CzeCEP - Proverbs - 5

5:1  Můj synu, věnuj pozornost mé moudrosti, nakloň své ucho k mé rozumnosti,

5:2  dbej na obezřetné rady, poznání ať zachovávají tvé rty.

5:3  Ze rtů cizí ženy sice kape med, a její jazyk je hladší než olej,

5:4  nakonec je však hořká jako pelyněk, ostrá jak dvojsečný meč.

5:5  Její nohy sestupují k smrti, její kroky uvíznou v podsvětí.

5:6  Nevysleduješ stezku života, její stopy se motají, nevíš kam.

5:7  Proto, synové, poslyšte mě, neodvracejte se od výroků mých úst.

5:8  Ať jde tvá cesta daleko od ní, nepřibližuj se ke dveřím jejího domu,

5:9  ať nevydáš svou důstojnost jiným, ukrutníkovi svá léta,

5:10  ať se tvou silou nesytí cizáci a ovocem tvého trápení dům cizí.

5:11  Nakonec budeš skučet, až celé tvé tělo zchátrá.

5:12  Řekneš: „Jak jsem mohl nenávidět napomínání? Jak mohlo mé srdce znevažovat domlouvání?

5:13  Svoje vychovatele jsem neposlouchal, nenaslouchal jsem svým učitelům.

5:14  Málem bych byl propadl nejhoršímu uprostřed shromáždění a pospolitosti.“

5:15  Pij vodu z vlastní nádrže, tu, jež vyvěrá z tvé studnice.

5:16  Mají se tvé prameny roztékat ven do široka jako vodní toky?

5:17  Tobě mají patřit, tobě jedinému, a ne cizím spolu s tebou.

5:18  Buď požehnán tvůj zdroj, raduj se z ženy svého mládí,

5:19  z milované laně, z líbezné srny; její prsy ať tě vždycky opojují, kochej se v jejím milování ustavičně.

5:20  Proč by ses kochal, můj synu, v cizačce, proč bys v náručí cizinku svíral?

5:21  Cesty člověka jsou Hospodinu zřejmé, on sleduje všechny jeho stopy.

5:22  Svévolníka polapí jeho zločiny, bude spoután provazy svého hříchu.

5:23  Nedbal na napomenutí, proto zemře; bloudí pro svou velkou pošetilost.