CzeB21 - II Maccabees - 1

1:1  Židovským bratřím v Egyptě posílají pozdrav s přáním dokonalého pokoje vaši bratři Židé v Jeruzalémě a v judské zemi.

1:2  Kéž vám Bůh prokáže dobrodiní a pamatuje na svou smlouvu se svými věrnými služebníky Abrahamem, Izákem a Jákobem.

1:3  Kéž vám všem dá takové srdce, abyste ho ctili a plnili jeho vůli s oddaností a ochotou.

1:4  Kéž vaše srdce otevře svému Zákonu a přikázáním a naplní vás pokojem.

1:5  Kéž vyslyší vaše prosby, usmíří se s vámi a neopustí vás ve zlých dobách.

1:6  Takto se tu za vás nyní modlíme.

1:7  Roku 169 za vlády krále Demetria, jsme vám my Židé psali uprostřed největšího soužení, které u nás v oněch letech nastalo. Jáson a jeho stoupenci zradili svatou zemi a království,

1:8  podpálili chrámovou bránu a prolili nevinnou krev. My jsme se však modlili k Hospodinu a byli jsme vyslyšeni, a tak jsme znovu přinesli zápalné i moučné oběti, zapálili svícny a předložili chleby.

1:9  Nyní tedy slavte i vy Den stánků v měsíci kislevu. Psáno roku 188.

1:10  Obyvatelé Jeruzaléma a Judska, rada starších a Juda posílají pozdrav s přáním pevného zdraví Aristobulovi, potomku pomazaných kněží a učiteli krále Ptolemaia, jakož i všem Židům v Egyptě.

1:11  Bůh nás zachránil z velikých nebezpečí, a proto mu velice děkujeme, že se postavil na naši stranu proti králi.

1:12  On sám totiž zahnal ty, kdo napadli svaté město.

1:13  Když vladař přitáhl do Persie, jeho vojsko vypadalo nepřemožitelně, ale byli rozdrceni v Nanájině chrámu, kde jim Nanájini kněží nachystali léčku.

1:14  Antiochos tam se svou družinou přišel, protože si chtěl pod záminkou svatby s bohyní přivlastnit chrámové poklady jako její věno.

1:15  Když Nanájini kněží vyložili poklady, Antiochos jen s několika průvodci vstoupil dovnitř posvátného okrsku, a jakmile tam vešel, kněží chrám uzamkli.

1:16  Otevřeli skryté dveře ve stropě a začali na ně házet kameny, až vladaře rozdrtili. Pak je rozsekali na kusy, uťali jim hlavy a hodili je k těm, kdo zůstali venku.

1:17  Za to vše ať je požehnán náš Bůh, který ty bezbožníky vydal na smrt!

1:18  Jelikož se pětadvacátého kislevu chystáme slavit očištění chrámu, považujeme za svou povinnost uvědomit vás o tom, abyste i vy mohli slavit Den stánků a Den ohně, který se ukázal, když Nehemiáš vystavěl chrám a oltář a přinesl na něm oběti.

1:19  Když byli totiž naši otcové odváděni do Persie, tehdejší zbožní kněží vzali z oltáře trochu ohně, tajně ho ukryli uvnitř vyschlé studny a zajistili ho tam tak, aby o tom úkrytu nikdo nevěděl.

1:20  Po mnoha letech se Bohu zalíbilo, aby perský král vypravil Nehemiáše zpět. Ten poslal potomky těch kněží, kteří kdysi oheň ukryli, ať ho najdou. Když nám oznámili, že nenašli oheň, ale nějakou hustou tekutinu, přikázal jim, ať ji naberou a přinesou.

1:21  Přinesli pak vše potřebné k oběti a Nehemiáš kněžím přikázal, ať tou tekutinou polijí dříví i obětní dary na něm ležící.

1:22  Stalo se tak, a když po chvíli vysvitlo slunce, které bylo dosud pod mrakem, vzplál tak velký oheň, že všichni užasli.

1:23  Zatímco oheň stravoval oběť, kněží se modlili a s kněžími i všichni ostatní. Jonatan předzpěvoval a ostatní s Nehemiášem odpovídali.

1:24  Modlitba zněla takto: „Hospodine, Pane a Bože, Stvořiteli všeho, strašlivý a silný, spravedlivý a milosrdný, jediný šlechetný králi,

1:25  jediný dobrodinče, jediný spravedlivý, všemohoucí a věčný! Ty, který zachraňuješ Izrael ze všeho zlého, ty, který jsi vyvolil naše otce a posvětil je,

1:26  přijmi tuto oběť za všechen svůj izraelský lid! Ochraňuj a posvěcuj toto své dědictví!

1:27  Shromáždi náš rozptýlený lid, osvoboď ty, kdo otročí mezi pohany, shlédni na opovržené a potupené, ať národy poznají, že ty jsi náš Bůh!

1:28  Ztrestej ty, kdo nás utlačují a urážejí ve své zpupnosti!

1:29  Zasaď svůj lid na svém svatém místě, jak řekl Mojžíš.“

1:30  Kněží zpívali chvalozpěvy.

1:31  Oheň pohltil obětní dary a Nehemiáš přikázal vylít zbylou tekutinu na veliké kameny.

1:32  Když se tak stalo, vzplál plamen, ale světlo zářící z oltáře ho pohltilo.

1:33  Ta věc se roznesla a též perskému králi oznámili, že na místě, kde přesídlení kněží ukryli oheň, se objevila tekutina, jejíž pomocí Nehemiášovi lidé zasvětili obětní dary.

1:34  Když král tu věc ověřil, nechal místo ohradit a prohlásil je za posvátné.

1:35  Značné příjmy, které odtud král získával, pak rozděloval svým oblíbencům.

1:36  Nehemiášovi lidé tu tekutinu nazvali neftar, což se překládá jako „očištění“. Většina lidí ji ale nazývá „nafta“.