CzeCSP - Philippians - 2

2:1  Je–li tedy nějaké povzbuzení v Kristu, je–li nějaké potěšení lásky, je–li nějaké společenství Ducha, je–li nějaký soucit a slitování,

2:2  naplňte mou radost a smýšlejte stejně, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení,

2:3  nic nedělejte ze soupeření ani z ješitnosti, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe.

2:4  Nevěnujte pozornost každý jen vlastním zájmům, nýbrž každý i zájmům těch druhých.

2:5  ⌈Mějte [tedy] v sobě to smýšlení, které bylo i⌉ v Kristu Ježíši.

2:6  ⌈Ačkoli byl⌉ ve způsobu Božím, ⌈nelpěl na tom⌉, že je roven Bohu,

2:7  nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob otroka a stal se podobným lidem. A ⌈když se ukázal⌉ v podobě člověka,

2:8  ponížil se, stal se poslušným až k smrti, a to smrti na kříži.

2:9  Proto ho také Bůh povýšil nade vše a dal mu jméno, které je nad každé jméno,

2:10  aby se ve jménu Ježíše sklonilo každé koleno; ti, kdo jsou na nebi i na zemi i pod zemí,

2:11  a k slávě Boha Otce aby každý jazyk vyznal, že Ježíš Kristus je Pán.

2:12  Proto, moji milovaní, jako jste vždycky poslouchali, nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti, s bázní a chvěním uvádějte ve skutečnost svou záchranu.

2:13  Neboť Bůh je ten, který ve vás působí i chtění i činění podle své dobré vůle.

2:14  Všechno dělejte bez reptání a pochybování,

2:15  abyste byli bezúhonní a bezelstní, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného, v němž záříte jako světla ve světě.

2:16  Držte pevně slovo života, abyste mi byli chloubou ke dni Kristovu, že jsem nadarmo neběžel ani se nadarmo nenamáhal.

2:17  Ale i kdybych byl obětován při oběti a bohoslužbě vaší víry, raduji a spoluraduji se s vámi se všemi;

2:18  a stejně i vy se radujte a spoluradujte se mnou.

2:19  Doufám v Pánu Ježíši, že vám brzo pošlu Timotea, abych i já byl dobré mysli, když se dovím, ⌈co je s vámi⌉.

2:20  Nemám nikoho jiného stejně smýšlejícího, jenž by se upřímně staral ⌈o vaše dobro⌉;

2:21  neboť všichni hledají svých věcí, a ne věcí Ježíše Krista.

2:22  Víte sami, ⌈jak se Timoteus osvědčil⌉; vždyť se mnou sloužil evangeliu jako dítě otci.

2:23  Jeho tedy, doufám, ihned pošlu, jakmile uvidím, co bude se mnou.

2:24  Jsem přesvědčen v Pánu, že i sám brzo přijdu.

2:25  Považoval jsem však za nutné poslat k vám Epafrodita, svého bratra a spolupracovníka i spolubojovníka, ⌈kterého jste poslali, aby mi posloužil v tom, co potřebuji⌉.

2:26  Toužil totiž ⌈po vás všech⌉ a byl znepokojen, protože jste se doslechli, že onemocněl.

2:27  A opravdu byl nemocen, blízko smrti. Ale Bůh se nad ním smiloval, a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek.

2:28  Poslal jsem ho tedy tím ochotněji, abyste měli radost, že ho zase vidíte, a já abych byl méně zarmoucen.

2:29  Přijměte ho v Pánu se vší radostí a mějte takové lidi v úctě;

2:30  neboť pro dílo Kristovo se přiblížil až k smrti. ⌈Vlastní život⌉ dal v sázku, aby doplnil, co chybělo ve vaší službě pro mne.