a false gift is like clouds and wind without rain.

25:14  Oblaka s větrem, ale bez deště, to je muž, který klame slibováním darů.

25:14  Oblaka, vítr – a žádný déšť! Chvástavé sliby – samé chyby!

25:14  Jako oblaka a vítr bez deště je člověk, který se chlubí jenom slibovaným darem.

25:14  Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.

25:14  Whoever boasteth himself of a false gift [is like] clouds and wind without rain.

25:14  As clouds and wind without rain, so is he who boasts of gifts deceptively.

25:14  Whoever boasts himself of a false gift is like clouds and wind without rain.

25:14  Nubes, et ventus, et pluviæ non sequentes, vir gloriosus et promissa non complens.

25:15  By patience a prince shall be appeased, and a soft tongue shall break hardness.

25:15  By long forbearing is a prince persuaded, and a soft tongue breaketh the bone.

25:15  Vůdce se dá přemluvit trpělivostí a měkký jazyk láme kosti.

25:15  Trpělivostí si i vůdce nakloníš; jemný jazyk i kosti rozdrtí.

25:15  Vůdce se dá přemluvit tím, kdo je pomalý k hněvu, vlídný jazyk zlomí kosti.

25:15  Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.

25:15  By long forbearing is a prince persuaded, and a soft tongue breaketh the bone.

25:15  By patience a ruler is persuaded. A soft tongue breaks the bone.

25:15  By long forbearing is a prince persuaded, and a soft tongue breaks the bone.

25:15  Patientia lenietur princeps, et lingua mollis confringet duritiam.

25:16  Thou hast found honey, eat what is sufficient for thee, lest being glutted therewith thou vomit it up.

25:16  Hast thou found honey? eat so much as is sufficient for thee, lest thou be filled therewith, and vomit it.

25:16  Najdeš-li med, jez s mírou, jinak se jím přesytíš a zvrátíš jej.

25:16  Najdeš-li med, jez ho s mírou; jinak se přesytíš a zvrátíš jej.

25:16  Když nalezneš med, jez s mírou; jinak se ho přesytíš a vyzvrátíš ho.

25:16  Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.

25:16  Hast thou found honey? eat so much as is sufficient for thee, lest thou be filled with it, and vomit it.

25:16  Have you found honey? Eat as much as is sufficient for you, lest you eat too much, and vomit it.

25:16  Have you found honey? eat so much as is sufficient for you, lest you be filled therewith, and vomit it.

25:16  Mel invenisti : comede quod sufficit tibi, ne forte satiatus evomas illud.

25:17  Withdraw thy foot from the house of thy neighbour, lest having his fill he hate thee.

25:17  Withdraw thy foot from thy neighbour’s house; lest he be weary of thee, and so hate thee.

25:17  Choď do domu svého bližního jen zřídka, jinak se tě přesytí a bude tě nenávidět.

25:17  Navštěvuj svého přítele jen vzácně, jinak se přesytí a znenávidí tě.

25:17  ⌈Čiň svou nohu vzácnou v domě⌉ svého bližního, jinak se tě přesytí a bude tě nenávidět.

25:17  Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.

25:17  Withdraw thy foot from thy neighbor's house; lest he be weary of thee, and [so] hate thee.

25:17  Let your foot be seldom in your neighbor's house, lest he be weary of you, and hate you.

25:17  Withdraw your foot from your neighbor's house; lest he be weary of you, and so hate you.

25:17  Subtrahe pedem tuum de domo proximi tui, nequando satiatus oderit te.

25:18  A man that beareth false witness against his neighbour, is like a dart and a sword and a sharp arrow.

25:18  A man that beareth false witness against his neighbour is a maul, and a sword, and a sharp arrow.

25:18  Palcát a meč a naostřený šíp je ten, kdo vydává proti svému bližnímu křivé svědectví.

25:18  Kdo proti bližnímu křivě svědčí, je jako kyj, jak meč, jak ostrý šíp.

25:18  Kyj, meč a ostrý šíp, to je člověk, který vypovídá proti svému bližnímu jako falešný svědek.

25:18  Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.

25:18  A man that beareth false witness against his neighbor [is] a maul, and a sword, and a sharp arrow.

25:18  A man who gives false testimony against his neighbor is like a club, a sword, or a sharp arrow.

25:18  A man that bears false witness against his neighbor is a maul, and a sword, and a sharp arrow.

25:18  Jaculum, et gladius, et sagitta acuta, homo qui loquitur contra proximum suum falsum testimonium.

25:19  To trust in an unfaithful man in the time of trouble, is like a rotten tooth, and weary foot,

25:19  Confidence in an unfaithful man in time of trouble is like a broken tooth, and a foot out of joint.

25:19  Jako vykotlaný zub a kulhavá noha je spoléhat se na věrolomného v den soužení.

25:19  Jak vyražený zub, jak vykloubená noha je důvěra ve zrádce v těžký den.

25:19  Jako spoléhat na zlomený zub či vyvrtnutou nohu je vkládat naděje v nevěrného člověka v den soužení.

25:19  Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.

25:19  Confidence in an unfaithful man in time of trouble [is like] a broken tooth, and a foot out of joint.

25:19  Confidence in someone unfaithful in time of trouble is like a bad tooth, or a lame foot.

25:19  Confidence in an unfaithful man in time of trouble is like a broken tooth, and a foot out of joint.

25:19  Dens putridus, et pes lassus, qui sperat super infideli in die angustiæ,

25:20  And one that looseth his garment in cold weather. As vinegar upon nitre, so is he that singeth songs to a very evil heart. As a moth doth by a garment, and a worm by the wood: so the sadness of a man consumeth the heart.

25:20  As he that taketh away a garment in cold weather, and as vinegar upon nitre, so is he that singeth songs to an heavy heart.

25:20  Svlékat šaty v chladný den či nalévat do louhu ocet je zpívat písně srdci sklíčenému.

25:20  Obírat o šaty v chladný den, nalévat ocet do rány – totéž je truchlivému zpívat písničky.

25:20  Jako ten, kdo svléká oděv ve chladném dni, či jako ocet na sodu, je ten, kdo zpívá písně skleslému srdci.

25:20  Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.

25:20  [As] he that taketh away a garment in cold weather, [and as] vinegar upon nitre; so [is] he that singeth songs to a heavy heart.

25:20  As one who takes away a garment in cold weather, or vinegar on soda, so is one who sings songs to a heavy heart.

25:20  As he that takes away a garment in cold weather, and as vinegar on nitre, so is he that singes songs to an heavy heart.

25:20  et amittit pallium in die frigoris. Acetum in nitro, qui cantat carmina cordi pessimo. Sicut tinea vestimento, et vermis ligno, ita tristitia viri nocet cordi.

25:21  If thy enemy be hungry, give him to eat: if he thirst, give him water to drink:

25:21  If thine enemy be hungry, give him bread to eat; and if he be thirsty, give him water to drink:

25:21  Hladoví-li ten, kdo tě nenávidí, nasyť jej chlebem, žízní-li, napoj ho vodou,

25:21  Hladoví-li tvůj nepřítel, dej mu jíst, a pokud žízní, dej mu pít.

25:21  Jestliže ten, kdo tě nenávidí, hladoví, nakrm ho chlebem, jestliže žízní, napoj ho vodou,

25:21  Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.

25:21  If thy enemy shall hunger, give him bread to eat; and if he shall thirst, give him water to drink:

25:21  If your enemy is hungry, give him food to eat. If he is thirsty, give him water to drink:

25:21  If your enemy be hungry, give him bread to eat; and if he be thirsty, give him water to drink:

25:21  Si esurierit inimicus tuus, ciba illum ; si sitierit, da ei aquam bibere :

25:22  For thou shalt heap hot coals upon his head, and the Lord will reward thee.

25:22  For thou shalt heap coals of fire upon his head, and the Lord shall reward thee.

25:22  tím shrneš řeřavé uhlí na jeho hlavu a Hospodin ti odplatí.

25:22  Na hlavu shrneš mu tím žhavé uhlí, sám Hospodin ti odplatí.

25:22  neboť mu nahrneš řeřavé uhlí na hlavu a Hospodin ti odplatí.

25:22  Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.

25:22  For thou shalt heap coals of fire upon his head, and the LORD will reward thee.

25:22  for you will heap coals of fire on his head, and the Lord will reward you.

25:22  For you shall heap coals of fire on his head, and the LORD shall reward you.

25:22  prunas enim congregabis super caput ejus, et Dominus reddet tibi.

25:23  The north wind driveth away rain, as doth a sad countenance a backbiting tongue.

25:23  The north wind driveth away rain: so doth an angry countenance a backbiting tongue.

25:23  Severní vítr přihání déšť a hněvivý obličej pokoutní řeči.

25:23  Severní vítr s sebou nese liják, tajné řeči pak zlobné pohledy.

25:23  Severní vítr přinese déšť, potajmu mluvící jazyk nahněvané tváře.

25:23  Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.

25:23  The north wind driveth away rain: so [doth] an angry countenance a backbiting tongue.

25:23  The north wind brings forth rain: so a backbiting tongue brings an angry face.

25:23  The north wind drives away rain: so does an angry countenance a backbiting tongue.

25:23  Ventus aquilo dissipat pluvias, et facies tristis linguam detrahentem.

25:24  It is better to sit in a corner of the housetop: than with a brawling woman, and in a common house.

25:24  It is better to dwell in the corner of the housetop, than with a brawling woman and in a wide house.

25:24  Lépe je bydlet na střeše v koutku než se svárlivou ženou ve společném domě.

25:24  Lepší je stěhovat se do kouta na střechu než s hašteřivou ženou sdílet dům.

25:24  Lepší je bydlet v koutě na střeše nežli společně v domě se svárlivou ženou.

25:24  Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.

25:24  [It is] better to dwell in a corner of the house-top, than with a brawling woman and in a wide house.

25:24  It is better to dwell in the corner of the housetop, than to share a house with a contentious woman.

25:24  It is better to dwell in the corner of the housetop, than with a brawling woman and in a wide house.

25:24  Melius est sedere in angulo domatis quam cum muliere litigiosa et in domo communi.

25:25  As cold water to a thirsty soul, so are good tidings from a far country.

25:25  As cold waters to a thirsty soul, so is good news from a far country.

25:25  Jak chladná voda znavené duši je dobrá zpráva z daleké země.

25:25  Chladivá voda pro hrdlo vyprahlé je dobrá novina ze země daleké.

25:25  Jako chladná voda pro ⌈člověka vyčerpaného žízní⌉ je dobrá zpráva z daleké země.

25:25  Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.

25:25  [As] cold waters to a thirsty soul, so [is] good news from a far country.

25:25  Like cold water to a thirsty soul, so is good news from a far country.

25:25  As cold waters to a thirsty soul, so is good news from a far country.

25:25  Aqua frigida animæ sitienti, et nuntius bonus de terra longinqua.

25:26  A just man falling down before the wicked, is as a fountain troubled with the foot and a corrupted spring.

25:26  A righteous man falling down before the wicked is as a troubled fountain, and a corrupt spring.

25:26  Zkalený pramen a zkažená studánka je spravedlivý kolísající před svévolníkem.

25:26  Zakalený je pramen, studna zkažená, když spravedlivý před ničemou kolísá.

25:26  Jako zkalený pramen a znečištěný zdroj je spravedlivý, který se potácí před ničemou.

25:26  Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.

25:26  A righteous man falling down before the wicked [is as] a turbid fountain, and a corrupt spring.

25:26  Like a muddied spring, and a polluted well, so is a righteous man who gives way before the wicked.

25:26  A righteous man falling down before the wicked is as a troubled fountain, and a corrupt spring.

25:26  Fons turbatus pede et vena corrupta, justus cadens coram impio.

25:27  As it is not good for a man to eat much honey, so he that is a searcher of majesty shall be overwhelmed by glory.

25:27  It is not good to eat much honey: so for men to search their own glory is not glory.

25:27  Není dobré jíst příliš mnoho medu a není slavné zkoumat slávu druhých.

25:27  Jíst mnoho medu nemusí být dobré, usilovat o slávu může být neslavné.

25:27  Není dobré jíst mnoho medu a také hledat ⌈vlastní slávu není sláva.⌉

25:27  Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.

25:27  [It is] not good to eat much honey: so [for men] to search their own glory [is not] glory.

25:27  It is not good to eat much honey; nor is it honorable to seek one's own honor.

25:27  It is not good to eat much honey: so for men to search their own glory is not glory.

25:27  Sicut qui mel multum comedit non est ei bonum, sic qui scrutator est majestatis opprimetur a gloria.

25:28  As a city that lieth open and is not compassed with walls, so is a man that cannot refrain his own spirit in speaking.

25:28  He that hath no rule over his own spirit is like a city that is broken down, and without walls.

25:28  Město se strženými hradbami je muž, který se neovládá.

25:28  Bezbranné město, zborcená hradba je ten, kdo sám sebe nezvládá.

25:28  Jako pobořené město bez hradeb je člověk, který ⌈neovládá svého ducha.⌉

25:28  Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.

25:28  He that [hath] no rule over his own spirit [is like] a city [that is] broken down, [and] without walls.

25:28  Like a city that is broken down and without walls is a man whose spirit is without restraint.

25:28  He that has no rule over his own spirit is like a city that is broken down, and without walls.

25:28  Sicut urbs patens et absque murorum ambitu, ita vir qui non potest in loquendo cohibere spiritum suum.