CzeCSP - Romans - 2

2:1  Proto jsi bez omluvy, člověče, a to každý, kdo soudíš. V čem soudíš druhého, v tom odsuzuješ sám sebe, neboť soudíš, ale sám činíš totéž.

2:2  Víme, že Boží soud je podle pravdy proti těm, kdo dělají takové věci.

2:3  Máš za to, člověče, který soudíš ty, kdo takové věci dělají, a sám činíš totéž, že unikneš Božímu soudu?

2:4  Nebo pohrdáš bohatstvím jeho dobroty, shovívavosti a trpělivosti, a nevíš, že Boží dobrota tě vede k pokání?

2:5  Svou tvrdostí a nekajícným srdcem si shromažďuješ hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého Božího soudu.

2:6  On odplatí každému podle jeho skutků.

2:7  Těm, kteří s vytrvalostí v dobrém skutku hledají slávu, čest a neporušitelnost, dá věčný život.

2:8  Avšak těm, kteří jsou sobečtí a neposlouchají pravdu, nýbrž poslouchají nepravost, odplatí hněvem a zuřivostí.

2:9  Soužení a úzkost padne na duši každého člověka, jenž působí zlo, předně na Žida, ale i na Řeka;

2:10  avšak sláva, čest a pokoj připadne každému, kdo činí dobro, předně Židovi, a také Řekovi.

2:11  U Boha není přijímání osob.

2:12  Ti, kdo bez Zákona zhřešili, bez Zákona také zahynou; a ti, kdo zhřešili pod Zákonem, skrze Zákon budou souzeni.

2:13  Neboť u Boha nejsou spravedliví ⌈ti, kdo Zákon slyší⌉, ale ospravedlněni budou ⌈ti, kdo jej plní⌉.

2:14  Když totiž pohané, kteří nemají Zákon, přirozeným způsobem činí to, co Zákon požaduje, pak jsou sami sobě Zákonem, ač Zákon nemají.

2:15  Ukazují, že mají dílo Zákona napsané ve svých srdcích. Jejich svědomí ⌈bude svědčit spolu s myšlenkami, jež se navzájem obviňují nebo také obhajují,

2:16  v den⌉, kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude podle mého evangelia soudit, co je skryto v lidech.

2:17  Jestliže se však nazýváš Židem, spoléháš na Zákon a chlubíš se Bohem,

2:18  poznáváš jeho vůli a vyučován ze Zákona rozpoznáváš to, na čem záleží;

2:19  jsi o sobě přesvědčen, že jsi vůdcem slepých, světlem těch, kteří jsou ve tmě,

2:20  vychovatelem nerozumných, učitelem nedospělých, maje v Zákoně ztělesnění poznání a pravdy --

2:21  ty tedy učíš druhého, a sám sebe neučíš? Ty hlásáš, že se nemá krást, a kradeš?

2:22  Ty říkáš, že se nemá cizoložit, a cizoložíš? Ty si ošklivíš modly, a ⌈věci z jejich chrámů bereš⌉?

2:23  Ty, který se chlubíš Zákonem, přestupováním Zákona zneuctíváš Boha?

2:24  Neboť kvůli vám je jméno Boží mezi národy v opovržení, jak je napsáno.

2:25  Obřízka prospívá, jestliže děláš to, co přikazuje Zákon. Jsi–li však přestupníkem Zákona, tvá obřízka se stala neobřízkou.

2:26  Jestliže tedy ⌈neobřezaný člověk⌉ zachovává ustanovení Zákona, nebude mu jeho neobřízka počítána za obřízku?

2:27  A když člověk od přirozenosti neobřezaný plní Zákon, bude soudit tebe, který jsi skrze literu a obřízku přestupníkem Zákona.

2:28  Neboť pravý Žid není ten, kdo je jím navenek, a pravá obřízka není ta, která je zjevná na těle;

2:29  ale pravý Žid je ten, kdo je Židem uvnitř, a pravá obřízka je obřízka srdce Duchem, nikoli literou. Ten má chválu ne od lidí, nýbrž od Boha.