CzeCEP - Ecclesiastes - 7

7:1  Dobré jméno je nad výborný olej a den smrti nad den narození.

7:2  Lépe je jít do domu truchlení než vejít do domu hodování, neboť tam je zřejmé, jak každý člověk skončí, a živý si to může vzít k srdci.

7:3  Lepší je hoře než smích, neboť zachmuřelá tvář prospívá srdci.

7:4  Srdce moudrých je v domě truchlení, ale srdce hlupáků v domě radovánek.

7:5  Lépe je slyšet důtku od moudrého než poslouchat opěvování od hlupáků,

7:6  neboť jako praskot trní pod hrncem je smích hlupáka. I to je pomíjivost.

7:7  Útlak i z moudrého udělá ztřeštěnce a dar ničí srdce.

7:8  Lepší je zakončení věci než její počátek, lepší je trpělivost nežli povýšenost.

7:9  Nepropukej v náhlé hořekování, neboť hořekování si hoví v klíně hlupáků.

7:10  Neříkej: „Čím to je, že dny dřívější byly lepší než tyto?“ To není moudré, ptáš-li se na to.

7:11  Dobrá je moudrost, jakož i dědictví, užitečná těm, kdo vidí slunce;

7:12  být ve stínu moudrosti je jako být ve stínu peněz, avšak užitečnější je poznat moudrost: ta zachovává život tomu, kdo ji má.

7:13  Pohleď na Boží dílo! Kdo může narovnat, co on zkřivil?

7:14  V den dobrý užívej dobra a v den zlý si uvědom, že ten i onen učinil Bůh proto, aby se člověk nedozvěděl, co bude po něm.

7:15  To všechno jsem viděl ve dnech své pomíjivosti: Spravedlivý hyne i při své spravedlnosti a svévolník dlouho žije i při své zlobě.

7:16  Nebuď příliš spravedlivý ani nadmíru moudrý; proč by ses měl zničit?

7:17  Nebuď příliš svévolný a nebuď jako pomatenec; proč bys umíral, než vyprší tvůj čas?

7:18  Bude dobře, když se tohoto přidržíš a ono nespustíš ze zřetele; vždyť kdo se bojí Boha, ujde obojímu.

7:19  Moudrost dává moudrému více síly, než jakou má deset mocných v městě.

7:20  Není na zemi člověka spravedlivého, aby konal dobro a nehřešil.

7:21  Nevšímej si všech řečí, které se vedou, abys neuslyšel, jak tě zlehčuje tvůj otrok.

7:22  Sám v srdci víš, žes i ty častokrát zlehčoval druhé.

7:23  To všechno jsem chtěl vyzkoušet moudrostí; řekl jsem si: Budu moudrý. Ale moudrost se ode mne vzdalovala.

7:24  Daleko je to, co se stalo, hluboko, přehluboko; kdo to nalezne?

7:25  Zaměřil jsem se cele na to, abych poznal a prozkoumal a vyhledal moudrost a smysl všeho, abych poznal i hloupou svévoli a ztřeštěnou pomatenost.

7:26  A přicházím na to, že trpčí než smrt je žena, je-li léčkou, je-li její srdce síť a ruce pouta. Kdo je Bohu milý, unikne jí, hříšník jí však bude lapen.

7:27  Hleď, na to jsem přišel, řekl Kazatel, když jsem porovnával jedno s druhým, abych se dopídil smyslu,

7:28  jejž jsem stále hledal a nenalézal: Mezi tisíci jsem našel jednoho člověka, ale ženu jsem mezi těmi všemi nenalezl.

7:29  Hleď, jenom na to jsem přišel, že Bůh sice učinil člověka přímého, ten však vyhledává samé smyšlenky.