DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Genesis - 18

18:1  And the Lord appeared to him in the vale of Mambre as he was sitting at the door of his tent, in the very heat of the day.

18:1  And the Lord appeared unto him in the plains of Mamre: and he sat in the tent door in the heat of the day;

18:1  I ukázal se Hospodin Abrahamovi při božišti Mamre, když seděl za denního horka ve dveřích stanu.

18:1  Hospodin se pak Abrahamovi ukázal u háje Mamre, když seděl v poledním horku u vchodu do stanu.

18:1  I ukázal se mu Hospodin u Mamreho dubů, když seděl u vchodu do stanu za denního žáru.

18:1  Ukázal se pak jemu Hospodin v rovině Mamre; a on seděl u dveří stanu, když veliké horko na den bylo.

18:1  Apparuit autem ei Dominus in convalle Mambre sedenti in ostio tabernaculi sui in ipso fervore diei.

18:2  And when he had lifted up his eyes, there appeared to him three men standing near to him: and as soon as he saw them, he ran to meet them from the door of his tent, and adored down to the ground.

18:2  And he lift up his eyes and looked, and, lo, three men stood by him: and when he saw them, he ran to meet them from the tent door, and bowed himself toward the ground,

18:2  Rozhlédl se a spatřil: Hle, naproti němu stojí tři muži. Jakmile je spatřil, vyběhl jim ze dveří stanu vstříc, sklonil se k zemi

18:2  Abraham pozvedl oči a hle, stáli před ním tři muži. Jakmile je spatřil, vyběhl jim ze stanového vchodu naproti. Poklonil se až k zemi

18:2  Když ⌈pozvedl oči⌉ a rozhlédl se, hle, tři muži stáli proti němu. Když je uviděl, běžel jim od vchodu do stanu vstříc, poklonil se až k zemi

18:2  A když pozdvihl očí svých, viděl, a aj, tři muži stáli naproti němu. Kteréžto jakž uzřel, běžel jim vstříc ode dveří stanu, a sklonil se až k zemi.

18:2  Cumque elevasset oculos, apparuerunt ei tres viri stantes prope eum : quos cum vidisset, cucurrit in occursum eorum de ostio tabernaculi, et adoravit in terram.

18:3  And he said: Lord, if I have found favour in thy sight, pass not away from thy servant.

18:3  And said, My Lord, if now I have found favour in thy sight, pass not away, I pray thee, from thy servant:

18:3  a řekl: „Panovníku, jestliže jsem u tebe nalezl milost, nepomíjej svého služebníka.

18:3  a řekl: „Pane můj, prokaž mi prosím laskavost a zastav se u svého služebníka!

18:3  a řekl: Panovníku, jestliže jsem nyní nalezl ve tvých očích milost, nepomíjej prosím svého otroka.

18:3  A řekl: Pane můj, jestliže jsem nyní nalezl milost před očima tvýma, prosím, nepomíjej služebníka svého.

18:3  Et dixit : Domine, si inveni gratiam in oculis tuis, ne transeas servum tuum :

18:4  But I will fetch a little water, and wash ye your feet, and rest ye under the tree.

18:4  Let a little water, I pray you, be fetched, and wash your feet, and rest yourselves under the tree:

18:4  Dám přinést trochu vody, umyjte si nohy a zasedněte pod strom.

18:4  Když dovolíš, nechám přinést trochu vody. Umyjete si nohy a odpočinete si pod stromem.

18:4  Nechám přinést trochu vody, abyste si mohli umýt nohy, a odpočiňte si pod stromem.

18:4  Přineseno bude trochu vody, a umyjete nohy své, a odpočinete pod stromem.

18:4  sed afferam pauxillum aquæ, et lavate pedes vestros, et requiescite sub arbore.

18:5  And I will set a morsel of bread, and strengthen ye your heart, afterwards you shall pass on: for therefore are you come aside to your servant. And they said: Do as thou hast spoken.

18:5  And I will fetch a morsel of bread, and comfort ye your hearts; after that ye shall pass on: for therefore are ye come to your servant. And they said, So do, as thou hast said.

18:5  Rád bych vám podal sousto chleba, abyste se posilnili; potom půjdete dál. Přece nepominete svého služebníka.“ Odvětili: „Učiň, jak říkáš.“

18:5  Přinesu kousek chleba a posilníte se, než půjdete dál. Přišli jste přece ke svému služebníkovi.“ „Udělej, jak jsi řekl,“ odpověděli.

18:5  Vezmu trochu jídla, abyste se posilnili. Potom půjdete dál. Vždyť proto procházíte kolem svého otroka! Řekli: Udělej, jak jsi řekl.

18:5  Zatím přinesu kus chleba, a posilníte srdce svého; potom půjdete, poněvadž mimo služebníka svého jdete. I řekli: Tak učiň, jakž jsi mluvil.

18:5  Ponamque buccellam panis, et confortate cor vestrum : postea transibitis : idcirco enim declinastis ad servum vestrum. Qui dixerunt : Fac ut locutus es.

18:6  Abraham made haste into the tent to Sara, and said to her: Make haste, temper together three measures of flour, and make cakes upon the hearth.

18:6  And Abraham hastened into the tent unto Sarah, and said, Make ready quickly three measures of fine meal, knead it, and make cakes upon the hearth.

18:6  Abraham rychle odběhl do stanu k Sáře a řekl: „Rychle vezmi tři míry bílé mouky, zadělej a připrav podpopelné chleby.“

18:6  Abraham odspěchal do stanu za Sárou a řekl: „Rychle vezmi tři míry jemné mouky, zadělej těsto a upeč chleba!“

18:6  Abraham pospíchal do stanu k Sáře a řekl: Rychle zadělej tři míry jemné mouky a udělej podpopelné chleby.

18:6  Tedy pospíšil Abraham do stanu k Sáře, a řekl: Spěšně tři míry mouky bělné zadělej, a napec podpopelných chlebů.

18:6  Festinavit Abraham in tabernaculum ad Saram, dixitque ei : Accelera, tria sata similæ commisce, et fac subcinericios panes.

18:7  And he himself ran to the herd, and took from thence a calf, very tender and very good, and gave it to a young man, who made haste and boiled it.

18:7  And Abraham ran unto the herd, and fetcht a calf tender and good, and gave it unto a young man; and he hasted to dress it.

18:7  Sám se rozběhl k dobytku, vzal mladé a pěkné dobytče a dal mládenci, aby je rychle připravil.

18:7  Odběhl ke stádu, vzal pěkné útlé tele a dal je služebníkovi, který je odspěchal připravit.

18:7  A Abraham běžel k dobytku, vzal jemné a hezké tele a dal ho mládenci, aby ho rychle připravil.

18:7  Abraham pak běžel k stádu; a vzav tele mladé a dobré, dal služebníku, kterýžto pospíšil připraviti je.

18:7  Ipse vero ad armentum cucurrit, et tulit inde vitulum tenerrimum et optimum, deditque puero : qui festinavit et coxit illum.

18:8  He took also butter and milk, and the calf which he had boiled, and set before them: but he stood by them under the tree.

18:8  And he took butter, and milk, and the calf which he had dressed, and set it before them; and he stood by them under the tree, and they did eat.

18:8  Potom vzal máslo a mléko i dobytče, jež připravil, a předložil jim to. Zatímco jedli, stál u nich pod stromem.

18:8  Potom vzal máslo, mléko a dobytče, které připravil, a položil to před ně. Sám pak stál u nich pod stromem, zatímco jedli.

18:8  Potom vzal máslo, mléko a tele, které připravil, a předložil jim to. Zatímco jedli, stál u nich pod stromem.

18:8  Potom vzav másla a mléka, i tele, kteréž připravil, položil před ně; sám pak stál při nich pod stromem, i jedli.

18:8  Tulit quoque butyrum et lac, et vitulum quem coxerat, et posuit coram eis : ipse vero stabat juxta eos sub arbore.

18:9  And when they had eaten, they said to him: Where is Sara thy wife? He answered: Lo she is in the tent.

18:9  And they said unto him, Where is Sarah thy wife? And he said, Behold, in the tent.

18:9  Pak se ho otázali: „Kde je tvá žena Sára?“ Odpověděl: „Tady ve stanu.“

18:9  „Kde je tvá manželka Sára?“ zeptali se ho. „Zde ve stanu,“ odpověděl.

18:9  Zeptali se ho: Kdepak je tvá žena Sára? Odpověděl: Zde ve stanu.

18:9  Řekli pak jemu: Kde jest Sára manželka tvá? Kterýžto odpověděl: Teď v stanu.

18:9  Cumque comedissent, dixerunt ad eum : Ubi est Sara uxor tua ? Ille respondit : Ecce in tabernaculo est.

18:10  And he said to him: I will return and come to thee at this time, life accompanying, and Sara, thy wife, shall have a son. Which when Sara heard, she laughed behind the door of the tent.

18:10  And he said, I will certainly return unto thee according to the time of life; and, lo, Sarah thy wife shall have a son. And Sarah heard it in the tent door, which was behind him.

18:10  I řekl jeden z nich: „Po obvyklé době se k tobě určitě vrátím, a hle, tvá žena bude mít syna.“ Sára naslouchala za ním ve dveřích stanu.

18:10  Na to host řekl: „Za rok touto dobou se k tobě jistě vrátím a hle, tvá manželka Sára bude mít syna!“ Sára však poslouchala vzadu u vchodu do stanu.

18:10  Jeden řekl: Jistě se k tobě vrátím ⌈napřesrok o tomto čase,⌉ a hle, tvá žena Sára bude mít syna. (A Sára poslouchala u vchodu do stanu za ním.

18:10  A řekl: Jistotně se navrátím k tobě vedlé času života, a aj, syna míti bude Sára manželka tvá. Ale Sára poslouchala u dveří stanu, kteréž byly za ním.

18:10  Cui dixit : Revertens veniam ad te tempore isto, vita comite, et habebit filium Sara uxor tua. Quo audito, Sara risit post ostium tabernaculi.

18:11  Now they were both old, and far advanced in years, and it had ceased to be with Sara after the manner of women.

18:11  Now Abraham and Sarah were old and well stricken in age; and it ceased to be with Sarah after the manner of women.

18:11  Abraham i Sára byli staří, sešlí věkem, a Sáře již ustal běh ženský.

18:11  (Abraham i Sára už byli velmi staří a Sára už nebyla v plodném věku.)

18:11  Abraham i Sára byli staří, pokročilého věku. Sáře již přestal běh ženský.)

18:11  Abraham pak i Sára byli staří a sešlého věku, a přestal byl Sáře běh ženský.

18:11  Erant autem ambo senes, provectæque ætatis, et desierant Saræ fieri muliebria.

18:12  And she laughed secretly, saying: After I am grown old, and my lord is an old man, shall I give myself to pleasure?

18:12  Therefore Sarah laughed within herself, saying, After I am waxed old shall I have pleasure, my lord being old also?

18:12  Zasmála se v duchu a řekla si: „Když už jsem tak sešlá, má se mi dostat takové rozkoše? I můj pán je stařec.“

18:12  Sára se v duchu zasmála: „Teď, když jsem sešlá stářím, mám zakusit rozkoš? Navíc, můj pán je stařec!“

18:12  Sára se v nitru zasmála: Poté, co jsem zestárla, se mi dostane rozkoše! I můj pán je už starý.

18:12  I smála se Sára sama v sobě, řkuci: Teprv když jsem se sstarala, v rozkoše se vydám? A ještě i pán můj se sstaral.

18:12  Quæ risit occulte dicens : Postquam consenui, et dominus meus vetulus est, voluptati operam dabo ?

18:13  And the Lord said to Abraham: Why did Sara laugh, saying: Shall I, who am an old woman, bear a child indeed?

18:13  And the Lord said unto Abraham, Wherefore did Sarah laugh, saying, Shall I of a surety bear a child, which am old?

18:13  Tu Hospodin Abrahamovi řekl: „Pročpak se Sára směje a říká: ‚Což mohu opravdu rodit, když už jsem tak stará?‘

18:13  Hospodin se Abrahama zeptal: „Proč se Sára smála a říkala: ‚Copak ještě opravdu mohu rodit, když jsem tak stará?‘

18:13  Hospodin řekl Abrahamovi: Proč se to Sára smála a říkala si: Cožpak budu opravdu rodit, když jsem stará?

18:13  Tedy řekl Hospodin Abrahamovi: Proč jest se smála Sára, řkuci: Zdaliž opravdu ještě roditi budu, a já se sstarala?

18:13  Dixit autem Dominus ad Abraham : Quare risit Sara, dicens : Num vere paritura sum anus ?

18:14  Is there any thing hard to God? According to appointment I will return to thee at this same time, life accompanying, and Sara shall have a son.

18:14  Is any thing too hard for the Lord? At the time appointed I will return unto thee, according to the time of life, and Sarah shall have a son.

18:14  Je to snad pro Hospodina nějaký div? V jistém čase, po obvyklé době, se k tobě vrátím a Sára bude mít syna.“

18:14  Je snad pro Hospodina něco nemožné? V daný čas, za rok touto dobou, se k tobě vrátím a Sára bude mít syna.“

18:14  Je snad nějaká věc pro Hospodina nesnadná? V určený čas se k tobě vrátím, ⌈napřesrok o tomto čase,⌉ a Sára bude mít syna.

18:14  Zdaliž co skrytého bude před Hospodinem? K času určitému navrátím se k tobě vedlé času života, a Sára bude míti syna.

18:14  Numquid Deo quidquam est difficile ? juxta condictum revertar ad te hoc eodem tempore, vita comite, et habebit Sara filium.

18:15  Sara denied, saying: I did not laugh: for she was afraid. But the Lord said: Nay; but thou didst laugh.

18:15  Then Sarah denied, saying, I laughed not; for she was afraid. And he said, Nay; but thou didst laugh.

18:15  Sára však zapírala: „Nesmála jsem se“, protože se bála. On však řekl: „Ale ano, smála ses.“

18:15  Sára to ze strachu zapírala: „Nesmála jsem se.“ On ale řekl: „Ba ne, smála ses!“

18:15  Ale Sára to zapřela: Nesmála jsem se, protože se bála. On řekl: Kdepak, přece ses smála.

18:15  Zapřela pak Sára a řekla: Nesmála jsem se; nebo se bála. I řekl Hospodin: Neníť tak, ale smála jsi se.

18:15  Negavit Sara, dicens : Non risi, timore perterrita. Dominus autem : Non est, inquit, ita : sed risisti.

18:16  And when the men rose up from thence, they turned their eyes towards Sodom: and Abraham walked with them, bringing them on the way.

18:16  And the men rose up from thence, and looked toward Sodom: and Abraham went with them to bring them on the way.

18:16  Muži se odtud zvedli a zamířili k Sodomě. Abraham šel s nimi, aby je doprovodil.

18:16  Potom ti muži vstali a zamířili odtud k Sodomě. Abraham šel s nimi, aby je vyprovodil.

18:16  Pak se odtamtud muži zvedli a pohlédli směrem k Sodomě. Abraham šel s nimi, aby je vyprovodil.

18:16  Tedy vstavše odtud muži ti, obrátili se k Sodomě; Abraham pak šel s nimi, aby je provodil.

18:16  Cum ergo surrexissent inde viri, direxerunt oculos contra Sodomam : et Abraham simul gradiebatur, deducens eos.

18:17  And the Lord said: Can I hide from Abraham what I am about to do:

18:17  And the Lord said, Shall I hide from Abraham that thing which I do;

18:17  Tu Hospodin řekl: „Mám Abrahamovi zamlčet, co hodlám učinit?

18:17  Tehdy si Hospodin řekl: „Zatajím snad před Abrahamem, co se chystám udělat?

18:17  A Hospodin řekl: Cožpak budu před Abrahamem tajit, co chci udělat?

18:17  A řekl Hospodin: Zdali já zatajím před Abrahamem, což dělati budu?

18:17  Dixitque Dominus : Num celare potero Abraham quæ gesturus sum :

18:18  Seeing he shall become a great and mighty nation, and in him all the nations of the earth shall be blessed?

18:18  Seeing that Abraham shall surely become a great and mighty nation, and all the nations of the earth shall be blessed in him?

18:18  Abraham se jistě stane velikým a zdatným národem a budou v něm požehnány všechny pronárody země.

18:18  Vždyť z Abrahama jistě bude věhlasný a mocný národ a v něm dojdou požehnání všechny národy země.

18:18  Abraham se jistě stane velikým a mocným národem a budou v něm požehnány všechny národy země.

18:18  Poněvadž Abraham jistotně bude v národ veliký a silný, a požehnáni budou v něm všickni národové země.

18:18  cum futurus sit in gentem magnam, ac robustissimam, et benedicendæ sint in illo omnes nationes terræ ?

18:19  For I know that he will command his children, and his household after him, to keep the way of the Lord, and do judgment and justice: that for Abraham's sake, the Lord may bring to effect all the things he hath spoken unto him.

18:19  For I know him, that he will command his children and his household after him, and they shall keep the way of the Lord, to do justice and judgment; that the Lord may bring upon Abraham that which he hath spoken of him.

18:19  Důvěrně jsem se s ním sblížil, aby přikazoval svým synům a všem, kteří přijdou po něm: ‚Dbejte na Hospodinovu cestu a jednejte podle spravedlnosti a práva, ať Hospodin Abrahamovi splní, co mu přislíbil‘.“

18:19  Vyvolil jsem jej, aby přikázal svým synům a své budoucí rodině, ať zachovávají Hospodinovu cestu konáním spravedlnosti a práva, aby Hospodin Abrahamovi splnil, co mu zaslíbil.“

18:19  Neboť ⌈jsem se s ním sblížil, takže⌉ přikáže svým synům a svému domu po sobě, aby zachovávali ⌈Hospodinovu cestu⌉ a konali ⌈spravedlnost a právo,⌉ aby Hospodin Abrahamovi naplnil to, co o něm řekl.

18:19  Nebo znám jej; protož přikáže synům svým a domu svému po sobě, aby ostříhali cesty Hospodinovy, a činili spravedlnost a soud, aťby naplnil Hospodin Abrahamovi, což mu zaslíbil.

18:19  Scio enim quod præcepturus sit filiis suis, et domui suæ post se ut custodiant viam Domini, et faciant judicium et justitiam : ut adducat Dominus propter Abraham omnia quæ locutus est ad eum.

18:20  And the Lord said: The cry of Sodom and Gomorrha is multiplied, and their sin is become exceedingly grievous.

18:20  And the Lord said, Because the cry of Sodom and Gomorrah is great, and because their sin is very grievous;

18:20  Hospodin dále pravil: „Křik ze Sodomy a Gomory je tak silný a jejich hřích je tak těžký,

18:20  Hospodin řekl: „Křik Sodomy a Gomory je velký a jejich hřích velmi těžký.

18:20  I řekl Hospodin: ⌈Křik proti Sodomě⌉ a Gomoře je tak velký a jejich hřích tak přetěžký,

18:20  I řekl Hospodin: Proto že rozmnožen jest křik Sodomských a Gomorských, a hřích jejich že obtížen jest náramně:

18:20  Dixit itaque Dominus : Clamor Sodomorum et Gomorrhæ multiplicatus est, et peccatum eorum aggravatum est nimis.

18:21  I will go down and see whether they have done according to the cry that is come to me; or whether it be not so, that I may know.

18:21  I will go down now, and see whether they have done altogether according to the cry of it, which is come unto me; and if not, I will know.

18:21  že už musím sestoupit a podívat se. Jestliže si počínají tak, jak je patrno z křiku, který ke mně přichází, je po nich veta; zjistím si, jak tomu je.“

18:21  Proto sestoupím a uvidím: pokud jednali tak, jak nasvědčuje křik, jenž se mi donesl, je s nimi konec; a pokud ne, poznám to.“

18:21  že musím sestoupit a podívat se, zdali jednají zcela podle toho křiku, který se ke mně donesl. A jestli ne, zjistím to.

18:21  Sstoupím již a pohledím, jestliže podle křiku jejich, kterýž přišel ke mně, činili, důjde na ně setření; a pakli toho není, zvím.

18:21  Descendam, et videbo utrum clamorem qui venit ad me, opere compleverint ; an non est ita, ut sciam.

18:22  And they turned themselves from thence, and went their way to Sodom: but Abraham as yet stood before the Lord.

18:22  And the men turned their faces from thence, and went toward Sodom: but Abraham stood yet before the Lord.

18:22  Zatímco se muži odtud ubírali k Sodomě, Abraham zůstal stát před Hospodinem.

18:22  Ti muži odtud pokračovali k Sodomě, ale Abraham ještě zůstal před Hospodinem.

18:22  Muži se odtamtud obrátili a šli k Sodomě, ale Abraham ještě stál před Hospodinem.

18:22  A obrátivše se odtud muži, šli do Sodomy; Abraham pak ještě stál před Hospodinem.

18:22  Converteruntque se inde, et abierunt Sodomam : Abraham vero adhuc stabat coram Domino.

18:23  And drawing nigh, he said: Wilt thou destroy the just with the wicked?

18:23  And Abraham drew near, and said, Wilt thou also destroy the righteous with the wicked?

18:23  I přistoupil Abraham a řekl: „Vyhladíš snad se svévolníkem i spravedlivého?

18:23  Přistoupil blíž a řekl: „Cožpak smeteš s ničemným také spravedlivého?

18:23  Abraham přistoupil a řekl: Cožpak s ničemou vyhladíš i spravedlivého?

18:23  V tom přistoupiv Abraham, řekl: Zdali také zahladíš spravedlivého s bezbožným?

18:23  Et appropinquans ait : Numquid perdes justum cum impio ?

18:24  If there be fifty just men in the city, shall they perish withal? and wilt thou not spare that place for the sake of the fifty just, if they be therein?

18:24  Peradventure there be fifty righteous within the city: wilt thou also destroy and not spare the place for the fifty righteous that are therein?

18:24  Možná, že je v tom městě padesát spravedlivých; vyhladíš snad i je a nepromineš tomu místu, přestože je v něm padesát spravedlivých?

18:24  Možná, že je v tom městě padesát spravedlivých. Smeteš je také? Neušetříš to místo kvůli padesáti spravedlivým, kteří tam jsou?

18:24  Možná je uprostřed toho města padesát spravedlivých. Cožpak ho přece vyhladíš a neodpustíš tomu místu kvůli padesáti spravedlivým, kteří jsou uprostřed něho?

18:24  Bude-li padesáte spravedlivých v tom městě, zdali předce zahubíš, a neodpustíš místu pro padesáte spravedlivých, kteříž jsou v něm?

18:24  si fuerint quinquaginta justi in civitate, peribunt simul ? et non parces loco illi propter quinquaginta justos, si fuerint in eo ?

18:25  Far be it from thee to do this thing, and to slay the just with the wicked, and for the just to be in like case as the wicked; this is not beseeming thee: thou who judgest all the earth, wilt not make this judgment.

18:25  That be far from thee to do after this manner, to slay the righteous with the wicked: and that the righteous should be as the wicked, that be far from thee: Shall not the Judge of all the earth do right?

18:25  Přece bys neudělal něco takového a neusmrtil spolu se svévolníkem spravedlivého; pak by na tom byl spravedlivý stejně jako svévolník. To bys přece neudělal. Což Soudce vší země nejedná podle práva?“

18:25  Takovou věc bys nikdy neudělal – usmrtit s ničemným také spravedlivého! Tak by byl spravedlivý jako ničemný – to bys neudělal! Cožpak Soudce vší země nebude jednat podle práva?“

18:25  Ať je to od tebe vzdáleno, abys učinil takovou věc, že bys usmrtil spravedlivého s ničemou, takže by na tom spravedlivý byl tak jako ničema. Ať je to od tebe vzdáleno! Cožpak soudce celé země nebude jednat podle práva?

18:25  Odstup to od tebe, abys takovou věc učiniti měl, abys usmrtil spravedlivého s bezbožným; takť by byl spravedlivý jako bezbožný. Odstup to od tebe; zdaliž soudce vší země neučiní soudu?

18:25  Absit a te ut rem hanc facias, et occidas justum cum impio, fiatque justus sicut impius, non est hoc tuum : qui judicas omnem terram, nequaquam facies judicium hoc.

18:26  And the Lord said to him: If I find in Sodom fifty just within the city, I will spare the whole place for their sake.

18:26  And the Lord said, If I find in Sodom fifty righteous within the city, then I will spare all the place for their sakes.

18:26  Hospodin odvětil: „Najdu-li v Sodomě, v tom městě, padesát spravedlivých, prominu kvůli nim celému místu.“

18:26  Na to Hospodin řekl: „Najdu-li v tom městě, v Sodomě, padesát spravedlivých, ušetřím kvůli nim celé to místo.“

18:26  Hospodin odpověděl: Jestliže najdu v Sodomě uprostřed města padesát spravedlivých, odpustím kvůli nim celému tomu místu.

18:26  I řekl Hospodin: Jestliže naleznu v Sodomě, v městě tom, padesáte spravedlivých, odpustím všemu tomu místu pro ně.

18:26  Dixitque Dominus ad eum : Si invenero Sodomis quinquaginta justos in medio civitatis, dimittam omni loco propter eos.

18:27  And Abraham answered, and said: Seeing I have once begun, I will speak to my Lord, whereas I am dust and ashes.

18:27  And Abraham answered and said, Behold now, I have taken upon me to speak unto the Lord, which am but dust and ashes:

18:27  Abraham pokračoval: „Dovoluji si k Panovníkovi mluvit, ač jsem prach a popel:

18:27  Abraham odpověděl: „Pohleď prosím – odvažuji se mluvit ke svému Pánu, ačkoli jsem prach a popel –

18:27  Abraham pokračoval a řekl: Hle, dovolím si mluvit k Panovníkovi, ačkoliv jsem prach a popel.

18:27  A odpovídaje Abraham, řekl: Aj, nyní chtěl bych mluviti ku Pánu svému, ačkoli jsem prach a popel.

18:27  Respondensque Abraham, ait : Quia semel cœpi, loquar ad Dominum meum, cum sim pulvis et cinis.

18:28  What if there be five less than fifty just persons? wilt thou for five and forty destroy the whole city: And he said: I will not destroy it, if I find five and forty.

18:28  Peradventure there shall lack five of the fifty righteous: wilt thou destroy all the city for lack of five? And he said, If I find there forty and five, I will not destroy it.

18:28  Možná, že bude do těch padesáti spravedlivých pět chybět. Zahladíš pro těch pět celé město?“ Odvětil: „Nezahladím, najdu-li jich tam čtyřicet pět.“

18:28  možná, že bude do těch padesáti spravedlivých pět chybět. Zničíš kvůli těm pěti celé město?“ „Nezničím, najdu-li jich tam čtyřicet pět,“ odpověděl.

18:28  Možná, že do padesáti spravedlivých bude chybět pět. Zničíš pro těch pět celé město? Odpověděl: Nezničím, najdu–li tam čtyřicet pět.

18:28  Co pak, nedostane-li se ku padesáti spravedlivým pěti, zdali zkazíš pro těch pět všecko město? I řekl: Nezahladím, jestliže najdu tam čtyřidceti pět.

18:28  Quid si minus quinquaginta justis quinque fuerint ? delebis, propter quadraginta quinque, universam urbem ? Et ait : Non delebo, si invenero ibi quadraginta quinque.

18:29  And again he said to him: But if forty be found there, what wilt thou do? He said: I will not destroy it for the sake of forty.

18:29  And he spake unto him yet again, and said, Peradventure there shall be forty found there. And he said, I will not do it for forty’s sake.

18:29  On však k němu mluvil ještě dále: „Možná, že se jich tam najde čtyřicet.“ Pravil: „Neudělám to kvůli těm čtyřiceti.“

18:29  Abraham k němu promluvil znovu: „Co když se jich tam najde jen čtyřicet?“ „Neudělám to kvůli těm čtyřiceti,“ odpověděl.

18:29  Ještě dále k němu mluvil slovy: Možná se jich tam najde čtyřicet. Odpověděl: Pro těch čtyřicet to neučiním.

18:29  Opět mluvil Abraham a řekl: Snad nalezeno bude tam čtyřidceti? A odpověděl: Neučiním pro těch čtyřidceti.

18:29  Rursumque locutus est ad eum : Sin autem quadraginta ibi inventi fuerint, quid facies ? Ait : Non percutiam propter quadraginta.

18:30  Lord, saith he, be not angry, I beseech thee, if I speak: What if thirty shall be found there? He answered: I will not do it, if I find thirty there.

18:30  And he said unto him, Oh let not the Lord be angry, and I will speak: Peradventure there shall thirty be found there. And he said, I will not do it, if I find thirty there.

18:30  I řekl: „Ať se Panovník nerozhněvá, když budu mluvit dále: Možná, že se jich tam najde třicet.“ Pravil: „Neučiním to, najdu-li jich tam třicet.“

18:30  „Ať se můj Pán prosím nehněvá, když promluvím,“ řekl Abraham. „Co když se jich tam najde jen třicet?“ „Neudělám to, najdu-li jich tam třicet,“ odpověděl.

18:30  Pak řekl: Ať se Panovník nerozzlobí, že ještě mluvím. Možná se jich tam najde třicet. Odpověděl: Neučiním to, najdu–li tam třicet.

18:30  I řekl Abraham: Prosím, nechť se nehněvá Pán můj, že mluviti budu: Snad se jich nalezne tam třidceti? Odpověděl: Neučiním, jestliže naleznu tam třidceti.

18:30  Ne quæso, inquit, indigneris, Domine, si loquar : quid si ibi inventi fuerint triginta ? Respondit : Non faciam, si invenero ibi triginta.

18:31  Seeing, saith he, I have once begun, I will speak to my Lord: What if twenty be found there? He said: I will not destroy it for the sake of twenty.

18:31  And he said, Behold now, I have taken upon me to speak unto the Lord: Peradventure there shall be twenty found there. And he said, I will not destroy it for twenty’s sake.

18:31  Řekl pak: „Hle, dovoluji si promluvit k Panovníkovi znovu: Možná, že se jich tam najde dvacet.“ Pravil: „Nezahladím je kvůli těm dvaceti.“

18:31  „Pohleď prosím, dovolím si znovu promluvit ke svému Pánu,“ řekl Abraham. „Co když se jich tam najde jen dvacet?“ „Nezničím je kvůli těm dvaceti,“ odpověděl.

18:31  Nato řekl: Hle, dovolím si mluvit k Panovníkovi. Možná se jich tam najde dvacet. Odpověděl: Nezničím je kvůli těm dvaceti.

18:31  A opět řekl: Aj, nyní počal jsem mluviti ku Pánu svému: Snad se nalezne tam dvadceti? Odpověděl: Nezahladím i pro těch dvadceti.

18:31  Quia semel, ait, cœpi loquar ad Dominum meum : quid si ibi inventi fuerint viginti ? Ait : Non interficiam propter viginti.

18:32  I beseech thee, saith he, be not angry, Lord, if I speak yet once more: What if ten shall be found there? And he said: I will not destroy it for the sake of ten.

18:32  And he said, Oh let not the Lord be angry, and I will speak yet but this once: Peradventure ten shall be found there. And he said, I will not destroy it for ten’s sake.

18:32  Nato řekl: „Ať se Panovník nerozhněvá, promluvím-li ještě jednou: Možná, že se jich tam najde deset.“ Pravil: „Nezahladím je ani kvůli těm deseti.“

18:32  „Ať se prosím můj Pán nehněvá, když promluvím ještě jednou,“ řekl Abraham. „Co když se jich tam najde jen deset?“ „Nezničím je kvůli těm deseti,“ odpověděl Hospodin.

18:32  Potom řekl: Ať se Panovník nerozhněvá, když promluvím ještě jednou. Možná se jich tam najde deset. Odpověděl: Nezničím je kvůli těm deseti.

18:32  Řekl ještě: Prosím, ať se nehněvá Pán můj, jestliže jednou ještě mluviti budu: Snad se jich najde tam deset? Odpověděl: Nezahladím i pro těch deset.

18:32  Obsecro, inquit, ne irascaris, Domine, si loquar adhuc semel : quid si inventi fuerint ibi decem ? Et dixit : Non delebo propter decem.

18:33  And the Lord departed, after he had left speaking to Abraham: and Abraham returned to his place.

18:33  And the Lord went his way, as soon as he had left communing with Abraham: and Abraham returned unto his place.

18:33  Hospodin po skončení rozmluvy s Abrahamem odešel a Abraham se vrátil ke svému místu.

18:33  Tak dokončil rozmluvu s Abrahamem a odešel. Také Abraham se vrátil domů.

18:33  Když dokončil rozhovor s Abrahamem, Hospodin odešel; a Abraham se vrátil do svého domova.

18:33  I odšel Hospodin, když dokonal řeč k Abrahamovi; Abraham pak navrátil se k místu svému.

18:33  Abiitque Dominus, postquam cessavit loqui ad Abraham : et ille reversus est in locum suum.