CzeCEP - Proverbs - 16

16:1  Člověku je dáno pořádat, co má na srdci, ale na Hospodinu záleží, co odpoví jazyk.

16:2  Člověku se všechny jeho cesty zdají ryzí, ale pohnutky zpytuje Hospodin.

16:3  Svěř Hospodinu své počínání a tvé plány budou zajištěny.

16:4  Hospodin učinil vše k svému cíli, i svévolníka pro zlý den.

16:5  Hospodin má každého domýšlivce v ohavnosti, zaručeně nezůstane bez trestu.

16:6  Milosrdenstvím a věrností se usmiřuje provinění a bázeň před Hospodinem odvrací od zlého.

16:7  Líbí-li se Hospodinu cesty člověka, vede ku pokoji s ním i jeho nepřátele.

16:8  Lepší je maličko se spravedlností než mnoho výtěžků s bezprávím.

16:9  Člověk uvažuje v srdci o své cestě, ale jeho kroky řídí Hospodin.

16:10  Na rtech králových je božský výrok, při soudu se jeho ústa nezpronevěří.

16:11  Vahadla i správné misky patří Hospodinu, všechna závaží jsou jeho dílem.

16:12  Králům se hnusí svévolně jednat, vždyť spravedlnost upevňuje trůn.

16:13  Králové mají zalíbení ve spravedlivých rtech, a toho, kdo mluví přímo, milují.

16:14  Královo rozhořčení je poselstvo smrti, ale moudrý muž je usmíří.

16:15  V jasné tváři králově je život, jeho přízeň je jak oblak s jarním deštěm.

16:16  Získat moudrost je lepší než ryzí zlato a získat rozumnost je výbornější než stříbro.

16:17  Přímí se na své dráze odvracejí od zlého; střeží svůj život, kdo hlídá svou cestu.

16:18  Pýcha předchází pád, domýšlivost klopýtnutí.

16:19  Je lépe být poníženého ducha s pokornými, než se dělit o kořist s pyšnými.

16:20  Kdo je prozíravý ve slovu, nalézá dobro, blaze tomu, kdo doufá v Hospodina.

16:21  Kdo je moudrého srdce, je nazýván rozumným; lahodná řeč přidává znalostí.

16:22  Prozíravost je zdrojem života těm, kdo ji mají, ale kárat pošetilce je pošetilost.

16:23  Srdce moudrého dává jeho ústům prozíravost a na jeho rty přidává znalosti.

16:24  Pláství medu je řeč vlídná, lahodou duši a uzdravením kostem.

16:25  Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti.

16:26  Ten, kdo se plahočí, plahočí se pro sebe, popohánějí ho vlastní ústa.

16:27  Ničema vyhrabává zlo, na jeho rtech jako by byl spalující oheň.

16:28  Proradný člověk vyvolává sváry a klevetník rozlučuje důvěrné přátele.

16:29  Násilník svého bližního láká a svádí ho na nedobrou cestu.

16:30  Kdo přimhuřuje oči, myslí na proradnost, kdo svírá rty, už dokonal zlo.

16:31  Šediny jsou ozdobnou korunou, lze je nalézt na cestě spravedlnosti.

16:32  Lepší je shovívavý než bohatýr, a kdo ovládá sebe, je nad dobyvatele města.

16:33  Los se vytahuje ze záňadří, ale každé rozhodnutí je od Hospodina.