CzeCEP - Proverbs - 24

24:1  Nezáviď zlým lidem a nedychti být s nimi,

24:2  neboť jejich srdce rozjímá, jak připravit zhoubu, a jejich rty mluví, aby potrápily.

24:3  Moudrostí se dům buduje, rozumností se zajišťuje;

24:4  kde je poznání, tam se komory naplňují vším drahocenným a příjemným majetkem.

24:5  Moudrý muž je mocný, a kdo má poznání, upevňuje svou sílu.

24:6  Boj veď s rozvahou, ve množství rádců je vítězství.

24:7  Příliš vysoko je moudrost pro pošetilého, ten v bráně neotevře ústa.

24:8  Kdo přemýšlí, jak páchat zlo, toho nazvou pletichářem.

24:9  Vymýšlet pošetilost je hřích, posměvač se lidem hnusí.

24:10  Budeš-li v čas soužení liknavý, budeš se svou silou v úzkých.

24:11  Vysvoboď ty, kdo jsou vlečeni na smrt; což se neujmeš těch, kdo se potácejí na popravu?

24:12  Řekneš-li: „My jsme to nevěděli“, což ten, který zpytuje nitro, tomu nerozumí? Ten, který chrání tvůj život, to neví? On odplatí člověku podle jeho činů.

24:13  Můj synu, jez med, je dobrý, plástev medu je tvému patru sladká.

24:14  Právě tak poznávej moudrost pro svou duši. Když ji najdeš, máš budoucnost, tvá naděje nebude zmařena.

24:15  Svévolníku, nestroj úklady obydlí spravedlivého a nepleň místo, kde on odpočívá!

24:16  Spravedlivý, i když sedmkrát padne, zase povstane, svévolníci zaklopýtnou a zle končí.

24:17  Neraduj se z pádu svého nepřítele, nejásej nad jeho klopýtnutím ani v srdci,

24:18  nebo to Hospodin uvidí a bude to zlé v jeho očích a odvrátí od něho svůj hněv.

24:19  Nerozčiluj se kvůli zlovolníkům, nezáviď svévolníkům.

24:20  Zlý žádnou budoucnost nemá, svévolníkům zhasne světlo.

24:21  Můj synu, boj se Hospodina a krále a nezaplétej se s lidmi vrtkavými;

24:22  kdo ví, kdy se na ně náhle snese zničující pohroma od obou?

24:23  I toto jsou výroky moudrých: Stranit osobám při soudu není dobré.

24:24  Kdo řekne svévolníkovi: „Jsi spravedlivý“, na toho bude láteřit lid, na toho zanevřou národy.

24:25  Ti, kdo mu domluví, dojdou blaha, a budou požehnáni vším dobrým.

24:26  Na rty líbá ten, kdo dává správné odpovědi.

24:27  Zajisti své dílo venku, starej se o ně na svém poli a potom si postavíš i dům.

24:28  Nebuď bezdůvodně svědkem proti bližnímu! Chceš svými rty klamat?

24:29  Neříkej: „Jak jednal se mnou, tak budu jednat s ním, odplatím každému podle jeho činů“.

24:30  Šel jsem kolem pole muže lenivého, kolem vinice člověka bez rozumu,

24:31  a hle, byla celá zarostlá plevelem, celý její povrch pokrývaly kopřivy a její kamenná zeď byla pobořena.

24:32  Když jsem na to hleděl, vzal jsem si to k srdci, přijal jako napomenutí to, co jsem viděl:

24:33  Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si

24:34  a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.