CzeCEP - Proverbs - 17

17:1  Lepší suchá skýva a k tomu klid než dům plný obětních hodů a spory.

17:2  Prozíravý otrok panuje nad synem, který dělá ostudu, a mezi bratry mu připadne dědictví.

17:3  Na stříbro kelímek, na zlato pec; srdce však Hospodin prozkoumává.

17:4  Zlé je věnovat pozornost ničemným rtům, klamné dopřávat sluchu zkázonosnému jazyku.

17:5  Kdo se posmívá chudému, tupí toho, kdo jej učinil, kdo má radost z běd, ten bez trestu nezůstane.

17:6  Korunou starců jsou vnuci, ozdobou synů otcové.

17:7  Nesluší bloudovi mnoho řečí, tím méně urozenému řeči lživé.

17:8  Jako vzácný kámen je úplatek v očích dárce, kamkoli se obrátí, má úspěch.

17:9  Kdo stojí o lásku, přikrývá přestoupení, ale kdo je přetřásá, rozlučuje důvěrné přátele.

17:10  Pohrůžka zapůsobí na rozumného víc než na hlupáka sto ran.

17:11  Jen o vzpouru usiluje zlý, ale bude proti němu vyslán nelítostný posel.

17:12  Raději potkat medvědici zbavenou mláďat než hlupáka s jeho pošetilostí.

17:13  Tomu, kdo za dobré odplácí zlým, zlo se nehne z domu.

17:14  Protrhne vodní hráz, kdo začne svár, přestaň dřív, než propukne spor.

17:15  Prohlásit svévolníka za spravedlivého a spravedlivého za svévolníka, to obojí je Hospodinu ohavností.

17:16  K čemu peníze v rukou hlupáka? Chce koupit moudrost? Vždyť nemá rozum!

17:17  V každičkém čase miluje přítel, zrodil se bratrem pro doby soužení.

17:18  Člověk bez rozumu dává ruku a svému druhovi se zaručuje.

17:19  Má rád přestoupení, kdo má rád hádky, kdo si zvyšuje vchod, říká si o zkázu.

17:20  Kdo má falešné srdce, nenajde dobro, kdo má proradný jazyk, upadne do zla.

17:21  Kdo zplodil hlupáka, sobě k žalu ho zplodil, otec blouda nemůže mít radost.

17:22  Radostné srdce hojí rány, kdežto ubitý duch vysušuje kosti.

17:23  Svévolník po straně přijímá úplatek, tak převrací stezky práva.

17:24  Na tváři rozumného se zračí moudrost, ale oči hlupáka těkají po končinách země.

17:25  Hloupý syn působí svému otci hoře a své rodičce hořkost.

17:26  Pokutovat spravedlivého není dobré, natož urozené bít pro přímost.

17:27  Kdo se krotí v řeči, má správné poznání, kdo je klidného ducha, je rozumný člověk.

17:28  I pošetilec, když mlčí, může být pokládán za moudrého, nechá-li rty zavřené, za rozumného.