DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Ecclesiastes - 7

7:1  What needeth a man to seek things that are above him, whereas he knoweth not what is profitable for him in his life, in all the days of his pilgrimage, and the time that passeth like a shadow? Or who can tell him what shall be after him under the sun?

7:1  A good name is better than precious ointment; and the day of death than the day of one’s birth.

7:1  Dobré jméno je nad výborný olej a den smrti nad den narození.

7:1  Lepší je dobré jméno než nejlepší olej, den smrti je lepší než den zrození.

7:1  ⌈Dobré jméno je nad dobrý olej⌉ a den smrti nad den narození.

7:1  Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.

7:1  Quid necesse est homini majora se quærere, cum ignoret quid conducat sibi in vita sua, numero dierum peregrinationis suæ, et tempore quod velut umbra præterit ? aut quis ei poterit indicare quod post eum futurum sub sole sit ?

7:2  A good name is better than precious ointments: and the day of death than the day of one's birth.

7:2  It is better to go to the house of mourning, than to go to the house of feasting: for that is the end of all men; and the living will lay it to his heart.

7:2  Lépe je jít do domu truchlení než vejít do domu hodování, neboť tam je zřejmé, jak každý člověk skončí, a živý si to může vzít k srdci.

7:2  Lepší je vejít do domu smutku nežli do domu veselí. Každého člověka čeká konec – kdo je naživu, ať na to pomyslí!

7:2  Lepší je jít do domu smutku než jít do domu hodování, v němž je konec každého člověka. Živý ať si to vezme k srdci.

7:2  Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.

7:2  Melius est nomen bonum quam unguenta pretiosa, et dies mortis die nativitatis.

7:3  It is better to go to the house of mourning, than to the house of feasting: for in that we are put in mind of the end of all, and the living thinketh what is to come.

7:3  Sorrow is better than laughter: for by the sadness of the countenance the heart is made better.

7:3  Lepší je hoře než smích, neboť zachmuřelá tvář prospívá srdci.

7:3  Lepší je zármutek nežli smích, smutná tvář srdce zvelebí.

7:3  Je lepší mrzutost než smích, protože zatímco tvář je zachmuřená, srdci se vede dobře.

7:3  Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.

7:3  Melius est ire ad domum luctus quam ad domum convivii ; in illa enim finis cunctorum admonetur hominum, et vivens cogitat quid futurum sit.

7:4  Anger is better than laughter: because by the sadness of the countenance the mind of the offender is corrected.

7:4  The heart of the wise is in the house of mourning; but the heart of fools is in the house of mirth.

7:4  Srdce moudrých je v domě truchlení, ale srdce hlupáků v domě radovánek.

7:4  Srdce moudrých je v domě truchlení, srdce hlupáků v domě zábavy.

7:4  Srdce moudrých je v domě smutku, ale srdce hlupáků v domě radosti.

7:4  Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.

7:4  Melior est ira risu, quia per tristitiam vultus corrigitur animus delinquentis.

7:5  The heart of the wise is where there is mourning, and the heart of fools where there is mirth.

7:5  It is better to hear the rebuke of the wise, than for a man to hear the song of fools.

7:5  Lépe je slyšet důtku od moudrého než poslouchat opěvování od hlupáků,

7:5  Lepší je vyslechnout výtky mudrců nežli poslouchat písničky hlupáků.

7:5  Je lepší poslouchat napomenutí moudrého, než když člověk poslouchá zpěv hlupáků.

7:5  Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.

7:5  Cor sapientium ubi tristitia est, et cor stultorum ubi lætitia.

7:6  It is better to be rebuked by a wise man, than to be deceived by the flattery of fools.

7:6  For as the crackling of thorns under a pot, so is the laughter of the fool: this also is vanity.

7:6  neboť jako praskot trní pod hrncem je smích hlupáka. I to je pomíjivost.

7:6  Jako když pod hrncem zapraští roští, tak rychle vyhoří hlupákův smích. I to je marnost!

7:6  Neboť jako praskot trní pod hrncem, tak zní smích hlupáka. Také toto je marnost.

7:6  Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.

7:6  Melius est a sapiente corripi, quam stultorum adulatione decipi ;

7:7  For as the crackling of thorns burning under a pot, so is the laughter of a fool: now this also is vanity.

7:7  Surely oppression maketh a wise man mad; and a gift destroyeth the heart.

7:7  Útlak i z moudrého udělá ztřeštěnce a dar ničí srdce.

7:7  Nátlak i z moudrého udělá blázna, úplatek kazí srdce člověka.

7:7  Vždyť útlak dělá z moudrého potřeštěnce a dar ničí srdce.

7:7  Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.

7:7  quia sicut sonitus spinarum ardentium sub olla, sic risus stulti. Sed et hoc vanitas.

7:8  Oppression troubleth the wise, and shall destroy the strength of his heart.

7:8  Better is the end of a thing than the beginning thereof: and the patient in spirit is better than the proud in spirit.

7:8  Lepší je zakončení věci než její počátek, lepší je trpělivost nežli povýšenost.

7:8  Lepší je, když něco končí, než když to začíná; lepší je trpělivý než ten, kdo se nadýmá.

7:8  Je lepší konec jednání než jeho počátek. ⌈Trpělivost je lepší než povýšenost.⌉

7:8  Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.

7:8  Calumnia conturbat sapientem, et perdet robur cordis illius.

7:9  Better is the end of a speech than the beginning. Better is the patient man than the presumptuous.

7:9  Be not hasty in thy spirit to be angry: for anger resteth in the bosom of fools.

7:9  Nepropukej v náhlé hořekování, neboť hořekování si hoví v klíně hlupáků.

7:9  Nebuď snadno popudlivý k hněvu, mrzutost odpočívá v klíně hlupáků.

7:9  Neukvapuj se v duchu, aby ses rozzlobil, protože mrzutost spočine v klíně hlupáků.

7:9  Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.

7:9  Melior est finis orationis quam principium. Melior est patiens arrogante.

7:10  Be not quickly angry: for anger resteth in the bosom of a fool.

7:10  Say not thou, What is the cause that the former days were better than these? for thou dost not enquire wisely concerning this.

7:10  Neříkej: „Čím to je, že dny dřívější byly lepší než tyto?“ To není moudré, ptáš-li se na to.

7:10  Neříkej: Kde jsou ty staré dobré časy? Takové otázky není moudré klást.

7:10  Neříkej: Čím to bylo, že dřívější dny byly lepší než tyto? Na tohle ses totiž nezeptal moudře.

7:10  Neříkej: Čím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.

7:10  Ne sis velox ad irascendum, quia ira in sinu stulti requiescit.

7:11  Say not: What thinkest thou is the cause that former times were better than they are now? for this manner of question is foolish.

7:11  Wisdom is good with an inheritance: and by it there is profit to them that see the sun.

7:11  Dobrá je moudrost, jakož i dědictví, užitečná těm, kdo vidí slunce;

7:11  Moudrost je dobrá jako zděděné jmění, prospěšná je těm, kdo vidí světlo dne.

7:11  Dobrá je moudrost jako dědictví; je výhodou pro ty, kteří vidí slunce,

7:11  Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;

7:11  Ne dicas : Quid putas causæ est quod priora tempora meliora fuere quam nunc sunt ? stulta enim est hujuscemodi interrogatio.

7:12  Wisdom with riches is more profitable, and bringeth more advantage to them that see the sun.

7:12  For wisdom is a defence, and money is a defence: but the excellency of knowledge is, that wisdom giveth life to them that have it.

7:12  být ve stínu moudrosti je jako být ve stínu peněz, avšak užitečnější je poznat moudrost: ta zachovává život tomu, kdo ji má.

7:12  Být zaštítěn moudrostí je jako být zaštítěn penězi, poznání moudrosti však má výhodu: ty, kdo ji mají, drží naživu.

7:12  neboť jsou pod ochranou moudrosti jako pod ochranou stříbra. Užitkem poznání je, že moudrost zachová při životě toho, kdo ji má.

7:12  Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.

7:12  Utilior est sapientia cum divitiis, et magis prodest videntibus solem.

7:13  For as wisdom is a defence, so money is a defence: but learning and wisdom excel in this, that they give life to him that possesseth them.

7:13  Consider the work of God: for who can make that straight, which he hath made crooked?

7:13  Pohleď na Boží dílo! Kdo může narovnat, co on zkřivil?

7:13  Pohleď na Boží dílo – kdo může narovnat, co on pokřivil?

7:13  Podívej se na Boží dílo. Vždyť kdo bude moci narovnat, co on pokřivil?

7:13  Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?

7:13  Sicut enim protegit sapientia, sic protegit pecunia ; hoc autem plus habet eruditio et sapientia, quod vitam tribuunt possessori suo.

7:14  Consider the works of God, that no man can correct whom he hath despised.

7:14  In the day of prosperity be joyful, but in the day of adversity consider: God also hath set the one over against the other, to the end that man should find nothing after him.

7:14  V den dobrý užívej dobra a v den zlý si uvědom, že ten i onen učinil Bůh proto, aby se člověk nedozvěděl, co bude po něm.

7:14  V dobrý den užívej štěstí a ve zlý den si uvědom, že Bůh jej učinil tak jako ten druhý, aby si člověk nikdy nebyl jist, co skrývá budoucnost.

7:14  V den dobrý spočívej v blahu a v den zlý pohleď: Také tento ⌈podobně jako onen⌉ učinil Bůh ⌈z toho důvodu, aby člověk nezjistil⌉ nic o tom, co bude po něm.

7:14  V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.

7:14  Considera opera Dei, quod nemo possit corrigere quem ille despexerit.

7:15  In the good day enjoy good things, and beware beforehand of the evil day: for God hath made both the one and the other, that man may not find against him any just complaint.

7:15  All things have I seen in the days of my vanity: there is a just man that perisheth in his righteousness, and there is a wicked man that prolongeth his life in his wickedness.

7:15  To všechno jsem viděl ve dnech své pomíjivosti: Spravedlivý hyne i při své spravedlnosti a svévolník dlouho žije i při své zlobě.

7:15  Za dnů své marnosti jsem viděl všechno: Spravedlivý umírá i se svou spravedlností, zlý žije dlouho i se svou špatností.

7:15  To obojí jsem viděl ve dnech své marnosti: Spravedlivý ve své spravedlnosti hyne a ničema je ve své špatnosti dlouho živ.

7:15  Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.

7:15  In die bona fruere bonis, et malam diem præcave ; sicut enim hanc, sic et illam fecit Deus, ut non inveniat homo contra eum justas querimonias.

7:16  These things also I saw in the days of my vanity: A just man perisheth in his justice, and a wicked man liveth a long time in his wickedness.

7:16  Be not righteous over much; neither make thyself over wise: why shouldest thou destroy thyself?

7:16  Nebuď příliš spravedlivý ani nadmíru moudrý; proč by ses měl zničit?

7:16  Nebývej příliš spravedlivý ani přehnaně moudrý. Proč se máš trápit?

7:16  Nebuď příliš spravedlivý a nepočínej si nadmíru moudře. Nač se budeš ničit?

7:16  Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?

7:16  Hæc quoque vidi in diebus vanitatis meæ : justus perit in justitia sua, et impius multo vivit tempore in malitia sua.

7:17  Be not over just: and be not more wise than is necessary, lest thou become stupid.

7:17  Be not over much wicked, neither be thou foolish: why shouldest thou die before thy time?

7:17  Nebuď příliš svévolný a nebuď jako pomatenec; proč bys umíral, než vyprší tvůj čas?

7:17  Nebuď však ani příliš zlý a také nebuď bláhový. Proč máš předčasně umřít?

7:17  Nejednej příliš ničemně a nebuď blázen. ⌈Proč bys měl zemřít mimo svůj čas?⌉

7:17  Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?

7:17  Noli esse justus multum, neque plus sapias quam necesse est, ne obstupescas.

7:18  Be not overmuch wicked: and be not foolish, lest thou die before thy time.

7:18  It is good that thou shouldest take hold of this; yea, also from this withdraw not thine hand: for he that feareth God shall come forth of them all.

7:18  Bude dobře, když se tohoto přidržíš a ono nespustíš ze zřetele; vždyť kdo se bojí Boha, ujde obojímu.

7:18  Toho je dobré se držet a tamtoho se nepouštět; kdo je bohabojný, dodrží obojí.

7:18  Bude dobré, když se tohoto přidržíš a ani ⌈tamto neopustíš,⌉ protože kdo se bojí Boha, vyjde z toho obojího.

7:18  Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.

7:18  Ne impie agas multum, et noli esse stultus, ne moriaris in tempore non tuo.

7:19  It is good that thou shouldst hold up the just, yea and from him withdraw not thy hand: for he that feareth God, neglecteth nothing.

7:19  Wisdom strengtheneth the wise more than ten mighty men which are in the city.

7:19  Moudrost dává moudrému více síly, než jakou má deset mocných v městě.

7:19  Moudrost je moudrému větší silou než deset vládců ve městě.

7:19  Moudrost posílí moudrého více než deset mocných, kteří jsou ve městě.

7:19  Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.

7:19  Bonum est te sustentare justum : sed et ab illo ne subtrahas manum tuam ; quia qui timet Deum nihil negligit.

7:20  Wisdom hath strengthened the wise more than ten princes of the city.

7:20  For there is not a just man upon earth, that doeth good, and sinneth not.

7:20  Není na zemi člověka spravedlivého, aby konal dobro a nehřešil.

7:20  Na zemi není jediný spravedlivý, který by konal dobro a nehřešil.

7:20  Vždyť na zemi není spravedlivý člověk, který by konal dobro a nehřešil.

7:20  Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.

7:20  Sapientia confortavit sapientem super decem principes civitatis ;

7:21  For there is no just man upon earth, that doth good, and sinneth not.

7:21  Also take no heed unto all words that are spoken; lest thou hear thy servant curse thee:

7:21  Nevšímej si všech řečí, které se vedou, abys neuslyšel, jak tě zlehčuje tvůj otrok.

7:21  Nestarej se o všechno, co se kde říká, abys neslyšel kletby svého otroka.

7:21  Ani nepřikládej své srdce ke všem slovům, která lidé říkají. Přece nebudeš poslouchat svého otroka, který tě proklíná.

7:21  Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.

7:21  non est enim homo justus in terra qui faciat bonum et non peccet.

7:22  But do not apply thy heart to all words that are spoken: lest perhaps thou hear thy servant reviling thee.

7:22  For oftentimes also thine own heart knoweth that thou thyself likewise hast cursed others.

7:22  Sám v srdci víš, žes i ty častokrát zlehčoval druhé.

7:22  Ve vlastním srdci přece dobře víš, že i tys druhé často proklínal.

7:22  Vždyť sis také sám mnohokrát uvědomil, že i ty jsi proklínal jiné.

7:22  Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.

7:22  Sed et cunctis sermonibus qui dicuntur ne accomodes cor tuum, ne forte audias servum tuum maledicentem tibi ;

7:23  For thy conscience knoweth that thou also hast often spoken evil of others.

7:23  All this have I proved by wisdom: I said, I will be wise; but it was far from me.

7:23  To všechno jsem chtěl vyzkoušet moudrostí; řekl jsem si: Budu moudrý. Ale moudrost se ode mne vzdalovala.

7:23  V tom všem jsem se snažil najít moudrost. Říkal jsem si, že zmoudřím, moudrost mi ale zůstala vzdálená.

7:23  To všechno jsem zkoušel s moudrostí. Řekl jsem: Nechť zmoudřím. Avšak moudrost ode mě byla daleko.

7:23  Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.

7:23  scit enim conscientia tua quia et tu crebro maledixisti aliis.

7:24  I have tried all things in wisdom. I have said: I will be wise: and it departed farther from me,

7:24  That which is far off, and exceeding deep, who can find it out?

7:24  Daleko je to, co se stalo, hluboko, přehluboko; kdo to nalezne?

7:24  Vzdálená je, ať už je jakákoli! Kdo jen ji nalezne hluboko v hlubinách?

7:24  Vzdálené je to, co bylo; hluboko, hluboko, kdo to postihne?

7:24  Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?

7:24  Cuncta tentavi in sapientia. Dixi : Sapiens efficiar : et ipsa longius recessit a me,

7:25  Much more than it was: it is a great depth, who shall find it out?

7:25  I applied mine heart to know, and to search, and to seek out wisdom, and the reason of things, and to know the wickedness of folly, even of foolishness and madness:

7:25  Zaměřil jsem se cele na to, abych poznal a prozkoumal a vyhledal moudrost a smysl všeho, abych poznal i hloupou svévoli a ztřeštěnou pomatenost.

7:25  Všechno jsem v mysli probral, abych poznal a prozkoumal moudrost a dopátral se smyslu, abych pochopil i zlou tupost a hloupou bezhlavost.

7:25  Usiloval jsem poznat, zkoumat a hledat moudrost a smysl a poznat i ničemnost a bláznovství, pomatenost a ztřeštěnosti.

7:25  Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.

7:25  multo magis quam erat. Et alta profunditas, quis inveniet eam ?

7:26  I have surveyed all things with my mind, to know, and consider, and seek out wisdom and reason: and to know the wickedness of the fool, and the error of the imprudent:

7:26  And I find more bitter than death the woman, whose heart is snares and nets, and her hands as bands: whoso pleaseth God shall escape from her; but the sinner shall be taken by her.

7:26  A přicházím na to, že trpčí než smrt je žena, je-li léčkou, je-li její srdce síť a ruce pouta. Kdo je Bohu milý, unikne jí, hříšník jí však bude lapen.

7:26  Tehdy jsem nalezl něco trpčího než smrt – svůdnou ženu, jejíž srdce je past a jejíž paže jsou pouta. Boží oblíbenec před ní unikne, hříšník však bude polapen.

7:26  A nalézám něco trpčího než smrt: ženu, která je pastí, jejíž srdce jsou sítě a její ruce pouta. ⌈Kdo se líbí Bohu,⌉ zachrání se před ní, kdo však hřeší, bude jí polapen.

7:26  I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.

7:26  Lustravi universa animo meo, ut scirem et considerarem, et quærerem sapientiam, et rationem, et ut cognoscerem impietatem stulti, et errorem imprudentium :

7:27  And I have found a woman more bitter than death, who is the hunter's snare, and her heart is a net, and her hands are bands. He that pleaseth God shall escape from her: but he that is a sinner, shall be caught by her.

7:27  Behold, this have I found, saith the preacher, counting one by one, to find out the account:

7:27  Hleď, na to jsem přišel, řekl Kazatel, když jsem porovnával jedno s druhým, abych se dopídil smyslu,

7:27  Pohleď, k čemu jsem došel, praví Kazatel: Jedno jsem porovnával s druhým, abych našel smysl,

7:27  Pohleď, toto jsem nalezl, řekl kazatel, jedno po druhém, když jsem nalézal smysl.

7:27  Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,

7:27  et inveni amariorem morte mulierem, quæ laqueus venatorum est, et sagena cor ejus ; vincula sunt manus illius. Qui placet Deo effugiet illam ; qui autem peccator est capietur ab illa.

7:28  Lo this have I found, said Ecclesiastes, weighing one thing after another, that I might find out the account,

7:28  Which yet my soul seeketh, but I find not: one man among a thousand have I found; but a woman among all those have I not found.

7:28  jejž jsem stále hledal a nenalézal: Mezi tisíci jsem našel jednoho člověka, ale ženu jsem mezi těmi všemi nenalezl.

7:28  po němž má duše tolik toužila, ale nenašel jsem jej. Mezi tisícem jsem našel jediného muže, ženu jsem ale mezi tolika nenašel.

7:28  Co stále hledala má duše, jsem nenalezl. Nalezl jsem ⌈jediného člověka z tisíce,⌉ ale ženu jsem mezi těmito všemi nenalezl.

7:28  Čeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.

7:28  Ecce hoc inveni, dixit Ecclesiastes, unum et alterum ut invenirem rationem,

7:29  Which yet my soul seeketh, and I have not found it. One man among a thousand I have found, a woman among them all I have not found.

7:29  Lo, this only have I found, that God hath made man upright; but they have sought out many inventions.

7:29  Hleď, jenom na to jsem přišel, že Bůh sice učinil člověka přímého, ten však vyhledává samé smyšlenky.

7:29  Pohleď, došel jsem pouze k jedinému: Bůh stvořil člověka správně, oni však následovali spoustu výmyslů.

7:29  Zvlášť se podívej na tohle: Shledal jsem, že ⌈Bůh učinil člověka přímého.⌉ Oni však hledali mnohé výmysly.

7:29  Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.

7:29  quam adhuc quærit anima mea, et non inveni. Virum de mille unum reperi ; mulierem ex omnibus non inveni.

7:30  Only this I have found, that God made man right, and he hath entangled himself with an infinity of questions. Who is as the wise man? and who hath known the resolution of the word?

7:30  Solummodo hoc inveni, quod fecerit Deus hominem rectum, et ipse se infinitis miscuerit quæstionibus. Quis talis ut sapiens est ? et quis cognovit solutionem verbi ?