PHILIPPIANS
Chapter 2
Phil | CzeCEP | 2:1 | Je-li možno povzbudit v Kristu, je-li možno posílit láskou, je-li jaké společenství Ducha, je-li jaký soucit a slitování: | |
Phil | CzeCEP | 2:2 | dovršte mou radost a buďte stejné mysli, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení, | |
Phil | CzeCEP | 2:3 | v ničem se nedejte ovládat ctižádostí ani ješitností, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe; | |
Phil | CzeCEP | 2:7 | nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka | |
Phil | CzeCEP | 2:12 | A tak, moji milí, jako jste vždycky byli poslušní - nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti - s bázní a chvěním uvádějte ve skutek své spasení. | |
Phil | CzeCEP | 2:15 | abyste byli bezúhonní a ryzí, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného. V něm sviťte jako hvězdy, které osvěcují svět, | |
Phil | CzeCEP | 2:16 | držte se slova života, abych se vámi mohl pochlubit v den Kristův, že jsem nadarmo neběžel ani se nadarmo nenamáhal. | |
Phil | CzeCEP | 2:17 | Ale i kdybych měl skropit krví oběť a službu, kterou Bohu přináším, totiž vaši víru, raduji a spoluraduji se s vámi se všemi; | |
Phil | CzeCEP | 2:19 | Mám naději v Pánu Ježíši, že vám brzo pošlu Timotea, abych i já byl dobré mysli, když se dovím, co je s vámi. | |
Phil | CzeCEP | 2:22 | O Timoteovi však dobře víte, jak se osvědčil, když se mnou jako syn s otcem sloužil evangeliu. | |
Phil | CzeCEP | 2:25 | Za nutné jsem však uznal poslat k vám Epafrodita, svého bratra, spolupracovníka i spolubojovníka, kterého jste vyslali, aby mi posloužil v tom, co jsem potřeboval. | |
Phil | CzeCEP | 2:26 | Stýskalo se mu totiž po všech vás a byl znepokojen, že jste se doslechli o jeho nemoci. | |
Phil | CzeCEP | 2:27 | A opravdu byl nemocen na smrt; ale Bůh se nad ním smiloval, a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek. | |
Phil | CzeCEP | 2:28 | Proto jsem ho poslal co nejdříve k vám, abyste měli radost, že ho zase vidíte, a tak aby mi ubylo starostí. | |