CzeB21 - I Corinthians - 1

1:1  Pavel, z Boží vůle povolaný apoštol Krista Ježíše, a bratr Sostenes

1:2  církvi Boží v Korintu, posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým a také všem, kdo na jakémkoli místě vzývají jméno našeho společného Pána Ježíše Krista:

1:3  Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista.

1:4  Stále za vás děkuji svému Bohu, totiž za to, jaké Boží milosti se vám dostalo v Kristu Ježíši:

1:5  byli jste v něm obohaceni v každém ohledu, každým slovem a veškerým poznáním.

1:6  Kristovo svědectví je mezi vámi tak pevně ustaveno,

1:7  že nemáte nedostatek v žádném daru, zatímco očekáváte zjevení našeho Pána Ježíše Krista.

1:8  Ten vás bude posilovat až do konce, aby vám v den našeho Pána Ježíše Krista nebylo co vytknout.

1:9  Bůh je věrný. On sám vás povolal ke společenství se svým Synem Ježíšem Kristem, naším Pánem!

1:10  Bratři, jménem našeho Pána Ježíše Krista vás prosím, abyste všichni spolu souhlasili a namísto vzájemných roztržek byli spojeni jednou myslí a jedním záměrem.

1:11  Z domu Chloé jsem se o vás, bratři moji, dozvěděl, že mezi sebou máte sváry.

1:12  Mám na mysli to, že jeden z vás říká: „Já jsem Pavlův,“ jiný: „Já jsem Apollův,“ další: „Já jsem Petrův“ a další „Já zase Kristův.“

1:13  Copak je Kristus rozdělen? Byl snad za vás ukřižován Pavel? Byli jste snad pokřtěni v Pavlově jménu?

1:14  Díky Bohu, že jsem nikoho z vás nekřtil, kromě Krispa a Gaia,

1:15  aby ještě někdo neřekl, že jste byli pokřtěni v mém jménu.

1:16  Pokřtil jsem vlastně i Štěpánovu rodinu, ale nevím, že bych křtil ještě někoho dalšího.

1:17  Kristus mě totiž neposlal křtít, ale kázat evangelium, a to bez moudrých řečí, aby snad nebyl zmařen Kristův kříž.

1:18  Ano, pro ty, kdo spějí k záhubě, je poselství kříže bláznovstvím, ale pro nás, kdo docházíme spásy, je to Boží moc.

1:19  Je přece psáno: „Zahubím moudrost moudrých, zavrhnu rozum rozumných.“

1:20  Kde zůstal mudrc? Kde je učenec? Kde zůstal světový myslitel? Copak Bůh neobrátil moudrost světa v bláznovství?

1:21  Bůh se ve své moudrosti nedal světu poznat jejich vlastní moudrostí. Namísto toho se Bohu zalíbilo, že spasí ty, kdo uvěří tomuto bláznivému kázání.

1:22  Židé požadují zázračná znamení, Řekové hledají moudrost,

1:23  ale my kážeme Krista ukřižovaného – pro Židy pohoršení, pro pohany bláznovství,

1:24  ale pro povolané, ať Židy či Řeky, Krista – Boží moc a Boží moudrost.

1:25  Boží bláznovství je totiž moudřejší než lidé a Boží slabost je silnější než lidé.

1:26  Podívejte se, bratři, jak vás Bůh povolal: podle lidských měřítek mezi vámi není mnoho moudrých, mocných nebo urozených.

1:27  Bůh ale vyvolil bláznivé tohoto světa, aby zahanbil moudré. Bůh vyvolil slabé tohoto světa, aby zahanbil silné.

1:28  Bůh vyvolil neurozené a opovržené tohoto světa, ba dokonce to, co nic není, aby obrátil vniveč to, co je,

1:29  aby se před Bohem nikdo nechlubil.

1:30  Jen díky němu jste v Kristu Ježíši, který se stal naší moudrostí od Boha, naší spravedlností, posvěcením a vykoupením.

1:31  A proto, jak je psáno: „Kdo se chlubí, ať se chlubí v Hospodinu.“